Výběr z monitoringu médií 30.8.2010
Spory o rozpočet
ČT 1 | 29.8.2010 | 12:00 | pořad: Otázky Václava Moravce
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Boj o státní rozpočet je v plném proudu a první vážný konflikt už za sebou mají premiér Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek, týká se, jak bylo řečeno, získání peněz na proti povodňová opatření a na odstraňování škod po záplavách. Ministerstvo financí v čele s Miroslavem Kalouskem navrhlo snížit dvě slevy u daně z příjmu fyzických osob. Státní pokladna tak má získat víc než 5 miliard korun. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě by kleslo o 240 korun ročně. O stokorunu měsíčně chce ministr Kalousek snížit také základní slevu na každého poplatníka.
Petr NEČAS, premiér /ODS/
--------------------
Já bych od sebe odlišil vytvoření rezervy povodňové solidarity, která by sloužila k financování a odstraňování následků povodňových škod od způsobu, jak tuto rezervu naplníme. Nemyslím si, že je naprosto nezbytně nutné jít cestou zvyšování přímých daní. Můžeme jít i cestou hledání dalších částek v rozpočtu vlády a nalezení těchto prostředků jinak než zvýšením daní.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Ministra financí Miroslava Kalouska Nečasova nedělní slova doslova nadzvedla ze židle. Prohlásil, že premiér zapomíná na své sliby a neplní dohody. Nečas s Kalouskem si vzkazy přes média týkající se takzvané povodňové daně ve výši stokoruny posílali celý týden.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Já jsem navrhl řešení. To řešeni bylo dohodnuto. A pokud některý z partnerů nedodrží dohodu, tak se nestane nic jiného, než že příjmy státního rozpočtu budou necelých 5 miliard nižší, tak se o 5 miliard škrtnou výdaje. To je čistě věcí toho, kdo tu dohodu nedodrží, nikoliv mojí.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Premiér Petr Nečas koncem týdne naznačil, že je ochoten souhlasit s takzvanou povodňovou daní ve výší stokoruny, ale jen na jeden rok. Na trvalé zvýšení daní prý nepřistoupí. Spory o takzvanou povodňovou daň vytlačily důležitější téma a to hospodaření státní pokladny v příštím roce v jednotlivých resortech. Ministerstva už teď škrtají a změny se dotknou všech. Například se sníží počet policistů, ti kteří u policie zůstanou, budou nosit domů menší výplaty. A tím to rozhodně nekončí.
Radek JOHN, ministr vnitra, předseda strany /VV/
--------------------
Omezujeme nadstandardní investice, megalomanské akce, které se tady chystaly. Soustředíme se na zajištění základních povinností a bezpečnosti občanů.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Nejvíc peněz ve svých resortech musejí v příštím roce ušetřit ministr vnitra Radek John, ministr obrany Alexandr Vondra či ministr dopravy Vít Bárta. A právě ministr dopravy Vít Bárta kvůli nedostatku peněz rozhodl o zastavení 31 velkých železničních staveb a 12 silničních staveb. Podle aktuálního návrhu se rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury v příštím roce sníží o téměř 30 miliard na 67,5 miliardy korun. Ministr dopravy Vít Bárta uvažuje o zvýšení mýta pro nákladní auta.
Vít BÁRTA, ministr dopravy /VV/
--------------------
Ano, jednoznačně od nového roku je nejpozději zapotřebí něco učinit s tím, že občané České republiky velmi, velmi trpí na mnoha místech, především kupříkladu na Moravě, jak na jižní tak na severní, na Znojemsku velkými problémy s přetížení silniční nákladní dopravou.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Vláda také plánuje snížit objem mezd ve státních organizacích o desetinu. Výjimkou budou platy učitelů. Platy poslanců a ústavních činitelů mají klesnout o 5 %. Krátit se budou i některé sociální dávky. Omezí se podpora stavebního spoření. Premiér Petr Nečas už před týdnem v Otázkách odhadl, že plošné škrty v rozpočtu na příští rok sníží růst české ekonomiky o 6 až 7 desetin procenta.
Petr NEČAS, premiér /ODS/
--------------------
14. září se sejde jednání tripartity, které se bude zabývat návrhem státního rozpočtu.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Vláda v polovině srpna schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. S deficitem ve výši 135 miliard korun. Rozpočtový cíl pro deficit veřejných financí je pak v příštím roce 4,6 % hrubého domácího produktu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Poslanecká sněmovna má projednávat návrh státního rozpočtu pro příští rok v takzvaném prvním čtení už v říjnu. Hosty otázek jsou krom ministra financí Miroslava Kalouska a úřadujícího šéfa sociálních demokratů Bohuslava Sobotky i předseda nejsilnější odborové centrály v zemi, tedy Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil, hezký dobrý den.
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Hezký dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A také prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, i vám přeji hezký dobrý den, vítejte v Otázkách.
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Dobrý den, Dobré poledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Začněme u vás, pane prezidente Míle, jako tripartita budete projednávat návrh státního rozpočtu. Z toho, co zatím o plánech Nečasovy vlády v oblasti veřejných financí a rozpočtu víte, je něco, co vás, lidově řečeno, zásadně dráždí?
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Mně vadí ta struktura rozpočtu. Musím říct, že zásadně mi vadí to, že v podstatě, když si ten rozpočet vezmete, tak se v něm nemůžete zorientovat ani na první ani na druhou ani na třetí dobrou. Prostě to reálně nejde.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A není to tím, že tomu nerozumíte?
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Já si troufnu tvrdit, že jsem viděl v životě hodně rozpočtů různých, řekněme i větších institucí a mezinárodních, ale tomuhle podle mě nerozumí víc jak polovina poslanců. Kdybych šel do otázek vůči některým členům vlády, tak si troufnu tvrdit, že se v tom také nezorientují. To není o tom, že by byli hloupí ti lidé, chraňbůh. To je skutečně o tom, že ten rozpočet není strukturován tak, abyste se v něm mohl zorientovat hlavně potom i v průběhu roku. Problém náš je, že v podstatě úředníci, nebo státní správa, ale i samospráva není organizovaná tak, abyste měli to, čemu se říká manažerské účetnictví. Abyste byli prostě schopní v průběhu roku kontrolovat to, jestli je utráceno to, co je skutečně naplánováno a jestli je to, řekněme, čerpáno efektivně, abyste porovnával jednotlivé resorty s rovnával hrušky s hruškama a ne jablka s hruškama, potažmo zeleninu s ovocem. Prostě celý rozpočet je postaven tak, že vy koukáte se stejným detailem na položky tisícikorunové a pak tam máte položky třicet, čtyřicet a kolik miliard, které jsou jedno číslo, a vy to nejste schopen dohledat. A vy v průběhu roku nejste schopen ani dohledat to, kde se v podstatě dá nejvíc efektivně uspořit, kolik se dává na služby. Já si troufnu tvrdit, že Česká republika dává na právní služby řádově stovky milionů korun ročně, a další stovky milionů dává na své vlastní právníky. Možná by nebylo od věci se zamyslet nad tímto. Konsolidovat ty věci a zjistit, že se dá výrazným způsobem ušetřit. To je první část. Co mi na tom rozpočtu vadí. Jinak jsem rád, že se výrazným způsobem někdo začíná přemýšlet nad tím, jak snižovat náklady a na chod veřejné správy a na chod státu obecně. To je klíčový parametr. My se bez tohoto neobjedeme. Na druhou stranu jsme ještě nezačali zacpávat ty díry, kde skutečně peníze utíkají. A to je mi nesmírně líto. A třetí poslední věc k rozpočtu. Podívejme se na letošní rok, my jsme v podstatě zvýšili daň na pohonné hmoty a výsledkem je výpadek z příjmů této daně. To znamená, že dopravci čerpají mimo Českou republiku. Jedou do Německa, tam načerpají, přejedou přes celou Českou republiku až pomalu do Španělska a zpátky a výsledkem je to, že Česká republika má nemalý výpadek při zvýšení daní. To znamená, větší zátěži občanů České republiky. My bychom se měli vrátit na zem a zajistit to, aby tak jako u korporátních daní, snižováním daní se zvyšoval výnos.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je námitka tedy vás, jako Svazu průmyslu a dopravy k rozpočtu. Námitku odborů známe, alespoň co se týče snižování platů státních zaměstnanců. Když tuto námitku necháme, pane předsedo Zavadile stranou. Tak jaké jsou ty další výhrady ke státnímu rozpočtu na příští rok, které přednesete na tripartitě v polovině září?
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Tak hlavně tedy, ještě to, co tady nepadlo, že ten rozpočet je sestavován, tak, že se jde vlastně cestou škrtů. Škrty, škrty, škrty a my se domníváme, že škrty se k prosperitě nedostaneme, to za prvé. Za druhé, nikde se tam neřeší ta příjmová stránka rozpočtu. Nebo ne nikde, abych byl úplně přesný, protože samozřejmě jsou tam oblasti, kde se tedy také počítá s tím, že by se na příjmové straně něco zvedlo. Ale bohužel je to zase tam, tak jako tady padlo už před nějakou dobou, že se bude jednat o zvýšení DPH, což zase ta spotřeba se přenese na ty vrstvy lidí, kteří tedy nezavinili vlastně vůbec nic. Nám tam chybí boj proti daňovým únikům, ten se prostě jakoby pozastavil. Chybí nám tam i věci, které by mohly částečně ten rozpočet, ale podle mého názoru poměrně dost výrazným způsobem ovlivnit, ale to je záležitost státních zakázek. My víme, že se jedná o 600 miliard korun a podle NERV, ale i podle nás se tam minimálně 15 % až 20 % dá ušetřit přístupem, který by měl být trošku jiný, než je v současné době. Takže to jsou ty věci.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A podle vás ty škrty nedonutí tím, ministr financí Miroslav Kalousek? Podívejte se, donutil třeba ministra dopravy Víta Bártu, aby šel s pravdou ven. A on řekl: Ano, můžeme 20 % provozních výdajů ministerstva ušetřit a začaly vylézat na povrch mytí aut dvakrát denně na ministerstvu dopravy, zalití jedné květiny za 460 korun a další miliony, které lidově řečeno létaly oknem?
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Je to zatím jediný ministr, který něco takového udělal. A nutno říci, a pánové to jistě potvrdí, že to byl jeden z našich 21 bodů, kdy jsme chtěli po vládě, aby skutečně audity těch jednotlivých ministerstev provedla, aby se ukázalo od každé koruny, šetříme, aby se ukázalo, kolik vlastně prostředků tam je. Jak se ukazuje jen na ministerstvu dopravy, tak dneska se mluví o nějakých 35 milionech. Já je dávám do uvozovek. Ale to je samozřejmě odteďka do konce roku. Kdybychom takhle postupovali u ostatních ministerstev, tak pak jsou to částky, které se blíží k půl miliardě a možná i víc a my jsme tyhle audity skutečně požadovali a zaplaťpánbůh, že aspoň jeden ministr měl tu odvahu, že s tím začal. Ale je otázka, jak to tedy bude vypadat dál? A my pak šetříme a hledáme, nebo my pak hledáme finanční prostředky na některé jiné věci, to jsou ty státní zaměstnanci, ne státní zaměstnanci, ale rozpočtová sféra, o které budeme hovořit a kde tedy potom k tomu povedeme debatu, já předpokládám, že ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, to bude také jedno z témat. Pane ministře, proč jste neudělal plošné audity a nezadaly se plošné audity na jednotlivých ministerstvech, aby to nebyl jen Vít Bárta, který oznamuje veřejnosti, jak se plýtvalo na ministerstvu dopravy?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Mohu, prosím, jen velmi stručně zareagovat na ty zásadní připomínky, které tady zazněly. Ta první připomínka byla k průhlednosti a ke struktuře. To je samozřejmě připomínka naprosto správná. Bez efektivního účetnictví nelze nic efektivně řídit a tady byl strašný dluh dlouhá léta, kde privátní sféra po roce 1990 velmi rychle ve svém způsobu účetnictví a finančního řízení dohnala civilizovaný svět, zatímco veřejná sféra to neudělala. A teď hledejme, kdo byl odpovědný za to, že první ministr financí, který předložil zákon o účetnictví, který srovnává veřejnou sféru s privátní a byl Miroslav Kalousek v roce 2008. To znamená 18 let tady bylo zpoždění a já jsem přesvědčen, že bude velmi rychle během tohoto volebního období dohnáno s celými dalšími systémovými reformní kroky, související se státní pokladnou, jednotné inkasní místo a podobně. Ale v zásadě je to správná připomínka. Bohužel 18 let se s tím nic nedělalo téměř nic. Připomínka k boji proti daňovým únikům, to mě trochu mrzí. Já se nevěnuji boji proti daňovým únikům méně než úsporám ve státním rozpočtu. Mediálně jsou samozřejmě nasvíceny ty úspory. Ale s boji proti daňovými úniky bojuje celá Evropa. Zejména Česká republika má největší problém nikoliv u daně z příjmu, ale u daně z přidané hodnoty. Tam jsou to opravdu obrovské prostředky, které unikají a já jsem do připomínkového řízení expedoval novelu zákona o DPH, která by výrazným způsobem tohle mohla omezit. V září budu jednat s evropským komisařem pro daně, kde požádám o výluku pro některé komodity, zejména pohonné hmoty.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To jsou tedy teď ty až miliardové daňové úniky na pohonných hmotách a DPH?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
To jsou samozřejmě miliardové daňové úniky a my jim chceme zabránit a děláme pro to opravdu systémová opatření.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže se bude novelizovat daň z přidané hodnoty?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Já vím, ale pochopitelně ta Evropa musí postupovat stejně, protože tam jsme vázáni 6. směrnicí a já chci požádat Evropskou komisi nebo já jsem požádal Evropskou komisi, ale chci velmi naléhavě žádat komisaře, abych tu výjimku dostal rychle, aby například daň z přidané hodnoty u řetězového přeprodeje pohonných hmot, aby skutečně platil konečný prodejce.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kolik by to mohlo přinést státnímu rozpočtu, pokud by se zamezilo tomu?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Ony se samozřejmě daňové úniky odhadují strašně těžko. Ale my jen údajně z přidané hodnoty střízlivě odhadujeme únik zhruba na 5 až 8 miliard korun. Ale i kdyby to byly jen tři, tak jsou to samozřejmě obrovské peníze a nemůžeme se na to dívat, aniž bychom s tím nebojovali. Údajně z příjmu je to stejné úsilí. Ve spolupráci s ostatními daňovými správami ostatních zemí už se nám daří. Budeme brzy podepisovat další dohody, už se nám daří navázat spolupráci s daňovými zprávami takzvaných daňových rájů. To znamená, dostat se k informacím o možných residentech českých, kteří tam mají uloženy prostředky a pokud z nich neodvádějí řádnou daňovou povinnost, tak je dostihnout, doměřit, popřípadě i potrestat, ale to pro mě není důležité. Pro mě je důležité doměřit a získat ty prostředky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Uklidnila vás, pane předsedo, tato slova?
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Zatím se nedá říct o uklidnění, ale já bych chtěl říct ještě na jeden segment, který se vůbec neřeší, a to je zaměstnávání načerno, švarcsystém a tak dále, to znamená, absence registračních pokladen, kde si myslím, že tedy obě strany mají máslo na hlavě, protože se nebyly schopny dohodnout, aby se něco takového zavedlo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď mluvíte o sociální demokracii?
