31. zasedání

Z á z n a m

ze zasedání 31. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR,

které se konalo dne 23. října 2002 od 10.00 hodin na Úřadu vlády ČR

___________________________________________________________

Přítomni: dle prezenční listiny

Program:

1.        Návrh na zvýšení hranice minimální mzdy.

 

2.         Seminář k návrhu Státního rozpočtu České republiky na rok 2003.

3.         Různé.

Přílohy:

·  Prezenční listina.

·  Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR k návrhu státního rozpočtu na rok 2003.

·  Stanovisko Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR k návrhu státního rozpočtu  na rok 2003.

·  Vyjádření SP ČR k materiálům pro Plenární schůzi RHSD ČR dne 23. 10. 2002.

·  MEMORANDUM k sociálně ekonomické situaci v českém zemědělství.

Předkládané materiály:

k bodu 1.:       MPSV ČR  - Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.

MPSV ČR -  Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů.

Zápis z jednání Pracovního týmu RHSD ČR pro mzdy, platy a související otázky ze dne 26. září 2002.

k bodu 2.:       MF ČR - Návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2003.

MF ČR - Podklad pro jednání vlády dne 17. října 2002 k návrhu státního rozpočtu na rok 2003.

k bodu 3.:       Sekretariát RHSD ČR - Odvolání vedoucího a jmenování nové vedoucí Pracovní skupiny RHSD ČR pro zdravotnictví.

Průběh jednání

Jednání řídil ministr práce a sociálních věcí a výkonný místopředseda RHSD ČR ing. Zdeněk Škromach.

Návrh na zvýšení hranice minimální mzdy.

K tomuto bodu programu byly jako podkladové materiály předloženy ministrem práce a sociálních věcí ing. Zdeňkem Škromachem jako gestorem jednak návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády ČR č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve zněná pozdějších předpisů, jednak návrh nařízení vlády ČR, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. Současně účastníci jednání vzali na vědomí záznam ze zasedání Pracovního týmu RHSD ČR pro mzdy, platy a související otázky ze dne 26. září t. r., kdy mezi sociálními partnery nedošlo ke shodě.

Předkladatel připomněl, že minimální mzda je všeobecným nejnižším přípustným peněžním plněním poskytovaným zaměstnancům za práci a tam ,kde není uzavřena kolektivní smlouva nebo v ní mzda není sjednána, rozvíjí funkci minimální mzdy minimální mzdové tarify. Návrh na zvýšení minimální mzdy na 6 200 Kč za měsíc, resp. na 36,90 Kč za hodinu, t. j. o 8,8 % je dalším z postupných kroků k posílení sociálně ochranné i motivační funkce minimální mzdy, neboť umožní zvýraznit relaci minimální mzdy k životnímu minimu samostatně žijící osoby i vícečlenné rodiny a zároveň zabezpečí, aby velmi mírně vzrostl i podíl minimální mzdy k průměrné mzdě v národním hospodářství. Cílem je, aby minimální mzda vedle své sociálně ochranné funkce motivovala osoby s nižší kvalifikací, které jsou nejčastějšími příjemci nízkých mezd, k přijetí a udržení zaměstnání. To se týká cca 1,5 % zaměstnanců. Tím se plní konkrétní ustanovení v kapitole 6.1.3 Programového prohlášení vlády ČR a znamená to i přiblížení relacím dosahovaným ve státech Evropské unie. Ekonomická stabilita firem by neměla být ohrožena, neboť se jedná o dosud nejmenší  zvýšení hranice minimální mzdy ze všech předešlých, navíc podle názoru gestora sociálně i ekonomicky velmi vyvážené. Kromě toho návrh koresponduje s navrhovaným růstem platových tarifů ve veřejném sektoru, kde zachovává potřebnou diferenciaci v odměňování zaměstnanců. Účinnost těchto opatření se předpokládá od 1. ledna 2003.

Ministr průmyslu a obchodu ing. Jiří Rusnok vyjádřil osobní názor, kterým jednoznačně poukázal na nesoulad předloženého návrhu s celkovým ekonomickým a sociálním vývojem a v tomto smyslu předložený návrh podle jeho názoru není správně voleným krokem ve správnou dobu. Proto doporučil návrh přehodnotit tak, aby alespoň odpovídal zhruba očekávanému růstu mezd.

