Výběr z monitoringu médií 9.3.2010
Zahraniční obchod skončil v lednu přebytkem přes 13 miliard korun
Hospodářské noviny | 9.3.2010 | rubrika: Česko | strana: 18
Vývoz a dovoz
Zahraniční obchod skončil v lednu přebytkem 13,1 miliardy korun, což byl meziročně o 9,2 miliardy lepší výsledek. Oznámil to včera Český statistický úřad. Vývoz podle předběžných údajů vzrostl o 9,1 procenta, dovoz rostl poprvé od září 2008, o 3,5 procenta. Příznivou bilanci ovlivnil hlavně vzestup přebytku obchodu se stroji a automobily o 6,3 miliardy korun.
Vývoz roste již od listopadu 2009. Lednová bilance byla kladná nepřetržitě od roku 2004.
„Poprvé roste celý zahraniční obchod, tedy i dovoz, což je signálem, že dochází k ekonomickému oživení,“ uvedl analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR Oldřich Körner.
„Lednový zahraniční obchod je pozitivním překvapením - jednak je oproti očekávání vyšší přebytek, ale především je vyšší objem zahraničního obchodu. Tempo růstu exportu i importu předběhlo očekávání, což naznačuje oživení ekonomiky na počátku roku,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
„Růst nových zakázek pro české podniky jde na konto začínajícího oživení v Německu, kam směřuje přibližně jedna třetina vývozu. Pozitivní zprávy přicházejí i z jiných trhů. Zejména velké firmy signalizují, že se před nimi otevírají nové obchodní a investiční možnosti, díky nimž by se mohly dostat z role subdodavatelů do pozice hlavních dodavatelů,“ uvedl náměstek ministra pro zahraniční obchod Milan Hovorka.
Před přílišným optimismem ale podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka varuje rozkolísanost vývoje v zahraničí. „Zde jako příklad mohou posloužit průmyslové objednávky v Německu. Kladná data se střídají s nepříznivými statistikami a pro ekonomické počasí by se nejspíš hodil přívlastek aprílové,“ uvedl. Zahraniční obchod by měl podle něj letos dosáhnout přebytku zhruba 200 miliard korun po loňských 152 miliardách.
Obchodní bilance se státy EU vykázala aktivum 46,6 miliardy Kč, což bylo meziročně o 1,8 miliardy Kč víc. Se státy mimo EU bylo saldo záporné 33,5 miliardy Kč a deficit proti lednu předchozího roku klesl o 7,4 miliardy korun.
Přebytek se zvýšil v obchodu s Francií, Itálií, Belgií a Německem. Deficit se snížil v obchodě s Ruskem a Japonskem. Kladné saldo se zmenšilo v obchodě se Slovenskem, Finskem a Nizozemskem. Přechodem z aktiva do pasiva se zhoršila bilance obchodu s Polskem a deficit se prohloubil v obchodě s Ázerbájdžánem, USA a Čínou.
Volební tahák ODS: nezaměstnaní
Lidové noviny | 9.3.2010 | rubrika: Byznys | strana: 13 | autor: VOJTĚCH BEDNÁŘ JAROSLAV PLESL
Občanští demokraté lákají voliče na nová pracovní místa. Podle ekonomů však politici mnoho nezmohou
Hlavním tématem letošní předvolební kampaně ODS bude řešení nezaměstnanosti. Ve svém včerejším vystoupení před členy Americké obchodní komory v pražském hotelu Hilton to prohlásil stranický předseda Mirek Topolánek. Odvolával se při tom na slova amerického katolického filozofa Michaela Novaka, kterého zřejmě omylem označil za ekonoma.
„Jak jednou řekl neokonzervativní americký ekonom Michael Novak: k řešení blahobytu potřebujeme tři věci: jobs, jobs, jobs,“ uvedl Topolánek a dodal, že právě to bude leitmotivem kampaně jeho strany. Na dotaz LN pak řekl, že zatím nechce toto téma rozvádět, ale záměr své strany potvrdil.
„Základem kampaně bude vytvoření prostředí ke vzniku pracovních míst. To bude stát proti všem slibům zvýšených dávek a zvedání daní,“ řekl Topolánek.
Při plnění těchto slibů však stranu čeká nelehký boj. Analytici totiž upozorňují, že vliv politiků na trh práce je jen nepřímý a strany reagují spíš na poptávku voličů, pro které se nezaměstnanost stala aktuálním problémem. „Do jisté míry jsou řeči všech politických stran o tom, kolik vytvoří pracovních míst, jen propaganda. Nelze si představit, že přijde nějaká vláda a během roku situaci změní. Je to dlouhodobá záležitost v horizontu tří až čtyř let,“ upozornil Pavel Mertlík, analytik Raiffeisenbank a bývalý ministr financí za ČSSD.