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Mluvím o obou pánech, kteří tady sedí za tímhle stolem, protože o těchhle věcech s jedná už dlouhodobě a žádné registrační pokladny nejsou. Mám na mysli registrační pokladny s fiskální pamětí, aby se odhalily všechny ty věci, které se odehrávají a které také neumíme kvantifikovat. Jsem přesvědčený,že se tam jedná také v řádu miliardách. Takže docela bych rád slyšel odpověď na tuhle otázku, co se myslí dál s registračními pokladnami. Všude ve světě existují různou formou, zabraňuje se daňovým únikům a tady jako bychom nechtěli na to slyšet.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane Sobotko, registrační pokladny?
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda /ČSSD/, stínový premiér
--------------------
Já myslím, že registrační pokladny, ta historie je přece známá. Tady byl přijat zákon o registračních pokladnách a ten byl posléze zrušen za minulé vlády. Já si myslím, že jsou i jiné věci, které souvisí s daňovými úniky a to jsou majetková přiznání, ale souhlasím s tím, co tady bylo řečeno. Evropská unie jako celek tady musí vyvíjet tlak na daňové ráje, aby se informačně otevřely. Dokud se toto nepovede a to skutečně nezmůže samotná Česká republika, ale musí to být koordinovaná práce v rámci Evropské unie.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vítáte tedy tu snahu novely zákona o DPH, o které mluví Miroslav Kalousek v souvislosti s pohonnými hmotami?
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda /ČSSD/, stínový premiér
--------------------
Já myslím, že problém je, že to jde strašně pomalu. Já myslím, že ministerstvo financí zřídilo pracovní skupinu, ale prostě ty práce jdou strašně pomalu a my hrozně dlouho čekáme na reakci ze strany ministerstva financí. Jí si vzpomínám že už jsem před několika lety pana ministra v této věci interpeloval. Prostě mám pocit, že tyto věci jdou úřední cestou, která je velmi pomalá. Mezitím utíkají obrovské finanční prostředky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A námitka, že se musí teď čekat v souvislosti s novelou o DPH na Brusel?
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda /ČSSD/, stínový premiér
--------------------
Já si vzpomínám, že jsme také dlouho čekali na to, než Evropská unie zavede automatickou výměnu informací, pokud jde o obchodování informace mezi celními správami, ale ten problém je trošku jiný. My se tady bavíme o státním rozpočtu. Teď jsme sklouzli k některým detailům. Já myslím, že hlavní problém toho rozpočtu na příští rok je v tom.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dovolte jenom, abych zodpověděl věc daňových úniků a pak se budeme bavit o státním rozpočtu.
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda /ČSSD/, stínový premiér
--------------------
Ten rozpočet je prostě sestaven velmi provizorně. Velmi provizorně a on vlastně nám vůbec neříká, jaká bude další rozpočtová daňová politika této vlády. V tom rozpočtu je zabudována celá řada opatření, která jsou absolutně nestandardní. Před volbami o nich nikdo nemluvil, jako je třeba zpětné zdanění podpory ve stavebním spoření. Jsou tam plošné škrty, které by pokud by pokračovaly v příštích letech, tak podlomí absolutně schopnost státu například zajišťovat bezpečnost občanů. Já nevím, jestli je dobrá metoda snižovat počet policistů v ulicích, protože to povede k tomu, že se zhorší bezpečnost občanů. Takže já a můj první dojem z toho návrhu rozpočtu tak jak jsme o něm informováni a nemáme nějaké detailní informace, že to je provizorní rozpočet pro příští rok. Že se na něco čeká. Já nevím, na co se čeká a jaká bude vlastně dlouhodobá politika vlády. Poslední poznámka k reformám. Já jsem přesvědčen o tom, že vláda a každá vláda má povinnost dělat reformy, ale je otázka, co by mělo být cílem reforem. Podle mého názoru cílem reforem by přece mělo být zlepšit fungování státu, veřejného sektoru, a zlepšit kvalitu služeb, kterou lidé dostávají za své daně, které do svého státního rozpočtu platí a já nevím, jestli takovýmto způsobem vláda přemýšlí, jestli skutečně ty reformy budou znamenat lepší veřejné služby. Já mám obavu, že to bude znamenat horší veřejné služby za vyšší daně.
Zatím škry v rozpočtu
ČT 1 | 29.8.2010 | 12:00 | pořad: Otázky Václava Moravce
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pojďme tedy obecně ke státnímu rozpočtu. Ještě předtím než ministr financí začne odpovídat, tak postavme se na konstrukci státního rozpočtu, protože ministerstvo financí předpovídá v příštím roce růst české ekonomiky nad 2 %. Na tomto růstu je postaven i státní rozpočet na příští rok. Česká národní banka je opatrnější. Mluví o růstu 1,5 %. Tedy zhruba o půl procenta menší než ministerstvo financí. Nejnovější čísla z české ekonomiky jsou poměrně optimistická. Ve druhém čtvrtletí totiž česká ekonomika zrychlila tempo růstu. Tady jsou data Českého statistického úřadu. Už je sami vidíte. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 2,2 %. Výkon české ekonomiky podpořil hlavně průmysl a vývoz. Naopak mírně ho brzdila malá spotřeba domácností. Stejně jako Česko ve druhém čtvrtletí zazářila prudkým zrychlením ekonomického růstu Evropská unie v čele s Německem, ale zpomalují tři největší ekonomiky světa, Spojené státy, Čína a Japonsko. Pane ministře, není to číslo 2,3 % opravdu příliš optimistické a nemůže se vám stát, že když tady Bohuslav Sobotka označuje příští rok za provizorní, Jaroslav Míl říká, že ten rozpočet je stále ještě nepřehledný, takže stejně i příští rok v průběhu roku zase budete jenom plošně škrtat, protože bude ekonomický růst menší než 2,3 %.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Žádný politik, tedy ani žádný ministr, koneckonců ani žádný guvernér nemůže udělat nic jiného než se spolehnout na podklady renomovaných pracovišť, které má, když odhadují jednotlivé indikátory jak tempo ekonomického růstu, tak inflaci, tak schodek obchodní bilance, tak všechny ostatní údaje, ze kterých se odhadují příjmy státního rozpočtu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, nerad skáču do řeči, ale ministerstvo financí je vždy nejvíc optimistické a pak se škrtá. Na rozdíl od centrální banky.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Ministerstvo financí je teď zhruba o 0,4 % od České národní banky. Já si dovolím říct, že v rámci předvídatelnosti toho, co se v ekonomice bude dít příští rok, je úplně stejné číslo. My postavíme návrh rozpočtu na 2,2 až 2,3 a já se teď ještě vracím zpátky do práce, protože v úterý musíme odevzdat návrh rozpočtu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proč nejste pod 2 %. Já vím, že půl procenta je nějakých ale 5 miliard, pokud se nemýlím.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Protože se snažíme odhadnout skutečně z té, to co tady máte, je predikce zhruba měsíc stará. Protože se snažíme předložit, 31. srpna se snažíme předložit to nejaktuálnější číslo, které existuje. Pochopitelně, až se to bude projednávat v září, říjnu, v prosinci ve sněmovně, může se stát, že to třeba uslyším kritiku z druhé strany. Jak to, vždyť se zlepšila predikce, už to není 2,2 a je to 2,6, proč to nemáte na 2,6?
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, je lepší se ale bezesporu pro státní finance držet víc na zemi, a propos Svaz průmyslu a dopravy, jaký je váš odhad, pane prezidente Míle. Nejsou 2,3 % opravdu příliš optimistický odhad?
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Já za prvé si myslím, že většina těch čísel je skutečně věštění z křišťálové koule. Vůbec nikdo netuší, ten dopad, řekněme, poklesu ve Spojených státech, co to může udělat s německou ekonomikou, to je první věc. Druhá věc je, že podle mého osobního názoru, do nějakých 5 let budeme celosvětově řešit problém dluhopisové bubliny tak, jak jsme řešili problém realitní bubliny ve Spojených státech, o které se vědělo už v roce 2005, že existuje. Nás bude čekat stejný příklad, proto je o důvod víc se držet na té straně úspor skutečně dole co nejvíc a držet naší ekonomiku a naše veřejné finance ve stavu, abychom si nezhoršili rating, protože potom se nedoplatíme na dluhové službě, na úrocích. A hlavně to zhoršení prostě dopadne na podniky, na výši úvěrů, které budou poskytovány i lidem. To je jedna věc. Druhá věc je, jestli to bude 1,9 a 2,1, to se ještě upřesní v příštích 3 či 4 měsících x-krát podle toho jak se pohne či nepohne německá ekonomika a jak ten růst, řekněme bude vypadat, že bude stabilní. Ale já se za sebe domnívám, že nám se může stát, že v srpnu příštího roku najednou budeme konfrontováni nějakým hlubokým poklesem, popřípadě nějakýma disbalancema na finančních trzích, které nás mohou zasáhnout na závěr roku a budeme překvapeni, že celoroční číslo vypadá jinak, to znamená, moc bych na to nesázel. Upřímně řečeno, držel bych se radši toho pesimističtějšího scénáře, ale pak si řekněme druhou stranu mince, když to takto bude, já s tím nemám nejmenší problém, tak si pamatuji, že kdysi v minulosti byly vlády, které říkaly ten pesimističtější scénář, pak se objevil optimističtější růst a byly kritizovány úplně stejně za to, že na začátku to úmyslně podsekly, aby pak vypadaly dobře. Tady si v podstatě nevyberete, mít nějakou relevantně dobrou predikci podle mého názoru. Já bych se skutečně držel spíš, řekněme těch nižších dat ze všech těch souborů, které v podstatě vláda může dostat, ale pak si zase řekněme tu pravdu, bohužel pro příští rok tím, že nejsou reformy, tak se ty úspory budou muset prohloubit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaroslav Zavadile, vy jako odbory ta vaše poslední makroekonomická prognóza je kolik?
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Je kolem 1,5 %. My jsme spíš při zemi, přesně jdeme tou cestou, která bude ještě pesimističtější. Ono vlastně tou reformou nebo respektive těmi škrty pan Nečas přiznal sám, že se bude jednat ještě o další snížení asi zhruba o 0,6 %. Já nechci to číslo zpochybňovat. Ale nicméně bych se.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte, že je to moc?
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Je to nemožný, protože výše spotřeby v České republice nemůže tak výrazným způsobem ovlivnit růst či nerůst HDP.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Nezlobte se, pánové, tohle je absurdní diskuse.
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Ale nechte mě domluvit. Nechte mě domluvit, pane ministře.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale pane ministře, vy na této absurdní diskusi stavíte čísla rozpočtu?
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Nechte mě domluvit, abych dořekl tu myšlenku, tady bylo řečeno, že je to založeno na týmech odborníků. Já si teď rejpnu, já bych se nerad dožil situace, kdy se predikovalo z ministerstva financí v roce 2009 plus 4,6 a výsledek byl minus 5. Nerad bych se dožil téhle situace. A to není tedy v těchhle těch číslech. To jsem si dovolil jen rejpnout, protože k tomu došlo. Já si myslím, že ty naše makroekonomické prognózy jsou velmi blízké vždycky tomu reálu, takže já si za tím číslem stojím.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
1,5 % růst v příštím roce. Pane ministře.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Jenom velmi stručná odpověď už asi potisící. Prosím, aby se každý podíval do otevřených zdrojů, k těm 4,8 a minus 5, naleznete v každé mé řeči, když jsem předkládal návrh zákona o státním rozpočtu, že to je predikce z toho a toho data, že vzhledem k prudké ekonomické krize je zřejmé, že bude výrazný propad hospodářského růstu a že nikdo v tuhle chvíli nevíme jaký a že nemá smysl předělávat rozpočet salámovou metodou, ale řešit ho najednou. Když budeme znát hloubku toho problému, opozice tenkrát po mě chtěla ve sněmovně, abych to nepředělal nikoliv na plus 4,8, ale na plus 3, což byl v té době aktuální údaj. Já jsem říkal, to nemá cenu,protože se to řítí dál, řešme to, až budeme skutečně znát hloubku problému. Kdybychom to předělali na plus tři, jak chtěla opozice, tak jsme neudělali nic jiného, nežli jsme ten problém řešili dvakrát. Takže k tomu ta odpověď. Já jsem tenkrát nepodváděl a nelhal. Jestli to bude 1,8 nebo 2,3 si troufnu říct, že to je v tuhle chvíli absurdní diskuse. On se velmi snadno odhaduje vývoj ekonomiky v době stability, v době, kdy na obloze není jediný mráček, v době velkých turbulencí, kdy nevíme, jestli na asijských trzích nebo na americkém trhu nevypadne nějaký kostlivec ze skříně, tak jsou jen dva typy ekonomů. Ti, kteří predikovat neumí a ví to a ti, kteří predikovat neumějí a neví to. My nemůžeme udělat nic jiného, než postavit návrh rozpočtu. To znamená, předpoklad vývoje ekonomiky, na těch nejpoctivějších aktuálních analýzách k 31. 8.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže to budete stavět na 2,2 %.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Řeknu vám v úterý, ale pravděpodobně se to bude blížit tomuto číslu o desetinku seshora nebo odspoda. K těm nejpoctivějším číslům k 31.8. A já vůbec nevylučuji vzhledem k tomu, že prostě ta situace ve světě je stále turbulentní, že až budu v říjnu předkládat návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny, tak řeknu, zdá se, že oproti této predikci to bude o něco horší než o něco lepší. Prostě nemůžete teď v tuhle chvíli přesně říct, co se stane na asijských nebo amerických trzích. To neumí prostě nikdo.
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda /ČSSD/, stínový premiér
--------------------
Já se omlouvám, mírně změním téma, ale skutečně jen mírně. Já myslím, že problém není přesnost predikce ministerstva financí. Já myslím, že bude přesnější než před těmi dvěma lety prostě proto, že realita není tak turbulentní, jak byla na konci roku 2008. Ale já myslím, že hlavní problém, který vidíme na straně vlády, je pasivita. Vláda v tuto chvíli pasivně čeká na to, jak se bude vyvíjet situace na zahraničních trzích z hlediska růstu české ekonomiky. A podle mě každá vláda by měla mít v oblasti hospodářské politiky několik priorit, kterým věnuje svoji pozornost, nejen tempo snižování dluhu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Premiér říká: ano, reformy přijdou v příštím roce.
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda /ČSSD/, stínový premiér
--------------------
Ale to není, pane redaktore, o reformách. To je o prioritách hospodářské politiky. Já souhlasím s tím, že klíčovou prioritou je snižování tempa zadlužování. Ale stejně důležitou prioritou je zaměstnanost, růst a udržení nízké inflace. Správná vláda musí v své hospodářské politice sledovat tyto čtyři priority, nejen tempo zadlužování. Když se podívám na to, my jsme malá otevřená ekonomika, silně závislá na exportu, takže vláda by měla sledovat podporu exportu, za druhé vládní investice, investice vládního sektoru a také spotřebu domácností. Když se podívám na podporu exportu, tak tato vláda chystá rušení ambasád, omezování počtu obchodního zastoupení, obchodních radů. To je přece protiexportní opatření. Když se podívám na vládní investice, tak vláda škrtá investice do dopravní infrastruktury, to je přece protirůstové opatření. Když se podívám na spotřebu domácností, tak vláda vysílá negativní signál tím, že snižuje platy zaměstnanců veřejného sektoru, tak současně říká soukromému sektoru ano, můžete také snižovat platy a to samozřejmě povede k tomu, že se sníží spotřeba domácností. Tohle jsou přece tři konkrétní negativní signály ze strany vlády, které jdou proti hospodářskému růstu. To co mi vadí je, že vláda je v oblasti hospodářského růstu pasivní jen čeká na to, co se stane venku a nedělá nic pro to, aby zvýšila konkurenceschopnost české ekonomiky a posílila hospodářský růst.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dá se, pane prezidente, mluvit o tom, že tady jsou škrtána některá prorůstová opatření, která by průmyslu pomohla, rušení ambasád jako jeden ze špatných bodů, který se dotkne i českého exportu?
