Výběr z monitoringu médií 21. 5. 2010

V Česku chybí propojení mezi byznysem, vysokými školami a akademickým výzkumem
ČRo Rádio Česko | 20.5.2010 | 13:08 | pořad: Rozhovor na aktuální téma


Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se v Česku nedaří propojit vědecké instituce s průmyslem? A jak by k tomu přispěly daňové úlevy? Co si chtějí počít strany kandidující ve volbách se státním dluhem? Ropná skvrna v Mexickém zálivu se blíží ke kubánským břehům. Jak se k tomu staví režim bratří Castrových? Přinejmenším tato 3 témata otevřeme v první necelé půlhodině Světa o jedné Rádia Česko. Martina Mašková ještě jednou přeje dobrý poslech.
Vědci z Akademie věd si vícekrát postěžovali, že stát příliš přesouvá těžiště financování výzkumu k firmám. Proto i nedávné demonstrace před ministerstvem školství. Naopak zástupci firem si teď posteskli, že v Česku chybí propojení mezi byznysem, vysokými školami a akademickým výzkumem. A stát aplikovaný výzkum podporuje málo. Své zkušenosti s aplikacemi vědeckých výsledků průmyslu i akademickým institucím už řadu let předává profesor Rudolf Haňka, člen nové rady pro výzkum a vývoj. Působil na Univerzitě v Cambridge. Co je podle něj předpokladem k založení úspěšné firmy při výzkumném pracovišti?

Rudolf HAŇKA, profesor, člen rady pro výzkum a vývoj
--------------------
Musí to patentovat, musí se to nějak ochránit. A to je jeden z takových kamenů úrazu v České republice, že to patentování, ta ochrana té Intelectual property tady spíš jde na úkor toho publikování. Většina lidí rychle opublikuje. A v momentu, kdy něco opublikujete, tak už se to nedá patentovat. Čili ztrácí to patentovatelnost. Na západě se na to velmi dbá a průmyslové firmy velmi hlídají jakékoliv publikace, které by měly vycházet o nich. Čili dobrá myšlenka, dobří lidé, dobrá Intelectual property, která se musí chránit. No, a pak potřebují nějaké peníze, aby mohli začít. No, a když mají tyhlety, když mají dobré lidi, dobrou myšlenku a je chráněna, tak se jim asi ty peníze podaří získat. Musí se obrátit na některé ten Venture Capital Fond a potřebovali takovou tu podporu od té instituce. My jsme v Cambridge vytvořili řadu takových stupňů, kterými se umožňuje těm lidem, který mají tu myšlenku, ty myšlenky zakotvit. To je, myslím, velmi důležité.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Rudolf Haňka, který se na Univerzitě v Cambridge zabýval mimo jiné využitím informačních technologií v lékařství. Propojení vědy a průmyslu se řeší i na dnešním devátém, nebo dnes začínajícím devátém ročníku evropského fóra vědy a techniky. Dnes mu předsedá profesorka Eva Siková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Přeji vám dobré odpoledne.

Eva SIKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd
--------------------
Dobré odpoledne.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní profesorko, od politiků jsme v těchto dnech slyšeli návrh na daňovou podporu firem, které by například vysokým školám zadávaly výzkumné záměry. Pomohlo by to podle vás?

Eva SIKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd
--------------------
No, to by jistě pomohlo. Ale ten problém je mnohem širší. Problém je v tom, že tady není přímá podpora právě toho, těchhle těch inovací ze strany vědců. My jsme například vytvořili v našem ústavu inovační biomedicínské centrum, kde máme podnikatelský inkubátor. Takových inkubátorů jsou v Praze 4. A ty inkubátory nedostávají ani jednu korunu českou na to, aby mohly podpořit ty firmy. Tady například italští vědci a rakouští hovoří o tom, že stát nebo univerzity, nebo státní instituce musí do těch startupů, do těch začínajících firem alespoň něco málo investovat, aby oni nebyli okamžitě závislí na tom ventury capital. Aby mohli připravit ten plán té firmy a tu, ten vědecký, ten byznys plán a takové věci. Oni se to musí naučit. A když to teprve udělají, tak přichází, nebo může přijít samozřejmě hned, ale pak teprve přichází ten kapitál. A tam také je daleko větší vůle od těch soukromých firem investovat, když už něco se vytvoří. Čili nefunguje tady vlastně tahleta spojka, ta spojka, všichni vědí, že je nutné teda, že je dobrý výzkum, že z toho jsou dobré výsledky, teď vědci chtějí začít, řekněme, nějakou inovační firmu, ale chtějí také dál dělat výzkum. A teď někdo jim musí pomoct.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní profesorko, paní profesorko, teď vás poprosím o malinko stručnější odpověď. Je tu na druhou stranu obava akademiků, že se příliv státních peněz soustředí na aplikovaný výzkum, že tím utrpí výzkum základní. Je podle vás naděje, že s novým složením rady pro výzkum a vývoj budou tyhle zájmy byznysu i akademiků a vysokých škol lépe navzájem vyvážené?

