Výběr z monitoringu médií 31.8.

• Průmysl se v červenci výrazně propadl
• Firmy nevěří brzkému konci krize
• Průmysl potopilo i volno ve Škodě
• Firmy v Česku opět čelí propadu zakázek
• Koho krize posílí, toho nezabije
• POLITIKA: Fischer znovu otevře debatu o financování vědy a výzkumu
• Insolvenčních správců má být míň než desetina

Průmysl se v červenci výrazně propadl
ČT 24 | 28.8.2009 | 21:10 | pořad: Ekonomika

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Průmyslová výroba v červenci meziročně klesla o 18,4 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu. Na přesnější čísla si ale budeme muset počkat do poloviny září.

Jan SPILKA, redaktor

Měsíc červen označili někteří průmysloví analytici jako měsíc odrazu ode dna. Meziroční propad byl totiž jen 12 procent, tedy mnohem nižší, než třeba v dubnu a květnu a došlo dokonce z měziměsíčnímu růstu. Statistický úřad teď červnový optimismus poněkud zchladil.

Boris DLOUHÝ, ředitel sekce hospodářské politiky, Svaz průmyslu a dopravy

Relativně příznivý výsledek průmyslu v červnu byl způsoben výchozí základnou z roku 2008 a teď opět působí ta výchozí základna, kde průmysl rostl o 5 až 6 procent.

Jan SPILKA, redaktor

Z předběžných údajů také vyplývá, že průmyslové firmy byly nuceny propouštět. V podnicích s 50 a více zaměstnanci se jejich počet za rok snížil o 13 procent.

Michal BROŽKA, analytik, Raiffeisenbank

Při tom tápání po dně ještě k dalšímu propouštění dojde, nicméně řekl bych, že už ta větší část se přesune do sektoru služeb.

Boris DLOUHÝ, ředitel sekce hospodářské politiky, Svaz průmyslu a dopravy

Velmi důležitým ukazatelem, který je potřeba vzít v úvahu, je tvorba pracovních míst, i ta se, bych řekl, velmi snižuje, velmi rapidně snižuje, až na 1 třetinu.

Jan SPILKA, redaktor

A podle Borise Dlouhého nezaměstnanost poroste i dál. Ke konci roku nejspíš překročí hranici 10 procent. Z Evropy ale přicházejí i pozitivní zprávy.

Michal BROŽKA, analytik, Raiffeisenbank

Které potvrzují, že se ekonomiky zvedají ze dna, a to pro českou, velmi otevřenou ekonomiku, je velmi pozitivní vliv.

Jan SPILKA, redaktor

Ekonomická nálada v eurozóně se podle Evropské komise zvedla už pátý měsíc za sebou, nad očekávání analytiků. Klíčové evropské ekonomiky, jako je Francie a Německo, rostly ve druhém čtvrtletí shodně o 3 desetiny procenta.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

My jsme teď v telefonickém spojení s Janem Burešem, ekonomem Poštovní spořitelny. Pane Bureši, jak číst to červencové číslo? Vypadá to, že si průmysl po těch červnových číslech začal dělat co chce a je jako na houpačce.

Jan BUREŠ, ekonom, Poštovní spořitelna

Určitě. Ta cesta ode dna nebude jednoduchá, je to v zásadě jako když spadnete z vysokých schodů a pomaličku se zvedáte, taky nejdete přímo a rovně, ale po té cestě klopýtáte, takže myslím si, že to odrážení ode dna nebude jednoduché a určité obory, ještě jim bude trvat delší bodu, než se ve skutečnosti ode dna odrazí.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Pokud bychom si tedy měli rozklíčovat, které obory se opravdu utápějí ve špatných číslech a kde už se naopak začíná lehce dařit?

Jan BUREŠ, ekonom, Poštovní spořitelna

Je to těžké říct, protože máme k dispozici dnes pouze signální informaci z průmyslu a tam detaily známy nejsou. Já se nicméně domnívám, že hůře než ostatní obory na tom stále bude strojírenství, hutnictví a těžba nerostných surovin. Tam očekávám pravděpodobně, že došlo k největším meziměsíčním poklesům, ale jsou to zatím pouze dohady.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Jak je to se zakázkami jednotlivých společností? Podle informací hospodářské komory už začínají být lepší signály, především ze zahraničí, nicméně toto jsou stále červencová čísla. Jak to vypadalo v tom červenci? Byly zakázky nebo spíše chyběly?

