29. zasedání

Účastníci zasedání vzali předem na vědomí vyjádření Pracovního týmu RHSD ČR pro pracovněprávní vztahy, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost k tomuto bodu programu, zařazenému opakovaně k projednání z  podnětu ČMKOS.

K podkladovému materiálu za předkladatele podal výklad přizvaný náměstek ministra práce a  sociálních věcí JUDr. Petr Šimerka a popsal rámec vymahatelnosti práva určenými instituty, které zná náš právní řád i praxe. V tomto smyslu poukázal na rozhodující úlohu soudů a na konkrétní právní kroky z poslední doby, nicméně zdůraznil nedostatečné využívání existujících možností právního řádu. Současně však nevyloučil užitečnost další společné diskuse o situaci a prioritách k řešení v rámci pracovních orgánů RHSD ČR.

Odbory poděkovaly vládní delegaci za reakci na jejich podnět, nicméně  zdůraznily přetrvávající vážnost stavu v oblasti obecné vymahatelnosti práva. V tomto smyslu kriticky hodnotí zvláště neúnosné doby na vymáhání a vynucení práva, nedostatečná pravidla důsledného a účinného postupu při porušování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i skutečnost, že kolektivní smlouvy nejsou dosud obecně chápány jako prostředek pracovního práva. Odbory doporučily zabývat se možností rozšíření forem řešení zejména pracovněprávních sporů nesoudní cestou, což by ostatně ulehčilo situaci v justici. Odbory vyjádřily nespokojenost s kontrolní činností úřadů práce, která  málo zohledňuje osvědčení zkušenosti a praxi Evropské unie. Odbory navrhly, opět s přihlédnutím k zahraničním zkušenostem, transformovat úřady práce na veřejné instituce v působnosti sociálních partnerů. Podle názoru odborů předložený materiál nenabízí řešení základních nedostatků a bylo by vhodné ho přepracovat.

Zaměstnavatelé konstatovali shodně s odbory nedostatečnou vypovídací schopnost podkladového materiálu a zvláště kritizovali podcenění problematiky zřízení pracovních senátů Ministerstvem spravedlnosti ČR, které již bylo přizváno a spolupracovalo při přípravě podkladového materiálu. Zaměstnavatelé upozornili, že návrh na řešení by měl funkčně předcházet diskusi k připravovanému novému Zákoníku práce s tím, že je nezbytné v této souvislosti podkladový materiál přepracovat a lépe vymezit výchozí stav a možnosti dalšího postupu.

Přizvaný zástupce Ministerstva spravedlnosti ČR se připojil k myšlence, že řada přetrvávajících problémů souvisí s nedostatečným využíváním existujících možností právního řádu. V tomto smyslu zmínil nový zákon o soudech a soudcích, který stanoví povinnost specializace v rámci působnosti jednotlivých senátů, dále na novelu Jednacího řádu krajských a okresních soudů, která výslovně stanoví specializace soudních oddělení, obligatorně v pracovněprávních věcech a na novelu občanského soudního práva, která přísněji určuje lhůty soudního řízení. Proto doporučil vyčkat na zkušenosti s uplatňováním těchto možností v  praxi a pak teprve zaujmout stanovisko s návrhem dalších opatření.

Závěr

Plenární schůze RHSD ČR pověřila Pracovní tým RHSD ČR pro pracovněprávní vztahy, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost, aby ve spolupráci s MPSV ČR a MSp ČR vypracoval návrh na řešení pracovněprávních sporů mimosoudní cestou a také vyhodnotil řešení pracovněprávních sporů soudní cestou (jejich počet a efektivnost) od účinnosti změn souvisejících zákonů v soudnictví (zákon o soudech a soudcích, jednací řády soudů,  novela občanského soudního práva).

Účastníci zasedání vzali předem na vědomí vyjádření Pracovního týmu RHSD ČR pro pracovněprávní vztahy, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost k tomuto bodu programu, zařazenému k projednání z podnětu ČMKOS.