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Já začnu těmi ambasádami. Já si myslím, že zrušit se dá 10 až 15 ambasád. Je to jen o výběru. Určitě nepotřebujeme ambasádu v Lucembursku, určitě můžeme o pobaltských republikách diskutovat o jedné ambasádě a takhle bych mohl pokračovat. Ono je to o relevantním výběru.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, když jenom zůstanu, ten výběr, který, podíváme se na mapu, které ambasády, protože celkem vláda rozhodla ve středu o zrušení pěti ambasád a teď to vidíte sami. Na americkém kontinentu to je ambasáda v Kostarice, která bude zrušena, dále pak ambasáda ve Venezuele. Přejdeme-li do Afriky, tak tam máme dvě rušené ambasády v Kongu a pak také v Keni a ambasáda v Jemenu. To je pět rušených ambasád s tím že se ruší i dva generální konzuláty. Jeden v australském Sydney a další pak v indické Bombaji s tím, že tu věc budou zajišťovat pak velvyslanectví v obou zemích v Austrálii a v Indii. Ten výběr vám přijde špatný z hlediska průmyslu?
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Já si umím představit jiný výběr. Pro mě je podstatnější něco jiného a o tom jsme hovořili jak s panem ministrem Schwarzenbergem a tak s panem ministrem Kocourkem. To je otázka přestavění činnosti CzechInvestu, CzechTrade, všech těch českých center a všeho dalšího. Postavit to trošku do pozice kdy do toho bude moci dávat peníze i soukromý sektor. Bude to trošku postaveno mimo činnost ministerstva zahraničí, ale bude tomu dáván takový ten deštník toho diplomatického zastoupení. A to je věc, kterou, když budeme dobře realizovat, tak si myslím, že ta obchodní zastoupení fungovat budou. Na to bych se upřímně řečeno soustředil, co se týče těch ambasád, museli bych vidět relevantní čísla. Na rovinu umíme si představit až 15 ambasád, umíme si představit i jiná, ale s konkrétními daty, co se týče té prorůstové politiky, to co je potřeba od státu, je skutečně připravit strategii prorůstové politiky, která bude říkat ano, tato země jde tímto směrem. Tato země chce stavět především HDP na tomto tipu hospodářství a k tomu budeme směřovat skutečně i oblast vzdělávání, oblast investic do výzkumu, do vědy do inovací a tak dále. To bych řekl, že je zásadní rozhodnutí, které bych rád viděl. Co se týče investic v dopravní infrastruktuře,je to mediálně zajímavé podle mě dojde k určité revizi, to je otázka času a otázka dojednání a dokončení všech jednání se stavebními firmami. A ty investice prostě budou pokračovat. Proto bude i ta diskuse o řekněme, financování fondu dopravní infrastruktury, s jakým zpožděním, to se uvidí, protože časem i pan ministr Bárta zjistí, že zastavení některých staveb je skutečně dražší než řekněme jejich dokončení.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A když na ně nemá od ministra financí peníze, jak říká Vít Bárta.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Nejen od ministra financí, ale i od vlády. Na to platí obecná odpověď toho, co říkal pan místopředseda Sobotka. Vláda se vůbec netají tím, že ta úsporná opatření budou znamenat o něco nižší, o několik desetin, ne o několik desetin nižší hospodářský růst, než kdyby k oněm úsporným opatřením nedošlo. Ale kdyby k nim nedošlo, tak by to byl hospodářský růst takzvaně vyhnaný na práškách. Vyhnaný na dluzích, které bychom udělali a byl by to nezdravý hospodářský růst. Byla by to bublina, která by praskla. Vládě jde o zdravý hospodářský růst, který je nemyslitelný bez zdraví veřejných rozpočtů, protože zdraví veřejných rozpočtů je to pak ten růst postaven na hliněných nohou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale tohle není strategie prorůstové politiky.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Ale to přece není vůbec pravda. Jestliže mluvíme o rozpočtu na rok 2011, tak mluvíme o nějakých nezbytných záchranných opatřeních, co se týče vládní hospodářské politiky, je popsaná v programovém prohlášení vlády, kde jsou popsány veškeré systémové reformy, teď mluvíme o rozpočtu na rok 2011, který se musí opírat o platnou legislativu a ta platná legislativa musí být schválena do konce roku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, a není to málo ambiciózní na to, že byste dostali 118 člennou koalici od voličů, zároveň existuje stav legislativní nouze. Tak pokud byste ty reformy chtěli udělat?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Je to upřímně řečeno mimořádně ambiciózní, protože pokud.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takto škrtat jenom?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Ne, vůbec ne. Přece všichni víme, že k tomu, abychom zkonsolidovali veřejné rozpočty, musíme udělat obojí, musíme udělat zásadní systémové reformy a musíme velmi brutálně snižovat provozní i mzdové náklady. Jestliže někdo říká, že 10% úspora provozních nákladů ochromuje efektivitu nebo ničí růst, tak se musím prostě smát. Přece nechcete tvrdit, že rozpočtová sféra státu byla tak dokonale efektivní, že se tam nedá najít 10 % snížení nákladů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, je otázkou, jestli ty 10% škrty jsou dělány efektivně, když ministerstvo zahraničí zruší ambasády například ve Venezuele a neruší například některé v Evropské unii, protože Karel Schwarzenberg soustředí hlavně svoji zahraniční politiku na Evropu a nikoliv na jiné státy. Ministr vnitra zruší ochranu ambasád Iráku a další například v Afghánistánu, kde sice jsou vojáci, ale 60 milionů?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Rušení ambasád, hlídání ambasád, celá řada dalších opatření jsou rozhodnutí vlády. To není, že prostě jednotliví ministři si dělají, co chtějí. Ujišťuji vás, že jestliže například v rámci úspor se ze současných promiňte, že neznám to číslo, tuším že asi 150 ambasád, jestliže se jich několik zruší, aby se mohla vyvíjet efektivnější činnost jinde, tak si opravdu nemyslím, že je to zásadní prorůstové opatření. Slovensko má například 65 ambasád a nemám pocit, že jeho zahraniční politika by kvůli tomu byla v defenzivně.
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda /ČSSD/, stínový premiér
--------------------
Já jen velmi stručná poznámka k tomu, co říkal pan ministr Kalousek. My nemáme na mysli nějaké vyhnání růstu prášky. Na to skutečně stát nemá manévrovací prostor ve státním rozpočtu. Jde o to, abychom se nezbavovali klíčové infrastruktury, která nám do budoucna může při podpoře růstu pomoci. A když my jednou vyklidíme teritoria a nejde o to že, se zruší jedna ambasáda, protože některé ty ambasády, které tam byly na té mapě, tak nemají na starosti jen tu zemi, která byla vybarvena, ony mají na starosti všechny okolní země. Takže kdybyste tu vaši mapu vybarvili všemi státy, které mají tyto ambasády na starosti, tak se ukáže, že vlastně vyklízíme skoro celou střední nebo severo-střední Afriku, prostě jsou to větší oblasti. A jakmile ji jednou vyklidíme, tak už tam prostě nebudeme a do budoucna nebudeme schopni tyto ambasády využít pro podporu exportu našich firem. A export našich firem na rozvojové trhy je prostě strašně důležitý. Jestliže nepostavíme dálnice, nedokončíme rychlé dálnice do některých regionů, tak tam soukromí investoři nepřijdou. Tady nejde o růst vyhnaný prášky. Tady jde o to vytvořit klíčovou infrastrukturu. Protože tady si myslím, že by vláda neměla dělat chybu. A poslední příklad jsou evropské peníze. Pane ministře, já se vás chci zeptat, je pravda, že vláda chce krátit peníze na kofinancování evropských projektů? Protože pokud by to byla pravda, tak je to ten nejhorší způsob úspor. To jsou přece peníze, které můžeme rychle čerpat. Není to na vrub dluhu, jsou to peníze, které se nám vrací z evropského rozpočtu, není to zadarmo. My tam ročně Evropě platíme 30 miliard korun a máme nárok tím pádem čerpat určitou částku zpět. Teď jde o to, abychom ty peníze vyčerpali na podporu hospodářského růstu a jestliže se budou krátit peníze na kofinancování, tak to bude ten nejhorší možný způsob úspor.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Ta poslední připomínka byl klasický opoziční chvat. Řeknu něco, co není pravda a podrobím to dlouhé kritice a vysvětlování, proč tomu tak být nemá. Pokud vím, bude tady ještě v dnešním pořadu prezident Agrární komory. To znamená, bude řeč o tom, proč musí být prioritou, zásadní prioritou peníze z evropských fondů a holt prostě se musí šetřit na nějakém jiném provozu. Jenom k financování infrastruktury a všeho ostatního, k tomu mohu dodat jedno jediné, a to ho si je vláda vědoma a tam také směřuje její programové prohlášení ve smyslu všech zásadních reforem, prosím o uvědomění si každého., že nemůžeme utrácet víc než kolik máme a že ta koruna je jenom jedna. Buď jí budeme investovat do budoucnosti a rozvoje České republiky, anebo ji projíme, někdy emotivně říkám prožereme. Nemůžeme s tou korunou dělat obojí, to znamená, bez zásadních reforem, které sníží spotřebu nemůžeme investovat do budoucnosti.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, to stále opakujete do kola. Ale to je teď klíčové, co bude v návrhu státního rozpočtu ve střednědobém výhledu. To je součástí státního rozpočtu. Věci veřejné se netají tím, že nepodpoří státní rozpočet pro příští rok, jestli v tom střednědobém výhledu neuvidí právě reformy a šetření na ministerstvech, která patří i třeba TOP 09, ať jde třeba o práce sociální věci, ministerstvo zdravotnictví, tedy zásadní strukturální změny. Co v tom střednědobém výhledu rozpočtu bude, co tam píšete, a kterých resortů a v jakých částkách se dotknou ty reformy v roce 2012, 2013 abyste nepřišel na rok 2012 a 2013 s plošnými škrty, říct 10 % zase vám škrtnu?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Já bych docela rád, kdybychom opravdu respektovali časové priority. Myslím si, že mi nikdo neupře, že už před volbami a to jsem skutečně netušil, že budu ministr financí, už před volbama jsem velmi nahlas a mnohokrát říkal, že budou-li volby, nebudou-li předčasné volby, a budou-li volby až v červnu 2010, pak žádná vláda, prostě žádná nemůže mít rozpočet na rok 2011 rozpočtem reformním prostě proto, že ten rozpočet se musí opírat o platnou legislativu a za šest týdnů, za šest týdnů, rozpočet se musí opírat o platnou legislativu k 1. 1. 2011.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale to je možné změnit. Ty zákony je možné změnit?
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda /ČSSD/, stínový premiér
--------------------
Pane ministře, opíráte se o legislativu, která ještě neplatí?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
O platnou legislativu k 1. 1. 2011, to znamená, že vláda, každá vláda měla zhruba 4 týdny na to, aby expedovala do připomínkového řízení a do legislativního procesu zásadní legislativní změny, to bylo tedy jasné, že může expedovat pouze jednoduché parametrické změny.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, vy jste byl ministrem financí v předchozí vládě, když necháme stranou Fischerovu vládu, Petr Nečas byl vicepremiér. Vy teď říkáte: Jsme byli nepřipraveni na vládnutí, abychom přeci jen i v roce 2011 udělali.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
My jsme byli připraveni na vládnutí, ale tu vládu tvoří tři subjekty. To znamená, nebylo možné říci: předložíme návrhy zákonů, které má připraveno TOP 09, ODS nebo Věci veřejné, prostě tady musí proběhnout diskuse, musí proběhnout diskuse i se sociálními partnery. A jestliže během roku 2011 dojde k předložení a schválení těchto zásadních reformních kroků, tak je to opravdu velký fofr. Pane redaktore, kdyby se nestalo vůbec nic, tak kdyby vláda nedělala žádná aktivní opatření, tak v roce 2011 by byl deficit kolem 2015 miliard a bylo by to 6,6 % HDP. Nebude to 6,6 %, bude to 4,6 % a 3,5 % to bude v roce 2012 a v roce 2013 budeme hluboko pod třemi procenty. To se vám zdá málo ambiciózní. Já vás ujišťuji, že v Evropské unii nenajdete ambicióznější konsolidační program.
Zdražování elektřiny
ČT 24 | 29.8.2010 | 13:05 | pořad: Otázky Václava Moravce II.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že hlavními hosty Otázek zůstávají ministr financí, první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ...
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Předseda nejsilnější odborové centrály v zemi Jaroslav Zavadil.
Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Ještě jednou vítejte na čtyřiadvacítce. Ještě jednou dobrý den.
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bavili jsme se v té první hodině, skončili jsme u střednědobého výhledu českých veřejných financí a státního rozpočtu. Co z toho považujete tedy za klíčové, aby v tom střednědobém výhledu bylo, když vláda říká ano, reformní rozpočet přijde v roce 2012. Pane prezidente Míle?
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Já jsem přesvědčen o tom, že je potřeba především mít efektivně vynakládaný peníze. To znamená, můžeme držet výdaje do vědy, výzkumu, do škol, ale efektivně. Prostě vyvarujme se nesmyslných populistických akcí, různých náborových akcí a podobně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď mluvíte třeba o tom příspěvku pro učitele za 180?
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Přesně tak, je to nesmysl. Zaprvé to nebude fungovat, za druhý to ministr nemůže zařídit, protože ty peníze jdou přes kraje. Za třetí když se půjdete zeptat učitelů, tak jim rozložíte funkčnost sboroven v těch školách. To je prostě realita ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale jako náborový příspěvek pro to, abyste získal mladého kantora ...