Okamžité dopady politických rozhodnutí na krizí postižený trh práce se proto čekat nedají.
„Z krátkodobého hlediska sice vláda má velké možnosti, jsou ale fiskálně náročné. Navíc je tato otázka trochu passé, na takové stimuly už je nyní pozdě,“ dodal Mertlík. Také zástupci firem potvrzují, že znatelné změny přinese spíš přirozený vývoj na trhu než politici.
„Krátkodobá opatření v tuto chvíli nejsou řešením. My jsme poněkud skeptičtí a propad pracovního trhu podle nás bude pokračovat,“ uvedl Milan Mostýn, mluvčí Svazu průmyslu a dopravy.
Bez ohledu na sliby politiků se tak lidé po volbách podle něj zlepšení nedočkají. „Základním problémem je u nás nesoulad mezi velkým podílem průmyslu a vzdělávacím systémem, který na průmysl není nastaven. To krize ukázala velmi výrazně, nedostatek kvalifikovaných sil trvá navzdory vysoké nezaměstnanosti,“ řekl Mostýn.
Podle politologů je pak téma nezaměstnanosti především sázkou na jistotu. „V době, kdy se nezaměstnanost zvyšuje, je to logický krok. Na druhou stranu je otázka, jak je to uvěřitelné. Nicméně až jedna třetina voličů je nerozhodnutá, a strany tak hrají až o 2 miliony hlasů,“ říká Pavel Šaradín, politolog Univerzity Palackého v Olomouci.
Řada ekonomů navíc již nyní mluví o dosažení vrcholu nezaměstnanosti, která by se tak jako tak měla postupně stabilizovat.
Co změní volby v Iráku?
ČRo Rádio Česko | 8.3.2010 | 10:08 | pořad: Rozhovor na aktuální téma
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
První předběžné výsledky parlamentních voleb v Iráku bychom mohli znát už ve středu. Údaje z jednotlivých provincií začnou přicházet až po sečtení nejméně 30 procent odevzdaných hlasů. Už ale víme z předběžných informací, že volební účast činila polovinu oprávněných voličů, z čehož je zřejmé, že Iráčané těmto volbám přisuzovali velký význam. Politikové, kteří z nich vzejdou, mají vládnout zemi během dalšího stahování amerických jednotek, které jsou v Iráku od invaze, při níž byl v roce 2003 svržen Saddám Husajn, v září má odejít dalších 50 tisíc amerických vojáků, do roka všichni. Irák je ale také třetím největším producentem ropy na světě, jak by mohly ve střednědobém výhledu volby ovlivnit těžbu ropy? Analytik společnosti X-Trade Brokers Jiří Tyleček nám k tomu řekl.
Jiří TYLEČEK, analytik, společnost X-Trade Brokers
--------------------
V příštích 10 letech se v Iráku počítá zdvojnásobením těžby každé dva, tři roky, toto množství by na trhu mohlo zamíchat kartami. Ovšem na druhou stranu Irák stále zůstává členem kartelu OPEC a ten dozajista bude regulovat množství ropy na trhu a také její ceny v budoucnu. Pro svět je jakékoli uklidnění v Iráku pozitivní zprávou, ovšem pro ropu je to teda právě naopak, pokud se tedy díváme na situaci z pohledu, že klesající ropa je negativní. Jestli se bude nadále zlepšovat bezpečnostní situace, tak světové těžařské firmy se přestanou bát pronikat hlouběji na irácká ropná pole a to samozřejmě zvýší i tempo budování ropné infrastruktury, protože v těch nedávných tendrech některá ropná pole právě zůstaly bez zahraničních investorů právě z důvodu bezpečnostní situace. No, a potom tyto ropná pole musí rozvíjet samotná irácká vláda a to trvá podstatně delší dobu kvůli podfinancování projektu.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik pro Rádio Česko Jiří Tyleček ze společnosti X-Trade Brokers. No, a hlavně o významu iráckých voleb a tamní bezpečnosti pro ekonomiku teď budu mluvit s Majidem Tomou, projektovým manažerem Svazu průmyslu a dopravy pro oblast Blízkého východu a Severní Afriky. Přeji vám dobrý den.
Majid Toma, projektový manažer Svazu průmyslu a dopravy pro oblast Blízkého východu a Severní Afriky
--------------------
Dobrý den.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na úvod jenom krátce váš první dojem z voleb, protože vy původně pocházíte z Iráku, byť už 20 let žijete v České republice, vidíte tyto volby jako průlomové?
