Stanovisko k věcnému záměru programu "Nová zelená úsporám"

Stanovisko SP ČR k věcnému záměru programu „Nová zelená úsporám“  .

SP ČR i v kontextu předchozích jednání s MŽP ČR a výsledků kulatých stolů ministra životního prostředí uplatňuje vůči návrhu věcného záměru programu následující výhrady, připomínky a návrhy:

v Přínosy programu považuje SP ČR za nepřiměřeně optimistické; reálné přínosy budou dle názoru SP ČR násobně nižší ve všech uváděných parametrech.

SPČR při použití stejné metodiky použité k výpočtu věcného záměru došel k následujícím výsledkům:

Nejvyšší hodnota výdajů na úsporu energie je u opatření na budovách (270 Kč/GJ). Opatření při výrobě elektřiny a tepla činí 231 Kč/GJ. Kombinovaná opatření mají způsobilé výdaje 180 Kč/GJ. Nejnižší výdaje na uspořenou energii za celou dobu životnosti mají opatření zaměřená na technologie (100 Kč/GJ). Z hlediska uspořených emisí CO2 dosahují nejlepších hodnot opatření při výrobě elektřiny a tepla (705 Kč/t), následováni opatřeními na technologiích (949 Kč/t). Kombinovaná opatření nebo nespecifikovaná opatření již dosahují vyšších hodnot (1486 Kč/GJ). Nejvyšší cena uspořené tuny CO2 dosahují opatření provedená na budovách.

Z výše uvedeného vyplývá:

1. HDP - jedna koruna státní podpory by v technologiích a energetice přinesla nejméně 11,2 Kč dodatečného HDP oproti 2,84 Kč, předpokládaným v návrhu Nové zelené úsporám
2. Předpokládaný nárůst zaměstnanosti (jeden milion korun státní podpory v průměru 2,7 nových pracovních míst) bude velmi konjunkturální, krátkodobý a značně neekonomický. Statistiky ČSÚ uvádí, že počet pracovníků ve stavebním průmyslu vzrostl mezi lety 2006 a 2008 o cca 22 tisíc míst. Lze tedy předpokládat, že se na něm významně podílel předchozí program (Zelená úsporám), jehož celkový, dosud proinvestovaný objem byl 19 miliard Kč. Avšak od té doby celkový počet pracovníků v daném sektoru meziročně prudce padá, a to jak v počtu zaměstnanců (cca jedna čtvrtina všech pracovníků), tak i v počtu OSVČ, a do listopadu 2012 se snížil o více než 50 tisíc. Z této zkušenosti lze konstatovat, že 1 milion Kč přinesl 1,1 pracovního místa na maximálně dva roky.
3. Rovněž novým Programem předpokládaný přínos úspory energií ve výši 0,035 kWh/rok na jednu korunu státní podpory by mohl být v tomto poměru minimálně dvakrát a maximálně osmkrát vyšší při investování uvedených prostředků do jiných oblastí (energetika a teplárenství respektive technologie).

Navrhovaný mechanizmus půjček povede k realizaci úvěrů i takovým  klientům, kteří nebudou schopni poskytnuté úvěry splácet a program tak bude zatížen riziky nesolventnosti těchto klientů. Způsob řešení těchto rizik není v návrhu programu ani přibližně nastíněn.

1. Údaje ČNB uvádí, že byť je úvěrová zadluženost domácností oproti průměru EU sotva poloviční (33 procent na HDP), velmi rychle roste a je provázena výrazně nižším průměrem míry hrubých úspor (31%) a to i v pouze středoevropském srovnání. To za situace rychle rostoucího poměru celkových úvěrových selhání v ekonomice (7%) tvoří vysokou pravděpodobnost vytvoření uměle subvencovaného rámce s nebezpečnými následky ne nepodobného umělému vytvoření realitních derivátů a zpřístupnění hypoték pro nejširší veřejnost v USA, jež vedly k hypotéční a finanční v roce 2008.