ČMKOS podala výklad k vlastnímu podkladovému materiálu a k přiloženému průzkumu v členských odborových svazech, který řetězení pracovních poměrů, resp. opakování pracovních poměrů na dobu určitou u stejných zaměstnanců na stejné pracovní místo a trvalou práci dokládá. Tím podle názoru ČMKOS dochází nejen k porušování Zákoníku práce, ale i platné legislativy Evropské unie. ČMKOS požádala o společné řešení této problematiky v tripartitních pracovních orgánech za přímé tvůrčí legislativní účasti expertů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s tím, že v rámci připravované novely Zákoníku práce považuje za nezbytné sladit příslušná ustanovení s legislativou Evropské unie tak, aby pracovní poměr na dobu určitou bylo možno opakovaně sjednávat pouze na základě kvalifikovaných důvodů, tedy výhradně na krátkodobé a sezónní práce. ČMKOS argumentovala i tím, že ve své podstatě řetězení pracovních poměrů na dobu určitou sociálně znevýhodňuje konkrétní zaměstnance, např. v  případě nutnosti dokládání dlouhodobé perspektivy zaměstnání při podávání žádostí o poskytování půjček.

Zaměstnavatelé v zásadě souhlasili s dalším postupem projednávání výše uvedené problematiky v rámci RHSD ČR, vnímají možnosti zneužívání příslušných ustanovení Zákoníku práce a nezbytnost přiměřené sociální ochrany v pracovním právu, nicméně nepovažují průzkum odborů za dostatečně reprezentativní a zdůrazňují, že zaměstnavatelům musí být ponechána objektivní možnost ověřovat si odborné osobní kvality nových zaměstnanců bez složitého prokazování opodstatněnosti rozhodnutí každého zaměstnavatele. U malých firem do 25ti zaměstnanců pak větší význam hrají i důvody ekonomické a nakládání s rozsahem pracovní doby.

V.Špidla podpořil iniciativu ČMKOS jako opodstatněnou a racionální a nezpochybnil ani předložený průzkum ČMKOS, neboť v něm podle jeho názoru převládají takové firmy, které svým významem a charakterem výroby nebo činnosti nemají důvod k takovému počtu sjednávání opakovaných pracovních poměrů na dobu určitou. Podle poznatků resortu řetězení pracovních poměrů, resp. opakování pracovních poměrů na dobu určitou, slouží často k nepřiměřenému nátlaku na zaměstnance anebo k získávání neoprávněných výhod pro zaměstnavatele. Dodal, že výše uvedená problematika může být typickým příkladem vhodné a smysluplné spolupráce exekutivy a sociálních partnerů v rámci sociálního dialogu.

Závěr

Plenární schůze RHSD ČR ukládá Pracovnímu týmu RHSD pro pracovněprávní vztahy, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost projednat společně s MPSV ČR v rámci harmonizační novely Zákoníku práce, která má být vládě ČR předložena podle plánu jejích legislativních prací  do 31. prosince 2002, návrh na úpravu uzavírání pracovních smluv na dobu určitou v Zákoníku práce podle původního vládního návrhu novely v Zákoníku práce z roku 2000 (sněmovní tisk 484/2000).

Podkladový materiál uvedli za zpracovatele JUDr. Richard Falbr jako předseda Správní rady Národního vzdělávacího fondu a PhDr. Miroslava Kopicová jako ředitelka Národního vzdělávacího fondu. Poukázali na rozhodující úlohu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR jako hlavního zadavatele a současného gestora řešení výše uvedeného strategického záměru a na významné podněty sociálních partnerů při definování klíčových momentů celého systému. Podle dostupných ukazatelů a zjištění se za posledních deset let výrazně mění kvalifikovanost zaměstnanců a mění se také nároky zaměstnavatelů. Přitom tyto jevy lze úzce vnímat v  kontextu s pokračující reformou veřejné správy, ale bezprostředně souvisejí také s nutností obstát v mezinárodní konkurenci na trhu práce. I když existuje poměrná názorová kompatibilita na úrovni exekutivy i sociálních partnerů v chápání možností strategického postavení systému vzdělávání v ČR, není dosud uspokojivě vymezen společný prostor pro exekutivu a sociální partnery k metodickému vedení a k rozšiřování a způsobu čerpání finančních prostředků sociálního fondu Evropské unie z hlediska  dlouhodobějšího systémového řešení a ovlivňování rozvoje lidských zdrojů jako širšího rámce celoživotního vzdělávání a politiky zaměstnanosti. V tomto smyslu zpracovatelé upozornili na mezinárodní vývoj a zkušenosti i na dosud přetrvávající stav, kdy zaměstnavatelé v ČR nemají povinnost se starat o vzdělávání svých zaměstnanců. Současně informovali o uspokojivých jednáních s Evropskou komisí, která ovšem vyžadují oficiální potvrzení správnosti koncepce rozvoje lidských zdrojů vládou ČR, včetně stanovení  institucionálního, nejlépe tripartitního rámce pro naplňování vytčených  cílů.