Majid Toma, projektový manažer Svazu průmyslu a dopravy pro oblast Blízkého východu a Severní Afriky
--------------------
Tak doufáme že, zatím jak jste říkali v upoutávce, že zatím ty výsledky finální ještě neznám, ale doufám, že tyto volby budou, budou, přispějou k tomu zlepšení situace hlavně bezpečnosti v Iráku.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekli jsme před chvilkou, že irácká ekonomika se točí hlavně kolem ropy, v poslední době bylo uzavřeno mnoho důležitých kontraktů s mezinárodními těžařskými firmami třeba firmou Shell, jak by, nebo jaké povolební sestavy by podle vás mohly výrazně ovlivnit ropnou politiku Iráku?
Majid Toma, projektový manažer Svazu průmyslu a dopravy pro oblast Blízkého východu a Severní Afriky
--------------------
Tak přesně jak jste řekla, Irák je závislej, jeho příjmy tvoří příjmy ropy. Podle ministra ropy Iráku, když byl podepsat, podepsat ty kontrakty například s Shellem, tak očekává, že Irák bude těžit ropu až 12 milionů barelů za den, což v tuto chvíli Irák těží přibližně 1,5 milionu barel. Já, spíš já očekávám, doufejme, že ty volby přispějou k zlepšení bezpečnostní situace v Iráku a jak říkal pan kolega předtím, Irák je součást OPECu, tak to některý politiky těžby Iráku souvisí taky na dohody s OPECem, ale já spíš předpokládám, že těžba Irák, iráckého, irácké ropy se navyšuje, protože zase Irák potřebuje vybudovat infrastruktury a které v tuto chvíli potřebuje i finanční, finanční příjmy.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale bude, bude důležité, jestli v té případné budoucí koalici v Iráku budou zastoupeny všechny proudy, mě zajímalo hlavně, do jaké máry vlastně ta politika může ovlivnit rozhodování v té ekonomické oblasti?
Majid Toma, projektový manažer Svazu průmyslu a dopravy pro oblast Blízkého východu a Severní Afriky
--------------------
Samozřejmě to může, může ovlivnit podle toho, jaký, jaký budou rozděleny rošády na ministerstvech které, které ministerstva budou, budou které politické stranám bude mít svého ministra, samozřejmě typu ministerstvo ropy, energetika, obrana vnitra samozřejmě ty jsou finance, ty jsou důležitý ministerstvo samozřejmě a já očekávám na ní, jak si mezi politickýma stranama bude asi nějaký největší boj, ale očekávám, že vítězný strana bude mít například důležitý ministerstva jako ministerstva ropy, obrana a vnitra.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam je důležité i to, jak se zachovají kurdští politici, kteří vlastně by rádi viděli město Kirkúk, u kterého jsou ty významné zásoby ropy, jako součást Kurdistánu. Už teď je v Kurdistánu autonomie, mohou podle vašich odhadů získat tolik hlasů, aby mohli tuhle věc ovlivnit?
Majid Toma, projektový manažer Svazu průmyslu a dopravy pro oblast Blízkého východu a Severní Afriky
--------------------
Tak v minulých volbách Kurdové dopadli jako druhá, druhá největší koalice, na druhým místě a druhý největší počet v iráckém parlamentu. Samozřejmě otázka Kirkúku není jednoduchá, ani jedna jednotná shoda mezi iráckými politiky. Samozřejmě otázka Kirkúku podle mého ještě bude, bude nějakou dobu, že bude trvat a nevíme, očekávám, že v nejbližších roky dva budou nějaké ty volby, že, že ty iráčtí politici se dohodnou v otázkách Kirkúku, i když je irácká ústava, irácká ústava už, už tam určuje nějaký paragraf, že by, že by měli Kirkúk v případě spadnout pod Kurdistán, iráckým Kurdistánem, ale já spíš neočekávám, že bude nějaká v nejbližších měsících nějaká shoda mezi iráckýma politikama. V první řadě musí dohodnout, jak bude parlament, volí prezidenta, zvolí premiéra a Kirkúk dle mýho ještě nějak nebude ještě vyřešena.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a nakonec se vám zeptám, co můžou znamenat, byť tedy ještě neznáme výsledek voleb, tak co můžou tyhle volby přinést českým investorům i Iráku? Bude pro ně důležité, kdo se ujme v Iráku po volbách moci?
