Stanovisko SP ČR k návrhu Politiky ochrany klimatu

Stanovisko SP ČR k návrhu Politiky ochrany klimatu

SP ČR vítá skutečnost, že návrh POK zabírá vedle průmyslu též další odvětví národního hospodářství a připomíná, že průmysl v ČR v období 1990-2008 nesl hlavní zátěž snížení emisí CO2 o 24%, zatím co ostatní odvětví buď v emisích stagnovala, nebo dokonce pokračovala v růstu (kupř. doprava). Současný potenciál dalšího snižování emisí CO2 je v průmyslu již ze značné části vyčerpán a jeho velikost, uvedená v POK, je srovnatelná kupř. s potenciálem dosud opomíjeného sektoru zemědělství.

SP ČR podporuje důraz, který návrh POK klade na energetické úspory a zvyšování energetické účinnosti výrobních procesů a očekává, že tyto procesy v průmyslu budou masivně podpořeny finančními prostředky, generovanými po roce 2013 z aukcí povolenek.

SP ČR dále očekává, že významný podíl těchto finančních prostředků bude orientován na VaV v oblasti nových nízko-emisních zdrojů energie, a to jak formou podpory domácího průmyslového výzkumu, tak podporou účasti českých institucí v mezinárodních projektech.

K vlastnímu návrhu POK má SPČR následující zásadní připomínky:

• POK nemůže preferovat řešení časově vzdálenějších globálních rizik klimatických změn před reálnými hrozbami v krátkodobém a střednědobém horizontu, vycházejících z otázek národní energetické bezpečnosti. To se týká zejména návrhu využití plynu pro provoz nových tří elektrárenských bloků v základním zatížení, které by významně zvýšilo dovozní závislost ČR na importu zemního plynu, ze ¾ dováženého ze zdrojů pod silným politickým vlivem. Provoz nových paroplynových/plynových bloků by měl být orientován pouze na výrobu špičkové spotřeby.
• SP ČR nesouhlasí se srovnáním závislosti na dovozu z politicky citlivých teritorií pro dovoz plynu a dovoz jaderných paliv. Pro jaderná paliva je dostupné širší portfolio výrobců a záměna výrobce paliva je realizovatelná v období do dvou let. V případě importu zemního plynu se z povahy jeho dostupnosti a přepravy jedná o dlouhodobé časové horizonty.
• SPČR zásadně nesouhlasí s podmiňováním využití jaderné energie jen pro případy přímé náhrady odstavených uhelných bloků. Jaderná energetika je v zásadě bezemisní v každém ohledu a nelze souhlasit s úzce národní interpretací závazků snižování emisí CO2, která z textu návrhu POK vyplývá. Je překvapující, že MŽP ČR zde opouští zásady „Jednej lokálně, mysli globálně“ a pozitivní efekty jaderné energetiky v ochraně klimatu interpretuje na zúženém národním základě.
• SPČR zcela postrádá pro vzdálenější výhled do roku 2050 potenciální roli výstavby vodíkového hospodářství v dopravě a dalších odvětvích národního hospodářství a jeho vazbu na jadernou energetiku.
• SPČR zásadně nesouhlasí s jednostrannou orientací POK na obnovitelné zdroje energie (OZE). Očekává, že OZE budou uplatňovány tam, kde je to účelné a efektivní. Přímá podpora užití OZE by měla vycházet z jejich nákladové křivky stím, že bude poskytována pouze do určitých mezních nákladů. Podpora OZE s vyššími měrnými náklady by byla orientována pouze na VaV.
• SP ČR postrádá výraznější podporu POK pro  kogeneraci jak v průmyslu, tak v CZT. CZT nelze jednostranně orientovat pouze na OZE/využití biomasy bez respektování lokálně specifických podmínek.
• Pro výstavbu OZE je nezbytné uplatňovat obdobná ekonomická a environmentální kriteria, jako pro ostatní zdroje energie. V oblasti ochrany životního prostředí je nezbytné důsledně uplatňovat kupříkladu kriteria ochrany krajinného rázu (větrná energie, fotovoltaika), udržitelného lesního hospodářství (dřevní štěpky a riziko úbytků lesního humusu), nepříznivé vlivy monokultur na udržitelné zemědělství (biopaliva) a mnohé další.
• Do nákladů OZE požaduje SP ČR doplnit náklady na vyvolanou výstavbu a posílení přenosové soustavy, zajištění podpůrných a systémových služeb včetně pohotovosti záložních zdrojů výroby elektrické energie.
• POK podléhá režimu SEA. Její výsledky však nebyly společně s návrhem POK předloženy. SP ČR požaduje tuto SEA projednat formou veřejného oponentního řízení s přizváním zainteresovaných zúčastněných stran.
• SP ČR požaduje, aby návrh POK byl před projednáním vládou uveden do vzájemného souladu s návrhem Státní energetické koncepce s tím, že budou odstraněny zásadní rozpory zejména v oblasti energetické bezpečnosti státu a spolehlivosti dodávek energií.
• Otázky adaptace na změnu klimatu jsou v návrhu POK řešeny zcela nedostatečně a z hlediska podpory nevyváženě v porovnání kupříkladu s OZE.

Z řady dalších připomínek SPČR uvádí připomínky dílčího charakteru:

• Teplotní časová řada Klementina dokladuje vliv tepelného ostrova rostoucí městské aglomerace a nikoliv růst teplot v ČR. Pro dokumentaci dlouhodobých změn teplot jsou vhodnější údaje Klimatického atlasu ČR (ČHMÚ 2007), které však dlouhodobou tendenci růstu teplot nepotvrzují.
• Požadavek na rozšiřování počtu a výkonů malých vodních elektráren je v rozporu s očekáváním POK v oblasti snižování srážkových úhrnů na území ČR
• Text návrhu POK by měl projít odbornou recenzí k odstranění řady dalších obdobných nesrovnalostí a omylů.
• Ekonomické údaje POK nejsou doloženy příslušnými rozbory a analýzami. Chybí vyhodnocení dopadů zvýšené výroby energií z OZE s garantovanými výkupními cenami na cenu elektřiny pro konečného uživatele.
• Chybí bilance dostupných zdrojů biomasy, zejména dřevní hmoty a dopady jejich využití v energetice na další odvětví národního hospodářství.

Shrnutí:

Návrh POK je kvalitní základ pro další diskuzi ochrany klimatu v ČR. Řada návrhů v oblasti úspor by mohla být doplněna do návrhu SEK, na druhou stranu otázky využití jaderné energie, OZE a plynu při snižování emisí musí být uvedeny do souladu s požadavky energetické bezpečnosti státu (která není na úrovni EU dosud efektivně řešena) a spolehlivosti dodávek energií. Materiál před schválením je nezbytné doplnit o relevantní věcné, ekonomické a environmentální analýzy a rozbory, výsledky procesu SEA k POK podrobit veřejné oponentuře. Otázky adaptace na změnu klimatu je nezbytné doplnit a řešit vyváženě s navrhovanými postupy snižování emisí.

 Říjen 2009