Zaměstnavatelé v zásadě podpořili koncepční přístup ke strategii rozvoje lidských zdrojů a snahu přenést dobré myšlenky do konkrétní podoby,  nicméně vyjádřili také obavy z nárůstu formalismu, resp. ze vzniku složitého institucionálního zázemí na úkor pružnosti naplňování vytčených cílů, což zdůvodnili např. současnou situací v učňovském školství a s tím souvisejícím problematickým převáděním části kompetencí v rámci reformy veřejné správy. Zaměstnavatelé podpořili návrh na brzké projednání dokumentu ve vládě ČR jako realizační studie ještě před červnovými volbami s vědomím, že jeho zpracovatelé věnují potřebnou pozornost zabezpečování  systematického propojení vzdělávání a zaměstnanosti při současném vnímání konkrétních podmínek a situace na trhu práce, dostatečně definují nezbytné odborné zázemí a respektují také účast všech zainteresovaných institucí a složek systému při řešení vytčených cílů, včetně organizačních struktur veřejné správy i sociálních partnerů. Zaměstnavatelé doporučili více v dokumentu ozřejmit skutečné požadavky trhu práce na potřeby a současnou strukturu vzdělávání a vzdělávací soustavy v ČR.

Odbory shodně se zaměstnavateli kladně hodnotily kvality dokumentu z hlediska potřeb trhu práce a zaměstnanosti i možnosti účasti sociálních partnerů na řešení a ovlivňování strategie rozvoje lidských zdrojů. Odbory také upozornily na rozvíjení sociálního dialogu v regionech a na možné vlastní iniciativy z této úrovně. Proto vyzvaly k urychlenému vymezení společného a jednotného prostoru pro exekutivu a sociální partnery v oblasti metodického vedení a rozšiřování a způsobu čerpání finančních prostředků sociálního fondu Evropské unie, jak o to požádali zpracovatelé. Odbory zdůraznily odpovědnost zaměstnavatelů i celé vlády a tedy všech ministerstev v rámci jejich působnosti za uspokojivé uplatňování cílů strategie rozvoje lidských zdrojů.

P. Rychetský poukázal na kvality předloženého dokumentu z hlediska cenné analýzy současného stavu a reálných podmínek pro komplexní řešení strategie rozvoje lidských zdrojů v ČR. Současně doporučil tento dokument pro RHSD ČR a teprve následně pro vládu ČR přepracovat a doplnit věcným a časovým harmonogramem sledu plnění vytčených cílů, což musí nezbytně učinit věcně příslušné resorty. Za velmi citlivou označil otázku vytváření dalších institucí, nicméně takové řešení hodnotil jako přijatelné v případě, že se bude jednat o výslovně průřezový společný orgán expertů bez vynutitelných pravomocí.

V. Špidla řekl, že do budoucna bude nevyhnutelné a užitečné, aby několik základních rozvojových os hospodářského a sociálního charakteru bylo zaštítěno přímo úřadem předsedy vlády jako politického orgánu, a to včetně strategie rozvoje lidských zdrojů.

Závěr

Plenární schůze RHSD ČR ocenila předložený materiál jako kvalifikovaný základ pro vypracování vládního materiálu. Současně doporučila MPSV ČR a MŠMT ČR ve spolupráci s MF ČR materiál rozpracovat do vládního koncepčního materiálu a přepracovaný materiál s časovým a věcným harmonogramem předložit před projednáním ve vládě ČR k projednání v orgánech RHSD ČR do konce měsíce září 2002.

Podporou a propagací uvedené směrnice OECD se zabývá Národní kontaktní místo v působnosti Ministerstva financí ČR, které také jako gestor předložilo dokument o procedurálních pravidlech při implementaci uvedené směrnice OECD ve specifických případech. Ke hlavním úkolům Národního kontaktního místa patří sledovat dodržování uvedené směrnice OECD, shromažďovat informace o zkušenostech s jejím uplatňováním, podávat její výklad, zpracovávat a zodpovídat dotazy, pomáhat při řešení problémů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a vytvářet fórum pro diskusi k těmto problémům. Uvedená směrnice OECD není právně závazná, má pouze formu doporučení a exekutiva není omezena při regulaci přílivu zahraničních investic ani při stanovení podmínek pro zakládání zahraničních společností, nicméně musí dbát na vytváření srovnatelného konkurenčního prostředí se zahraničím, ale i národního zacházení ve smyslu dodržování pracovněprávních i jiných ustanovení každého státu, umožňujícího uplatnění mezinárodních investic. Gestor také informoval o společných aktivitách s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR s cílem podílet se na reprezentativní komunikaci se všemi národními kontaktními místy jiných států.

