Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR k návrhu Státní energetické koncepce

Aktualizace Státní energetické koncepce (SEK) reaguje na významné změny jak domácího, tak vnějšího ekonomického prostředí, na nové výzvy a rizika v oblasti energetické bezpečnosti a spolehlivosti, energetické soběstačnosti, environmentálních požadavků a mezinárodních závazků v oblasti ochrany světového klima.

SP ČR považuje SEK za jeden ze základních stavebních kamenů udržitelného rozvoje s jeho třemi pilíři – ekonomickým rozvojem, sociálními aspekty rozvoje společnosti a ochranou životního prostředí. Z tohoto důvodu zaujímá SP ČR velmi kritický postoj ke skutečnosti, že dva ústřední orgány státní správy, MPO ČR a MŽP ČR připravují souběžně, avšak neprovázaně dva klíčové koncepční dokumenty jakými jsou Státní energetická koncepce a Politika ochrany klimatu (POK).

SP ČR očekává, že oba dokumenty by měly být výsledkem širokého konsenzu všech zúčastněných stran a nikoliv vyjádřením resortních ambicí, jak je tomu v případě POK. Za zcela nepřijatelné pak SP ČR považuje skutečnost, že oba dokumenty byly předloženy meziresortnímu připomínkovému řízení před projednáním ve vládě v režimu zkráceného projednání.

SP ČR považuje za jeden z klíčových cílů SEK vytvoření funkčního a nedeformovaného trhu energií s co největší konkurencí, jehož výsledkem bude maximální dostupnost všech zdrojů energie na trhu, a tím následně i zvýšení bezpečnosti. Dostupná a cenově přijatelná energie je jednou ze základních podmínek pro samu existenci demokratické společnosti, fungující a spolehlivá energetika základní podmínkou bezpečnosti státu. Energetická bezpečnost je atributem celkové bezpečnosti ČR a tuto vazbu návrh SEK zdůrazňuje a uvádí další postup, vedoucí ke zvýšení energetické bezpečnosti ČR. Návrh SEK proto bude mít pozitivní vliv na podnikatelskou sféru, která chce znát, jakým směrem se budou vyvíjet energetické trhy a jaké budou podmínky získávání zdrojů energie v dlouhodobém horizontu.

Stěžejní úlohu státu SP ČR spatřuje v tlaku na odstranění veškerých deformací trhu a překážek volného pohybu energií a vytvoření transparentního tržního prostředí s umožněním všech forem transferu energetických surovin a energií.

SEK by měla být vyváženým mixem všech druhů energie včetně zemního plynu (na základě přijetí potřebných opatření pro posílení plynárenského systému ČR a opatření přijatých na úrovni EU), jaderného paliva i domácích fosilních paliv. Podíl obnovitelných zdrojů by měl být omezen na rozumnou míru min. do roku 2020, vzhledem k vysokým cenám a zatím nízkou spolehlivostí těchto zdrojů. Problematika jejich nestálosti a potřeby zálohování je v poslední době velmi diskutovaným tématem.

SEK vůbec poprvé přináší velký kus odvahy řešit dlouhodobě nedořešené problémy (jaderná energie, limity pro těžbu uhlí).

Paralelně s přípravou SEK je třeba navrhnout legislativní nástroje k jejímu dosažení. Jedná se nejen o klíčové „energetické“ zákony spadající do gesce MPO, ale i o širokou škálu dalších norem, zejména z resortů životního prostředí, vnější a vnitřní bezpečnosti, zemědělství a regionální politiky a rozvoje a o propojení SEK s jinými celostátními politikami a s regionálními koncepcemi. Program zavádění legislativních změn a realizačních nástrojů by měl být uveden v dopracování návrhu SEK, včetně koordinační a kontrolní pozice MPO ČR.

Alternativou koncepce založené výhradně na tuzemských zdrojích (uhlí a jádro) doplněných o obnovitelné zdroje by mohla být koncepce založená jak na úsporách energie, tak široké nabídce palivoenergetických zdrojů a konkurenci energií. Taková koncepce by mohla být ekologičtější, levnější a méně riziková. To je však nutné prokázat podrobným technickým a ekonomickým rozborem.