Majid Toma, projektový manažer Svazu průmyslu a dopravy pro oblast Blízkého východu a Severní Afriky
--------------------
Já myslím, že pro nás spíš jako, kdo, kdo zaujme u moci, to je, není tak, my to ani nemůžeme ovlivnit, protože to je čistě vnitrozáležitosti Iráku, i když dneska naše firmy jsou aktivní, znají na severu Iráku, zmínili jsme Kurdistán, což je /nesrozumitelné/ nejbezpečnější část Iráku. Samozřejmě hodně, hodně bude ovlivňovat, ovlivňovat bezpečnostní otázka, bezpečnostní otázka v Iráku, jak, jak dopadne, protože většina upřímně řečeno do Kurdistánu tam jezdí kvůli bezpečnosti situace, protože tam je to v pořádku. Ty ostatní Iráku tam očekáváme jak se to vyvije dobře, no, a ty byznysmeni určitě budou jezdit. My jsme dělali s ministrem Tošovským v říjnu minulého roku, účastnili se /nesrozumitelné/ českých firem, z naší strany je zájem, z irácké strany taky je zájem, protože znají naše produkty, historicky máme z Československa nám postavila několik rafinérií i například i traktory, který dávali z Československa do Iráku, takže naše zboží jsou vnímáno v Iráku. Záleží, bude vyvíjet bezpečnostní situace v jiných částech Iráku, například Bagdád, který je centrální, sídlo centrální ministerstva.
Volby v Iráku
ČRo Rádio Česko | 8.3.2010 | 14:08 | pořad: Rozhovor na aktuální téma
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Další informace jsou k dispozici na naší internetové adrese www.radiocesko.cz. Ještě pozvánka k poslechu diskusního pořadu Studio Česko, který začíná tradičně po zprávách v půl čtvrté. Dnes přivítáme volebního manažera strany Věci veřejné, podnikatele Víta Bártu. Jeho strana postavila svou kampaň na kritice konkurentů. Se kterými stranami je tedy vůbec schopna spolupracovat a co je s nim spojuje? Kolik jsou připraveni na kampaň vydat? A bude se i on osobně ucházet o přízeň voličů? Kolik je do toho ochoten investovat z vlastní kapsy? I na to se Víta Bárty zeptáme ve vysílání Rádia Česko po zprávách v půl čtvrté. A ptát se můžete i vy. Dotazy posílejte na elektronickou adresu This e-mail address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it . Devět minut po 14 hodině vám zajímavé informace a také ničím nerušený poslech od mikrofonu Rádia Česko přeje Ondřej Černý. Parlamentní volby v Iráku se sice neobešly bez násilností, ale překvapují účastí. Odhaduje se vyšší než 50%. V ropné provincii Kirkúk volilo podle odhadů až 70 % voličů. Posle irácké volební komise mohou být předběžné výsledky nedělních voleb oznámeny s největší pravděpodobností ve čtvrtek. Oficiální pak 18.března. Irácký parlament má 325 křesel, které se dělí mezi hlavní město Bagdád, šíitské, sunnitské a kurdské provincie. Právě k nim se chce připojit také město Kirkúk, dnes autonomní oblast a středisko ropných zásob země, také dlouhodobě citlivý bod irácké vnitřní politiky. Jak Rádiu Česko řekl Majid Toma, projektový manažer pro oblast Blízkého východu a severní Afriky ze Svazu průmyslu České republiky, v nejbližších měsících ale tato otázka řešena zřejmě nebude.
Majid Toma, projektový manažer pro oblast Blízkého východu a severní Afriky ze Svazu průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Samozřejmě je otázka Kirkúku, podle mýho ještě bude nějakou dobu, ještě bude trvat a nevím, neočekávám, že v nejbližších rok, dva budou nějaké /nesrozumitelné/, že ti iráčtí politici se dohodnou v otázkách Kirkúku. I když je irácká ústava už tam určuje nějaký paragraf, že by měli Kirkúk v případě spadnout pod Kurdistán, iráckým Kurdistánem, ale já si spíš neočekávám, že bude nějaká v nejbližších měsících nějaká shoda mezi iráckýma politikama.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Konstatuje Majid Toma, projektový manažer pro oblast Blízkého východu a severní Afriky ze Svazu průmyslu. Je otázka Kirkúku jediným sporným bodem, který novému parlamentu a vládě zůstává na stole? Téma pro Milana Slezáka, zahraničně politického komentátora Českého rozhlasu. Milane, vítejte ve studiu.