Přínos programu ke snižování emisí skleníkových plynů má být i dle optimistických výpočtů podkladové studie navrhovaného programu jen cca 300 000 t, což představuje 0,5 % celkové roční emise za ČR. SP ČR považuje takový přínos za marginální a pod hranicí statistické chyby. Vyšší míru úspory CO2 v poměru k investicím podle téže metodiky vykazují v ČR už pouze investice do vzdělávání, administrativních a podpůrných činností a profesních, vědeckých a podpůrných činností a těžby (dle NACE).

Za naprostou klíčovou záležitost považuje SP ČR zdroj financování celého programu v širším časovém a věcném kontextu. Prostředky, které program předjímá i na základě již přijatého národního zákona, mají plynout z evropského systému emisního obchodování ve třetím obchodovacím období. Bohužel věcně je tento rámec stále subjektem změn a jeho nastavení na celoevropské úrovni bude předmětem velmi složitých diskusí s komplexními dopady. Za situace, kdy oproti původním předpokladům vstoupila EU a tedy i ČR do třetího obchodovacího období, aniž by byl stanoven jednotný sektorový benchmarking, národní alokace, národní korekční faktor a rozhodnuto o opatřeních na oživení v tuto chvíli ekonomicky skomírajícího trhu s povolenkami, SPČR důrazně doporučuje řídit se principem předběžné opatrnosti a neuzavírat si cestu pro jakákoliv řešení schvalováním semimandatorních výdajů.

Z pohledu SP ČR navrhovaný Program dostatečně neakcentuje potřebu snížení emisí v přízemní vrstvě atmosféry, potažmo snížení lokálních emisí a tím i snížení imisní zátěže v daném místě, kterýžto problém je z hlediska zdravotního, ekologického, ekonomického i právního daleko závažnější a ČR se s ním setrvale potýká.

1. V ČR byl imisní limit pro 24 hodinovou přípustnou koncentraci PM10 v roce 2011 překročen na 21,8 % území a nadlimitním koncentracím bylo vystaveno 50,8 % obyvatel ČR (Zpráva o životním prostředí České republiky 2011).
2. Souběžně relativní podíl emisí částic PM10 a PM2,5 dle údajů ČHMÚ setrvale roste, zatímco u ostatních zdrojů znečištění stagnuje či klesá.

Proto SP ČR – ve smyslu prvního vyjmenovaného opatření v odstavci 5 paragrafu 7 zákona 383/2012 Sb. – doporučuje:

1. soustředit cíl Programu na úspory emisí polétavého prachu

• výměnou lokálních topenišť na moderní a nízko-emisní zdroje
• přechodem z vytápění uhlím na jiná paliva včetně přechodu na zásobování párou, horkou či teplou vodou

1. nevázat striktně takovouto dotaci na realizaci zateplení budov (conditio sine qua non)
2. zavést systém vrstvené bonifikace (výměna vytápění, zateplení, ohled na již na vlastní náklady realizovaná opatření atp.)
3. zohlednit procentní bonifikací uhrazených nákladů dotace stále se rozšiřující oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

Vzhledem ke skutečnosti, že výnosy s aukcí povolenek v EU ETS NAPIII budou na dlouhou dobu poslední, disponibilní, velké prostředky na plošná environmentální a energetická opatření, měl by subvenční program přispívat ke komplexnímu plnění celé řady závazků vyplývajících z evropských norem a to dle 1) ekonomické náročnosti a 2) časového hlediska plnění. Kromě výše uvedeného plnění závazků vyplývajících ze Směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší (2008/50/ES) by subvenční program měl umožnit i plnit budoucí závazky Směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU). V uvedeném případě jde především o závazek úspor energie při jejích dodávkách konečným spotřebitelům a možnost započtení do opatření energetické politiky. Až v poslední řadě by pak program měl přihlížet k závazkům Směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU), jež jsou více rozložené v čase, nevyžadují takové objemy plnění a v případě neplnění nehrozí tak vysoké sankce.