Odbory pozitivně hodnotily působnost i dosavadní výsledky práce Národního kontaktního místa a vyjádřily mu poděkování za iniciativu při konkrétní implementaci uvedené směrnice OECD ve specifických případech. Zdůraznily, že při zjišťování pochybení konkrétních firem je účelné vycházet z mezinárodní autority OECD, z mezinárodní odborové solidarity a více využívat i kritérií pro poskytování investičních pobídek k motivování zahraničních investorů, aby ctili slušné zvyklosti podnikání a podporovali sociální partnerství jako technologii tvorby politiky a úspěšného podnikání. V tomto smyslu odbory poukázaly na zodpovědnost a úlohu exekutivy při seznamování zahraničních investorů se strukturou a reprezentacemi sociálních partnerů a kritizovaly zavádějící informace v  materiálech agentury Czechinvest. Odbory vítají zahraniční investice především jako zdroj vytváření kvalitních pracovních míst a všechna zásadní jednání se zahraničními investory by se proto měla vést za přímé účasti sociálních partnerů a v podmínkách podnikání a poskytování investičních pobídek by měla být jednoznačně vždy zmiňována nezbytnost dodržování šesti základních úmluv Mezinárodní organizace práce, včetně svobody sdružování, kolektivního vyjednávání a zákazu diskriminace, ale i právního řádu v cílové zemi, umožňující uplatnění mezinárodních investic. Odbory vyzvaly exekutivu i zaměstnavatele k účinnějšímu a pružnějšímu zapojení do tohoto procesu, neboť vnímají také zájem některých zahraničních investorů hledat domácí sociální partnery na své úrovni.

Zaměstnavatelé informovali o vlastních iniciativách a spolupráci s Národním kontaktním místem, nicméně konstatovali také nezájem některých zahraničních investorů k navazování trvalých kontaktů se strukturami  domácích sociálních partnerů. Na základě hlubších analýz zaměstnavatelé připravují ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR pro Legislativní radu vlády ČR kodex všeobecných obchodních podmínek závazného kultivovaného postupu na podporu uplatňování „Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti“ při respektování národního zacházení.

P. Rychetský nedoporučil formulování podmínky dodržování sociálního partnerství a mezinárodního práva v podmínkách podnikání a poskytování investičních pobídek, neboť by to zpochybňovalo závažnost a závaznost ustanovení nižší právní síly v rámci právního řádu ČR. Na druhé straně podpořil záměr zaměstnavatelů připravit výše uvedený kodex všeobecných obchodních podmínek, který by bylo možno po jeho odborném právním posouzení pojmout i jako nařízení vlády ČR, nicméně se musí brát v úvahu poměrně fragmentalizované mezinárodní právo pro jednotlivá výrobní odvětví a obory podnikání. V zásadě se proto vyslovil pro upřednostnění kroků nelegislativní povahy a tedy pro další rozvíjení metod působení Národního kontaktního místa v působnosti Ministerstva financí ČR.

Závěr

Plenární schůze RHSD ČR doporučila MPO ČR zapracovat do informačních materiálů pro poskytování investičních pobídek přehled mezinárodních směrnic, které jsou v oblasti pracovněprávních vztahů, kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu uplatňovány v ČR, včetně právního řádu ČR .

Současně doporučila MF ČR, aby v rámci své působnosti dále účinně zabezpečovalo spolupráci Národního kontaktního místa s odbory a zaměstnavateli a zvláště seznamovalo nadnárodní společnosti s příslušnou směrnicí OECD  a monitorovalo její dodržování.