Jan BUREŠ, ekonom, Poštovní spořitelna

Tak v tom červenci z pohledu zakázek se ta situace trošku zhoršila oproti červu a myslím si, platí pro to v zásadě to samé, jako pro to hlavní číslo, pro výrobu jako takovou, že ta cesta nebude úplně rovná vzhůru, nicméně vzhledem k tomu, jaká čísla přicházejí od našich hlavních obchodních partnerů, no, a ta čísla ukazují na určité trvalé vylepšování situace, tak já jsem na druhou polovičku roku relativní optimista a myslím si, že i když ta cesta vzhůru bude připomínat klopýtání, nebude rovná, takže nakonec cesta vzhůru to bude a že před sebou máme spíše, spíše měsíce, kdy se budou množit optimističtější zprávy.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

A pokud bychom to měli vyjádřit nějakým číslem, co tipujete, jaké číslo, jaký propad průmyslové výroby by mohl být za celý rok, případně potom, pokud se podíváme i do dalšího roku, tak jaké jsou prognózy pro rok 2010?

Jan BUREŠ, ekonom, Poštovní spořitelna

Já si myslím, a skutečně je to velice těžké v tuto chvíli odhadnout, ale pokavaď vše půjde dobře a hospodářský, hospodářství v Německu a v hlavních ekonomikách eurozóny se skutečně v polovičce roku odrazilo ode dna, tak si myslím, že český průmysl může zaznamenat za tento rok propad okolo 9 procent a v příštím roce by mohl zaznamenat růst okolo 5 procent, ale samozřejmě jsou to čísla, odhady, které je třeba brát s rezervou.

Firmy nevěří brzkému konci krize
Hospodářské noviny | 31.8.2009 | rubrika: Podniky a trhy | strana: 17 | autor: Miroslav Petr, Vladimír Kaláb

V červenci průmyslová výroba u nás klesla podle odhadu statistiků meziročně o víc než 18 procent.

Český statistický úřad ukázal na příkladu průmyslové výroby, že k optimismu ohledně blížícího se konce krize bychom měli mít ještě daleko. Meziroční pokles o 18,4 procenta v červenci je zatím sice předběžným číslem, ale propad bude každopádně větší než v předcházejícím červnu, kdy produkce průmyslu a stavebnictví poklesla o 12,2 procenta.

Hodnota nových zakázek se v červenci letošního roku ve srovnání se stejným obdobím loňska snížila o 22,7 procenta, zakázky ze zahraniční klesly zhruba stejně.

„Jde o mírné zklamání, ale nemělo by jít o velké překvapení. My jsme počítali s poklesem průmyslové výroby o 17,0 procenta, přičemž letošní červenec měl nevýhodu jednoho pracovního dne a horší výsledek signalizovaly i údaje o průmyslu ze sousedního Polska,“ vyjádřil se analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

K nemnoha podnikům, které zatím krizi přežívají bez větších následků, patří například kolínská automobilka TPCA. V červenci mírně zvedla výrobu - meziročně o 0,6 procenta.

„V žádném případě ale nelze zatím mluvit v Česku o oživení ekonomiky,“ připomíná výrobní ředitel Jiří Černý. V krizové situaci podle něj existuje jistá setrvačnost. „Rozdíl mezi nastartováním ekonomiky v Německu a pak v Česku vidím přibližně o půl roku,“ soudí Černý.

Propad průmyslu nepřekvapil prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla. „Všelijaká státní populistická opatření nic neřeší. Jedině podpora soukromého sektoru. Dokud tady nebude průhledný daňový systém, vymahatelné právo či pružný zákoník práce, tak se těžko z krize dostaneme,“ říká Míl.

Nepříznivým důsledkům krize tak firmy čelí většinou jen drastickou úsporou svých nákladů. Jen za letošní červenec podle statistiky klesl v podnicích s víc než padesáti zaměstnanci jejich počet o třináct procent.

Pokles zakázek už vedl od loňska k výraznému snížení počtu zaměstnanců například v nýrské Okule. Výrobce plastových dílů, včetně brýlových obrub, má dnes na 350 zaměstnanců, což je skoro polovina loňského počtu. Na necelou polovinu očekávají v Okule i letošní pokles tržeb.

„Propad české ekonomiky se hned tak nezastaví,“ prorokuje Luboš Křivánek z představenstva Okuly. „Některé rádoby příznivé zprávy ze zahraničí nic nedokládají. Ještě minimálně příští rok na tom nebudeme o moc lépe,“ odhaduje Křivánek.

O tom, že situaci zvládají nyní snáze ty firmy, které radikálně zeštíhlily ještě před loňským nástupem krize, svědčí i příklad kraslického výrobce dechových hudebních nástrojů Amati Denak.