Návrh SEK klade oproti minulosti daleko větší důraz na zajištění energetické bezpečnosti ČR. V této souvislosti považujeme za vhodné doplnit zvažované scénáře SEK o možné krizové varianty a jejich hodnocení. Hlavním cílem SEK by mělo v tomto směru být zajištění maximální dostupnosti všech zdrojů energie na trhu, a to včetně dovozu.

K návrhu SEK má SP ČR následující dílčí připomínky, podněty a doporučení:

• SP ČR doporučuje využít pro podporu vědy a výzkumu v energetice a podporu vývoje nízkouhlíkových a nízko-emisních technologií finanční prostředky, které budou v období 2013 – 2020 získány prodejem povolenek v aukcích; v cílovém roce 2020 lze očekávat výnos řádu desítek mld. Kč, tyto prostředky nelze považovat za výhradní gesci MŽP ČR.
• SEK opomíjí rozvoj vodíkového hospodářství v dalších sektorech vedle sektoru dopravy a vazbu vodíkového hospodářství na jadernou energetiku, SPČR doporučuje doplnit.

• Doporučujeme podporu učňovské školství především v souvislosti s hlubinným hornictvím a energetickým strojírenstvím.
• Geotermální energie je sice v referenčním scénáři uvedena jako významný zdroj, ale v textu SEK není zmíněna.

• SP ČR vítá návrhy řešení v otázce dopravy, opatření pro dosažení úspor energie a snížení energetické náročnosti. Zásada co nejširšího mixu palivoenergetických zdrojů by měla platit i v oblasti dopravy a dopravních systémů. Proto SPČR navrhuje orientovat částečnou podporu i do oblasti CNG jako významného alternativního palivu a to včetně infrastruktury.
• SEK uvádí, že domácí zdroje včetně obnovitelné energie zajistí stabilizaci cen energií a jejich udržení na rozumné úrovni. V současnosti je v západní Evropě levnější výroba elektřiny z plynu než z uhlí. Bezpečnost a spolehlivost lze posílit také tím, že bude zpracována kvalitní strategie pro dovoz jednotlivých druhů energie. I domácí zdroje lze vyvézt ve velkém rozsahu. To se týká jak elektřiny, tak i uhlí.
• V SEK jsou uvedeny nesprávné informace, pokud jde o možnost dodávek plynu z podzemních zásobníků. Tvrzení, že plyn v zásobnících ve výši 3077 mil. m3 vystačí na cca 20 dnů je zcela nereálné.
• SEK s využitím plynu pro výrobu elektřiny se nepočítá (90% má být z domácích zdrojů), na druhou stranu se ale počítá se zajištěním disponibility rychle startujících rezerv, kde plyn není uveden jako zdroj. Doporučujeme uvést do souladu.
• Nelze souhlasit s tvrzením, že „v současnosti nejsou smluvně pokryty vyšší dodávky plynu“, a proto nelze do budoucna plynem řešit krytí nárůstu potřeb. ČR má ze dvou nezávislých zdrojů plynu smluvně zajištěnu kapacitu 12 mld. m³/rok a v současnosti zatím využívá 8 – 9 mld. m³/rok. Již dnes je připravena řada projektů jak na úrovni ČR, tak EU, k posílení dodávek.
• Jakákoliv opatření, která by vedla k omezení využití skladovací kapacity v České republice pro konečné zákazníky mimo Českou republiku, jsou v rozporu se základními principy fungování jednotného evropského trhu se zemním plynem. Možnost využití skladovací kapacity na území jiného členského státu je mimořádně významná v situacích přerušení dodávek a vzniku stavu nouze. Koncepce zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu v ČR by se měla zaměřit na definici požadovaných standardů bezpečnosti dodávek, podporována tvorbou tržních nástrojů zajištění bezpečnosti dodávek, jejichž výběr by měl být odpovědností jednotlivých dodavatelů. Stejný požadavek se týká i dodávek zemního plynu pro plynové elektrárny, jejichž bezpečnost by měla být zajištěna prostřednictvím diversifikovaných nástrojů bez uložení povinnosti výhradního využití podzemních zásobníků v ČR.
• V oblasti zavedení nových povinností podnikatelské sféry týkajících se udržování strategické zásoby ropy a ropných produktů SP ČR očekává, že takové závazky budou uzavírány na smluvním základě včetně uplatnění mechanizmu kompenzací snížení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů na evropském a globálním trhu.

 

 30. října 2009