Milan SLEZÁK, redaktor
--------------------
Děkuji. Těch sporných bodů je samozřejmě povícero. Kirkúk je ale, řekněme, na jednom problému schopný ilustrovat i další problémy Iráku. Například je důležité, jak si stát poradí se zisky z ropy. Na kolik je rozdělí. Protože je známo, že největší naleziště ropy se nalézají na jihu Iráku, kde jsou převážně šíité a také právě kolem Kirkúku, což je sporný bod mezi nejenom sunnity a šíity, ale také mezi turkmenskou menšinou. To znamená, jak se rozdělí zdroje z té ropy v rámci celého Iráu, když máte, Ondřeji, ve středu významnou sunnitskou menšinu, která byla zvyklá na to, že až do pádu Saddáma Husajna, ale také dokonce už před režimem Saddáma Husajna hrála hlavní roli jak politickou tak hospodářskou v celém Iráku. Ale nyní se ukazuje, když se postupuje podle klasických zásad demokracie, že vlastně tato sunnitská menšina je přehlasována ve všeobecných volbách šíitskou většinou. Takže to je jeden problém, jak rozdělit zdroje z ropy. Druhý problém je, jak rozdělit Kirkúk. Ten s tím prvním problémem úzce souvisí, protože bitva i Kirkúk není pouze bitvou o to, komu má toto město dříve vysloveně kurdské, ale díky právě i Saddámovi Husajnovi už dneska národnostně velmi smíšené, patřit, ale komu mají také patřit zisky z té ropy, která je vedle a vlastně v pozadí je spor o celý Irák. Jak má být s tím Irákem nakládáno, kdo má Irák ovládat. Protože už jsem řekl, že, ale to jsem ještě nezdůraznil, že Irák je svým způsobem umělý stát, který vznikl ve 20.století, samozřejmě na nějakém území, které bylo historicky při sobě, ale sdružovalo právě ty entity, o kterých jsem mluvil a je jasné, že ne všechny body mezi těmito entitami jsou takového charakteru, že by se tyto entity dokázaly dohodnout, aniž by jedna z nich dominovala výrazně tomu území. To se samozřejmě dělo, ta dominance během vlády Saddáma Husajna, to se dělo i před tím, ale teď, když ta sunnitská menšina ztratila moc, kterou měla nad celým Irákem, a objevily se možnosti, aby rozhodovali lidé ve volbách, tak najednou se neví vlastně, podle jakého klíče postupovat. Jestli-že to dopadá tak, jak to dopadá v posledních letech, že moci nad Irákem se ujímají hlavně šíité, že Iráku vládne koalice složená převážně z šíitů, tak ti sunnité se zase na druhou stranu považují za občany druhé kategorie, kteří jsou odstrčeni a kteří nemají odpovídající zastoupení ve vládě. A to právě, že se znovu vracím k tomu Kirkúku, se může dokumentovat v malém tady ty velké problémy Iráku.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A Milane, dá se tedy předpokládat jakési možné zpochybnění těch voleb, nebo na tom už dnes žádná z hlavních stran, žádné z etnik nemá zájem? Protože primární je získat tedy peníze nějakým způsobem nastolit v zemi stabilitu, nalákat investory, aby se země nějakým způsobem rozvíjela a to je zájem všech?
Milan SLEZÁK, redaktor
--------------------
Tak, bod číslo 1 zpochybnění voleb tím, kdo prohraje, nemůžete odmítnout žádné zemi na svět. To koneckonců dokázal volební souboj mezi Alem Gorem a Georgem Bushem, protože ten poražený může být vždycky v pokušení napadnout regulérnost těch voleb a samozřejmě křehká demokracie, jako je Irák, těch možností, jak napadnout volební proces. Sčítání hlasů skýtá daleko více než samotné Spojené státy. Na druhé straně to, co jste řekl, Ondřeji, vy, je hrozně důležité, protože, když si porovnáme tyto volby s volbami, které byly v minulosti, tak dojdeme k zajímavým zjištěním. Je sice pravda, že když porovnáme tyto volby s volbami v roce 2007, tuším, tak ta účast je menší. Účast zřejmě dosáhne maximálně 55, 60 %, ale maximálně. Zatímco v těch posledních celostátních volbách byla účast 70%. Ale co je nesmírně důležité, že to vypadá, že tentokrát nebojkotovala volby ta sunnitská menšina, o které jsem se zmínil už před chvilkou. Ona měla velké problémy, protože po dobách, kdy byla tou dominující silou v Iráku, tak najednou opravdu si začala připadat jako odstrčená, to se ale v poslední změnilo a změnilo se to i díky pochopení Američanů, kteří začali spolupracovat se sunnitskými povstalci. Takže, jestliže bych měl z těch letošních voleb vyčíst nějaký důležitý prvek, nějaký důležitý zlom, tak bych se soustředil právě na tu vyšší, předpokládanou, pozor, protože máme pouze předběžné výsledky, ale předpokládanou vyšší účast sunnitské menšiny a také na to, že i když i ty letošní volby provázelo násilí, tak přece jenom těch násilností bylo daleko méně než v posledních letech a ta vysoká účast je důležitá ještě kvůli jedné další okolnosti, že víme, že před volbami velmi ostře varovala Al Kaida v Iráku, aby lidé nechodili k volbám, protože se jim může něco zlého přihodit, protože ty volby jsou pouze jaksi podvodem. Ale jestli-že lidé a zejména sunnité za něž si Al Kajdá troufá mluvit, k těm volbám přišli, tak to znamená také něco jiného, také velice důležitého, že už sunnisté odmítají, nebo je to potvrzen toho, že sunnité odmítají naslouchat Al Kájdě.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Dá se z toho tedy také možná dovodit to, že posiluje pozice centrální vlády? Nebo jaká je její role? Protože mluvil jste o výstrahách ze strany Al Kajdy, ti lidé přesto k těm volbám šli. Nějakým způsobem nebyli zastrašeni. Je zde tedy jakási rostoucí důvěra v centrální vládu Iráku?