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
My máme učitelů relativně hodně si troufnu tvrdit a náborový příspěvek ... To zaměstnání samo o sobě, bych řek, si troufnu tvrdit je atraktivní. A není pravda, že ne. Já vidím hodně učitelů, kteří se prostě hlásí a chtějí učit, ale mnohdy je to o tom prostředí, o tom, kam v podstatě jdou. A vy jim tu pozici ještě zhoršíte. Ale to jsme začali tu diskusi někde jinde. Další věcí je skutečně mít jednotnou vizi, kam vlastně tuto zem chceme vést. K tomu nasměřovat všechny konkrétní kroky v jednotlivých resortech, racionalizovat pod státní správy, zvýšit efektivnost. A to není jen o státní správě. To je i o samosprávě. Protože dneska jestli něco je limitem rozvoje v této zemi, tak je to nefunkčnost státní správy a samospráv. To je realita. A to není o tom, že by ty lidi byli hloupí nebo nevýkonný nebo zlý nebo zkorumpovaný, jak se vypráví. Ten systém neumožňuje odměnit ty dobré a nechává fungovat ty nekvalitní. A dám dvě poznámky. Ta první: jestli se sníží peníze o nějakých 5, 10%, v průmyslu jsme museli snižovat o 20% od mez počínaje, po náklady konče a zvládli jsme to. Druhý: v rámci předsednictví přece se musel odměnit, a je potřeba odměnit ty, kteří skutečně to předsednictví jako úředníci zvládli perfektně. Ale na druhou stranu nemohu úplně stejným způsobem, tarifním nebo jakýmkoli jiným, odměňovat lidi, kteří tady připravovali zákony, lhali jak těm politikům, té vládě, té Poslanecké sněmovně, že tyto zákony nebudou mít dopad na obyvatele, na firmy a opak je pravdou. A já bych chtěl, aby tady skutečně byl systém, který diferencuje. A když jsem mluvil o tom druhém příkladě, to je přesně cena elektřiny ze solárních elektráren, o které se taky mluví. Ale pravda je jiná. Pravda je taková, že průmysl i lidé na to upozorňovali od samého počátku, odborníci na to upozorňovali nějakých 4, 5 let zpátky. Ten zákon se schválil s tím, že nemá dopad takto výrazný na lidi, ani na firmy. To tam je napsáno. Kde je zodpovědnost těch konkrétních lidí? Vyčítat dneska podnikatelům, že staví nebo těm, že staví elektrárny, že investují jako dodavatelé, to mně přijde jako docela pokrytecký.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, když jste zmínil tedy například elektřinu z fotovoltaiky a to skokové zdražení elektřiny, které přijde v příštím roce o pětinu pro domácnosti a možná až o tře...
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
To bych se ... Zaprvé si nemyslím, že ty čísla jsou úplně přesný, bod A. Bod B ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, zpochybňujete tak čísla ČEZu?
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Zpochybňuju ta čísla. Za druhé všechny tyto jsem, všechna tato opatření se měly dělat nějaké 2 roky, 3 roky zpátky a ne až na poslední chvíli. Ale za třetí to podstatný, my jsme přeci přijmuli závazek, že zvýšíme podíl obnovitelných zdrojů na 13%. A to přijmuli v podstatě politikové na základě argumentů, že to nebude stát lidi téměř nic, ze strany některých úředníků státní správy. A to, co by bylo potřeba udělat, je, zamyslet se nad tím, jsme-li dneska na polovičce těch 13% zhruba, jestli by nestálo za to tento cíl revidovat, protože potom ta diskuse o tom, že se příští rok zdraží, znamená, že se bude zdražovat stejně do budoucna dál. Chci jenom říct, je to o efektivnosti, výkonnosti a racionalitě fungování státní správy a samospráv. A v tomto případě určitě je možno dohledat, kdo ty podklady zpracoval, kdo je zato zodpovědný. Ale vytvářet v této zemi hysterii, že ČEZ je zločinecká organizace, protože bude mít přes 100 megawatt ve fotovoltaických elektrárnách ... No kde je zodpovědnost těch, který takovýto program schválili?
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kde je ta zodpovědnost, pane ministře? A chystá se vláda učinit něco s tím, aby to skokové zdražení elektřiny bylo pokud možno zmírněno? To znamená, aby solární elektřina nezdražovala elektřinu.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Já naprosto souhlasím tady s tím apelem na efektivitu i neodpovědnost a k tomu si dovolím zdůraznit, že není možné zvyšovat efektivitu bez nějakého stálého fiskálního tlaku. Podniky by také nemohly být trvale konkurenceschopné, kdyby nebyly podstoupeny tomuto tlaku. To znamená, chceme-li zvýšit efektivitu státní správy, je nutný změnit systém odměňování a vystavit to jistému fiskálnímu tlak. Druhá věc je, že bych velmi rád oddělil ... Ten, ta fotovoltaika je jedním z příkladů. Rád bych oddělil od sebe to, co bylo naším mezinárodním závazkem, zaprvé, za druhé rozhodnutí, které já pokládám za správné a nechci ho revidovat, protože Česká republika ani svět nesmí ignorovat nebo nesmí rezignovat na hledání alternativních zdrojů než klasických.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nechce se tady revidovat těch 13%?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
To znamená, já si nemyslím, že je třeba revidovat 13%, ale není jen fotovoltaika, to znamená, to by bylo velmi nešťastné, kdybysme od toho odešli z hlediska péče o životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj. To, co je ovšem potřeba vědět, je, zda připustit, nebo nepřipustit nějaké lobbistické vstupy na poslední chvíli. Připomeňme si, jak to bylo. V roce 2005 ministři průmyslu a ministři životního prostředí, pánové Urban a ..., pan Urban a Ambrozek, předložili v podstatě transpozici evropské směrnice, kterou v roce 2005 sněmovna schvaloval a na poslední chvíli paní poslankyně Šedivá ze sociální demokracie, dnes je teda soudkyní nestranickou ...
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
To není pravda, to je jiná poslankyně Šedivá.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Tak to se omlouvám, omlouvám se paní soudkyni, to já jsem si myslel ... Ale je to poslankyně Šedivá, ČSSD?
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
Je to bývalá členka poslaneckého klubu, ano.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Poslankyně Šedivá z ČSSD předložila návrh, který výrazně svým způsobem zvýhodňoval investice do fotovoltaiky a sociální demokracie a komunisti to schválili. A to už bylo bez vlivu těch úředníků. Jo, tam už s tím neměli ... Takže tohle, prosím, od sebe oddělme.
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
Ne, ne, ne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, takže za to není zodpovědná, za to zdražení elektřiny ČSSD a její poslankyně?
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že tady je to úplně špatné pochopení celé situace. V roce 2005, kdy se schvaloval příslušný zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, tak byly úplně jiné vstupy, ceny vstupů investic do fotovoltaiky. Pokud jste investovali v té době do elektráren tohoto typu, tak jste měli samozřejmě mnohem vyšší náklady. Problém je v tom, že poté, kdy začal boom solární energetiky, tak se cena těchto vstupů začala výrazně snižovat. V roce 2007, v roce 2008, v roce 2009 mohl ministr průmyslu a obchodu předložit do Poslanecké sněmovny zákon, kterým by se snížily výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren. Ani v roce 2007, ani v roce 2008, ani v roce 2009 to žádný ministr průmyslu neučinil. V té době tady byla Topolánkova vláda. Učinil to až ministr Tošovský ve zcela jiné vládě Jana Fischera. To byl první ministr průmyslu, který po čtyřech letech předložil zákon, který umožňuje od příštího roku snížit výkupní ceny z fotovoltaických elektráren. Já děkuji panu ministrovi Tošovského z Fischerovy vlády, že našel tu odvahu na rozdíl od svých předchůdců takovýto návrh předložit do parlamentu. My jsme ho v parlamentu schválili, ačkoli vás mohu ujistit, že tam byly předkládány poslanci z jiných politických stran pozměňující návrhy, které se snažily to zmírnit. Ale my jsme nakonec prosadili tuto verzi v roce 2010 a tím, že jsme ten zákon schválili na základě návrhů Fischerovy vlády, tak od příštího roku může dojít ke snížení výkupní cen a já doufám, že Energetický regulační úřad v tomto přijme příslušné rozhodnutí. Podle mě chyba je v tom, že tři roky státní správa nesledovala situaci v oblasti obnovitelných zdrojů tohoto typu a nepředložila do parlamentu žádný návrh skrze vládu na to, aby se změnily pravidla pro proplácení, zpětné proplácení nákladů, které jsou spojeny s fotovoltaickými elektrárnami. To je, myslím, poměrně přesný a objektivní popis celé situace.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane prezident Míle?
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Prosím vás, to ale přece není o fotovoltaice, to je reálně o tom, že jsme si dali závazek mít podíl z obnovitelných zdrojů. A jak pan ministr Ambrozek, tak pan ministr Kužvart, tak spousta dalších ministrů životního prostředí a jejich úředníci říkali, že to bude mít korunový dopad na lidi a na firmy, nebo stokorunový maximálně celoročně. A když jsme říkali, že 13, 10, 5%, to je teďka jedno, jestli jsou z fotovoltaiky, z biomasy nebo z vody nebo z větru, bude prostě stát daleko víc, tak se říkalo, že to není pravda. Já říkám na rovinu, když jsme mluvili o efektivnosti státní správy, kde je zodpovědnost těch lidí. Jestli to byla neznalost, nekvalifikovanost. A je to o tom, jak je budu odměňovat, abych tam měl kvalitní lidi. Takhle začala ta diskuse. Takže ne o fotovoltaice. A chceme-li tedy opravdu přemýšlet racionálně jak dál, tak my stejný problém vytváříme s biomasou. To je úplně stejný, tam se nic nemění, ale mně jen vadí ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžete mi říci tedy, ale jaký je odhad? Protože předpokládám, že zdražení, takové skokové zdražení cen energie se dotkne vás jako průmyslu a firem, ať už velkých nebo středních, protože v době ekonomické krize vás ty náklady na energii asi budou dusit.
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Jako jednoznačně je potřeba najít řešení, ale na rovinu také říkám, že se tomuhle tomu dalo prostě předejít, protože se to nemuselo řešit až někdy od roku, od ledna 2011. Tady se přece vytváří nějaký fond a ty peníze jdou přece společnosti ČEZ a E.ON. Ty peníze nejdou někde do státního rozpočtu, jak by to tak nějak vypadalo. To znamená, to řešení lze podle mého najít, mělo se možná hledat tři čtyři roky zpátky, ale my jsme hlavně neměli udělat tu první chybu, když se připravil materiál do vlády tak jako spousta jiných dokumentů, kde je napsáno, že to nemá dopad na podniky, že to nemá dopad na lidi, a vy potom dodatečně zjistíte, že opak je pravdou. A troufnu si tvrdit, a teď bych nerozlišoval, jestli za to může tahle strana, tamta strana, tenhle ministr, tamten ministr. Já jsem zažil řadu jednání, kde zástupci, úředníci ministerstva životního prostředí vysvětlovali, jak přijmutí zákona o Natuře a dalších ochranných zónách nebude mít dopad na nikoho. A najednou jste pak zjistil, že přijdou starostové, kteří zjistí, že nemůžou ve své vesnici změnit vůbec nic, protože celá jejich vesnice, celá obec spadla pod chráněné území a on v podstatě pomalu nemůže vjet na pole.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane prezidente, co tedy může udělat vláda podle vás, aby ceny elektřiny z fotovoltaiky nezdražovaly elektřinu v České republice tak výrazně?
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Není to jen z fotovoltaiky a pochopitelně je možno konat, protože zatím se postavilo v letošním roce nějakých 200 megawatt a postavilo to asi 6 tisíc subjektů. To znamená, že ten zbytek, o kterém se tak hovoří, zhruba tisíc megawatt, se bude teprve stavět a uvádět do provozu. A já jsem přesvědčen, že ti, kteří jaksi k tomu mají co dočinění, mají spoustu nástrojů, jak, řekněme, eliminovat některé ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžete nám prozradit některé z nich, které vy byste zaved? Ne, já vás o to poprosím.
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Každou stavbu musíte kolaudovat, každá stavba musí splňovat takových podmínek, že prostě stačí jenom důslednost mnohdy a nestane se to, že se občas uvedou zařízení obnovitelných zdrojů, a teď nemluvím na rovinu o fotovoltaice jenom, uvádí, aniž by úplně všechno bylo tak, jak fungovat má.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Chápu to správně, přísnější kolaudace takových staveb?
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Já si myslím, že musí být přísnější dohled ve všech směrech, od všech, který to dělají ... Jestliže je to velký výkon od 10, do 15, do 20, do 30 megawatt, musí být autorizovaná osoba se vším všude, když se vydává licence. Není to tak jednoduchý proces, je to hodně časově náročný, ale zase se vrátím. Stát je majitelem společnosti ČEZ, která bude investovat víc jak 100 megawatt do fotovoltaických zdrojů, jestli si dobře pamatuji ty čísla, co byly uvedeny v tisku. Já myslím, že je jednoduché opatření těchto 100 megawatt nestavět.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Učiní to stát jako majoritní vlastník ČEZ, pane ministře?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Tak pan prezident teď vyjmenoval některá, řekněme, nontarifní opatření, ke kterým nevím, jestli bych se moh hlásit. Přiznám se, že první jednání ekonomických ministrů na tohle téma, že musíme to řešit, není příliš mnoho času, ale řadě věcí se ještě zabránit dá. Budeme mít ve středu po vládě. A já tam jdu s některými náměty, ale skutečně bych docela rád s těmi náměty seznámil, seznámil nejprve své kolegy a neseznamoval bych je s tím teď z kamery. Prosím tedy o trpělivost, vláda, vláda, vláda ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ne, ale může třeba zastavit, zastavit jako majoritní vlastník ČEZu, aby tady těch 100 megawatt, jak o nich mluvil Jaroslav Míl, tak aby se nestavělo?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Vláda bude o tom zcela vážně jednat. A vláda seznámí veřejnost s kroky, které v té věci chce učinit. Já, já ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže už příští týden?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Já opravdu bych nerad pokračoval v té praxi, kdy vždy v neděli u Václava Moravce někdo překvapí své koaliční partnery nějakým výrokem a další týden se o tom vede bouřlivá diskuse, jestli to je, nebo není přijatelné. Ve středu o tom budeme mít vážné jednání, ta jednání budou pokračovat. Existuje celá řada alternativ, ale žádné není ideální. Je to opravdu, vždycky je tam něco za něco. A v okamžiku, kdy se ta vláda rozhodne, jak bude postupovat, tak s tím veřejnost seznámíme.
Snižování platů státním zaměstnancům
ČT 24 | 29.8.2010 | 13:05 | pořad: Otázky Václava Moravce II.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Září jako měsíc protestů. To bude v souvislosti právě se škrty ve státním rozpočtu také odměňování státních zaměstnanců. Navíc odborům vadí i navrhovaný, navrhované změny v zákoníku práce. Svaz průmyslu a dopravy zase tvrdí, že než několikeré novely by bylo dobré přijít s jednou novelou, respektive možná i s novým zákoníkem práce. Už teď chystají velkou demonstraci odbory, a to hasičů, policistů proti vládním škrtům na jednadvacátého září. Vládní úspory se totiž zásadně dotknou platů státních zaměstnanců. Podívejme se na tarifní tabulky. Protože Jaroslav Zavadil označuje za lumpárnu právě rozdělení složek platů v té tarifní části a nadtarifní části. Tady už sami uvidíte návrhy tabulek, které před více než týdnem zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Ty tabulky se týkají státních zaměstnanců s výjimkou pedagogických pracovníků, nepedagogických pracovníků ve školství, pracovníků ve zdravotnictví, policistů a vojáků. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje také dvě možnosti, jak dál v odměňování státních zaměstnanců postupovat. Když se podíváme na ty protesty, které chystají odbory, pane předsedo Zavadile, budete ještě s ministrem Drábkem mluvit o tom, aby se ty tarifní platy nějakým způsobem změnily, respektive rozdělení mezi tarifní a nadtarifní složkou platů nebo zdá se, že ministr Drábek je neoblomný?
Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Tak já předpokládám, že teď dostanu trochu víc prostoru na víc věcí, protože jsem tady zatím nebyl připuštěn k tomu, abych ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale byl jste tam připuštěn v první hodině.
Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Tak teď to spustím, prosím vás. Takže ano, jednání pojedou, máme domluveno s panem ministrem Drábkem i s panem premiérem tento týden další jednání. Šestýho září máme domluvenou schůzku s panem premiérem, uvidíme, jak se ta jednání vyvinou. Já bych se dotknul několika věcí zákoníku práce. Mám na mysli teda některé ty instituty, které tam jsou. Budu konkrétní. Dohoda o provedení práce. Tam se domnívám, že stát se chová jako masochista, protože vlastně podle výzkumů nebo podle propočtů ministerstva práce tam stát může přijít o 4 až 8 miliard korun. Vzhledem k tomu, že ty dohody o provedení práce se rozšiřujou z čísla 150 na 300. Jenom pro posluchače by bylo zajímavé, že máme zjištěno, že na některých těch dohodách je prováděna transakce taková, že hodinová mzda tam činí až 100 tisíc korun. To znamená, že to není zatížený ani sociálním, ani zdravotním a samozřejmě daň je tam 15%. To je pěkný vejvar pro toho, kdo to takhle jaksi zavádí. Takže to je první ... Nemyslím teď ministerstva, ale myslím pro toho, kdo to zneužívá. To je dohoda o provedení práce. Nemocenská, kde se cestou, kde se před rokem dohodlo nebo respektive Janotův balíček říkal, že se sníží nemocenská na 60% u všech těch tří skupin, to znamená krátkodobě, střednědobě a dlouhodobě nemocný. No, a v současné době se, bylo řečeno na rok, čili dočasně. Máme své zkušenosti se slovem dočasně. Teď to vláda vlastně chce prodloužit na pořád. Já se zastavím u té třetí skupiny, u těch dlouhodobých nemocných, kde teda nikdo podle mého názoru, nikdy se nedá říct nikdo, kdy to nezneužívají ty lidé, kdy ležej dlouhodobě, jsou upoutáni na lůžko a těmhle lidem stát chce teda sebrat těch 12%, který teda měli navíc předtím, to znamená, že se jim platilo 71% nemocenské při té dlouhodobé nemocnosti. Teď se to nechce, chce zachovat na těch 60%. Na jednu stranu říkáme, že když někdo napadne nevidomého, okrade ho, tělesně postiženého okrade ho, že to je gaunerství. Tady se stát schovává pod rozpočtovou odpovědnost. Těžko říct tomu, co mám dodat. To je druhej institut. Pokud se týká teda o stabilizaci veřejných rozpočtů nikdo nepochybuje, to tady bylo řečeno, že je potřeba, aby se teda stabilizovaly ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale když tady jenom vám skočím do řeči ...
Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Já to chci, já to chci ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No počkejte, zase tady se navrší X témat, pojďme postupně. Když tady Jaroslav Míl říká "státní správu je zapotřebí zefektivnit" ...
Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
K tomu dojdu, k tomu dojdu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... nemyslíte, že ty úspory ve státní správě povedou, a když se odhaduje, že příští rok odejde ze státní správy až 8% zaměstnanců kvůli těm škrtům, takže to prospěje té státní správě, takže může začít být efektivnější?
Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Já nezpochybňuji efektivnost státní správy, to chci říct zaprvé. Za druhé každý to ministerstvo nebo jakoukoli instituci někdo managuje a tak jako v podnikatelské sféře, tak je zodpovědnej za to, co se mu v tom resortu děje. To si myslím, že je jednoznačná zodpovědnost těch, kteří to řídí. Ale hledat pro to nástroje, které, a teď se dostanu k těm platům, kde teda na jednu stranu se říká, že by se to mělo snížit o 10%, ale druhou větou se říká, že by se změnila struktura těch platů, to znamená, zatímco v současné době je to zhruba 70 ku 30, mám na mysli 70% tarif a 30% nadtarif, tak to změnit na 30 až 40% tarif a všechno ostatní, teď se omlouvám za ten výraz, protože jsou tam příplatky a některé ještě věci, které jsou nárokové, ale větší část toho nechat v rukou těch, kteří teda vlastně tyto resorty řídí, a říkají druhou větou, že to potřebují, protože aby to mohli řídit, to ať jdou řídit koloběžky, protože se na mě nezlobte, ale jestliže někdo neumí řídit jakoukoli firmu, a tam si musí udělat tenhle pořádek, tak to platí i o resortu. A jenom, jenom ty dopady ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, promiňte, vteřinu. Pane prezidente Míle, myslíte si, že je správně změnit ten poměr mezi tarifní a nadtarifní složkou platu? Kdybyste to měl promítnout na tu soukromou sféru 40 ku 60?
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Takhle, zcela určitě jsem přesvědčen o tom, že bych šel minimálně na tu hranici 50:50 jako jednoznačně. Mně se to osvědčilo. Netvrdím, že lidi byli nadšení, ale ukázalo se to skutečně jako nejvhodnější nástroj. A ono v té podnikatelské sféře, jde to transponovat i pochopitelně do státní správy, je to o tom, že velká část těch variabilních odměn je postavena na splnění výsledku. A na rovinu řečeno, když stát bude mít schodek, tak se bavme o tom, že nemusíme vyplácet plných 100% této variabilní složky. Protože kdo ten schodek způsobil? Těžko pan Zavadil, těžko já. Ten stát je řízen státní správou a Vládou České republiky. Takže za výsledek hospodaření, za ty chyby někdo někde konkrétně zodpovídá. Ale 50:50 mi přijde jako velice racionální návrh.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane místopředsedo Sobotko?
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
Já se omlouvám, tady se pořád mluví o státní správě, ale to, co vláda chystá, se netýká jenom úředníků na ministerstvu. Tohle se týká zaměstnanců veřejného sektoru. Já nevím, jestli je dobře, že se bude snižovat plat zdravotním sestrám a policistům, že se bude snižovat policistům, že se bude snižovat plat učitelům, že se bude snižovat plat hasičům, že se budou v důsledku krácení provozních prostředků rušit hasičské záchranné stanice, že se budou rušit policejní služebny. Kam to povede? Povede to skutečně k tomu, že se zlepší činnost státu, že se zefektivní, anebo se občané nedovolají veřejných služeb? To není manipulace, to jsou fakta. Jestliže zkrátíte finanční prostředky, jestliže snížíte tarifní platy, jestliže příští rok bude o 1500 policistů méně k dispozici, tak jakým způsobem bude fungovat policie, jak se zhorší objasněnost trestných činů, jak se zlepší bezpečnost občanů? To se týká i těch dalších oblastí ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale vy si nekladete tu otázku, že těch policistů na hlavu v České republice je víc než v jiných zemích evropské sedmadvacítky, že, a že je někde asi problém, jestliže ...
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
Ale přece to nebudu řešit tím, že budu plošně krátit tarify všem policistům bez ohledu na to, jestli ti lidé jsou nasazeni v terénu, bez ohledu jaké množství práce ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak vy byste to krátil? Kdybyste ...
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
Tohle přece tímto způsobem, když budete krátit prostředky pro fungování veřejné správy, to není reforma. To je plošná likvidace a zhoršování veřejných služeb, které si lidé platí prostřednictvím daní. Vy si platíte prostřednictvím daní od státu veřejné služby, chcete bezpečnost, chcete vzdělání pro své děti, chcete kvalitní zdravotní péči, chcete, aby když vám bude hořet dům, aby prostě hasiči přijeli, aby nebyli 50 kilometrů daleko, tak jak se to teď může stát, když se budou v rámci škrtů rušit některé hasičské záchranné stanice. Čili to jsou věci, které občan má právo za své daně požadovat a vláda říká jedinou věc. My plošně škrtáme, je nám úplně jedno, jak budou vypadat veřejné služby, je nám úplně jedno, jak bude vypadat motivace lidí, kteří budou pracovat pro stát. Když každému plošně zkrátíte plat o 10%, to není žádná motivační reforma.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
To přece není pravda. Já teď se musím ohradit. Nikomu se plošně nekrátí plat o 10%. Zaprvé vůbec do toho nemíchejme zdravotnický personál, ty nejsou placený ze státního rozpočtu ...
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
Ale jsou placeni podle tarifního systému.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Neskákejte mi do řeči, já vám do ní taky neskákal. Nezahrnujme do toho zdravotnický personál. Zaprvé nikomu plošně nesnižujeme platy o 10%, snižujeme o 10% objem mzdových výdajů, což vůbec neznamená ...
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
To není pravda.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Pane redaktore, ať mě pan místopředseda neskáče do řeči, chovali jsme se do dnešního dne slušně a neskákali jsme si do řeči. Snižujeme o 10% objem mzdových prostředků, což vůbec neznamená, že se musejí snížit platy. To je prostě jenom tlak na efektivitu. Chci-li být efektivnější, musí, dovolte mi to přirovnání, ti chovní odejít a ti tažní býti zaplaceni. A možná je dobře připomenout, co se vlastně děje. Ten hlavní problém, o kterým mluvil pan předseda Zavadil, není ani tolik, že se snižují tarifní stupně, ale tarify, ale že se snižují oněch 12 platových stupňů, nebo že se ruší, kdy máte za stejnou práci nárok na přidání prostě proto, že ji děláte už dostatečně dlouho. Jednak jsem přesvědčen, že to je věková diskriminace, proč má být za stejný výkon někdo placen víc jenom proto, že ho dělá déle, to zaprvé, a za druhé příklad z mého resortu, který si můžete aplikovat na cokoli jiného. Mám daňovou správu, která stárne. To je problém celé rozpočtové sféry. To znamená, tak jak se prodlužuje průměrný věk, tak se zdražuje ta veřejná služba, aniž by poskytla za korunu lepší výkon jenom proto, že zestárla. Chce daňový poplatník platit systém, kde musí něco platit víc, aniž by měl jistotu, že za to dostane lepší výkon? No, já jsem přesvědčen, že nechce. Není tedy jiné cesty, než mnohem víc platit výkon než skutečnost, že tam tu práci, byť poctivě, ale ne lépe, dělám 20 let.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane místopředsedo, v čem ta informace nebyla pravdivá, jak jste ...
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
Nebyla pravdivá v tom, že skutečně v minulosti se snižoval objem mzdových prostředků, ale vláda nesáhla na tarify. Nyní se setkáváme poprvé po dlouhých letech se situací, kdy je navrhováno plošné snížení tarifů pro všechny, bez ohledu na to, jestli ten zaměstnanec je potřebný nebo není. A pan ministr tady hovořil o daňové správě. Jaká je to motivace pro úředníka daňové správy, který se snaží, který jde po daňových únicích, který prostě jedná ve prospěch státu? Vy mu plošně, stejně jako všem ostatním snížíte plat o 10% ...
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Tarif a on může mít daleko víc peněz právě proto, že se snaží, protože dostane mnohem víc v té pohyblivé složce, plus tam rušíme onu blokaci pro osobní hodnocení. To znamená, tohle mi dává možnost najmout skutečně špičkového člověka, který umí daně a účetnictví, byť je mu třeba jenom 35 a dát mu velmi dobrý plat. Zatímco za současného systému to nemůžu. A teď to aplikujme do vědecké obce, teď to aplikujme kamkoli jinam. Prostě tento nový systém nám umožňuje zaplatit špičkový výkon, nikoli odseděná léta na židli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte, že v té soukromé sféře, pane prezidente Míle, příští rok ještě dojde k poklesu mezd nebo se ta soukromá sféra odrazí ode dna a se zpožděním bude ten veřejný sektor kopírovat soukromou sféru?
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Já jsem přesvědčen o tom, že k tomu poklesu již došlo a bude vyloženě záležet na tom, jak se bude dařit. To znamená, jak půjde hospodářství, jak se konkrétnímu podniku bude dařit. A dám jednoduchý příklad. Já jsem 3 roky nepohnul s objemem mzdových prostředků, výrazně jsem snížil složku mzdy, která byla nároková, a přesto lidem, to, co za rok obdrželi, byl každý rok nárůst 8, 10, 11%. Objem mzdových prostředků byl stejný, bylo to o tlaku na efektivitu a o tlaku na to, že lidi prostě chtěli přinášet víc, protože se jim to vyplatilo. A vy jste přestal tolerovat ty, který nedělali. Najednou ten vedoucí tím, že musí rozdělovat, přestane tolerovat ty, co nedělaj, protože prostě musí, aby ty výsledky měl, dávat těm, kteří skutečně pracují. A o ničem jiném to není.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ty propustí. To znamená, že jste redukoval počet zaměstnanců.
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Nepropustí, může převést na jinou práci, anebo je prostě reálně propustí . Ale je to o nákladovosti, je to ....
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, tady když Jaroslav Zavadil poukazoval třeba na ty sestry, není to tak, že vy třeba odměňování sester, lékařů, protože to jde zase z veřejného zdravotního pojištění, tak vytloukáte klín klínem, protože nedáte svému ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi peníze za státní pojištěnce, nenavýšíte platby, tím uvrhnete zase systém zdravotnictví do sekundárních dluhů, takže stejně je to vytloukání klínu s klínem?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Zaprvé je to rozhodnutí vlády.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, vy se stále ... Jsou to návrhy ministra financí, vy jste nikdy nebyl alibistický a teď ... V tomto pořadu už jste čtyřikrát řekl je to rozhodnutí vlády, rušení ambasád ...
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Já to navrhuji ... Ambasády ne. Říkám, já se nezbavuji své odpovědnosti, ale to není o tom, jestli někomu něco ministr financí dá, nebo nedá. To je o tom, jestli vláda rozhodne a schválí návrh ministra financí nebo ne. Já jsem nikdy nebyl alibistický a neříkejte vy nedáte. Vláda rozhoduje na můj návrh.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ministerstvo financí dalo návrh, že za státní pojištěnce se bude platit tolik, kolik se platilo. Platí se za ně nejmíň. To znamená, že ...
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Podívejte se, vytloukání klínu klínem je právě ono placení za státního pojištěnce. Tady prostě 5 milionů ekonomicky aktivních lidí logicky platí zdravotní péči za 10 milionů pacientů. To znamená, za těch 5 milionů někdo, tedy stát, platí tu výši státního pojištění. Proboha kdo si myslíte, že to je? No to jsou ty ekonomicky aktivní. To znamená, zvýším-li platbu za státního pojištěnce a přendám z chlívečku státní rozpočet do chlívečku veřejné zdravotní pojištění, přendal jsem peníze z jednoho svého kapsy saka do druhé kapsy saka a nevyřešil jsem vůbec nic. Řešením je reforma veřejného zdravotního pojištění, která zachová kvalitu služeb a nebude ..., zajistí důstojné odměňování zdravotního personálu, který, upřímně řečeno, dodneška nese neochotu ke zdravotní reformě na svých bedrech. To znamená, dostat do veřejného zdravotního pojištění více prostředků a více odpovědnosti od všech pacientů. To se nedá nic dělat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Stručná poznámka, pane Zavadile?
Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Stručně na závěr. Já nemohu souhlasit s tím, co tady bylo řečeno. Můžu souhlasit s tím, co řekl Mirek Kalousků, a to je to, že potřebujou peníze na to, aby mohli zaplatit některé služby. To mu rozumím, protože samozřejmě to je ten klientelismus, o kterým my jsme přesvědčeni, že z tohohle toho, že z tohohle vyplyne. A jinak, tady tenhle ten systém zakládá to, že ten člověk jde do práce a vůbec neví, s jakou výplatou půjde z práce. To je přesně dopad tohoto systému. A s tím přece nemůžu souhlasit. Pokud v podnikatelský sféře je 50:50 a je to málokde, protože já vám mohu říci, a bylo by dobře se zastavit na Vysoký škole ekonomický, jestli tam ještě funguje pan profesor /nesrozumitelné/, který ty mzdové systémy učil, a ten vždycky dával důraz na to, že čím je menší pozice, tak tím má bejt plat směrován, zaručený plat nahoru. A tady se jde úplně obrácenou cestou. A já nezpochybňuju referenty v 50, 55 letech, že jsou účinný, že jsou dobrý a že je potřeba. Ale to, koho nepotřebuju, pro kristapána, to si každý manager, ať v podnikatelské, anebo v druhé sféře musí jaksi zjistit sám a udělat si tam prostě pořádek. Ale jít s platovou změnou v tomhle stylu, že jdu do práce a nevím, za co odejdu, no to přece nemůžeme považovat za férové.