Místopředseda vlády pro hospodářskou politiku a ministr průmyslu a obchodu doc. ing Miroslav Grégr (dále jen M.Grégr) ve svém vystoupení podrobně zrekapituloval vývoj a současný stav při řešení restrukturalizace a připomněl, že se jedná o nápravu nečinnosti a stupňování problémů vinou předchozí vlády, která v roce 1996 nepožádala o prodloužení výjimky z  veřejné pomoci. Konstatoval účinnost dvou zásadních usnesení vlády z 29. srpna 2001 a ze 4. února 2002,  která vytvářejí uspokojivé předpoklady k zabezpečení životaschopnosti a konkurenceschopnosti českého ocelářského průmyslu na zahraničních trzích. Se sociálními partnery již dříve projednaný a ve vládě ČR schválený program restrukturalizace českého ocelářského průmyslu se daří postupně naplňovat a existuje reálná představa, že na konci restrukturalizace bude roční výroba v českých hutích činit 6 mil. tun oceli ročně. Místopředseda vlády pro hospodářskou politiku informoval o zodpovědné práci expertů exekutivy a sociálních partnerů v Konzultativním týmu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro řešení restrukturalizace ocelářského průmyslu i o průběžných a náročných jednáních s orgány Evropské unie a svém záměru, aby proces odsouhlasení postupu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu byl úspěšně završen do skončení funkčního období této vlády. Zdůraznil, že při všech jednáních jsou seriózně brány v úvahu především oficiálně předložené konsensuální požadavky Odborového svazu KOVO s cílem maximálně omezit dopady pokračující restrukturalizace v odvětví na zaměstnaneckou situaci v regionu, nicméně se trvale přihlíží také k nezbytným podmínkám završení harmonizace s právem Evropské unie v otázkách hospodářské soutěže. V této souvislosti seznámil účastníky zasedání s aktuálním stavem a s dosavadními výsledky jednání se zahraničními investory, která charakterizoval jako velmi významná, zajímavá a perspektivní. Doporučil opatrnost při uplatňování doprovodných odvětvových sociálních programů a v této souvislosti poukázal na potřebnou vyváženost čerpání celkových finančních prostředků na restrukturalizaci každého odvětví.

K doprovodnému sociálnímu programu pro ocelářský průmysl přizvaná náměstkyně ministra práce a  sociálních věcí JUDr. Jarmila Škvrnová uvedla, že při vypracování předloženého dokumentu předkladatel respektoval závěry ze zasedání Evropské rady v březnu tohoto roku v Barceloně, která doporučila větší zapojení zaměstnanců do změn, které se jich týkají a reprezentací sociálních partnerů do aktivit v zájmu hledání způsobů restrukturalizace podniků prostřednictvím sociálního dialogu. Současně poukázala na hodnotící zprávu Evropské komise, podle které ČR dosud neumí vhodnými projekty využívat prostředků ze strukturálních fondů. V této souvislosti stručně připomněla, že předložený dokument má svou genezi v podobě motivační naléhavosti okamžitého a účinného řešení sociálně zaměstnaneckých důsledků restrukturalizace, včetně stanovení pravidel pro poskytování příspěvků k uvolňování zaměstnanců v odvětví. Nicméně nyní dokument skutečně odpovídá praxi Evropské unie, obsahuje kvantifikaci vývoje počtu pracovních míst i snížení zaměstnanosti v jednotlivých letech (před rokem 1989 pracovalo v ocelářství více než 136 tis. zaměstnanců, nyní 30 tis. zaměstnanců a do roku 2010 jich má zůstat 23690), komplexně a systémově zachycuje a zapojuje všechny související programy resortů podle jejich věcné příslušnosti a nabízí projekty s účastí Evropské unie, které pomáhají řešit důsledky restrukturalizace, vytvářejí podmínky pro uplatnění zaměstnanců v jiných profesích, umožňují vznik nových pracovních míst, využívají rekvalifikace a funkci regionálních zaměstnaneckých agentur i spolupráci s úřady práce a se sociálními partnery. Předložený dokument, který vláda dostane k dispozici do 30. dubna t.r., představuje výsledek konstruktivního a příkladného sociálního dialogu v tripartitní pracovní skupině expertů za účasti zástupců Hejtmanství Moravskoslezského kraje a za účinné pomoci regionální zaměstnanecké agentury v Ostravě s působností v jednotlivých podnicích. Realizace tohoto programu obnáší v souhrnu 15 mld. Kč dostupných prostředků, z nichž stát vynaloží až 70 procent. Nákladnost programu, jeho návaznost na strukturální fondy Evropské unie a na fond soudržnosti vyžaduje vedle stanovení věcného garanta také zřízení jediného platebního orgánu při zachování nezbytné konkrétní zodpovědnosti jednotlivých gestorů za věcné naplňování a plánovité uplatňování finančních prostředků ve svých rozpočtech nebo rozpočtových kapitolách. Předložený dokument Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vnímá jako precedentní dlouhodobý program pro koncipování obdobných odvětvových sociálních programů pro černouhelné i hnědouhelné hornictví, energetiku, železnice i pro další odvětví.

