Návrh zákona o integrované prevenci

 Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR k návrhu zákona,

kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci

Novela zákona v této podobě nepřispěje k zefektivnění integrace eviromentálních požadavků na průmysl

Zásadní připomínky:

Návrh implementace směrnice o průmyslových emisích místo posílení integrovaného přístupu pokračuje v dezintegrované implementaci do více národních právních norem a tak neposiluje transparentnost regulatorního prostředí, ani nesnižuje administrativních nároků na průmysl.

Zvolený způsob transpozice předmětné směrnice spočívající v oddělení oblasti integrované prevence od oblasti ochrany ovzduší neodpovídá smyslu originální evropské směrnice a bude způsobovat problémy při zavádění do praxe, např. při povolovacích procesech stanovování emisních limitů podle nově povinných Závěrů o BAT.

Definice „významné změny“ je významně odlišná o definice ve směrnici IED a vytváří tak riziko zbytného zvyšování administrativní zátěže a snižování právní jistoty pro průmysl (opakované změny integrovaných povolení i v případě méně významných změn v režimu provozu zařízení bez významných negativních dopadů na zdraví a životní prostředí). Proto SPČR požaduje uvedení definice významné změny v návrhu novely zákona (§2, písmeno i,) do plného souladu s definicí uvedenou ve směrnici.

SPČR dále konstatuje, že podstatná změna (§2, písmeno j, návrhu zákona) patří mezi tak závažný případ změn, že nemůže být její hodnocení ponecháno na vlastní úvaze správního úřadu, ale může být změna definována jako závažná pouze v zákoně (směrnice) jasně definovaných případech.

 

Návrh zákona o integrované prevenci a zákon o ochraně ovzduší závažně špatně transponují problematiku spolupalování a spalování v určených a směrnicí vyjmenovaných zařízeních. Proto SPČR požaduje vymezit spalování a spoluspalování odpadu a příslušná zařízení, ve kterých tyto činnosti probíhají v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2010/75/EU, čl. 3, bod 40) a 41)

SPČR dále navrhuje v § 18 odst. 3 doplnit možnost výjimky z délky lhůty pro zavedení BATů a zároveň také výslovně umožnit výjimku podle § 14 odst. 5,

Technické připomínky:

 

§2, písm. j

 

Navrhujeme upravit následovně:

j) podstatnou změnou změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která může mít významné zhoršující účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí oproti dosavadnímu stavu; za .....

 

§ 4a

Povinnost vypracování a předložení základní zprávy se žádostí o vydání integrovaného povolení nebo s první změnou IP po roce 7. 1. 2013 je na základě čl. 80 IED (provedení, kromě jiných, i čl. 22 – povinnost vypracování a předložení základní zprávy) a čl. 82 IED přechodná ustanovení, stanovena až od 7. 1. 2014. Tato skutečnost není nikde v předložené novele zákona uvedena, a proto požadujeme její doplnění tak, aby nemohlo dojít k mylným výkladům termínu vypracování a předložení základní zprávy.

Doporučujeme doplnit nový odstavec, který by umožnil zpracování společných (areálových) základních zpráv v případech více zařízení jednoho provozovatele v areálu v jenom místě, nebo více zařízení dvou nebo více provozovatelů v průmyslovém areálu v jednom místě.

 

Dále navrhujeme pro povinnost předložit základní zprávu doplnit přechodné období , např. 6 měsíců po nabytí účinnosti této novely.

 

§ 4 písm. c)

Uvádění hlavní činnosti v žádosti o vydání integrovaného povolení (dále jen „IP“) není zdůvodněno. Zároveň není zřejmé, podle jakých kritérií by tato hlavní činnost měla být určena u provozovatelů, kteří provozují několik různých typů zařízení dle Přílohy č. 1.

§ 4 písm. g)

Jako součást žádosti je požadována informace o stávajícím stavu znečištění půdy a podzemních vod U provozovatelů, kteří mají povinnost zpracovat základní zprávu dle § 4 odst. q), budou tyto informace součástí základní zprávy. Provozovatelé, kteří tuto povinnost nemají, by neměli mít povinnost tyto informace předávat. Navrhujeme tuto část vypustit.

 

§ 7 odst. 1

Doporučujeme mezi účastníky uvést i další provozovatele zařízení ve společném areálu, kteří by mohli být provozovatelem zařízení (žadatelem) ovlivněni, např. provozovatel centrální ČOV

 

§ 12 odst. 1

Namísto možnosti úřadu přizvat kromě účastníků řízení i OZO, inspekci a příslušné správní úřady, navrhujeme uvést jako povinnost tyto uvedené subjekty přizvat k jednání.