Hrozící krach už v roce 2007 dostal tuto firmu pod dohled bank a k radikálním úsporám nákladů. „A teď dokonce potřebujeme mírně rozšířit výrobu,“ říká ředitel Jiří Štípek.

Průmysl potopilo i volno ve Škodě
Mladá fronta DNES | 29.8.2009 | rubrika: Ekonomika | strana: 6 | autor: (js)

Zdánlivá maličkost – posun celozávodní dovolené ve Škodě Auto – výrazně zahýbala českými statistikami o vývoji průmyslu v červenci. Ten překvapil silnějším propadem, než analytici očekávali. Příčinou však není pouze špatný stav řady průmyslových firem a nedostatek zakázek.

Největší český průmyslový podnik Škoda Auto v červenci stál dva týdny, kdy dal lidem plánované volno. V minulých letech však připadla celozávodní dovolená vždy na týden v červenci a týden v srpnu. V letošních červencových číslech tak chyběla produkce Škody Auto i jejich dodavatelů o týden déle.

„Vzhledem k tomu, jak je u nás automobilový průmysl významný, mohlo to konečný výsledek ovlivnit i v řádu procent,“ tvrdí analytik DavidMarek z Patria Finance.

I přes výpadek Škody Auto však nejsou čísla za červenec příznivá. Podle údajů Českého statistického úřadu se průmysl v červenci meziročně propadl o 18,4 procenta.

Po červnovém zpomalení pádu tak znovu pokles nabral na tempu. Čísla taky mírně zkreslil počet pracovních dnů: oproti loňskému červenci jich bylo o jeden méně.

Ještě výrazněji firmám ubylo nových zakázek: meziročně jich mají o 22,7 procenta méně. „Předběžné údaje o výsledcích českého průmyslu v červenci jsou důkazem toho, že hospodářská recese zasáhla evropský průmysl velmi těžce,“ říká prezident Hospodářské komory Petr Kužel, který čekal za červenec lepší čísla.

Analytici většinou věští lepší čísla na příští měsíce, například Raiffeisenbank očekává celoroční pokles výroby o dvanáct procent, především díky oživení na sousedních trzích. Svaz průmyslu však tvrdí, že situace v českých podnicích bude nadále vážná. „K žádným výrazným změnám nedochází. Optimistické interpretace na základě dílčích jednorázových změn nejsou proto namístě,“ míní ředitel sekce hospodářské politiky svazu Boris Dlouhý. Tržby firem navíc padají rychleji než výroba, což může znamenat i zaplňování skladů.

Firmy v Česku opět čelí propadu zakázek
E15 | 31.8.2009 | rubrika: Byznys | strana: 8

Oživení je zatím selektivní a týká se sektorů jako potravinářství či farmacie, míní podnikatelé

Červencová statistika o produkci českých průmyslových podniků přinesla opět zklamání. Zatímco o měsíc dříve se zdálo, že průmysl má nejhorší za sebou, když nastal výrazně nižší pokles, než se čekalo, propad výroby se opět prohloubil. Podnikům prudce klesly tržby i zakázky. Podnikatelé říkají, že oživení je zatím jen selektivní a týká se sektorů jako potravinářství či farmacie. Třeba strojírenské firmy mají nadále problémy. Podnikům navíc docházejí peníze. „Stále nejsme z nejhoršího venku. I když dojde k oživení, úzkým hrdlem bude hotovost. Podniky již dnes nemají prostředky na financování nových zakázek,“ říká Petr Smutný, partner v oddělení Podnikových financí a restrukturalizací PricewaterhouseCoopers.

Mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Michal Mostýn uvedl, že oživení je patrné v odvětvích, jako jsou informační technologie nebo farmacie, zisky prý rostou i finančním institucím. „Na druhé straně přibývá firem, které tlak ekonomické situace neustojí,“ dodal s tím, že situace v průmyslu je nyní mnohem selektivnější než na začátku recese.

Ekonomové červnový dobrý výsledek, kdy výroba meziročně propadla jen o dvanáct procent, připisují efektu šrotovného v zahraničí. To dočasně zvedlo českým dodavatelům objednávky, ale jeho vliv nyní už vyprchal. Celkem se červencová produkce průmyslových firem propadla o 18,4 procenta, zahraniční zakázky spadly o třiadvacet procent.

Podnikům se skoro o pětinu meziročně snížily tržby – rychleji než výroba. To znamená, že firmy vyrábějí na sklad v očekávání oživení zakázek. Na růst zakázek ze vzpamatovávající se západní Evropy sází část českých ekonomů. „Vzhledem k rostoucím objednávkám v západní Evropě a pokračování jejího hospodářského oživení lze usuzovat, že příští měsíce by se i v českém průmyslu měla situace zlepšovat,“ řekl analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Data rostoucí zahraniční poptávky už naznačují – zatímco evropská produkce v červnu ještě padala, objednávky na nové zboží začínají růst. Například německé průmyslové objednávky v červenci meziměsíčně vzrostly o 4,5 procenta.

