Otázka standardizace je pro průmysl důležitá, je však věnována omezená pozornost

Problematika standardizace a technických norem je na první pohled dílčí odbornou záležitostí. Přestože tyto pojmy nejsou příliš mediálně a politicky atraktivní, pro českou ekonomiku s vysokým podílem průmyslu a s cílem podpory vývoje a vyšší přidané hodnoty představují jeden z nezbytných prvků.
 
Vývoj posledních let v oblasti normalizace/standardizace prostředí pro rozvoj podnikání a průmyslu příliš nevytvářel. Svaz dlouhodobě požaduje koncepci standardizace, která pomůže reagovat na moderní trendy a vyřeší řadu našich dlouhodobých požadavků. Jedním z hlavních požadavků definovaných v pozičních dokumentech Svazu, spojených například s vytvářením prostředí pro rozvoj s prvky Průmyslu 4.0, je „Přijmout novou koncepci standardizace reagující na moderní trendy, podporující rozvoj průmyslu a řešící současné nedostatky jako je nízká míra překladů norem, využití finančních prostředků získaných prodejem norem pro normotvornou činnost, zvýšení participace uživatelů norem na rozhodovacím procesu či zvýšení dostupnosti technických norem.“
Motivace firem vyvíjet produkty na území ČR je o celkových podmínkách podnikatelského prostředí – daňové, legislativní či právě v oblasti standardů.
 
Problematika standardizace a technické normalizace
Standardizace či technická normalizace je proces vedoucí ke sjednocení podle jednotných a přesně daných norem. Cílem standardizace je kvalita, bezpečnost a zpětná kompatibilita. Standardizace se může vztahovat na výrobky, služby, procesy, materiály a systémy. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) v minulosti rozhodlo, že od roku 2009 procesy zabezpečování tvorby, vydávání a řádné distribuce českých technických norem (ČSN) jsou vykonávány v rámci Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).
 
Z těchto důvodů je pro výrobce v České republice, zvláště průmyslové podniky, nesmírně důležité správné fungování procesů standardizace, zejména včasné přejímání evropských norem pomocí kvalitních překladů, tvorba specifických českých norem a účast při tvorbě mezinárodních nebo evropských norem. Tímto naplněním pak může být český průmysl a jeho produkce, potažmo české hospodářství, konkurenceschopné v porovnání s jinými státy. Bohužel ale potřeba kvalitního systému technické normalizace nebyla v minulosti ze strany státu akcentována, čímž byl průmysl v ČR ve značné míře znevýhodněn. Systém standardizace možná i kvůli svému technickému pojetí, složitosti a neatraktivnosti tak byl do značné míry opomíjen. Např. míra překladu přejatých norem již poklesla na pouhých 20 %, což poškozuje nejvíce malé a střední podniky či české subdodavatele, kteří se pak nemohou plnohodnotně zapojit do mezinárodního obchodu, ani nemohou vyvíjet moderní a konkurenceschopné výrobky dle nejnovějších poznání a výzkum, vývoj a inovace nových postupů jsou i z tohoto důvodu přesouvány do zahraničí. Výklady norem či komentáře, po kterých zejména menší firmy dlouhodobě volají, nejsou zpracovávány vůbec. Chybně nastavený systém do značné míry ovlivňuje podnikatelské prostředí a stává se brzdou vytváření inovativních produktů a tím i konkurenceschopnosti. Přestože je průmysl hlavním uživatelem norem, nemůže v současné době v zásadě ovlivnit rozhodování o tom, jaké normy budou překládány, ale ani výhled připravovaných harmonizovaných evropských norem. Výrobci tedy mohou jen s časovou ztrátou upravit či nastavit konstrukční změny nebo inovační cyklus. Jednou z příčin nepříznivého stavu je dlouhodobé podfinancování standardizace. Zatímco se za prodej a přístup k normám vybere téměř 90 mil. Kč do státního rozpočtu, na normotvornou činnost je přiděleno pouze asi 32 mil. Kč.
 
