Studie Svazu průmyslu prokázala: Energetické úspory nás mohou vyjít draho

Efektivní nakládání s energií se stává důležitým celospolečenským tématem, s nímž se setkáváme stále častěji v běžném životě. Evropská komise vydala návrh revize směrnice o energetické účinnosti, ve které stanovuje cíle pro energetické úspory platné pro období let 2021–2030. Tato směrnice zavazuje členské státy EU ke snížení spotřeby energie. Na naplnění cílů směrnice se budou podílet všechny hospodářské sektory, tedy průmysl, doprava, služby, zemědělství, ale i veřejný sektor a domácnosti. Svaz průmyslu a dopravy ČR si nechal vypracovat rozsáhlou studii, která prokázala, že přijetí směrnice v navrhované podobě by mělo velké finanční dopady na českou ekonomiku.

O nárocích na energie nás informují domácí spotřebiče na energetických štítcích, stejně jako domy, které musí být vybaveny průkazy energetické náročnosti. Z obchodů zmizely plýtvavé žárovky starého typu. Panelové domy i celá sídliště se obalují zateplovacím materiálem. Zčásti jsou úspory motivovány snahou domácností, firem či státu ušetřit, zčásti působí závazky vyplývající z našeho členství v EU. „Výsledky dosavadních snah na celostátní úrovni jsou na první pohled impozantní. Od roku 2000 se energetická náročnost české ekonomiky, měřená jako množství spotřebované energie na 1000 euro vytvořeného HDP, snížila o 40 %,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Celková spotřeba v absolutním vyjádření o tolik neklesla. To je způsobeno razantním rozvojem ekonomiky spojeným s růstem životní úrovně obyvatel. Zvyšování životní úrovně s sebou nese vyšší spotřebu energií v domácnostech v důsledku rostoucí kvality bydlení. Podobné protichůdné trendy se ještě silněji projevují v průmyslu. „České průmyslové podniky loni vyprodukovaly o 60 % zboží a služeb více než na začátku tisíciletí, ale tuto výrobu byly schopny zvládnout se třemi čtvrtinami energetické spotřeby v porovnání s rokem 2000,“ dodává Čížek. Neúprosný konkurenční tlak na náklady podniky přinutil šetřit ještě víc než domácnosti či státní instituce. Firmy také musí splňovat přísné standardy a musely vynaložit již miliardy do ekologizací. Energetická náročnost průmyslu tak v uplynulých 17 letech klesla o více než polovinu.

Zaměřeno na rok 2030

V těchto dnech probíhají v evropských institucích vyjednávání o revizi směrnice o energetické účinnosti, která stanoví cíl na celounijní i národní úrovni pro energetické úspory v období let 2021 až 2030. Výsledek diskuze o nové verzi směrnice může zásadně ovlivnit takové věci, jako čím budeme v příštích letech topit či svítit, kolik elektřiny nebo plynu přitom spotřebujeme, a hlavně kolik nás to bude stát.

Pro Česko důležitý typ cíle je obsažen v článku 7 směrnice a je odvozen od aktuálních hodnot konečné spotřeby. Z tříletého referenčního období se vypočte průměr, který slouží jako základ pro následující periodu. V té pak musí být každý rok spotřeba zjednodušeně řečeno snížena o 1,5 % oproti základu. Tato povinnost úspor dosahovat a jejich dosahování evidovat a vykazovat platí již nyní a lze očekávat, že tomu tak bude i po roce 2020. Referenčním obdobím pro novou dekádu by měly být roky 2016-2018, což nám s ohledem na dostupné statistiky umožňuje odhadnout, jak vysoké budeme muset mít úspory v letech 2021-2030 dle článku 7. Jedná se zhruba o 73,5 PJ energie.

Investice za stovky miliard

Ekonomický potenciál pro úsporná opatření, tedy taková, jejichž návratnost je kratší než jejich životnost, byl v ČR na základě studie vyčíslen na 153 PJ. Dobrou zprávou je, že prostor pro rozumné šetření energiemi tu je. Z uvedeného množství energie by se však pouze necelá čtvrtina úspor (36 PJ) měla realizovat samovolně (tedy bez veřejné podpory), jelikož jejich návratnost bude pro domácnosti či firmy na dostatečně atraktivní úrovni. Pro domácnost je např. za atraktivní považována návratnost do 12 let. K realizaci ostatních opatření (v hodnotě až 117 PJ) bude potřeba finanční motivace ze strany státu.

Pokud se vrátíme k číslu 73,5 PJ, které bychom museli podle odhadu v příští dekádě uspořit v jednom z hlavních scénářů, studie vypočítává, že na tato opatření bude nutné vynaložit 510 až 1025 mld. Kč investičních výdajů. „Vzhledem k tomu, že část investic nedosahuje bez veřejné podpory dostatečně atraktivní míru návratnosti, bude z této částky potřeba vynaložit 190 až 660 mld. Kč na investiční dotace nebo jinou formu veřejné podpory,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Odhadované rozpětí je relativně široké, jelikož konečná výše bude záležet na mnoha faktorech jako makroekonomické podmínky, úspěšnost státu v osvětě a odstraňování nefinančních překážek a také motivace investorů.

Konečný účet za úspory však může být i vyšší, pokud jednání v Bruselu vyústí v přísnější cíle. V extrémní variantě – celkový cíl úspor ve výši 40 % oproti základu z let 2016–2018, k níž se bohužel kloní významná část poslanců Evropského parlamentu (včetně mnoha českých), bude ČR muset uspořit 192 PJ. Tato varianta, kterou již před několika týdny podpořil výbor ENVI, prošla tento týden těsnou většinou ve výboru ITRE. Ke splnění tohoto cíle by bylo nutné realizovat i neefektivní opatření se zápornou návratností a celkové náklady by se vyšplhaly až na 2,5 bilionu korun, tedy více než polovinu českého HDP. Úspory za každou cenu evidentně nejsou optimální cestou.

O Svazu průmyslu a dopravy ČR

Svaz průmyslu a dopravy ČR je největším zaměstnavatelským svazem. Funguje jako nestátní nepolitická organizace, sdružující zaměstnavatele a podnikatele v ČR. Reprezentuje rozhodující část českého průmyslu a dopravy. Zastřešuje 33 svazů a asociací a 147 individuálních členských firem. Celkově hájí zájmy 11 tisíc firem, které zaměstnávají na 1,3 milionu pracovníků. Jeho posláním je utvářet kvalitní podnikatelské prostředí. Prosazuje zájmy zaměstnavatelů a podnikatelů v ČR i v evropských a mezinárodních organizacích. Zajišťuje navazování vztahů například formou podnikatelských misí. Organizuje vzdělávací a poradenskou činnost. SP ČR patří mezi povinná připomínková místa pro předpisy, které mají vliv na podnikatelské prostředí. Prosazuje zájmy členů v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě). V roce 2018 oslaví Svaz průmyslu a dopravy ČR 100 let od založení prvního svazu průmyslníků v Čechách, na jehož odkaz navazuje.

JSME RESPETKOVANÝ SOCIÁLNÍ PARTNER NA NÁRODNÍ I EVROPSKÉ ÚROVNI

www.spcr.cz t: @SvazPrumyslu

kategorie Z hospodářské politiky
zpět