Odstraňování starých ekologických zátěží je potřeba řešit

Stát se musí aktivně podílet na sanaci ekologických škod a nezbavovat se svého dílu odpovědnosti. Neuspokojivé tempo odstraňování starých ekologických zátěží je dlouhodobým problémem a urychlení procesu je jednou z priorit Svazu i jeho členské základny.

Ze zkušeností firem víme, že zdlouhavý proces řadě firem komplikoval odstraňování starých ekologických zátěží. Firmy mohou ulehčit úřednickému aparátu Ministerstva financí (MF) a zajistit si tendry samy. Výběrová řízení by samozřejmě probíhala za účasti zástupců MF i Ministerstva životního prostředí (MŽP), za předpokladu dodržení podmínek zákona o zadávání veřejných zakázek a všech pravidel MF.

Další problém představuje nedostatek financí. Nabyvatelé privatizovaného majetku, kde se nachází stará ekologická zátěž, jsou odpovědní za naplnění rozhodnutí České inspekce životního prostředí a jsou tak často nuceni zajistit nezbytně nutné práce na své náklady, aby nedošlo k rozšíření kontaminace na další území. Proto dlouhodobě požadujeme, aby došlo ke zvýšení alokovaných prostředků pro financování projektů odstraňování starých ekologických zátěží.

V ekologických smlouvách uzavřených mezi státem a nabyvateli sice MF stanovuje finanční prostředky, které poskytne nabyvatelům na odstranění starých ekologických zátěží, ty ale ne vždy stačí. V takových případech nedojde k odstranění staré ekologické zátěže. Svaz upozorňuje, že i v budoucnu hrozí podobné případy, kdy dojde k vyčerpání prostředků dříve než k dokončení sanace. A to k vyčerpání původní garance došlo se souhlasem MF i MŽP. To s sebou přináší rizika pro životní prostředí a znehodnocuje již vynaložené prostředky na sanaci. I přestože v posledním období Svaz vnímá zlepšení situace, upozorňuje na nutnost urychlit komplikovaný proces.

Svaz průmyslu a dopravy proto požaduje, aby MF stanovilo jednoznačnou metodiku, kterou musí nabyvatelé splnit, aby jim byla garance navýšena. Stát se nemůže zbavit závazku, ke kterému se při privatizaci státního majetku a podpisu ekologických smluv zavázal.

V rámci průzkumu Svazu provedeného v loňském roce mezi členy označilo jako svoji prioritu řešit zátěže 22 subjektů pokrývajících cca 30 % z celkového závazku státu.

Vysvětlivka: Stará ekologická zátěž je závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti, a jejichž původce již neexistuje nebo není znám. Nejčastěji se jedná o zátěže vzniklé před privatizací.