Odbory vysoce ocenily výsledek zodpovědné práce expertů exekutivy a sociálních partnerů v Konzultativním týmu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro řešení restrukturalizace ocelářského průmyslu i výsledek  konstruktivního a příkladného sociálního dialogu v tripartitní pracovní skupině expertů, která připravovala podklady i celé znění  doprovodného sociálního programu pro ocelářský průmysl. Odbory poděkovaly prvnímu místopředsedovi vlády a ministrovi práce a sociálních věcí PhDr. Vladimíru Špidlovi za jeho osobní podíl na úspěšném zvládání celého procesu restrukturalizace v odvětví. Odbory vyjádřily také podporu integračním i systémovým aktivitám Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, které současně upřednostňují privatizaci s následnou restrukturalizací v odvětví, nicméně svůj postoj odbory důrazně podmiňují vybráním zahraničního investora s prokazatelně dostatečnými prostředky na následnou průběžnou restrukturalizaci. Nedostatečná průhlednost celého procesu privatizace a restrukturalizace může ovšem být pro odbory důvodem k vyhlášení okupační stávky. Odbory sice konstatovaly poměrné uklidnění atmosféry u rozhodujících výrobců, nicméně kriticky hodnotily činnost Ministerstva financí ČR a vyzvaly ministra financí k prověření postraních aktivit na podporu varianty restrukturalizace odvětví v gesci Fondu národního majetku, které naopak neodůvodněně zpožďují celý proces restrukturalizace, komplikují situaci v odvětví i vyjednávací pozici Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v orgánech Evropské unie. Odbory akceptují předložený nový doprovodný sociální program pro ocelářský průmysl s výhradou k nové službě, která by měla pouze dočasně a mimořádně doplňovat stávající služby zaměstnaneckých agentur přímým přechodem k novému zaměstnavateli bez registrace na úřadu práce formou zaměstnání na dobu určitou. Odbory navrhly neodkladně nahradit Nařízení vlády ČR č. 310/2000 s tím, že je nezbytné v textu právně formulovat možnost zdůvodnění ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů i dohodou, pokud v ní obě strany organizační důvody uvedou. Současně požádaly, aby tato úprava byla prostřednictvím Ministerstva průmyslu obchodu ČR sdělena všem firmám ihned po jejím přijetí v Legislativní radě vlády ČR.

Zaměstnavatelé vzali vystoupení delegací vlády a odborů na vědomí bez připomínek.

V. Špidla zdůraznil, že vláda s vědomím své jednoznačně definované odpovědnosti dlouhodobě a trvale věnuje restrukturalizaci českého ocelářského průmyslu za přímé účasti a s využitím podnětů sociálních partnerů zvýšenou pozornost a velmi usilovně se snaží najít řešení, všemi reálnými a demokraticky zvažovanými variantami plnohodnotně zajistí životaschopnost a konkurenceschopnost českého ocelářského průmyslu, zvláště pak co největší zaměstnanost v celém regionu. Současně nevyloučil užitečnost zvážení tzv. restrukturalizačního zákona k vymezení principů jednotného postupu při zabezpečování těchto procesů se zvláštním zřetelem na sociální aspekty, dopady a s tím související systémová opatření.

Závěr

Plenární schůze RHSD ČR žádá, aby příslušné resorty jako gestoři jednotlivých programů "Doprovodného sociálního programu pro ocelářský průmysl" v rámci připomínkového řízení

a) prověřily reálnost požadované výše finančních prostředků na realizaci programů,

b) specifikovaly finanční náklady z hlediska nárokových a nenárokových složek programů.

Plenární schůze RHSD ČR doporučila,aby vláda ČR iniciovala přípravu návrhu tzv. restrukturalizačního zákona, který stanoví rámec pro čerpání prostředků ze státního rozpočtu na restrukturalizační programy.

Sociální partneři žádají zástupce vlády ČR o úpravu Nařízení vlády č. 310/2000 Sb., se záměrem ho využívat i u zaměstnanců, kteří končí pracovní poměr v případě organizační změny dohodou.