Ekonomové se shodují, že další letošní měsíce už přijdou s lepšími výsledky výroby. Koncem roku to bude mít ale na svědomí hlavně statistický efekt – už loni touto dobou průmysl prudce klesal, takže výkonnost se bude porovnávat s výrazně nižší základnou.

Koho krize posílí, toho nezabije
Profit | 31.8.2009 | rubrika: Téma velké zakázky | strana: 18 | autor: Petr Bayer

I v současné krizi získávají miliardové zakázky. Zatímco většina firem lamentuje nad současnou hospodářskou situací a klepe se o svoji budoucnost, posilují svou pozici na trhu. A nemusí jít o největší kolosy, rekordní kontrakty hlásí i menší hráči. Peníze leží v Číně, Indii i ve Spojených státech.

Společnost Wikov Martina Wichterleho uzavřela dva rozsáhlé kontrakty na dodávky převodovek pro další větrné elektrárny v Číně. Už v letošním roce pro tuto zemi vyrábí převodovky za téměř půl miliardy korun. „Wikov má dostatek zakázek v oboru větrné energetiky. Uzavřeli jsme další zakázky v obdobných rozměrech s dodávkami v roce 2010,“ zdůrazňuje generální ředitel Wikov Industry Antonín Růžička. Velké zakázky ulovily též například plzeňská Škoda nebo svitavské Energo-Pro.

Budoucnost nese jméno Čína

Dravý čínský drak je jednou z největších příležitostí pro české podniky. „Tahounem růstu po odeznění krize bude pravděpodobně nejen Čína, ale i Japonsko nebo Korea,“ soudí ředitelka vnějších vztahů Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová. Nejlidnatější země planety by se měla brzy stát lídrem například v nárůstu investic do větrné energetiky. Boom zažívá tento poměrně mladý sektor energetiky i v dalších zemích. „Jednáme o dalších dodávkách do USA, Kanady a Indie,“ poznamenává Růžička.

Největší investiční firmy totiž podle něj hodlají nadále zvyšovat sumy do obnovitelných zdrojů, protože návratnost se pohybuje mezi příznivými osmi až deseti lety. „Krizi zřejmě pociťují téměř všechny podniky, relativně méně však ty, které buďto vyrábějí investiční zboží s velmi dlouhodobým horizontem, jako je ekologická energetika, anebo dodávají na trhy méně postižené recesí,“ přikyvuje analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Za úspěchem firem může podle něj stát také větší marketingové úsilí „prodat se“ právě v době krize. „Obecně zde vidíme ještě více prostoru pro agresivnější marketing,“ pobízí firmy analytička Next Finance Markéta Šichtařová

Wikov nyní dokončuje první dvě elektrárny v Janově na Svitavsku a ve Francii. Firma také již „vyladila“ nové větrné elektrárny vlastní koncepce. „První referenční stroje by měly pomoci získávat objednávky už ve druhém pololetí roku 2009.

Následně chceme v Hradci Králové rozjet sériovou výrobu. Předpokládáme, že bychom během druhé poloviny roku 2010 dodali deset až dvacet kompletních větrných elektráren. Za celý rok 2011 bychom jich pak chtěli vyrobit a dodat 50 až 70,“ plánuje Růžička.

Wikov Industry letos odhaduje zvýšení tržeb o 100 milionů na 1,5 miliardy korun. „Větrný byznys“ představuje více než třetinu celkových tržeb. Všechny firmy skupiny jsou trvale ziskové. Pracuje v ní přibližně 620 zaměstnanců a stále hledá vysoce kvalifikované profese, jako projektové a produktové manažery.

Miliardy z vod v Gruzii

Tučné zakázky se mohou objevit i v podstatně menších teritoriích, než je Čína. Svitavská společnost Energo-Pro dokázala zkrotit bouřlivé gruzínské vody a vylovit z nich kontrakt na dvě vodní elektrárny za 2,5 miliardy korun. Elektrárny o výkonu 41 megawattů budou stát u obce Zoti poblíž Černého moře. „Některé obory jsou krizí zasaženy méně, a mezi ně patří technologie pro alternativní zdroje energie, jako jsou například vodní elektrárny,“ komentuje Kuchtová.