Subjekty, které by pak dále posuzovaly (např. OZO) žádost o vydání IP, by byly obeznámeny se všemi okolnostmi. Tím dojde ke zkrácení časové náročnosti na vydání IP.

 

§ 13 odst. 4 písm. b)

Vzhledem k tomu, že nelze dopředu předpovědět, zdali bude provozem zařízení docházet ke kontaminaci půdy, anebo podzemních vod, nemohou být ani stanoveny podmínky uvedené v písm. b) odst. 4 § 13. Tyto podmínky by měly být stanoveny až na základě aktualizace základní zprávy, která by prokázala kontaminaci vzniklou provozováním daného zařízením, anebo při ukončení provozu zařízení na základě zpracované analýzy rizik.

Povinnost stanovená touto částí předpisu není uvedena ani v IED (čl. 14, podmínky povolení).

 

§ 13 odst. 4 písm. j)

Tato opatření by měla být řešena pouze v případě dálkového přemisťování znečištění a znečištění přesahujícího hranice státu, tzn. neměla by být uváděna jako povinná část závazných podmínek provozu. Navrhujeme tedy přeformulovat text následovně:

„v případě dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice státu budou stanovena opatření k jeho minimalizaci a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku,“

 

§ 14 odst. 2

Doporučujeme změnit text třetí věty následovně:

„ … V případě výpusti odpadních vod ze zařízení do kanalizace, zakončené centrální ČOV, může úřad stanovit limity na výstupu z této ČOV za předpokladu, že je zaručena rovnocenná úroveň ochrany životního prostředí jako celku2) a že výsledkem není větší znečištění životního prostředí.

Důvodem je soulad s vodoprávní legislativou (nařízení vlády), které umožňuje stanovit limity až na centrální čistírnu, která vypouští OV do vod povrchových a je určena ke společnému čištění OV z různých zdrojů.

§ 14 odst. 8

V textu je prohozena minimální frekvence monitoringu půdy a podzemních vod. Správně má být v případě monitoringu půdy 10 let a v případě monitoringu podzemních vod 5 let (viz Čl. 16 odst. 2 IED).

§ 15 a

V textu uvedeném v odstavcích 2,3,4 a 5 je používáno slovo „významné“, ale již není objasněna hranice mezi významným a nevýznamným znečištěním / rizikem.

Navrhujeme § 15a doplnit o odkaz na zpracování analýzy rizika, která by posoudila významnost a určila, zda se jedná o významné nebo nevýznamné znečištění / riziko. Obdobná praxe je aplikována i v rámci projektů odstraňování starých ekologických zátěží.

 

§ 15a odst. 2

Ukončení provozu zařízení stanovuje provozovateli zařízení povinnost uvést po ukončení provozu zařízení místo provozu zařízení do stavu, který nebude představovat významné riziko pro lidské zdraví a životní prostředí;  aplikace této povinnosti v případě, kdy v místě provozu zařízení byly identifikovány staré ekologické zátěže, avšak nebylo přistoupeno k jejich sanaci, by na provozovatele zařízení byla přenesena povinnost řešit odstranění těchto ekologických zátěží na vlastní náklady, přestože odstraňování starých ekologických zátěží má být financováno na náklady státu.

§ 15a odst. 5

V případě, že provozovatel zařízení nemá povinnost zpracovat základní zprávu, nemůže mu být ukládána ani povinnost realizovat nezbytná opatření na odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství příslušných nebezpečných látek. Nelze totiž doložit, že znečištění se v místě provozování zařízení nevyskytovalo před zahájením jeho činnosti a není tudíž původcem tohoto znečištění.

 

§ 16 odst. 1 písm. b)

Z čl. 20 odst. 1 IED vyplývá, že provozovatel má ohlásit ty vyjmenované změny, které by mohly mít negativní následky pro životní prostředí.

Proto požadujeme stávající text upravit následovně:

„ …, která by mohla mít negativní následky pro životní prostředí.

 

§ 16 odst. 1 písm. c)

Navrhujeme text doplnit následovně:

Zástupci správních orgánů jsou povinni respektovat bezpečnostní opatření stanovená provozovatelem zařízení pro provádění činnosti v jeho provozovně“.