Ministr dopravy a spojů ing. Jaromír Schling konstatoval, že problémy s údržbou a obnovou vozového parku Českých drah a jejich financováním přetrvávají již delší dobu, situace je stále obtížnější a již výrazně přesahuje rámec možností a působnosti resortu Ministerstva dopravy a spojů ČR. Připomněl, že systémovou podstatou finančních potíží Českých drah jsou neuhrazené ztráty v  osobní přepravě, které nová rozpočtová pravidla neumožňují vyrovnávat garantovaným úvěrem ve smyslu dřívějšího postupu. Zmínil systémové iniciativy resortu a potažmo vlády, zvláště návrh transformačního zákona Českých drah, který ovšem vinou zdlouhavého projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vstupuje v platnost až od počátku příštího roku a také novelu zákona o drahách, která staví způsob financování železniční osobní dopravy na úroveň způsobu financování veřejné osobní autobusové a městské hromadné dopravy, chybí však aplikace na České dráhy.  Pro současný stav je charakteristické šíření platební nekázně, které již bezprostředně dosahuje míry existenčního ohrožení především soukromých firem z oboru údržby a obnovy železničního vozového parku.  Resort podniká kroky krátkodobého a střednědobého významu ve prospěch Českých drah, včetně odkupu pohledávek, zajištění nepravidelného čerpání ze státního rozpočtu pro úhradu ztráty z osobní přepravy ve prospěch Českých drah jako státní organizace a smluvního ujednání mezi Českými drahami a státem o rozsahu osobní přepravy, který bude stát ochoten a schopen financovat od začátku příštího roku.

Odbory vyjádřily krajní znepokojení nad tím, že přes jejich opakované i písemné upozornění stát trvale neplní své obchodní závazky ani svou povinnost prostřednictvím Českých drah jako již jediné státní organizace zabezpečovat uspokojivým způsobem veřejnou  službu v oblasti dopravy.  Odbory připustily, že současná situace je důsledkem špatně pojaté privatizace započaté již v roce 1993 za jiné vlády, nicméně krize tržních vztahů v odvětví  stále pokračuje až se nyní dospělo téměř k likvidaci tradiční řemeslné schopnosti českého železničního průmyslu kvalitně vyrábět a opravovat kolejová vozidla, přičemž nákup nových kolejových vozidel je až šestinásobně dražší než jejich opravy a potřeba Českých drah na jejich opravy a obnovu je ve skutečnosti dvakrát vyšší než realizace. Odbory varovaly před unáhleným a nezodpovědným prodejem majetku státního majetku Českých drah a nedůvěru vyslovily i záměru transformovat České dráhy na akciovou společnost. Zásadně se postavily proti myšlence podání konkursu na České dráhy, resp. na soukromé firmy z oboru údržby a obnovy železničního vozového parku s odůvodněnou obavou z dominového efektu, kterým se situace jen zhorší a bude i finančně náročnější. Důrazně vyzvaly vládní delegaci, aby se postavila proti výzvám resortu Ministerstva dopravy a spojů ČR na podání konkursů a aby podpořila okamžitá opatření a zasadila se o neodkladná rozhodnutí s cílem přednostně řešit sociální situaci zaměstnanců.

Zaměstnavatelé se připojili ke stanovisku odborů. České dráhy zaplatily v loňském roce soukromým firmám ze státem garantovaného fondu z oboru údržby a obnovy železničního vozového parku 2,8 mld. Kč, což činí o 670 mil. Kč více než v roce předchozím. Vzhledem k neuspokojivému vývoji externích finančních zdrojů  byla tato částka snížena pro letošní rok z  plánovaného objemu 1,5 mld. Kč na 1,2 mld. Kč, což sice znamená snížení dluhů Českých drah, nicméně se projevuje stále větší potřeba údržby a obnovy železničního vozového parku. České dráhy jsou připraveny k odprodeji dalšího majetku s cílem získat výnos na umoření dluhů na provozním úseku. Státní dluh Českých drah činí celkem 3,1 mld. Kč, z toho činí ¼  dluh vůči soukromým firmám z oboru údržby a obnovy železničního vozového parku. Tyto firmy byly budovány technologicky i profesně výhradně za daným účelem a snaží se o diverzifikaci výroby, nikoli však v rozsahu výpadku zakázek Českých drah a tak již snížily počet zaměstnanců z původních 14800 na 4500 osob. Většinu vlastních závazků pak hradí státu prostřednictvím konsolidační agentury s DPH a bez možnosti zápočtu. Ve smyslu vyjádření ministra dopravy a spojů k legislativním iniciativám zaměstnavatelé informovali o možných způsobech zajištění rentability a zisku v hospodaření Českých drah.