Zákoník práce
ČT 24 | 29.8.2010 | 13:05 | pořad: Otázky Václava Moravce II.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ještě jsem se dotknul zákoníku práce. Petr Nečas částečně ustoupil odborům, že novela zákoníku práce nebude k prvnímu lednu roku 2011, jak se původně počítalo. Počítal jste s tímto ústupkem jako místopředseda TOP 09, že premiér se, řekněme, nepostaví za tu chystanou novelu, kterou Jaromír Drábek už dal do připomínkového řízení?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Upřímně řečeno, když jsem to slyšel z té televize, tak mě to překvapilo. A zařekl jsem se, že všechny další koaliční rozhodnutí se budeme snažit dělat společně, to znamená, já opět teď nechci nikoho překvapovat v rámci pořadu Otázek Václava Moravce. Nicméně jsem přesvědčen, že stále všechny tři koaliční strany jdou důsledně za novelou pracovní legislativy. Jestli ji uděláme v jednom krocích, ve dvou krocích, v jednom kroku či ve dvou krocích, toť může být diskusí, ale že ji udělat musíme právě v rámci zaměstnanosti, o tom sporu není a to je dobře.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Přikláníte se k tomu, aby to bylo v jednom kroku, ať to není neprůhlednost ...
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Nepřikláním se teď vůbec k ničemu. Prostě dohodneme se a rozhodneme se. Já nebudu vyvolávat ... Jako já chápu, že vám by se možná líbilo zahajovat všechny koaliční jednání pro příští týden v Otázkách Václava Moravce, mně se to ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, já se ptám jenom na to, jaká je politická strategie. To by v tom případě opravdu se tady člověk nemoh na nic ptát, protože všechno je vlastně tajné a nic na koalici jste zatím neprobrali. Vy nevíte na koalici, jestli budete jedním krokem nebo dvěma.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Ale vždyť to vůbec, vždyť to přece vůbec není pravda. Já předkládám rozpočet, my předkládáme s panem Drábkem nezbytnou rozpočtovou legislativu. Jestliže, jestli se máme dohodnout, zda to bude jedním nebo dvěma kroky a máme se dohodnout za týden, tak prostě tady pan premiér minulý týden řekl něco, co mě velmi nepříjemně překvapilo z hlediska daňové politiky. Já přece v této praxi nebudu pokračovat. Dohodneme se na koaličním jednání a sdělíme vám, sdělíme vám společně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zeptám se, odbory by souhlasily s tím, když už novelizovat, tak v jednom kroku, což je tady návrh Svazu průmyslu a dopravy, ať to není tou salámovou metodou dvou či tří novel, pane předsedo?
Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Já si myslím ... Zaprvé chci říct, že k tomu posunutí došlo proto, protože nebyl vůbec dodržen legislativní proces. To je potřeba si říct naprosto na rovinu. To s tím souhlasili jak zaměstnavatelé, tak my, protože to neprošlo vůbec ničím a prakticky ten návrh byl podán a hotovo. Takže já jsem víceméně apeloval na pana premiéra, že je potřeba dodržet legislativní proces u tak důležitého zákona a to nakonec bylo přislíbeno. Pak tam byla ta dodatková věta, že teda o nějaký ten týden a tak dále, nebudu to rozebírat. Pokud se týká jestli jednoho nebo dvouma novelama, já se domnívám, že je potřeba v první fázi se zamyslet nad ústavními věcmi, tomu rozumím, ale pokud se týká té novely, která je teď předkládaná, my tvrdíme, že to je dostačující. Tady se nemusíme shodnout, ale prostě my tvrdíme, že to je dostačující, a pak teda řešme ty věci, které souvisí s návrhem Ústavního soudu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Sociální demokracie bude ochotna připravit, respektive podpořit nějakou možnou novelu zákoníku práce z těch návrhů, které ...
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
Zaprvé platí, že na rozdíl od státního rozpočtu sociální demokracie tady nevidí nějakou naléhavost urychlených změn v zákoníku práce. Myslíme si, že jsou tady mnohem důležitější věci, které spěchají. Už jsme tady dnes mluvili třeba o cenách elektrické energie a podobně. Druhá věc, takováto změny a vlastně každá změna zákoníku práce by podle mě měla být důkladně projednaná v tripartitě. A my podpoříme takové změny, na kterých bude shoda v tripartitě. To znamená, že jak zaměstnavatelé, tak odbory se na těch změnách shodnou a to je pro sociální demokracii klíčový signál do zahájení jednání na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu. Čili my budeme čekat na jednání v tripartitě, primárně teď je důležité, aby se dohodli zaměstnanci a zaměstnavatelé. Pokud tady bude existovat shoda, tak této shodě, její realizaci na půdě legislativy sociální demokracie bránit nebude.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když ta shoda nebude existovat, tak nepodpoříte?
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
Tak my nechceme zhoršovat postavení zaměstnanců v rámci změn zákoníku práce, ale pro nás je skutečně důležité, aby tady tyto věci byly tripartitně dohodnuty. A tak jak jste se divil, pane redaktore, tomu, že koalice řadu věcí nechce zveřejnit, ona ani nemůže. Prostě řada věcí dohodnuta není. Když se podíváte na vládní program a koaliční smlouvu, tam není konkrétní podoba důchodové reformy. My nevíme, jak konkrétně bude vypadat, jak konkrétně budou vypadat změny ve zdravotnictví. My se každý týden dozvídáme něco nového o daňové politice, tak jak bude vypadat, čili podle mě ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale ta vaše koaliční smlouva předchozích vlád, které jste ...
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
Koalice není podle mě na řadě věcí dohodnuta a můžeme počítat s tím, že koaliční spory v těch příštích týdnech budou pokračovat.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Koalice je dohodnuta na základních trendech a je úplně běžné v koaličním vládnutí, že ty konkrétní detaily se dohadují během celého vládnutí. Nikdy to nebylo jinak. Nám se zatím velmi daří se dohadovat. Daleko horší jsou zkušenosti, když se třeba dohodla Kolodějská dohoda reformy veřejných rozpočtů, z které pak tehdejší nejsilnější strana utekla. Pevně doufám, že nám se to nestane.
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
To, co je nejhorší, je podle mě, když jsou porušovány předvolební sliby. A já když tady jde o tu daňovou politiku, tak vím, že TOP 09 a ODS před volbami slibovaly, že se nebudou zvyšovat daně, respektive že se nebudou zvyšovat přímé daně. Zpětné zdanění stavebního spoření, takzvaná povodňová daň. Tohle všechno je přece zvyšování přímých daní, které je v rozporu s tím, co koaliční strany říkaly před volbami. V tom je možná také problém koaličního vládnutí a těch sporů, které dnes jsou v koalici.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Já myslím, že takzvaná povodňová daň není ani 0,3 jednoho procenta. A co se týče stavebního spoření, nejde o nic jiného, než o 50procentní snížení státního příspěvku ...
Bohuslav SOBOTKA, statutární místopředseda strany, stínový premiér /ČSSD/
--------------------
Zpětné zdanění.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Ale to je 50procentní státní, snížení státního příspěvku a narovnání té deformace, kterou kdysi sněmovna a společnou odpovědností většiny z nás zavedla a o jejíž odstranění, upřímně řečeno, bojuji dlouhou řadu let. To není žádné porušení předvolebních slibů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pan prezident Míl poslední slovo.
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Zcela jednoznačně musím říct jednu věc. Zákoník práce tady platí 4 roky, byl schválen s tím, že pan Paroubek odmít jednat v tripartitě, odešel z tripartity s bouchnutím do stolu a že ho názor tripartity nezajímá, bod A. Bod B - ten zákon je v rozporu s ústavou České republiky 4 roky a je to ignorováno. To znamená, to, co je potřeba, je dáno do souladu s ústavou. A to, co je potřeba v druhém sledu, je, vytvořit takový zákoník práce, který umožní dávat lidem práci, abysme snížili tu hromadu nezaměstnaných, kterou dneska máme. A bohužel tyto 4 návrhy řeší a pomáhají tomu, co jsou ty úsporný balíčky, ale neřeší zákoník práce, a my všichni víme, že do poloviny příštího roku bychom ho museli celý novelizovat. Proto jsme přišli s tím, než tady vytvářet dlouhotrvající diskuse, analýzy a podobně, udělat to jednou, udělat to pořádně, systémově včetně požadavku z Evropské unie, včetně požadavku daného Ústavním soudem a včetně hlavně logických požadavků na to, abychom snížili nezaměstnanost a mohli dávat jako zaměstnavatelé lidem práci.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste chtěl jen poslední větu k demonstraci.
Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Jednu poslední větu k demonstraci. Vy jste říkal, že to pořádají policejní sbory a hasiči, tak se k tomu přidávají další. Takže tam budou zdravotníci, nepedagogičtí pracovníci a další, takže ...
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Rádi je doprovodíme.
Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Dobře.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, to znamená, že to bude velká demonstrace na Staroměstském náměstí?
Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Ne, ne, ne, bude to, nebudu říkat kde, tak jako pan ministr Kalousek některé věci neříká, tak já vám taky něco neřeknu, ale bude to prostě rozšířené o ty skupiny, kterých se právě dotýká ta změna toho systému.
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a dopravy
--------------------
Chcete jet třeba do Brna nebo do Budějovic?
Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Já si myslím, že zatím ne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak hlavními hosty Otázek byli ministr financí, první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, předseda nejsilnější odborové centrály v zemi Jaroslav Zavadil a prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Děkuji, že jste přijali pozvání do velké ekonomické debaty a těším se příště na shledanou, díky.
Účet za drahý proud vystavila hlavně minulá Sněmovna
Mladá fronta DNES | 30.8.2010 | rubrika: Byznys speciál | strana: 2 | autor: Jan Sůra
»Solární průšvih Politici nechali boom solárních elektráren i přes varování dojít příliš daleko. K odpovědnosti se však teď nikdo z nich nemá. Průmyslníci volají po konkrétních jménech.
Prudké zdražení proudu, které čeká firmy a domácnosti příští rok kvůli rozmachu slunečních elektráren, nepřišlo jen tak. Za vysoké účty můžeme poděkovat především poslancům a vládám z minulých let.
„Lidé, kteří dnes nejvíce křičí, byli ti, kteří to způsobili. Měli před pěti lety přinést kvalitní výpočty a teď se tváří, že s tím nemají nic společného,“ říká šéf Svazu průmyslu Jaroslav Míl. Podle něj chybí i trestní zodpovědnost úředníků, kteří vše špatně spočítali a připravili zákony s tím, že se to nedotkne peněženek lidí. „Teď chytáme kočku za ocas,“ dodal.
„Z dnešního pohledu situaci způsobila především legislativa. Regulační vzorec byl velmi nepružný a nereagoval na pokles nákladů na technologie,“ říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). Podle něj je těžké říct, zda taková nepružnost byla záměrná, nebo ne. „Nikdo si neuvědomoval, jak to půjde rychle,“ míní Kocourek. Solární boom nastartovalo nepřímo v roce 2003 upsání vlády premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) k většímu využívání obnovitelných zdrojů. EU po nás chtěla, abychom do roku 2010 zvýšili podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů z tehdejších necelých pěti na osm procent. Této hodnoty jsme i přes obří solární boom stále nedosáhli.
Vláda v zákoně o obnovitelných zdrojích počítala s tím, že by Energetický regulační úřad (ERÚ) mohl každý rok snížit výkupní cenu o deset procent. Poslankyně Iva Šedivá (ČSSD) ale před pěti lety navrhla, aby to bylo maximálně o tři procenta. Proti byli poslanci ODS, pro víceméně celá tehdejší koalice ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL. Pro hlasovala i řada nynějších poslanců TOP 09 včetně například současného ministra financí Miroslava Kalouska.
Investovat do solárních panelů ale tehdy kvůli jejich vysokým cenám nebylo ještě tak extrémně atraktivní, byly totiž relativně drahé a měly dlouhou návratnost. Panely si tak pořizovali ze začátku spíše ekologičtí nadšenci. Až pokles cen panelů rozjel velký boom – první obří růst počtu elektráren přišel v roce 2007. Oproti posledním dvěma letům to však byl slabý odvar.
Stát měl tehdy ještě dost času změnit podmínky hry, které by přestaly ze solárních elektráren dělat extrémně výnosný a bezrizikový byznys. ERÚ začal na hrozbu upozorňovat už loni, ale se svými hlasy příliš neuspěl.
Sociální demokraté, kteří slibovali ve své kampani levnější proud, mají o viníkovi jasno. „Je to dílem nefunkčnosti ERÚ,“ řekl letos v květnu stínový ministr průmyslu Milan Urban. ERÚ vinu odmítá a odvolává se na nový zákon.
Čekalo se dlouho
Úřad už v roce 2008 požádal parlament, aby zákon upravil a bylo možné snižovat meziročně stanovenou cenu o více než pět procent. To poslanci odmítli. Další pokus byl v roce 2009, zákon však prošel nakonec až letos na jaře. „Doba, kdy jsme věděli, že se blíží katastrofa tohoto zákona, byla strašně dlouhá. A pravděpodobně se čekalo na to, až velcí investoři dostanou všechna povolení,“ řekl letos v dubnu při projednávání novely zákona o obnovitelných zdrojích senátor Tomáš Jirsa (ODS).
Proč poslanci tak dlouho otáleli? Lidé z oboru mluví často o tom, že sami mají v elektrárnách uložené přes někoho své peníze. Jenže důkazy zatím chybějí.
Nečas: Když mají být stávky, ať to stojí za to
Hospodářské noviny | 30.8.2010 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: Hana Škodová
Premiér opět chce výpovědi bez udání důvodu. Odbory zuří Zákoník podle TOP 09 byl prý jen „vykastrovanou“ verzí
Petr Nečas se vložil do vyhrocené debaty o nový zákoník práce a objednal si daleko razantnější reformy, než jaké byly dosud ve hře.
Návrh ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09) označil Nečas za „vykastrovanou novelu“, která je zbytečně mírná. Pokud se má vláda vystavit střetu s odboráři, kteří už proti změnám začali protestovat, měla by podle Nečase zariskovat a jít ještě dál.
Nejlépe se vrátit k původní verzi zákoníku, kterou loni připravil sám Nečas ještě jako ministr práce. A která obsahuje mimo jiné kontroverzní paragraf, podle kterého by zaměstnanec mohl dostat výpověď de facto bez udání důvodu, tedy jen proto, že podle svého šéfa špatně pracuje.
Odbory: Půjdeme do ulic „Mně ten návrh připadá velmi málo ambiciózní. Měli bychom podle mého názoru jít do mnohem hlubších změn,“ řekl Nečas v rozhovoru pro HN. Sám navrhuje například řetězení smluv na dobu určitou anebo omezení vlivu odborů.