Zaměstnavatelé se na rozdíl od předkladatele nedomnívají, že navrhované zvýšení hranice minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů nepovede k nepřiměřenému zvyšování mzdové hladiny a ceny práce a v zásadě považují předložený návrh v reálné ekonomické situaci za kontraproduktivní. Poukázali na zpomalení tempa ekonomického růstu, zpomalení růstu průmyslu, nízkou inflaci, koeficient kupní síly, zhodnocování kursu koruny a s tím související potíže s odbytem výrobků na zahraničních trzích a na růst nezaměstnanosti. Zaměstnavatelé varovali, že realizace předloženého návrhu se bude přenášet neúměrně do dalších tarifů a tedy se rozšíří okruh oprávněných zaměstnanců, takové zvyšování mzdových nákladů nad úroveň produktivity práce bude znamenat celkové vyšší náklady a tedy i  snižování počtu zaměstnanců a následně i zvýšené čerpání prostředků pasivní politiky zaměstnanosti. Negativně se tento krok může odrazit také v nedostatečném finančním zabezpečení zvyšování kvalifikace zaměstnanců, v oslabení pohyblivých a tedy skutečně motivačních složek mezd i v rozvoji nelegálního trhu práce. Zaměstnavatelé se znepokojením  vnímají, že přijetím předloženého návrhu bude vytvořena základna pro veškeré kolektivní vyjednávání, přičemž současná ekonomika svědčí spíše pro tlumení mzdového růstu a zejména jednotkových mzdových nákladů v horizontu vymezeném oslabováním tempa hospodářského a průmyslového růstu tak, aby nedocházelo k téměř likvidačnímu zhoršování finanční situace zejména u malých firem, včetně zemědělských podniků. Po obsáhlé diskusi zaměstnavatelé připustili takovou kompromisní úpravu výše minimální mzdy, aby činila 6000 Kč za měsíc (původní návrh zněl 5 900 Kč) a v tomto smyslu doporučili odvodit i hodinovou částku a hodnoty 1.tarifního stupně. Zaměstnavatelé také doporučili přehodnotit způsob výpočtu životního minima a na určitou dobu, při současném racionálním nárůstu minimální mzdy, jeho výši zmrazit jako efektivní motivační opatření pro ty, kteří chtějí pracovat. Zaměstnavatelé důrazně požádali, aby se každé příští projednávání úvahy o zvýšení hranice minimální mzdy konalo ve větším časovém předstihu s přihlédnutím k firemnímu plánování a uvítali by přitom větší důraz na ekonomické, nikoli sociální aspekty připravovaných opatření.

Odbory v zásadě podpořily předložený návrh, který naopak považují za umírněný. Již na předchozí Plenární schůzi RHSD ČR označily tento záměr za nedostatečný, neboť jejich představa setrvává na základní hranici 6 500 Kč, nicméně chápou objektivní tlaky na výdajovou stránku státního rozpočtu v příštím roce. Odbory zdůraznily své odhodlání trvale prosazovat zájmy zaměstnanců tak, aby jim bylo umožněno důstojně se živit prací a nikoli přednostně sociálními dávkami. V tomto smyslu připomněly pokračující přípravu integrace ČR do Evropské unie a nezbytnost činit taková objektivní opatření, aby zaměstnanec v ČR nebyl vnímán jako laciná pracovní síla. Odbory kritizovaly zneužívání nízké úrovně minimální mzdy i velmi prosperujícími zaměstnavateli se záměrem zvyšovat zisky na úkor vyplácení nižších mezd při současném širokém uplatňování "šedé" ekonomiky. Odbory upozornily zaměstnavatele, že mzdy jsou pouze jednou z nákladových položek v každé firmě a měly by být přiměřeně srovnatelné s dalšími výdaji každého zaměstnavatele. Odbory zdůraznily, že nelze dále podceňovat ani zaostávání mzdového vývoje v rozpočtových a příspěvkových organizacích a nesrovnatelně horší postavení zaměstnanců v těchto organizacích vůči osobám samostatně výdělečně činným jako plátcům daní a pojistného. Odbory se vyslovily pro zabezpečení dostatečné kupní síly obyvatelstva v ČR kvalifikovaným zhodnocováním ceny práce jako významného faktoru na podporu rozvoje domácí ekonomiky. Odbory

poukázaly na čl. 4 odst. 1 Evropské sociální charty, která dostatečně charakterizuje úlohu minimální mzdy v členských zemích Evropské unie, ale také znamená velikou a dosud nesplněnou výzvu pro ČR.