Bohužel, v současnosti není situace technické normalizace optimální. Členské firmy Svazu průmyslu a dopravy ČR usilují o dosažení zejména těchto bodů:
  • Razantní zvýšení míry překladu norem tak, aby bylo zajištěno plynulé a kvalitní přejímání požadavků vycházejících z cizojazyčných technických norem do praxe průmyslové výroby. Nejsou předkládány ani ty normy, které doporučuje Rada pro technickou normalizaci (působící jako poradní orgán ÚNMZ) k překladu jako zásadní v příslušném oboru.
  • Využití finančních prostředků získaných prodejem norem pro zkvalitnění překladů norem a financování Center technické normalizace. Zachování příjmů za prodej norem v systému technické normalizace.
  • Zvýšení participace uživatelů norem (průmyslu) na rozhodování o normotvorné činnosti (rozhodování o překladech a tvorbách jednotlivých norem), respektování stanovisek odborné veřejnosti.
  • Snížení poplatků za přístup k technickým normám tak, aby bylo zajištěno široké použití norem a zvýšilo se povědomí o normách. Odpolitizování cenotvorby.
  • Začlenění problematiky standardizace/technických norem do vzdělávacího systému tak, aby byla možná generační obměna pracovníků podílejících se na tvorbě norem a aby byla zajištěna kvalitní tvorba technických norem.
Svaz v této věci, zejména v posledním roce, zvýšil komunikační aktivitu s předsedou ÚNMZ V. Pokorným, a s problematikou a potřebou řešení seznámil i náměstka MPO K. Novotného či přímo ministra průmyslu J. Havlíčka. Připomínky a podněty vycházejí ze zkušeností našich členů. Vzhledem k významnosti tématu jsme založili pracovní skupinu z řad našich členů a expertů technické normalizace. Jak s předsedou ÚNMZ, tak s MPO svaz nalezl shodu nad potřebou koncepce standardizace zohledňující a řešící naše požadavky. Koncepce musí obsahovat jasné stanovení priorit a nastavení fungování ÚNMZ, případně nově navrhované agentury, včetně zapojení průmyslu tak, jak je to běžné v zahraničí.
 
V současnosti byl v oblasti standardizace předložen pozměňovací návrh k zákonu č. 90/2016 Sb., o posuzování shody, který mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Tento návrh dle MPO i ÚNMZ by mohl při správném nastavení umožnit splnění námi požadovaných cílů pomocí zřízení České agentury pro standardizaci (Agentura) jako státní příspěvkové organizaci se sídlem v Praze. Samotné zřízení agentury problémy nevyřeší a je proto třeba zajistit správné nastavení a vycházet z jasně dané koncepce.
 
Základní prvky návrhu: Agentura je podřízena Úřadu. V čele Agentury je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává předseda Úřadu. Agentura zajišťuje tvorbu, vydávání a distribuci českých technických norem. Agentura je oprávněna vybírat úplatu za odborné činnosti, jež vykonává. Tyto činnosti a výše úplaty jsou stanoveny v ceníku, který vydává Úřad prostřednictvím Věstníku Úřadu (původně vyhláška MPO).
 
Svaz průmyslu a dopravy ČR přes vynechání meziresortního připomínkového řízení vítá deklarovaný záměr zodpovědných orgánů řešit nynější situaci. Předložený návrh může vytvořit prostředí pro řešení, podmínkou je ale vznik transparentní zřizovací listiny Agentury, která vyjasní vzájemné vztahy mezi ÚNMZ a Agenturou, vyjasní financování, směrování Agentury a zajistí účast průmyslu jakožto největšího uživatele při rozhodovacích procesech ve standardizaci. Také musí dojít k vypracování a schválení koncepce technické normalizace, která zajistí naplňování všech dalších cílů – proklientský přístup, dostatečnou míru překladů, kvalitní tvorbu norem, zastupování v mezinárodních organizacích a podobně. Dalšími požadavky je podpora otevřených standardů a navázání systému na výzkum a vývoj. Koncepce je tzv. podmínkou nezbytnou. Pokud by došlo k nápravě výše zmíněných skutečností, pozice průmyslu ČR by se v kontextu mezinárodního srovnání značně vylepšila. Všechny výše popsané cíle jsou nanejvýš odborné a vyžadují naprosté zapojení všech dotčených úřadů a co nejrychlejší realizaci. Nesmí dojít pouze k plnění těchto cílů „na papíře“, čímž by připravovaná Agentura ztratila smysl.
 
Svaz průmyslu a dopravy ČR deklaruje zájem o aktivní spolupráci v oblasti nastavení systému standardizace a technické normalizace a její závazné koncepce, která by zajistila adekvátní rozvoj konkurenceschopných produktů společností působících v České republice. Svaz zároveň vyzývá k naplnění výše zmíněných požadavků.
 
Tento článek ve formátu pdf naleznete zde.
kategorie Z hospodářské politiky
zpět