P. Rychetský zdůraznil, že České dráhy po celou dobu existence tržní ekonomiky v ČR nebyly nikdy schopné být rentabilní a situace již vyžaduje dlouhodobá systémová motivační opatření s návrhem na definitivní řešení finanční situace Českých drah. Navrhovaná neodkladná rozhodnutí k zabezpečení okamžitých sociálních jistot zaměstnanců podpořil s výhradami. Z právního hlediska zcela zpochybnil účelnost procesu konkursního vyrovnání v této záležitosti a vysvětlil i aspekty, které by v konečném důsledku znamenaly porušení trestního práva, včetně trestného činu zvýhodňování věřitele. Dodal, že české dráhy byly jako státní organizace zřízeny zákonem a ze zákona by tedy existovaly nadále i po konkursním vypořádání a tvořily by nové dluhy.správce a další dluhy. Kromě toho zpochybnil platnost smluvního vztahu  mezi státem a Českými drahami a možné finanční závazky z toho vyplývající.

Závěr

Plenární schůze RHSD ČR po projednání materiálů MDS ČR "Koncepce údržby a obnovy parku kolejových vozidel Českých drah" a "Finanční vztahy Českých drah vůči opravcům železničních kolejových vozidel"  a závěrů Dopravní komise RHSD ČR ze dne 22. března 2002

-  žádá Ministerstvo dopravy a spojů ČR, aby ihned ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR ustavilo pracovní skupinu za účasti sociálních partnerů na okamžité řešení dluhu státní organizace České dráhy vůči železničním opravnám a strojírnám,

-  žádá vládu ČR, aby do konce měsíce května 2002 předložila RHSD ČR před projednáním ve vládě ČR  návrh na definitivní řešení finanční situace státní organizace České dráhy.

Účastníci zasedání posoudili předložený text „Prohlášení sociálních partnerů k sociálnímu dialogu“, jak bylo formulováno redakční skupinou pod vedením generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy ČR ing. Zdeňka Lišky. Předseda ČMKOS JUDr. Richard Falbr ocenil úroveň sociálního dialogu v ČR i osobní přínos prvního místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí PhDr. Vladimíra Špidly jako předsedy RHSD ČR a vyjádřil přesvědčení, že se tak stane i na sjezdu ČMKOS ve dnech 19. až 20. dubna t.r. První místopředseda vlády uvedl, že si velmi váží předneseného společného stanoviska sociálních partnerů. Zdůraznil, že zodpovědně vedený věcný sociální dialog je součástí dobrého vládnutí i efektivní ekonomické zdatnosti státu, neboť zmenšuje prostor pro vyrovnávání rozporů v otevřených veřejných konfliktech. Sociální partneři v diskusi poukázali na dosud neuspokojivou situaci v dosažené úrovni regionálního a sektorového sociálního dialogu.

Účastníci zasedání měli možnost se seznámit se studií Mezinárodní organizace práce o českém přínosu k sociálnímu dialogu. Ocenili významný podíl ČMKOS na její přípravě a vyjádřili poděkování za podněty dalších institucí v připomínkovém řízení. Přizvaný zástupce Mezinárodní organizace práce JUDr. Luděk Rychlý uvedl, že český model sociálního dialogu je považován za dobrý a je středem pozornosti zejména v mladých demokraciích nejen v  Evropě, ale i v jiných světadílech. Trvalá politická vůle k sociálnímu dialogu, stabilita jeho institucionálního zázemí i šíře kompetencí RHSD ČR, včetně otázek vstupu ČR do Evropské unie a v tomto smyslu v rámci sociálního dialogu iniciované studie o  sociálních a ekonomických dopadech tohoto procesu podle jeho slov nesporně svědčí i o úspěšnosti sociálního dialogu na celostátní úrovni. Zmínil národní studie o sociálním dialogu v jiných zemích a v této souvislosti připomněl, že i když jednoznačně lze vnímat převládající tendenci k úpravě sociálního dialogu v právních dokumentech, resp. princip, že tripartitní orgány tvoří součást právního i ústavního řádu v mnoha jiných zemích, není to samo  o sobě rozhodným měřítkem jejich úspěšnosti a skutečného vlivu. Zástupce Mezinárodní organizace práce poukázal také na přetrvávající nedostatky a na doporučující opatření obsažená v české národní studii, která orientují pozornost k lepšímu strategickému vidění v  kontextu se vstupem ČR do Evropské unie, včetně aktivit v zájmu udržení ekonomické konkurenceschopnosti, koncepčního řešení reformy důchodových systémů a úrovně regionálního a sektorového sociálního dialogu.