Milan SLEZÁK, redaktor
--------------------
To si myslím, že ano. Teď musíme ovšem odhlédnout od těch zvláštních problémů, jako je například Kirkúk, kde bylo velkým problémem a proto se ostatně irácké volby také odložily o dva měsíce, protože původně byly plánovány na leden, jak třeba sestavit seznamy voličů, podle jakého klíče, jestli to má být ještě z doby před tím, než se Kirkúk začal měnit národostně, když do něj se začali stěhovat ve velkém Arabové a právě Turkmeni. A nebo, jestli to má být stav z toho současného údobí, kdy právě už to národnostní složení je daleko ve prospěch Kurdů, v neprospěch Kurdů jiné než bývalé předtím. Ale pokud jde o tu národní úroveň, tak bych byl téměř v pokušení pochválit premiéra Malíkího, což je šíita a což je také populista. Nicméně je to obratný politik, mnohokrát podceňovaný, mnohokrát s Američany na štíru, ale jemu se povedlo několik důležitých věcí. Například se dovedl opřít vůči svým radikální souvěrcům ze strany těch radikálních šíitských milicí, dokázal je zkrotit, což mu vyneslo i pochvalu od Američanů, třebaže by se mu to nepovedlo přirozeně bez technické spolupráce s Američany a bez využití jejich těžké techniky a je to člověk, který i když mu sunnité vyčítají, že je nebere tak té moci, jak by mohl, přece jenom pro spoustu lidí v Iráku, a to i pro některé šíity, pardon pro některé sunnity, je zárukou toho, že země má vedení, které nemyslí pouze na své vlastní přežití, které myslí i na své spoluobčany a které, což je důležité, ale to souvisí také s tím zmíněným Malíkiho populismem, je schopno občas postavit se proti těm svým mocným protektorům, proti Američanům. A to samozřejmě Malíkímu zjednává mezi Iráčany velmi cenné body.
Nezaměstnanost stoupá a firmy se snaží udržet kvalifikované pracovníky
businessinfo.cz | 8.3.2010 | rubrika: březen | strana: 0 | autor: Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)
Míra nezaměstnanosti v únoru dosáhla 9,9 procenta, nejvíc od července 2004. Potvrzují se tak dlouhodobá očekávání Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), který upozorňuje na to, že nárůst nezaměstnanosti bude letos pokračovat a dosáhne dvojmístného čísla.
Nynější údaje dokladují pokračující vliv důsledků hospodářské recese, které se se zpožděním projevují v oblasti pracovního trhu. „Při celkovém počtu více jak 583 nezaměstnaných osob a při 32 tisících volných míst s celostátním průměrem 18 uchazečů na jedno volné místo je uplatnitelnost osob na trhu práce velmi omezená a dokresluje dramatickou situaci," uvádí Jitka Hejduková, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Jak přitom upozorňuje, podíl osob na rekvalifikacích je nízký k celkovému počtu evidovaných nezaměstnaných. „Úřady práce volí a preferují jiné nástroje, například účast ve specializovaných regionálních programech na podporu zaměstnanosti, finanční podporu alespoň dočasného zaměstnání, jako jsou veřejně prospěšné práce či společensky účelná pracovní místa. Je to logický přístup zejména v okresech, kde na jedno volné pracovní místo připadá 50, 60 i více nezaměstnaných," uvedla Jitka Hejduková.
Nehledě na jisté pozitivnější signály, například nárůst exportu, většina firem nepředpokládá v letošním roce zvyšování počtu zaměstnanců. Jak vyplývá z šetření SP ČR, pouze zhruba 15 procent z nich počítá s přijímáním nových pracovníků. Půjde však jen o menší počet osob.
Zatímco v některých odvětvích propouštění ještě pokračuje, v jiných je již patrná stabilizaci počtu pracovníků, což je příklad automobilového průmyslu. "Vývoj počtu zaměstnanců v českém automobilovém průmyslu by již neměl mít razantně klesající tendenci. Firmy Sdružení automobilového průmyslu v roce 2009 již dostatečně "zeštíhlely". Počet kmenových zaměstnanců koncem roku 2008 činil 128 734 osob, koncem roku 2009 to bylo 115 450 osob. Došlo tedy k meziročnímu poklesu o 10,83 %. Nicméně ve 2. pololetí 2009 naše firmy již uvolňovaly kmenové zaměstnance jen minimálně - z uvedeného meziročního poklesu o 10,83 % se plných 10,29 % "realizovalo" v prvním pololetí 2009. Důvod je zřejmý: firmy si musejí udržet schopnost rychle zareagovat na očekávané zakázky, což by výrazné propouštění již neumožnilo," uvedl Antonín Šípek, ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu, které je členskou organizací SP ČR.