Nenápadná česká firma je dokonce největším investorem v Gruzii a drží v této zakavkazské zemi dominantní postavení na tamním energetickém trhu. Vlastní tam deset vodních elektráren s milionem odběratelů elektřiny. Za firmou založenou v roce 1994 stojí podnikatelé Jaromír Tesař a Jiří Krušina, kteří drží její tři čtvrtiny. Celkem vlastní třicítku elektráren, vedle Gruzie i v Česku a Bulharsku, a další hodlá postavit v Turecku a Arménii. Hodnota skupiny přesahuje deset miliard korun.

Okřídlený šíp pokračuje na východ

Výstavba elektráren živí i plzeňskou Škodu. Škoda Power dodá energetické stroje do elektráren v tuzemsku (například Počerady), zařízení do jaderných reaktorů ve slovenských Mochovcích i turbínu pro paroplynovou elektrárnu Al Qatrana v Jordánsku.

Při dostavbě Mochovců si dodavatelé včetně Škody Power rozdělí tučnou porci; Slovenské elektrárny (SE) mají s nimi podepsány smlouvy v hodnotě téměř 35 miliard korun, celková investice na dokončení třetího a čtvrtého bloku je více než dvojnásobná. „Hodnota kontraktu dosahuje téměř tří miliard korun,“ vyčíslil mluvčí Škody Miroslav Novák.

První turbínu dodá na Slovensko v polovině roku 2011, generátory v ceně 880 milionů korun zase podle srpnového kontraktu vyrobí ČKD Praha DIZ. „Na tuto dodávku chceme navázat dalšími projekty pro SE ENEL a podílet se na dostavbě JE Mochovce v oblasti sekundárního okruhu elektrárny,“ podotýká člen představenstva ČKD Tomáš Klecker. I Škoda hodlá bojovat o další obří zakázky na tomto poli. „Další vývojové práce se proto soustřeďují na návrh nového soustrojí 1200 megawatthodin pro připravovanou výstavbu nového bloku JE Temelín,“ líčí generální ředitel Škody Power Jiří Zapletal.

Šance na výhodný byznys cítí i jinde. „Máme velké štěstí, že naše tradiční teritoria, jako jsou střední a východní Evropa a Indie, jsou v oblasti energetiky stále ohromně podinvestována, a tudíž i současné zpomalení nemá a nebude mít do budoucna zásadní vliv na další růst. Intenzivněji se věnujeme trhu Blízkého východu, naopak jsme zpomalili své plány v teritoriu Ruska,“ říká Novák. „Většinu zemí, které mají vlastní zásoby ropy a plynu, krize zasáhla minimálně,“ uvádí Kuchtová. Také podle Sobíška jsou nyní perspektivní trhy ropných velmocí.

Nejrychleji pro české vývozce překvapivě roste íránský trh. Za pololetí český export do této země stoupl téměř trojnásobně. Například AŽD Prahase uchytily se zabezpečovacím zařízením železniční stanice Sanghan u hranice s Afghánistánem.

Jde o pilotní projekt k získání větších zakázek. „V současné době usilujeme o projekt rekonstrukce kompletního zabezpečovacího zařízení na tisíc kilometrů dlouhé trati Teherán - Mašád. Rekonstrukce zabezpečovacího zařízení na tak rozsáhlé trati by trvala asi šest až osm let a hodnota dosáhla řádově stovek milionů eur,“ říká mluvčí AŽD Praha Jiří Dlabaja. Jedná se rovněž o obdobném projektu z íránského Gorgánu do turkmenského Bekeretu za více než miliardu korun.

Hutní projekt Frýdek-Místek se bude podílet na kontraktu v hodnotě miliardy korun, kterým je výstavba koksárny v uhelném revíru Tabás. „V současnosti jednáme s íránskou stranou o založení joint-venture, která by měla být generálním dodavatelem celé stavby,“ uvádí generální ředitel Hutního projektu Jaromír Ivánek. Další významné dodávky nyní získali na Slovensku a v Indii.

„Naše mnohaleté úsilí o proniknutí na zahraniční trhy nyní přináší ovoce a naše společnost má v letošním roce zajištěno vytížení svých kapacit i přes celkový pokles hospodářské aktivity v domácí a světové ekonomice,“ spokojeně dodává Ivánek.

Stometrové vlaky míří na Slovensko

Plzeňská Škoda však není závislá pouze na energetice, neboť docílila i dalšího obřího kontraktu u našich východních sousedů. Na tamní železnice Škoda Vagonka dodá deset příměstských patrových jednotek o délce téměř sto metrů pro více než 700 cestujících. Zároveň Škoda Transportation na Slovensko prodá dvě lokomotivy s maximální rychlostí 160 kilometrů za hodinu. Hodnota obou kontraktů přesahuje dvě miliardy korun. Výroba souprav bude zahájena v první polovině příštího roku a do provozu budou nasazovány od března 2011. Kompletní dodávka bude ukončena počátkem roku 2013. Soupravy budou jezdit na tratích ŽSR v okolí Bratislavy a na navazujících tratích Bratislava - Nové Město nad Váhom, Bratislava - Kúty a Bratislava - Nové Zámky.