„Jestli chce mít tato vláda lidi v ulicích ještě dřív, tak návrh zákoníku práce z roku 2009 je přesně takový krok,“ reagoval předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula. Důraznější změny naopak prosazuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.
Všem ubrat a propouštět Premiér tak pokračuje v úsilí posledních týdnů, kdy se snaží převzít iniciativu a prosadit svou na úkor vizí TOP 09. Dále chce, aby se při škrtání platů ve státní sféře propustilo pět až osm procent lidí a ostatním se plat snížil. Drábek v zákoníku navrhoval ušetřit tím, že zruší příplatky za odpracovaná léta. Svou verzi ale předělá. „Budeme vycházet z Nečasovy verze, nicméně bude nezbytné ji aktualizovat,“ uvedl včera Drábek.
Nečasova kostka
Právo | 30.8.2010 | rubrika: Publicistika | strana: 6 | autor: Jiří Franěk
Sloupek
Zdánlivě nejpřirozenější způsob skládání Rubikovy kostky je postup vrstva po vrstvě. Kdokoli to zkoušel však dospěl ke stejné smutné zkušenosti. První vrstvu složí každý, s druhou nastává problém, jak ji sestavit a nerozbourat si tu první, třetí se už neobejde bez spletitých triků. A když to člověk konečně zvládne (sám Ernö Rubik prý se svým hlavolamem bojoval dva měsíce), pak za jediný den objeví hned dvě mnohem jednodušší řešení.
Naše rozpočtově odpovědná vláda nyní skládá první vrstvičku a vytváří si tím předpoklady pro to, aby se zasekla na druhé. Bohuslav Sobotka včera v kavárně U Moravců varoval, že výsledkem škudlení budou horší služby za vyšší daně. Přijde však něco ještě horšího: zmenší se kupní síla a zvednou se ceny základních potravin. To je vykročení do další krize.
Nic proti tomu, že vláda chce omezit výdaje a „zeštíhlit“ státní správu s představou, že úředníků bude méně, avšak vysoce kvalifikovaných, pilných a dobře placených. V polostátním podniku, kde pracuje jedna moje známá, v rámci tohoto programu propustili šest potřebných pracovníků a zachovali dva zbytečné ředitele. Především jsou to ale jen smělé papírové plány typu pětiletek efektivnosti a kvality. A to ještě nejsme ani u druhé vrstvy.
Při sledování té včerejší debaty mě trochu rozzlobil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, když odvedl hovor k fotovoltaice. Za ten současný průšvih prý mohou socani, kteří před pěti lety schválili špatný zákon. Bohuslav Sobotka oponoval tvrzením, že tehdy nikdo nemohl vědět, jak Čína zlevní panely, a že malér nastal někdy před třemi lety, kdy už se to vědělo a vláda nekonala. Nakonec to byla užitečná debata. Totiž varování.
Dnes jsme ve stadiu sporů o Kalouskovu povodňovou stovku a před sebou máme velkolepé reformy důchodů, zdravotnictví, státní správy, školství a bůhvíčeho ještě. Nevíme co bude, ale jdeme do nich s těmito základními axiomy (zlí jazykové jim říkají dogmata): deset procent škrtů je přiměřené a správné číslo, zvýšení daně z příjmů by byl krok proti ekonomickému zotavení (Petr Nečas). Jinými slovy, víc peněz do rozpočtu škodí rozpočtu.
Proč? Protože si občané tuto cestu-necestu zvolili (Miroslav Kalousek). A já bloud si myslel, že za tím bylo jen oblbování Řeckem a znechucení z Paroubka. Ostatně občané se už teď začínají podivovat, jak se koalice hádá o prkotiny a nemá zjevně ani ponětí, co dál s celým tím svým velkým hlavolamem. Proč? Nejspíš to bude tím, že kostka není placatá.
»Dohadovaná« mezi koalicí a opozicí
Haló noviny | 30.8.2010 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: (svo)
V Moravcově televizní debatě nic nového nezaznělo
Úsporná opatření vlády na rok 2010, sestavování státního rozpočtu na rok 2011, škrty versus daňová progrese, neřešení daňových úniků, změny Zákoníku práce, udržení sociálního smíru. To a leccos jiného bylo tématem včerejší debaty v pořadu Otázky Václava Moravce České televize.
V zásadě nešlo o nic nového, prakticky vše bylo již na tato témata řečeno a napsáno dříve. I tak zkušený moderátor, jakým bezesporu Václav Moravec je, jen těžko může v současné politické situaci dovést politiky k tématům, která občany opravdu zajímají a která by již neslyšeli či o nich nečetli. Tak například – diskuse o kompenzaci škod způsobených nedávnými povodněmi. Šlo o to, zda schválit tzv. povodňovou daň, v jaké výši a na jak dlouhou dobu. K nedávnému návrhu premiéra Petra Nečase (ODS), aby povodňová daň ve výši 100 Kč platila pouze jeden rok, ministr financí Miroslav Kalousek pravil, že její časové omezení by bylo rozumné, protože by to nenarušilo konstrukci státního rozpočtu na rok 2011.
Pochlubil se, že bude začátkem roku předkládat zcela nový zákon o daních z příjmů, a »přechodné ustanovení na rok by mně naprosto vyhovovalo a nerušilo by konstrukci
státního rozpočtu na rok 2011,« dodal.
Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který se v debatě s Kalouskem střetl, s tímto návrhem nesouhlasí. Podle sociálních demokratů to není spravedlivý přístup, protože je rozdíl platit povodňovou daň pro člověka, který má mzdu 15 tisíc měsíčně, či pro člověka, který má mzdu ve výši 150 tisíc korun měsíčně. Podle něho vláda nechce zvyšovat daně lidem s vysokými příjmy, ale přitom nemá problémy s tím, aby zvyšovala daně všem, tedy i těm, které to postihne nejvíce, to je nízkopříjmovým skupinám občanů.
Odbory a rozpočet
I předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil zopakoval jen známou informaci, že se odborům sestavování státního rozpočtu nelíbí, protože jde pouze o škrty ve výdajové stránce rozpočtu a nikde se neřeší jeho příjmová část, to je výpadky v příjmech daní. Odbory rovněž nesouhlasí se zvyšováním DPH, protože se to dotkne zejména nízkopříjmových skupin občanů. Zavadil uvedl, že odbory již nějaký čas volají po tom, aby se uskutečnily audity hospodaření jednotlivých ministerstev, aby se ukázalo, kolik prostředků lze na těchto ministerstvech, či v jejich resortech uspořit. Podle předsedy odborů půjde řádově o desítky milionů, až půl miliardy, možná i více, korun, které by se takto mohly najít.
Daňové úniky
V debatě o sestavování státního rozpočtu se přirozeně rozproudila i diskuse, jak zabránit daňovým únikům. Ministr Kalousek pronesl »moudro«, že proti daňovým únikům bojuje celá Evropa. Největším problémem ČR podle něj není vybírání daní z příjmů, ale úniky při výběru DPH. Ty jdou prý do miliard. Sobotka uvedl jako jednu z hlavních možností omezení daňových úniků v přiznání výše příjmů. Zavadil k tomu dodal, že odbory spatřují možnost omezení daňových úniků v potírání tzv. švarcsystému, kdy podnikatelé nutí zaměstnance, aby pracovali na živnostenský list. Zaměstnavatelé za ně neplatí zdravotní a sociální pojištění. Opět tedy nic nového v rozpravě nezaznělo.
O veřejné správě
Přirozeně, že názory ohledně snižování výdajů ve státní a veřejné správě o 10 procent, což znamená buď snižování platů zaměstnanců veřejné správy, či omezení investiční a provozní činnosti v těchto resortech, vyvolalo polemiku mezi Kalouskem a Jaroslavem Mílem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR na straně jedné (hájili úsporná opatření vlády) a Sobotkou a Zavadilem na straně druhé (kteří vládní opatření kritizovali). Podle Sobotky dojde díky tomu například ke snížení počtu hasičských záchranných stanic a počtu policistů. V ulicích klesne bezpečnost občanů. Zavadil zopakoval, že pro odbory je nepřijatelné snížení tarifní složky platu státních zaměstnanců na 30 až 40 procent jeho výše, zatímco jeho pohyblivá část by činila 60 až 70 procent.
Dolejš k rozpočtu
Nikdo z odborníků KSČM nebyl do Moravcova diskusního pořadu pozván. Proto jsme požádali jednoho z nich o názor. »Finále přípravy na schvalování státního rozpočtu bude nejspíše činit problémy i uvnitř samotné vládní koalice,« uvedl pro náš deník včera poslanec Jiří Dolejš (KSČM). Domnívá se, že v televizní debatě »zcela odpadla debata o daních, protože debata o povodňové dani je spíše trapnou ukázkou mystifikace. Pod záminkou řešení škod způsobených povodní ministr Kalousek realizuje některé záměry, které měl připraveny dávno před tím. Ale to žádné kardinální problémy v oblasti daní neřeší. A to se týká i tzv. daňových nedoplatků a daňových úniků,« řekl Haló novinám k televizní debatě Dolejš.
V souvislosti s debatou o snižování výdajů na státní a veřejnou správu Dolejš uvedl, že tato oblast bude mezi koaličními partnery asi nejvíce konfliktní. Jednotliví koaliční ministři určitě budou mít tendenci si hájit »své«, politika vládních »úspor« v podstatě znamená jen škrty v rozpočtu. A ty mohou být i hloupé.
Proč Keňa?
Euro | 30.8.2010 | rubrika: Monitor | strana: 10
DIPLOMACIE
Česká diplomacie se opět scvrkla. Minulou středu vláda rozhodla o uzavření šesti zastupitelských úřadů v mimoevropských destinacích. Mezi zrušenými ambasádami se objevila i Keňa.
Tuto východoafrickou zemi přitom ročně navštíví několik tisíc Čechů a český export se od roku 2007 zvýšil o 360 procent. Hlavní město Nairobi je jedním ze čtyř hlavních sídel OSN ve světě.
Důvodem pro uzavření byl slib vlády, že nalezne úspory ve všech resortech. „Rozhodnutí to je bolestné. Věřím ovšem, že ekonomická situace nám v dohledné době umožní posílit naše zastoupení v zahraničí,“ prohlásil po jednání vlády 1. náměstek ministra zahraniční Jiří Schneider.
Provozní náklady na chod ambasády se pohybují zhruba v rozmezí pěti až osmi milionů korun. O zisk z případného prodeje nemovitého majetku se ministerstvo zahraničních věcí (MZV) musí dělit s ministerstvem financí (MF). V Keni po sobě Česko zanechá nedávno zrekonstruovanou rezidenci a majetek v hodnotě více než sto milionů korun. „Každý ví, že oznámit nejdřív uzavření úřadu a pak řešit jeho prodej, je naprostá pitomost. Je jasné, že stát půjde s cenou dolů, chce se totiž nepotřebného majetku zbavit,“ upozornil týdeník EURO zkušený diplomat, jenž si nepřál být jmenován.
MZV nesmí prodat majetek pod cenou stanovenou MF. Tím se však dostává do slepé uličky. Nemá v zemi diplomaty, pouze nevyužitý majetek, který je v podstatě neprodejný. „V (tanzanském) Dáresalámu prodáváme budovu zrušené ambasády od roku 1993,“ dodal úředník.
To, že mise v Nairobi je skutečně živá, dokládá i fakt, že český velvyslanec v zemi je odpovědný za diplomatické vztahy s osmi sousedními státy. Česko vyklízí rozsáhlé teritorium, kde se nachází například exponované Somálsko. Přes Evropský rozvojový fond Evropské unie, kam přispíváme částkou 3,5 miliardy korun, má jít do Keni na projekty rozvojové spolupráce až do roku 2013 celkem 400 milionů eur. V zemi mají své zájmy rovněž čeští exportéři.
„Je to pro nás problém. V Keni máme rozjednány projekty za 100 až 150 milionů korun. Jednáme s námořnictvem a ozbrojenými složkami. Ambasáda nám byla vždy velmi nápomocna,“ uvedl pro týdeník EURO Lubomír Kovařík, generální ředitel České zbrojovky. Zástupci podnikatelských kruhů obecně žehrají nad trendem uzavírání českých misí ve světě. „Nerozumím tomu, proč se nezavírá v Evropě, například v Lucembursku,“ ptá se Dagmar Kuchtová ze Svazu průmyslu a dopravy.
Vzdělání bez nesmyslů
Euro | 30.8.2010 | rubrika: Manažerský panel | strana: 23 | autor: RADEK ŠPICAR
Jednou z největších brzd dalšího růstu české ekonomiky je špatně fungující vzdělávací systém. Jsme země silně závislá na průmyslu a ten pro svůj rozvoj a přechod k výrobě s vyšší přidanou hodnotou potřebuje vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Té se ale nedostává. Vysokoškoláků bylo po dlouhá léta málo. Teď jich sice přibylo, často ale na úkor kvality. Navíc nevzrostl počet absolventů nejpotřebnějších oborů, především těch technických. Důsledkem jsou potíže společnosti ČEZ s dostavbou Temelína nebo Škody Auto s naplněním nového technologického centra kvalitními pracovníky. Co s tím? Inspirovat se dobou minulou a diktovat počet absolventů jednotlivých oborů je nesmysl. Přesto existuje pár nástrojů, jak ekonomice pomoci.
Prvním z nich je zavedení školného. Na základě zkušeností ze zahraničí lze očekávat, že pomůže zatraktivnit dosud nepříliš oblíbené obory. Na školách, o které je tradičně velký zájem, může být školné vysoké a tam, kam se hlásí pouze málo studentů, přestože jsou tyto obory pro další rozvoj ekonomiky klíčové, naopak nízké nebo žádné.
Za druhé by pomohlo systematické zveřejňování uplatnitelnosti absolventů a průměrné výše jejich platů. Přestože na toto téma existuje kvalitní analýza nazvaná Prognóza trhu práce, volně dostupná prostřednictvím Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, školy ani politici s podobnými údaji nedokážou pracovat. Pokud by bylo všeobecně známé, že absolvent přírodních věd má takřka jisté místo s nadprůměrným platem, jak ze studie vyplývá, lze předpokládat, že by to přinejmenším pár rodičů vedlo k zamyšlení, kam své děti poslat.
Třetím lékem je větší spolupráce mezi podniky a školami. Za poslední roky jsme zjistili, že čekat na stát, až to vyřeší, je naivní. Podniky a školy si musejí pomoci samy. Není to jednoduché, předsudky jsou na obou stranách, ale tam, kde se to podařilo, přináší spolupráce skvělé výsledky. Důkazem je projekt automobilového průmyslu s názvem IQ Industry. Studenti se díky němu učí pracovat s moderní technikou poskytovanou podniky, zkušenosti jim předávají odborníci z praxe a osnovy společně připravují akademici se zástupci firem podle toho, co budoucí zaměstnavatelé požadují.*
O autorovi| RADEK ŠPICAR, ředitel vnějších vztahů, Škoda Auto, a. s. poradce Svazu průmyslu a dopravy ČR
První setkání v nové povolební sestavě má za sebou tripartita
TV Nova | 27.8.2010 | 06:00 | pořad: Zprávy
Eva CHALOUPKOVÁ, redaktorka
--------------------
První setkání v nové povolební sestavě má za sebou takzvaná tripartita. Zástupci podnikatelů, odborářů a vláda začali řešit rozpočtové škrty.
redaktor
--------------------
Jednání bylo velmi vypjaté. Úsporná opatření a chystané změny v zákoníku práce se nelíbí především odborům. Pokud jim vláda nevyhoví, hrozí vlnou stávek.
Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Pokud, pokud by teda všechna jednání ztroskotala, a pokud by se v těch závažných věcech jaksi ... by nenastala žádná změna, tak pak určitě odpovíme razantně.
redaktor
--------------------
Své výhrady mají i podnikatelé. Nesouhlasí například s tím, že by místo státu měli zaměstnancům platit i třetí týden nemocenské, namísto dvou.
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
V podstatě se řada úspor realizuje zvýšením nákladů na straně zaměstnavatelů. Nemocenská - to je zcela nepřijatelný postup.
Chystané změny v systému nemocenské postihnou zaměstnance i firmy
ČRo 1 - Radiožurnál | 27.8.2010 | 08:50 | pořad: Ranní interview
moderátor
--------------------
Chystané změny v systému nemocenské postihnou všechny - zaměstnance i firmy. Lidé budou dostávat v době nemoci o tisíce méně, podniky zase zaplatí až o 12 miliard korun ročně navíc. Firmám se to nelíbí, myslím, že mi to potvrdí i generální ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová, která je teď hostem Ranního interview. Dobré ráno.
Eva SVOBODOVÁ, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků
--------------------
Dobré ráno.
moderátor
--------------------
Je to tak?
Eva SVOBODOVÁ, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků
--------------------
Zcela určitě. Tento návrh, který se týká úprav v nemocenské pojištění je vlastně pro malé a střední firmy zcela zásadním a já musím říct, že za Asociaci malých a středních podniků ji zcela odmítáme, protože ty dopady vlastně na zaměstnavatele z této, z tohoto segmentu budou naprosto fatální.
moderátor
--------------------
Jaké konkrétní dopady to jsou?
Eva SVOBODOVÁ, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků
--------------------
Tak ten konkrétní dopad zásadní je, že se vlastně prodlužuje platba od zaměstnavatele o další týden. To znamená, v minulém období se hovořilo o tom, že se sníží vlastně procento odvodů pojistného na nemocenské pojištění, což se nestalo. To zůstává na stejné úrovni, k tomu se přidává další týden platby ze strany zaměstnavatele a navíc se zcela ruší možnost refundace poloviny vyplacených mezd, to znamená, my máme pocit, že tak trochu by zaměstnavatelé měli suplovat stát a samozřejmě chápeme, že v době úspor jsou nutná různá opatření, ale toto má tedy zcela fatální dopad na zaměstnavatele.
moderátor
--------------------
Jaký by to mohlo mít reálný dopad na podniky? Budou muset propouštět, uzavírat? Až takhle černě byste to mohla vidět?
Eva SVOBODOVÁ, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků
--------------------
No, tak jednoznačně to jsou zvýšené náklady pro ty firmy. Zejména třeba v malé firmě, pokud si představíte, že má třeba 30 zaměstnanců a přijde chřipková epidemie a já nevím, 40 % lidí vám onemocní, tak to má naprosto likvidační téměř důsledky pro tu firmu a navíc teda tady ještě vyvstává další problém, kdy vůbec není vlastně vyřešen například systém udělování neschopenek. Lékař má samozřejmě zájem jich vystavit co nejvíce, ale vlastně nefunguje systém nějaké funkční kontroly těch nemocných zaměstnanců a k tomuto všemu se vlastně přidávají i úplně další náklady, které vlastně souvisí s tím vlastně ... s tou aplikací tady toho, toho nového vlastně návrhu, protože kromě vyššího objemu finančních částek na poskytování těch mzdových náhrad, jsou tam ještě další náklady spojené s náhradou za chybějícího zaměstnance na dobu ne dvou, ale teď tedy nově tří týdnů. Samozřejmě firma bude muset investovat i do softwarových programů, školení odborných zaměstnanců, takže zase je to nárůst administrativy. Kde by se vlastně měla snižovat, tak se naopak zvyšuje.
moderátor
--------------------
Změny v minulém roce, tedy snížení odvodů v nemocenské, podnikům prospěly. Berete to alespoň jako, řekněme, částečnou záplatu na nadcházející období?
Eva SVOBODOVÁ, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků
--------------------
A tak částečnou asi ano, částečnou asi ano, ale ještě bych chtěla zmínit, že vlastně se tady ještě nově navrhuje úprava pro malé firmy do 26 zaměstnanců, kdy se navrhuje, že se zvýší ta sazba z 2,3 % na 3,3. Je to nazváno takzvané připojištění, ale my se k tomu rozhodně stavíme odmítavě, protože doposud nebylo prokázáno, že by to zvýšení sazby a prodloužení doby náhrady mzdy o jeden týden bylo eliminováno refundací.
moderátor
--------------------
Jak se těmto změnám můžete, případně budete bránit?
Eva SVOBODOVÁ, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků
--------------------
Tak my jsme samozřejmě účastníky připomínkového řízení. V tomto smyslu jsme se k návrhům jak v zákoníku práce, tak k ostatních souvisejících předpisů vyjádřili a samozřejmě je to jednání i sociálních partnerů v tripartitě, kde nás reprezentuje Svaz průmyslu a pan prezident Míl to včera na jednání zmínil, že tento dopad bude opravdu fatální zejména pro malé firmy. Takže samozřejmě těch cest je několik a čekáme netrpělivě, jak bude vypořádáno připomínkové řízení, které by údajně mělo být dnes.
Zaměstnavatelé na jednání předsednictva tripartity vyzvali vládu k zastavení práce na malé novele
ČRo Rádio Česko | 27.8.2010 | 08:08 | pořad: Rozhovor na aktuální téma
moderátor
--------------------
Zaměstnavatelé nechtějí dvě novely zákoníku práce. Na prvním jednání předsednictva tripartity po květnových volbách proto vyzvali vládu, aby zastavila práce na malé novele. Do té chce kabinet rychle zapracovat změny, které by podpořily úsporná opatření. Podle zaměstnavatelů by se tyto změny měly objevit až v komplexní úpravě normy. Podle premiéra Petra Nečase z ODS bude vláda o návrhu jednat. Nesmí ale překročit stanovené limity.
Petr NEČAS, premiér /ODS/
--------------------
Těmi základními limity jsou jednak veřejné finance, to znamená, musí to mít dopad, který je v souladu s našimi předpoklady vývoje veřejných financí a především státního rozpočtu na další roky, a pak samozřejmě to musí mít tu hranici, že jakékoli opatření nesmí podvázat pružnost pracovního trhu v České republice, ale jít právě opačným směrem.
moderátor
--------------------
S tím ale nesouhlasí odbory. Podle nich současná podoba zákoníku práce vyhovuje jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům. Oba sociální partneři se ale na schůzce tripartity shodli, že by kabinet měl dodržovat termíny pro připomínkování státního rozpočtu a zásadních reforem, jako například zdravotnictví, důchodu nebo daní. Odbory navíc chtějí, aby s nimi premiér jednal i samostatně. Hosty na Rádiu Česku jsou teď předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil, dobrý den.
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Hezký dobrý den posluchačům Česka.
moderátor
--------------------
A prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. I vám hezké ráno.
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Dobré ráno vám všem.
moderátor
--------------------
Pane Zavadile, uspěly odbory u premiéra, pokud jde o ten dvoustranný dialog? Vyjasnili jste si také, kterých témat by se týkal?
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Ano, my jsme dostali příslib, že je vláda ochotna jednat s námi o některých důležitých reformách bilaterálně. Samozřejmě ty /nesrozumitelné/ jednání ano, ale my se domníváme, že v některých těch reformách je potřeba, aby vyslyšeli náš názor, protože máme tady poměrně dost silné skupiny odborníků, ať už pro důchodovou reformu nebo pro zdravotnické reformy, nebo i pro daňové a myslíme si, že by náš názor měl být, měl být naslouchán, a pak se teprve vláda samozřejmě může rozhodnout co a jak dál a pak to samozřejmě projde těmi mechanismy, které se týkají tripartitních orgánů.
moderátor
--------------------
Budete takto mluvit i o zákoníku práce?
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
No, tak o zákoníku práce, ...
moderátor
--------------------
Myslím dvoustranně.
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
... ten už je teďko v legislativním, legislativním procesu a samozřejmě budeme, protože v některých věcech, které se týkají některých těch institutů, už máme dokonce domluvené schůzky a samozřejmě o tom mluvit budeme.
moderátor
--------------------
Pane Míle, vám takový dvoustranný dialog vlády s odbory nevadí? Vy nechcete s premiérem jednat samostatně?
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Tak já se nepotřebuju zviditelňovat tím, že bych vyžadoval schůzky samostatně za a), s členy vlády, s premiérem a ostatními samostatně jednáme naprosto běžně, tak ať je to tato vláda, minulá, předminulá nebo jakákoli jiná, předpokládám, že tak jednaly vždycky i odbory. Ty jednání buď se budou jaksi konstituovat na půdě tripartity nebo ji pak v klidu zrušme. Já s tím nemám nejmenší problémy. Každopádně prostě to je iniciativa odborů, vláda si může jednat s kým chce. To je úplně v pořádku jako. Mne to opravdu netrápí. Já jsem docela překvapen, že to je nějakým tématem.
moderátor
--------------------
Pokud jde o harmonogram projednávání těch zásadních vládních reforem, co vám vláda přislíbila, pane Míle? Bude se ho držet?
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Tak já si myslím, že se ho držet bude, že vláda zatím jedná velice korektně, že tam není ani arogance, ani útoky, ani nadávání, kterých jsme byli svědky někdy v minulosti, ani výroky typu "s nikým se nikde bavit nebudeme a bude to takhle, protože mám 111 hlasů". Prostě to tam neexistuje. To znamená, vláda podle mého názoru naslouchá, ta diskuse probíhat bude, to, že by všechny strany byly úplně nadšený, to asi neočekávám, protože pochopitelně vždycky je nutno najít nějaký kompromis a nést za něj určitou politickou zodpovědnost, to znamená, ... svět se určitě nebude řídit podle toho, co si přejí jenom zaměstnavatelé nebo podle toho, co si přejí jenom odbory. On je podstatně barevnější. Takže z tohohle hlediska já skutečně žádný velký problém nevidím a myslím si, že vláda se bude snažit podle výkonnosti státní správy předkládat ty dokumenty, řekněme, relativně včas.
moderátor
--------------------
Jak se premiér Nečas tvářil na vaše odmítnutí těch dílčích změn v zákoníku práce?
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
My jsme nemluvili o ...
moderátor
--------------------
Promiňte, to bylo na pana Míla.
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Jo.
moderátor
--------------------
Omlouvám se.
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Já netvrdím, že, že vláda musí být nadšena z tohoto stanoviska, ale taky nejsem tady od toho, aby byla nadšena a skutečně jsem přesvědčen, že je nesmysl dělat teď jednu novelu a za nějaký 2, 3, 4 měsíce další novelu v zákoníku práce. Uvědomme si, že příprava takového zákona potom přijde na desítky milionů korun, na tom musí pracovat desítky úředníků státní správy ve všech resortech, na připomínkách, desítky schůzek, posuzování a druhá věc je i implementace toho zákona. To není záležitost, že vy schválíte zákon a nic se neděje. Vy musíte vyškolit spoustu lidí ve všech podnicích, naučit to, naučit to v podstatě i právníky a za 7 měsíců budete učit všechny tyhle lidi něčemu novému? My přece víme, že ten zákon dnešní je v rozporu s Ústavou České republiky. Bylo to 4, téměř 5 let ignorováno. Státní správa připravila, tak jí nenasazujme psí hlavu, připravila v podstatě novelu zákona o zásadních změnách ve více jak 80 paragrafech, která probíhala připomínkovým řízením.
moderátor
--------------------
Ano, ale pak byla pozastavena. Je reálné, že by se teď vrátila na stůl?
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
No, byla pozastavena pro neochotu úřednické vlády konat, což je docela tristní, vezmeme-li v úvahu, že zákon byl v rozporu a je v rozporu s ústavou a podle mého názoru je potřeba prostě se vrátit k tomuhletomu dokumentu, upravit jej podle toho, co přinesl mezitím čas, to znamená, existují-li nějaká nová rozhodnutí Evropské komise, ke kterým jsme povinni se zavázat, zrevidovat to, co tam dneska je a diskutovat prostě zásadní normu, která napraví ty chyby, které tady byly ze Škromachova zákona, to znamená ten rozpor s ústavou a spoustu dalších věcí! Jestli nebudeme pokračovat v budoucnu u všech zákonů, nejen u tohoto, ale u všech cestou, že děláme věci jednou a pořádně a nebudeme tisíckrát opakovat a napravovat věci novelami, tak se prostě tady z toho legislativního marasmu nevzpamatujeme.
moderátor
--------------------
Ano a co vám pan premiér Nečas v tomto směru přislíbil? Bude vláda trvat i na té dílčí změně? Prosím, stručně.
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Pan premiér odpověděl, byla jednoznačná, že to předloží vládě k posouzení a že má ty dva parametry, o kterých jsme měli v úvodu tu reportáž a podle toho vláda bude rozhodovat, co je a co není z jejího postupu nebo z jejího hlediska nejrozumnější a narovinu říkám, nemá smysl teď zvedat nějaké emoci, nějakou skutečně miniaturní novelou, která nic neřeší, a přitom přijít znova za 4 měsíce se zásadními změnami. To je nesmysl!
moderátor
--------------------
Pane Zavadile, souhlasil byste se zaměstnavateli alespoň v tom, že zákoník práce teď nepotřebuje ty dílčí změny?
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Já samozřejmě nemůžu nesouhlasit s tím, že je potřeba dotáhnout do konce ty věci, které se týkaly stížností Ústavního soudu a jeho reakci na to, to je třeba teda samozřejmě dát do pořádku a jinak se domníváme, že ten stávající zákoník práce po této úpravě, která by byla provedena, má poměrně dost vysokou svoji kvalitu, ty úpravy dílčí, které byly teď provedeny, tak jak nazýval pan prezident Míl, se domníváme, že bohatě stačí a máme informaci i ze zaměstnavatelského sektoru, že s tím zákoníkem, který v současné době je a kde by se upravily ty ústavní věci, nemají žádný problém.
moderátor
--------------------
Čili ta komplexní novela pozastavená v připomínkovém řízení ještě za úřednické vlády, ta by se vám nelíbila?
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Ta zatím ... do tý bysme neradi vůbec šli.
moderátor
--------------------
Vidíte, pane Zavadile, u nové vlády vůli jednat v rámci tripartity? Jinými slovy, budete na této půdě hledat konsensus, nebo máme čekat od podzimu protestní akce?
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
No, prosím vás, samozřejmě to, co řekl pan Míl, no, tak pod to se já mohu podepsat. Zatím ta jednání jsou velmi korektní, zatím ty přísliby se plní, i ty zásahy, které byly udělány panem premiérem, to znamená, že se ten proces projednávání zákoníku práce prodlouží a má to svoji logiku, protože byly vynechány ty instituty, které v tripartitě jsou. Takže zatím můžu říct, že, že ta jednání korektní jsou, ale samozřejmě my budeme čekat na výsledky těch dalších jednání, protože jsou před námi velmi důležité reformy, jako důchodová, zdravotnická a tam chceme také zasahovat do toho procesu, ať už teda bilaterálně nebo tripartitně, tak jak bylo řečeno, no a tam si počkáme na výsledky.