Eva SIKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd
--------------------
Ano. Já myslím, že tady jde o tu vyváženost. Tady jde o to, aby se nefinancovaly z průmyslu projekty, které nemají vůbec žádný smysl. Nebo jsou velmi špatné. Aby byl samozřejmě, že ten základní výzkum tam je ten základ pro to, už pro to, pro všechny ty inovace. Což se i dneska tedy, jak obdržel Nobelovu cenu profesor Brünberg, ukazuje. Potom teda vlastně přistoupí ten soukromý kapitál. Ale musí to být vyvážené a musí ta nová rada pro rady, musí zvažovat, kolik těch peněz takto investovat okamžitě.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Haňka mi řekl, že vědci v Česku se moc soustředí na granty a publikace, zatímco jinde v Evropské unii víc na to, jak využít, co zjistili. Pokud tomu tak je, proč?

Eva SIKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd
--------------------
Já myslím, že tomu tak není. Ale u nás skutečně je, těch peněz není mnoho někdy a každá skupina vědecká je závislá na tom, aby byla nějakým způsobem financována. Tudíž musí mít grant, granty jsou poměrně malé někdy, teď se snad budou zvyšovat, grantová agentura České republiky má nový plán, jak daleko více peněz poskytovat těm skupinám. A je hlavně technologická agentura. Což je pro nás veliká naděje, že to nebude jenom ministerstvo průmyslu a obchodu, ale že to bude právě ta technologická agentura, která bude financovat společné projekty vědců a firem. A už teď vím, že příští týden, až se to bude podávat, že všechny ústavy a akademie najednou přistoupily k tomu, že tyto projekty budou podávat. Je to o penězích. Tam, kde jsou peníze, tam také lidi daleko víc napínají své síly.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesorka Eva Siková, která předsedá dnešnímu devátému ročníku evropského fóra vědy a techniky, jinak také ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Děkuji vám, na shledanou.

Eva SIKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd
--------------------
Na shledanou.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A na druhé lince Karel Šperlink, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. Dobrý den i vám.

Karel ŠPERLINK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky pro oblast výzkumu, vývoje a inovací
--------------------
Dobré odpoledne.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane viceprezidente, jak se díváte vy na tu možnost daňových pobídek pro firmy, které by pracovaly s výsledky výzkumu? Pomohlo by to výrazně?

Karel ŠPERLINK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky pro oblast výzkumu, vývoje a inovací
--------------------
No, já si myslím, že je potřeba začít odněkud odjinud, prosím vás. Za prvé podnikatelská sféra má určité daňové úlevy svůj vlastní výzkum. To bylo schváleno za předsednictví rady pro výzkum a vývoj Martina Jahna. Druhá věc je, že se musí změnit myšlení vědecké obce. Pokud vědecká obec bude mít zájem na realizaci výsledků výzkumu a vývoje a na spolupráci s průmyslem, tak to bude dobré. Naše zkušenosti jsou zatím takové, že ten zájem až tak veliký není. Za třetí bylo řečeno mými předřečníky, především profesorkou Sikovou, že na ten základní výzkum jde relativně málo prostředků. Opak je pravdou. V České republice je základní výzkum mnohonásobně více podporován než takzvaný aplikovaný výzkum. A teď mluvím o průmyslové sféře, o ministerstvu průmyslu a obchodu program Tip. Takže těch problémů je více. Ta spolupráce se rozvíjí velice dobře v rámci výzkumných center. Výzkumná centra je program podporovaný ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kde společně pracují vysoké školy, výzkumné ústavy a podnikatelská sféra. Bohužel ...

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych, já bych teď, pane viceprezidente, nechtěla zůstávat nebo setrvávat u toho, řekněme, vleklého problému nebo sporu mezi Akademií věd a, řekněme, některými činiteli rady pro výzkum a vývoj, to jest sporu o to, jestli je nebo není ten aplikovaný výzkum nadměrně podporován. Ale spíš bych se chtěla zeptat, jestli by třeba pro firmy bylo výhodné, aby stát určil prioritní oblasti výzkumu, na které se při  svých kontaktech na vědecká pracoviště soustředí?

Karel ŠPERLINK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky pro oblast výzkumu, vývoje a inovací
--------------------
No, samozřejmě, ale paradox je tady, že stát má určovat priority aplikovaného výzkumu. To je zásadní problém, že žádná firma, která má skutečně program rozvoje, nebude své tajemství, kam se bude nabírat její zaměření výzkumu, prozrazovat. Naopak nemáme priority základního výzkumu. A my bychom měli mít takové priority základního výzkumu, které se projeví v domácím realizačním zázemí. A to už je dlouholetý spor zatím stále platí podle zákona, že stát se nestará o priority základního výzkumu a bude určovat priority aplikovaného výzkumu. Což je do jisté míry absurdní. Já teda mám zkušenosti ze Spojených států, z celé Evropy, kdy to takhle neprobíhá. Druhá věc je, musí se podporovat spolupráce. A ten problém podpory společných projektů. Tam má profesorka Siková pravdu, že technologická agentura toto může dělat, je otázka, kolik zdrojů půjde do  základního výzkumu z toho a kolik půjde do toho výzkumu aplikovaného.