Firmě pomáhá oslabení koruny, které nahrává agresivní cenové politice. Další výhodou je rozsáhlý servis a údržba dříve dodaných zařízení, které musí probíhat bez ohledu na ekonomickou situaci. I když Škoda úspěšně vzdoruje krizi a podle nasmlouvaných zakázek v letošním roce očekává růst tržeb o deset procent a v roce 2010 minimálně o dalších 15 procent, nebezpečí existuje. „Rizika vnímáme hlavně v subdodavatelském řetězci, kde nedostatečně finančně silné firmy nemusí přežít toto období a mohou nám způsobit nemalé škody tím, že nebudou plnit subdodavatelské smlouvy,“ obává se Novák. Na druhé straně krize způsobuje zásadní pokles cen od subdodavatelů.

Do budoucna se tradiční český strojírenský podnik dívá s „opatrným optimismem“. Velké příležitosti čekají na trhu energetiky v oblasti nových ekologických technologií, jako jsou paroplynové elektrárny, uhelné elektrárny s vysokými účinnostmi, rozvoj zanedbaného teplárenství.

Největší potenciál skýtá jaderná energetika. Firma si „pojišťuje“ budoucnost stamilionovými investicemi do výzkumu a vývoje. „Investovat do inovací a do lidí, kteří jsou schopni prodávat, trvale se odlišovat od konkurence a tvrdě šetřit na ostatních provozních a osobních nákladech,“ radí místopředseda Asociace malých a středních podniků ČR Karel Havlíček.

Bioetanol a plyn

ČKD Group se zase nedávno dohodla s německou společností Premnitz Energie na dodávce továrny na výrobu bioetanolu za 50 milionů eur. „Západní Evropa je perspektivní. Očekávám renesanci výroby,“ předpovídá další úspěchy analytik Raiffeisenbank Aleš Michl

Nedaleko od Berlína se od října příštího roku bude zpracovávat melasa z Brazílie na přísadu do pohonných hmot. „Kontrakt je pro nás zajímavý nejen z hlediska reference v náročných podmínkách Evropské unie. V současné době hospodářské recese se Německo výrazně uzavřelo importu technologií,“ prohlásil generální ředitel ČKD Group Jan Musil.

Dodávky investičních celků pro „zelený“ byznys jsou vůbec součástí jednoho ze základních kamenů podnikání ČKD. Firma má ambice být klíčovým hráčem jako generální dodavatel bloků elektráren a tepláren na paroplynové jednotky nebo biomasu. Nyní již buduje za 850 milionů korun nový energetický blok na spalování biomasy pro Plzeňskou teplárenskou, který má být spuštěn na jaře 2010.

ČKD Praha DIZ se bude rovněž podílet na výstavbě kompresorové stanice Portovaja, součásti plynovodu Nord Stream, za bezmála půl miliardy korun. ČKD dodá potrubí, kompletní elektročást stavby včetně vzduchotechniky, kabely, elektrické jeřáby i haly turboagregátů. „K získání této zakázky nám velmi pomohly naše reference v oblasti přepravy a zpracování plynu jak na území Ruské federace, tak dalších zemí SNS. Vzhledem k jejímu charakteru, parametrům a prestiži celé akce jsme si vytvořili dobrou pozici pro potenciální úspěch v dalších obdobných projektech,“ věří generální ředitel ČKD Praha DIZ Martin Slabý.

Z Brna do Thajska

Také Siemens bojuje s krizí důrazem na technologie šetrné k životnímu prostředí, které přinášejí zákazníplacená kům nyní tak cenné úspory. Největšími zakázkami českých poboček německého koncernu jsou turbíny o celkovém výkonu téměř 600 megawattů a generátory do elektrárny Počerady, turbína z brněnského závodu pro papírnu v Thajsku a čtyři turbíny a generátory pro Vadinar Power Company v Indii. Celá jihovýchodní Asie je podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové dlouhodobě perspektivní. „Nic se na tom nemění ani s krizí a z nadhledu několika let,“ tvrdí. Český Siemens musel snížit počty pracovníků například ve výrobě elektromotorů. „V jiných oblastech ale naopak přijímáme nové zaměstnance - 80 míst v ostravském účetním centru, které zpracovává účetní operace pro několik evropských poboček koncernu,“ podotýká mluvčí Petr Sedláček. Obrat Siemens ČR v loňském roce dosáhl 44 miliard korun.