Signály stabilizace počtu pracovníků jsou i v chemickém průmyslu či hutnictví i v dalších oborech. Podstatným trendem je přitom snaha mnoha firem udržet si své kvalifikované pracovníky. „Ve slévárenství a s ním souvisejících oborech bylo zaměstnáno kolem 24 tisíc pracovníků. Došlo však ke snižování stavu řádově mezi 15 až 20 %. Vzhledem k vyšším propadům je zde vidět „přezaměstnanost", která je dána jak technologicky, ale i prozíravostí managementu. Připravit se o kvalifikovanou pracovní sílu by znamenalo mít problém v budoucnu," uvádí Josef Hlavinka, výkonný ředitel Svazu sléváren ČR, členská organizace SP ČR.
Náznaky zlepšení v oblasti zakázek registrují některé firmy v elektrotechnických a elektronických oborech, kde však i nadále může docházet k propouštění v některých méně kvalifikovaných profesích. „Firmy se snaží udržet odborníky a počty zaměstnanců se snižují spíše tam, kde se využívá méně kvalifikovaná práce," uvádí František Hýbner, ředitel České elektrotechnické asociace, která je členskou organizací SP ČR. Na potřebu udržet kvalifikované pracovníky upozorňuje i Ivan čapek, ředitel Svazu strojírenské technologie, který je členskou organizací SP ČR. „Výroba obráběcích strojů klesla vloni o 38 procent. To se projevilo i v oblasti zaměstnanosti. Firmy se však snaží neohrozit odborně náročnou výroby a hledají řešení, jak udržet své pracovníky," uvádí Ivan Čapek.
Těsně pod magickou hranicí: Bez práce je už skoro 10 procent Čechů
iHNed.cz | 8.3.2010 | rubrika: Ekonomika.iHNed.cz | strana: 0 | autor: Libor Akrman, foto: HN - Filip Jandourek
Míra nezaměstnanosti v únoru dosáhla 9,9 procenta, nejvíc od července 2004. Situace na trhu práce by se měla zlepšit na jaře, kdy odstartují sezonní práce. Na dávkách v nezaměstnanosti se měsíčně vyplatí 1,2-1,3 miliardy korun měsíčně, před rokem to bylo jen 0,8 miliardy korun.
1,5 mld. korun měsíčně ztrácí stát na daních. Na dani z příjmu fyzických osob a sociálním a zdravotním pojištění ztrácí stát a obce měsíčně zhruba 1,5 mld. korun. 5 mld. korun měsíčně tratí tuzemská ekonomika na nižším HDP
...
Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR se začíná naplňovat scénář dvojmístné míry nezaměstnanosti, na který upozorňují někteří analytici již delší dobu. "Vzhledem k přetrvávajícímu nedostatku zakázek u většiny tuzemských firem a nízkým investicím do výroby se nedá v nejbližších měsících očekávat obrat k lepšímu," uvedl mluvčí svazu Milan Mostýn.
Lidí bez práce je nejvíce za 5,5 roku
financninoviny.cz | 8.3.2010 | rubrika: Hlavní zprávy | strana: 0
Míra nezaměstnanosti v České republice v únoru stoupla na rekordních 9,9 procenta, proti lednu o desetinu procenta. Podíl lidí bez práce je tak nejvýše od zavedení současné metodiky měření v červenci 2004. Loni v únoru bylo bez práce 7,4 procenta lidí. Informovalo o tom dnes ministerstvo práce a sociálních věcí, analytici očekávali růst nezaměstnanosti nad deset procent. Pracovní úřady ke konci února evidovaly 583.135 uchazečů o zaměstnání, tedy o 8909 více než v předchozím měsíci. Proti stejnému loňskému období jejich počet vzrostl o 154.287. Počet nezaměstnaných, kteří mohli bezprostředně nastoupit do práce, se od ledna zvýšil o 6077 na 568.486. Loni v únoru jich bylo o 151.865 méně.
Únorový nárůst nezaměstnaných je pro tento měsíc po loňsku nejhorší výsledek za jedenáct let, na druhou stranu nesrovnatelně nižší proti loňskému přírůstku o téměř 31.000, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Druhá vlna propouštění, jejíž známky byly registrovány v lednu, bude tedy zřejmě výrazně slabší, než byla první loňská. K vývoji počtu lidí bez práce bezesporu začala pozitivně přispívat i větší tvorba nových pracovních míst v podnicích a oborech, které již překonaly útlum své činnosti, dodal.
Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo na konci února zůstal na lednové rekordní úrovni 18,2. Z toho nejvíce zájemců o jedno místo je v okresech Teplice (69,4), Karviná (67,4), Třebíč (61), Znojmo (50,8) a Děčín (49,9).
Analytik Komerční banky Miroslav Frayer soudí, že viditelnější zlepšení na trhu práce lze očekávat až v příštím roce. "I přes námi očekávaný letošní hospodářský růst ve výši asi 1,5 procenta předpokládáme v následujících kvartálech pouze stabilizaci míry nezaměstnanosti. Ke konci roku 2010 pak vidíme míru nezaměstnanosti kolem 9,8 procenta," uvedl.
Bez ohledu na některé pozitivní signály, například nárůst exportu, většina firem podle šetření Svazu průmyslu a dopravy (SP) nepředpokládá v letošním roce zvyšování počtu zaměstnanců. Pouze zhruba 15 procent podniků počítá s přijímáním nových pracovníků, ovšem jen s menším počtem osob. "Nynější údaje dokladují pokračující vliv důsledků hospodářské recese, které se se zpožděním projevují v oblasti pracovního trhu," uvedla ředitelka zaměstnavatelské sekce SP Jitka Hejduková.
...
Export z ČR stoupá
prekon.cz | 8.3.2010 | rubrika: Průmysl a ekonomika | strana: 0 | autor: -red-
Růst nových zakázek pro české podniky jde na konto začínajícího oživení v Německu
"Lednové výsledky zahraničního obchodu potvrdily trend růstu, který už začal v listopadu loňského roku. Pro další vývoj je pak důležitá zejména situace u našich zahraničních partnerů. Vzhledem k tomu, že české firmy, které působí v automobilovém průmyslu, většinu své produkce vyvážejí, bude velmi záležet na rychlosti a míře zotavování evropské ekonomiky," říká ředitel Odboru ekonomických analýz Ministerstva průmyslu a obchodu Jaroslav Vomastek.
Důležitým faktorem, který ovlivnil světovou ekonomiku, byl vývoj ceny ropy. "Nástup tuhé zimy v USA, Evropě a Asii zvýšil v lednu poptávku po této surovině a tím i cenu této komodity. Růst ceny ropy byl navíc do značné míry ovlivněn hospodářským růstem Číny, která patří k největším odběratelům ropy na světě. Přibližně v polovině měsíce cena ropy zvolna klesla, což bylo způsobeno především méně optimistickým pohledem na budoucí vývoj světové ekonomiky," dodává ředitel Jaroslav Vomastek.
"Růst nových zakázek pro české podniky jde na konto začínajícího oživení v Německu, kam směřuje přibližně jedna třetina našeho vývozu. Pozitivní zprávy přicházejí i z jiných trhů. Zejména velké firmy signalizují, že se před nimi otevírají nové obchodní a investiční možnosti, díky nimž by se mohly dostat z role subdodavatelů do pozice hlavních dodavatelů. Ještě více nežli v uplynulých letech se musíme soustředit na diverzifikaci našeho vývozního portfolia. Diverzifikaci přitom nevnímám tak, že bychom měli někde ubírat. Naopak k pozicím, které máme v Evropě, musíme přidat nové trhy," říká náměstek ministra pro zahraniční obchod Milan Hovorka.
„Poprvé roste celý zahraniční obchod, tedy i dovoz, což je signálem, že dochází k ekonomickému oživení. Tomu nasvědčuje i vývoj zakázek ze zahraničí," uvedl Oldřich Korner, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR. Tahounem začínajícího trendu oživení je přitom výroba silničních vozidel, která počátkem loňského roku výrazně propadala.
„Očekáváme, že mírné oživení poptávky v Evropské unii, zejména v Německu, bude pokračovat v nejbližších měsících. Kritická však bude druhá polovina letošního roku," uvedl Oldřich Korner. Podstatná pro další vývoj exportu bude ovšem udržitelnost pro nás rozhodující poptávky v EU, která šlape na brzdu veřejných výdajů a vyčerpala masivní intervence typu šrotovného. Některé signály ze zemí sedmadvacítky jsou totiž varovné. Otázkou je i pokračování nastartovaného oživení ve Spojených státech a ve východní Asii.
„Pro vývozce nebude tento rok ani v případě mírného oživení snadný. Čeká je rok zpevňování kurzu koruny a tím tvrdších konkurenčních podmínek na trhu Evropské unie. Přístup k financím bude ještě stále složitější, než byl před krizí, a také nástroje finanční podpory exportu jsou dražší a jejich poskytování ze strany finančních institucí opatrnější," uvedl Oldřich Korner.