 

§ 16 odst. 1 písm. d) a písm.e)

Vzhledem k technickým a technologickým řešením provozovaných zařízení nemají všechny mimořádné situace, havárie zařízení apod. vliv na některou ze složek ŽP. Není patrné, co je považováno za mimořádnou situaci.

Proto navrhujeme následující úpravu textu:

… všechny poruchy a havárie zařízení, které mohou ohrozit ŽP, havarijní úniky znečišťujících látek ..“

 

§ 18 odst. 6) písm. c)

Přezkum podmínek integrovaného povolení na základě přesahování standardů kvality životního prostředí by měl být vázán podmínkou, že k přesahování kvality životního prostředí došlo v důsledku provozu daného zařízení.

§ 20a Sloučení integrovaných povolení.

Doporučujeme, aby byl do zákona zaveden i opačný (rozdělení integrovaného povolení) proces pro případ, že část zařízení spadající pod jedno povolení změní provozovatele (prodej, pronájem apod.). Současná praxe je taková, že musí být nové žádosti a celá řízení – to vyvolává zvýšenou administrativu na všech stranách. 

§ 20b odst. 8

Není definován pojem „závažné porušení závazných podmínek integrovaného povolení“.

§ 20b odst. 10

Stejnopis zprávy zašlou inspekce a krajská hygienická stanice provozovateli zařízení do dvou měsíců od provedení výkonu kontroly na místě, pokud v této lhůtě nebyl vyhotoven protokol o kontrole.

Z navrhovaného znění lze nepřímo odvodit, že protokol o kontrole nemusí být vyhotoven ani do 2 měsíců od výkonu kontroly. Tato lhůta je nepřiměřeně dlouhá a zavádí nejistotu do kontrolních mechanismů. Provozovatel se až po dvou měsících dozví, jak vlastně kontrola dopadla. Navíc stále bez protokolu o kontrole.

§ 18 odstavec 7

Doporučujeme precizovat znění nového textu tak, aby bylo jasno, že ne všichni majitelé služebního průkazu úřadu mohou vykonávat kontrolu, ale jen kompetentní pracovníci úřadu.

 

§ 19b) – opatření k nápravě

Domníváme se, že opatření k nápravě by měl vydávat pouze ten orgán, který vydal příslušné rozhodnutí tj. KÚ na základě podnětu inspekce, nebo KHS viz také §34 písm. f) a 35 písm. e)

 

§20a – sloučení integrovaných povolení

Pokud může úřad rozhodnout o sloučení, měl by mít možnost rozhodnout o rozdělení jednoho IP. V praxi bylo toto již několikrát řešeno a vždy to byl problém. Požadujeme zapracovat do tohoto bodu jako samostatný odstavec č. 2.

 

§ 20b, bod 6) odst.c

Navrhujeme úpravu textu:

c) zavedení systému EMAS40) nebo jiného systému environmentálního řízení.

 

§ 29 k) až u)

Doporučujeme doplnit:

s) posuzuje v oblasti své působnosti [písmeno f) v návaznosti na § 30 písm. a) a § 31 písm.a)] odvolání nebo  rozklad proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení, .....

 

§ 34 písm. b) a písm.c)

Není možné, aby inspekce omezovala nebo zastavovala provoz zařízení nebo jeho částí, ale může to po provozovateli požadovat, či mu to nařídit. Proto požadujeme následující úpravu textu: „může nařídit omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3 nebo 5,

 

§34 a §35 - zastavování provozu

Zastavovat provoz by měl ten úřad, který vydal rozhodnutí na podnět orgánu, který zjistil porušení nějakých povinností.

 

§ 37 odst. 1 písm. b) a písm. e)

Navrhujeme doplnění začátku textu o „úmyslně“. Sankce by v tomto případě měly být zaměřeny na úmyslné uvádění nesprávných údajů a nikoli na možné neúmyslné nesprávnosti vzniklé nedopatřením (např. chybným přepisem).

 

§37 odst. 4 pism. A) a b), výše pokut

Nesouhlasíme se zvýšením pokut a doporučujeme ponechat stávající výše pokut

 

§ 42, § 43, § 44

Uvedené paragrafy navrhujeme vypustit, jelikož období, pro které byla tato přechodná ustanovení, již pominula a není tak důvod je i nadále v zákoně ponechávat.

 

§ 45 odst. 3

Navrhujeme v částech textu “změna v zařízení” vypustit písmeno “v” tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o změny zařízení a nikoliv o změny v zařízení (v textu 2x).

Praze 28.2.2012

Aliapuliosová Eva
/
kategorie Stanoviska SP ČR
zpět