Závěry Strojírenského fóra 2015

Účastníci Strojírenského fóra uspořádaného od 12. do 13. března v Praze se shodli na těchto bodech:

Podpora exportu

  • Průmysl a především strojírenství jsou hybnou silou naší ekonomiky. Podpora strojírenství a jeho růst jsou nezbytné pro zlepšení stavu hospodářství.
  • Pro export jsou naprosto klíčové aktivity firem – jejich výjimečnost, inovativnost, pracovní úsilí a schopnosti zaměstnanců. Pozitivně vnímáme práci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, působení pojišťovací společnosti EGAP, České exportní banky, agentur CzechTrade a CzechInvest, jakož i činnost „ekonomických diplomatů“ při zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí, nicméně základem zůstanou pravě aktivity samotných výrobců a exportérů.

Výzkum, vývoj, inovace

  • Je nutné, aby firmy i přes všechny stávající překážky inovovaly. Konkurenceschopnost nelze dlouhodobě stavět pouze na nízkých nákladech. Klíčovým faktorem úspěchu je výjimečnost produktu a služeb. Inovace vedou k možnosti vytvoření vlastního tržního prostoru, odlišení se od konkurence a k prodeji za vyšší ceny. Cesta k úspěchu tedy začíná u inovativních produktů.
  • Je třeba změnit přístup k podpoře aplikovaného výzkumu. Stálé podceňování aplikovaného výzkumu a vývoje z hlediska dotační politiky státu – poměr státní podpory základního k aplikovanému výzkumu byl za minulý rok 82,5 ku 17,5 procentům. To je pro konkurenceschopnost firem likvidační.
  • V rámci podpory je nezbytné především jasně definovat pravidla a následně zjednodušit komplikovanou administrativu pro všechny typy spolupráce výzkumných organizací a průmyslových podniků.
  • Ze strany státu je nutné stanovit jednoznačnou metodiku a dále rozvíjet systém daňových odpočtů pro výzkumné a vývojové aktivity firem.
  • V rámci podporyaplikovaného výzkumu vyzýváme k aktivní státní podpoře výzkumných center a projektů aplikovaného výzkumu v firmách.
  • Technické vysoké školy by se měly více zapojovat do aplikovaného výzkumu v rámci průmyslových podniků a tam získávat praktické zkušenosti. Musejí poznat konkrétní potřeby firem a výsledek spolupráce musí být přínosem pro produkt firmy.

Technické školství

  • Systém duálního vzdělávání je logickým návratem k principu, který zde po řadu let fungoval, ale bohužel byl za posledních dvacet let opuštěn. Je potřeba tento návrh modifikovat tak, aby odpovídal realitě 21. století. Odborná příprava žáků by v maximální možné míře měla probíhat na reálných pracovištích. Zaměstnavatele je k tomu třeba motivovat, a to nejen daňovými odpočty.
  • Strategii vzdělávací politiky do roku 2020, kterou Ministerstvo školství navrhuje, účastníci diskusního panelu z průmyslové sféry v celé její podobě neakceptují. K materiálu je řada připomínek, které je potřeba vypořádat tak, aby se nečinily pokusy na vzdělávacím systému, který vyžaduje dlouhou dobu od zavedení k získání prvních výstupů. Následně je zapotřebí zajistit její dlouhodobou udržitelnost.
  • V České republice dochází od roku 1994 k demografickému poklesu, který se projevuje na středních škol. Také zavedením víceletých gymnázií došlo k poklesu zájmu o vzdělávání na průmyslových školách. Navíc kvalita všeobecného vzdělání upadá. Tento stav je potřeba řešit. Je nezbytné preferovat technické a polytechnické vzdělávání na všech stupních, zejména na základních školách. Řešením nesouladu mezi oborovou nabídkou škol a potřebami zaměstnavatelů je zavedení predikčního systému krátkodobých potřeb regionálního trhu práce, garantovaného MŠMT a MPSV.
Jiří Janda
/
kategorie Stanoviska SP ČR
zpět