Opatrní bankéři škodí

Přes rozdíly má většina firem jedno společné. Odsuzují banky, které financují jejich projekty, ale nyní jsou opatrnější a vše mnohem více prověřují. „Financování poskytují jen projektům, které disponují velmi dobrými větrnými podmínkami se zaručenou návratností investic. Projekty s delší návratností se buď odsouvají, anebo ruší,“ líčí Růžička. Peněžní domy podle podnikatelů neumí rozlišovat, který obor je zasažen krizí více a který méně. Létají z extrému do extrému. „Tak jak v době ohromného růstu byly banky více než vstřícné bez tohoto rozlišování i k pochybným projektům, a tudíž šly i do nepřiměřených rizik, je tomu nyní naopak a jejich podpora je velmi slabá,“ stěžuje si Novák. Podle něj si ale tímto chováním podřezávají pod sebou vlastní větev a v budoucnu na to doplatí. Přeopatrný přístup bank kritizuje i Siemens. „Vnímáme potíže některých našich zákazníků, jež jsou způsobeny právě opatrnickým přístupem bank,“ dodává Sedláček. Dceřiná společnost Siemens Financial Services spravuje aktiva v celkové výši kolem 320 miliard korun, tedy podle něj zhruba čtyřikrát větší než největší komerční banky působící v ČR.

Motorpal si políčil na Bělorusko

Jihlavská firma Motorpal získala úvěr od České spořitelny na zajištění dodávek čerpadel běloruskému Minskému motorovému závodu (MMZ) v hodnotě asi 600 milionů korun v průběhu tří let. MMZ hraje dominantní roli na běloruském i ruském trhu vznětových motorů pro traktory, osobní automobily, autobusy i speciální zemědělské či silniční stroje. Kontrakt, na který poskytla záruky státní Exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP, umožní zachovat až dvě stovky pracovních míst. „Ukazuje se, že exportní podpora vlády prostřednictvím státních institucí může účinně pomoci při prosazování kvalitních českých produktů na světovém trhu i v době ekonomické krize,“ domnívá se předseda představenstva Motorpalu Milan Medonos. Motorpal patří mezi významné světové výrobce vstřikovacích systémů pro dieselové motory. Firma původně vyvážela převážně na západoevropský trh, ale nyní expanduje do Ruska, dalších států bývalého SSSR, Indie a Číny. Zaměstnává asi 1400 lidí, obrat loni přesáhl 1,3 miliardy korun, z toho 85 procent tvořil export.

Francouzští pacienti do českých postelí

Jednu z nejvýznamnějších zakázek v historii získala i společnost Linet. Do nemocnic po celé Francii dodá během tří let kolem čtyř tisíc lůžek minimálně za 130 milionů korun. Elektrická lůžka vybaví desítky nemocnic, nevyjímajíce univerzitní zařízení v Paříži, Lyonu, Nice a Montpellier. Firma od středočeského Slaného tak porazila největší výrobce lůžek z Británie, USA i Německa. Jazýčkem na misce vah byla znalost specifik francouzského prostředí a intenzivní „péče“ o tamní trh.

„Francouzský trh s ročním potenciálem téměř 90 tisíc lůžek je náročný kvůli silné ochranářské politice, velmi intenzivnímu tlaku na cenu a v neposlední řadě silné pozici státní nákupní organizace UGAP. Náš úspěch v tendru je tvrdě vybojován, ale zasloužíme si jej,“ říká ředitel Linetu Zbyněk Frolík.

Linet do země s vyspělým zdravotnictvím již prodal celkem 15 tisíc nemocničních postelí. „Poměrně rychle se nám podařilo přizpůsobit se specifickým požadavkům trhu a probojovat se mezi respektované dodavatele. Naši zákazníci oceňují zejména vysokou schopnost inovace zdravotnické techniky, která Linet odlišuje od většiny lokálních výrobců,“ vysvětluje oblíbenost českých lůžek ve Francii obchodní manažerka Pavlína Horová. Pomáhá podle ní i spolupráce s českým velvyslanectvím, což přispívá k získávání důvěry zákazníků. Celosvětová krize zvýšila tlak na ceny a podpořila právě činnost nákupních organizací, přes něž má jít v budoucnu až 70 procent veškerých nákupů lůžek ve Francii. Linet produkuje ročně desítky tisíc lůžek, dále matrace, pacientské stolky a zdravotnický nábytek. Obrat v obchodním roce 2008/09 přesáhl dvě miliardy korun. Linet patří mezi nejobdivovanější firmy podle ankety sdružení Czech Top 100.

