Zpráva dle zemí: další nová povinnost pro mezinárodně působící firmy v rámci boje proti daňovým únikům

Jste součástí nadnárodní skupiny podniků, tedy podniků působících v zemích s různými jurisdikcemi, s celkovými ročními konsolidovanými výnosy nad 750 mil €, pak se Vás od roku 2017 bude týkat nová povinnost podávat tzv. Zprávu dle zemí (dále jen Zpráva, Country-by-country Report). Pokud má mateřský podnik ve své jurisdikci daňové rezidence povinnost podat zprávu podle jednotlivých zemí, pak ji samozřejmě za celou skupinu podává on, případně zastupující nejvyšší mateřský subjekt. Vaší úlohou bude ale poskytnout součinnost mateřské společnosti, která Zprávu bude podávat.

Novelou zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní implementuje ČR Směrnici Rady Evropské unie (EU) 2016/881. Momentálně je novela ve fázi návrhu s předpokládanou účinností od 5. června 2017.

Konkrétně je zaváděna povinnost tzv. Country by country reporting, neboli podávat „Zprávu dle zemí“ u velkých mezinárodně působících skupin. Jak je uvedeno v úvodu, netýká se všech a hlavní podmínkou je nadnárodní působnost skupiny podniků a překročení limitu celkových konsolidovaných výnosů (750 mil. EUR). Svaz prosazoval (například v rámci našeho členství v Businesseurope, při jednání k této Směrnici se zástupci ČR či s Ministerstvem financí), aby se daný limit nesnižoval a zůstal oněch 750 mil€, tj. aby tato povinnost postihla co nejméně firem. Přímo se tedy mnoha našich firem povinnost netýká. V řadě případů ale bude třeba mateřské společnosti poskytnout součinnost a informace v dohodnuté formě pravidelně poskytnout, pokud již jimi mateřská společnost nedisponuje. Svaz zásadně také nesouhlasí (stejně jako BUSINESSEUROPE) s návrhy evropských institucí na možné další úpravy typu zveřejňování těchto Zpráv. Data by měla být poskytována pouze daňové správě.

Zpráva by měla být sestavována vždy za vykazované účetní období ve lhůtě do 12 měsíců od skončení tohoto období a bude obsahovat souhrnné informace jak o nadnárodní skupině, tak i o jednotlivých entitách této skupiny. V připomínkovém řízení Ministerstvo financí částečně akceptovalo připomínku Svazu a snížilo výši sankcí za nepodání zprávy podle zemí nadnárodní podnik do 12 měsíců ode dne skončení účetního období oproti původnímu návrhu ze 3 na 1,5 mil. Snížena i sankce české entitě nadnárodního podniku z 1 mil. na 600 tis. Původně navrhované sankce Svaz považoval za příliš vysoké i v rámci mezinárodního srovnání.

Konkrétní oficiální podoba Zprávy součástí návrhu zákona sice není, ale je zde zmíněn obsah Zprávy, která bude vycházet ze vzoru příslušné směrnice (naleznete zde - http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32016L0881&from=CS). Požadovány tedy budou konkrétně informace o výnosech, výsledku hospodaření před zdaněním, zaplacené a splatné dani, základním kapitálu, počtu zaměstnanců či o hodnotě jiných hmotných aktiv než peněžních prostředků a ekvivalentů. A samozřejmě základní informace o jednotlivých členských entitách skupiny (název, stát, povaha hlavního podnikání). Zpráva má sice obsahovat jen „pár základních údajů“, ale u velkých skupin, kde nemá mateřská společnost kompletní informace o všech svých dcerách či v komplikovanějších vlastnických strukturách s působnostmi v mnoha jurisdikcích, to bezpochyby dodatečné náklady znamenat bude.

V podstatě se nabízí několik variant náročnosti splnění této skupiny. V řadě případů evropsky působících a z pohledu struktury relativně „jednoduchých“ skupin již nyní k reportingu řady dat a jejich konsolidaci dochází. Zajištění Zprávy pak „příliš problematické“ nebude a v poměru k celkovým nákladům se bude jednat o malý zlomek. Navíc v řadě případů společnost není společností mateřskou a pouze základní data poskytne (řadu z nich již dnes i poskytuje). Samozřejmě celkově náklady v ČR i Evropě s plněním nových povinností rostou a ubírají firmám prostředky z jejich hlavní činnosti. Problematičtější je to ale u složitějších struktur, které jsou v dnešním globálním světě možné a logické, kde data za všechny členy ve skupině k dispozici ani nemáte. Komplikovanější situace nastává například také v případě, že není společností mateřskou a mateřská společnost není ze země s povinností podat tuto Zprávu.

Prověřovali jsme si finanční a administrativní náročnost u vybraných členů Svazu, pro velké firmy s přehlednější strukturou se jedná o náklady v řádech stovek tisících korun na nastavení reportingu ve skupině, úpravu softwaru a na personálních nákladech zaměstnanců a časové náročnosti, kterou je potřeba věnovat na kvalitní a řádné zpracování takovéhoto reportingu. Jsou ale i komplikovanější vlastnické mezinárodní struktury, kde zajištění a nastavení získávání dat za všechny společnosti ve skupině může být a bude pravděpodobně nákladnější.

Zpracoval: Bohuslav Čížek