Sahají po zakázkách NATO

České zbrojařské firmy zase pravděpodobně získají rozhodující podíl na rozsáhlém projektu NATO a EU. Týká se až 60 vrtulníků pro vojenské a humanitární mise v hodnotě několika miliard korun. Od vstupu Česka do těchto organizací by šlo o největší a nejprestižnější zakázku. „Předpokládáme, že závěrem letošního roku už budou některé kontrakty podepsány a práce se začnou intenzivně rozbíhat,“ uvedl Jindřich Ploch, ředitel státního podniku LOM Praha, která se specializuje na generální opravy a modernizace helikoptér. Malešický podnik už s finanční podporou USA loni opravil 12 vrtulníků Mi-17 a Mi-24 pro Afghánistán. Vedle LOM by se na zakázce podílela i desítka dalších tuzemských podniků, jako například Aero Vodochody, Quitner a Schimek nebo Speel Praha.

POLITIKA: Fischer znovu otevře debatu o financování vědy a výzkumu
ceska-media.cz | 28.8.2009 | rubrika: Společnost-Stalo se | strana: 0 | autor: kli, rot, (zst)

Praha 28. srpna - Premiér Jan Fischer znovu otevře debatu o financování vědy a výzkumu. Po protestech vědců kvůli novým pravidlům v rozdělování peněz na vědu svolal na pondělí kulatý stůl o budoucnosti české vědy. Zde se setkají zástupci Akademie věd a vysokých škol s ministryní školství a místopředsedkyní vládní Rady pro výzkum a vývoj Miroslavou Kopicovou a prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Jaroslavem Mílem. Hovořit budou také o důležitosti základního a aplikovaného výzkumu.

Podle rady vlády pro výzkum by se totiž v následujících letech měla zkrátit dotace pro Akademii věd, přidáno by dostala naopak Grantová a nově zřizovaná Technologická agentura.

S tím ovšem vědci z Akademie věd zásadně nesouhlasí. Podle nich by tak byl utlumen základní výzkum a veřejné finance by šly hlavně na inovace pro průmysl. Rozpočet Akademie věd se měl původně snížit z letošních 5,88 miliardy na 4,92 miliardy. Premiér Fischer však přislíbil akademii pro příští rok půl miliardy navíc. "Paní ministryně bude hájit nutnost reformy oblasti vědy a výzkumu u nás. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný a nepřináší odpovídající výsledky," sdělil dnes  mluvčí ministerstva školství Ondřej Gabriel. Pondělní schůzky se zúčastní mimo jiné rektor Karlovy univerzity Václav Hampl. Jedním z témat bude věda na vysokých školách. Podle plánované reformy by se měly v budoucnu vysoké školy rozvrstvit na univerzity zaměřené na výzkum, na vzdělávání a na praktické znalosti.

Insolvenčních správců má být míň než desetina
ct24.cz | 30.8.2009 | rubrika: Ekonomika | strana: 0 | autor: ČT24

Hospodářská krize způsobila problémy firmám i domácnostem. Není proto divu, že kvůli ekonomickým problémům v Česku prudce stoupá počet insolvenčních řízení. Přesně opačným směrem se ale patrně už zanedlouho posune počet insolvenčních správců. Kvůli změně zákona budou od ledna potřebovat zkoušky ministerstva spravedlnosti. Zatím je má jen zlomek z nich.

V letošním prvním pololetí bylo v Česku podáno téměř o 58 procent víc insolvenčních návrhů. Celkem jich tak za první půlrok bylo 4021. Insolvenčních správců je v současnosti přes tři tisíce. Od nového roku budou ale potřebovat ministerskou zkoušku a tu má zatím 119 z nich. Tak výrazný propad v počtu se podle Borise Kučery ze Svazu průmyslu a obchodu neobejde bez následků. "Bude se protahovat konkurzní řízení, a to bude mít dopad na všechny," míní.

Za pravdu mu dává i Komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci. "Snažili jsme se dosáhnout toho, aby se posunul termín pro složení zkoušek, aby se ta lhůta letošního roku posunula dále, ale nebyli jsme v tomto směru úspěšní," podotýká prezidentka komory Jarmila Veselá.

Ministryně spravedlnosti ujišťuje, že lidí bude dost. Zmíněné tisíce správců se podle ní často insolvenčním řízením vůbec nevěnovaly a podle ministerských propočtů by jich měly stačit jen asi dvě stovky. V krajním případě počítá ministerstvo s tím, že může předseda soudu správcem jednorázově ustanovit i odborníka bez zkoušky.