Závěr

Odbory setrvávají na svém původním návrhu zvýšit minimální mzdu k 1. 1. 2003 na částku 6.500,- Kč. Zaměstnavatelé navrhují kompromisní návrh (původní návrh 5.900,- Kč)  zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2003 na částku 6.000,- Kč.

Vláda ČR bude o návrzích a stanoviscích sociálních partnerů informována vládní delegací v RHSD ČR.

Seminář k návrhu Státního rozpočtu ČR na rok 2003.

Za předkladatele podali úvodní výklad ministr financí Mgr. Bohuslav Sobotka a jeho první náměstek ing. Eduard Janota.

Předkladatel rekapituloval dosavadní průběh schvalovacího procesu, zmínil metodiku zpracování a charakterizoval priority předloženého návrhu, který je vyústěním složitých ekonomických a politických jednání a představuje restrukturalizaci příjmové a výdajové stránky původního návrhu. Touto restrukturalizací se sleduje docílení srovnatelné úrovně tzv. čistého deficitu jako účelově definovaného ukazatele, očištěného od všech nahodilých plateb (v příjmech téměř 50 mld. Kč), který by měl umožnit objektivní srovnatelnost výsledků hospodaření v letech 2002 a 2003. Na základě dodatečných úprav byly dosaženy zásadní úspory u ostatních věcných výdajů ve výši 1,3 mld. Kč, u neinvestičních výdajů ve výši 0,75 mld. Kč a snížením výdajů kapitoly Ministerstva obrany ČR o 1,3 mld. Kč. Významným faktorem se stává možnost převodu účelových nevyčerpaných prostředků státního rozpočtu roku 2002 do roku 2003, nicméně to lze z hlediska platné legislativy považovat za krajní řešení. Zvláštní pozornost bylo nezbytné věnovat realizaci II.etapy reformy územní veřejné správy a obnově území postiženého ničivými povodněmi, m.j. prostřednictvím čerpání půjčky od Evropské investiční banky a možnosti čerpání Fondu solidarity Evropské unie, zabezpečení transformace Českých drah s.p. a kontextu návrhu se Státním fondem dopravní infrastruktury a Státním fondem rozvoje bydlení. Předkladatel uvedl, že návrh rozpočtu není reformní, ale je napjatý a podle možností vyvážený. Současně zdůraznil význam připravovaného čtyřletého rozpočtového výhledu, který zahrnuje představu o vývoji veřejných rozpočtů i o daňové politice do roku 2006 a bude předmětem pečlivého posuzování v orgánech RHSD ČR s prvořadým cílem zamezit růstu deficitu a revidovat výdajovou stránku veřejných rozpočtů.

Sociální partneři poté vyjádřili následující zásadní myšlenky. Svá stanoviska předložily také písemně Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Zaměstnavatelé

·  nepovažují předložený návrh s deficitem výrazně překračujícím maastrichtská kritéria za optimální řešení, nicméně chápou omezený manévrovací prostor předkladatele a upřednostňují jeho schválení před hospodařením v rozpočtovém provizoriu

·  vnímají návrhem určený deficit a tendenci jeho enormního růstu jako závažnou překážku ekonomické integrace ČR do Evropské unie

·  konstatují nedostatečné metodické zohlednění hospodářského růstu tak, aby to odpovídalo i jeho dominantnímu vymezení v Programovém prohlášení vlády ČR, v tomto kontextu je pro zaměstnavatele rozhodujícím měřítkem návrhu naplňování hospodářské politiky a podpory podnikání a deficit chápou jako logický instrument ve fázi, kdy se v návrhu rozpočtu objevuje snaha uplatnit na výdajové straně právě priority k nastartování hospodářského růstu, připomněli význam zabezpečení plné funkčnosti průmyslových zón

·  požadují opětovně a důrazně, aby se přistoupilo k pravidelnému definování střednědobých rozpočtů

·  zdůrazňují potřebu zpracovat dlouhodobý rozpočtový výhled, směřující ke konsolidaci veřejných financí, v tomto kontextu se kriticky vyjádřili                k předstihu tempa růstu mandatorních výdajů před výdaji ostatními, zvláště systém nemocenského pojištění a sociální podpory vyžaduje revizi

·  postrádají v příjmové části návrhu efekty vyplývající z účinnějšího výběru daní, včetně daňových nedoplatků a celních poplatků, což ostatně vláda označila za jednu ze svých funkčních priorit, v zásadě vítají záměr udržení stability daňové kvóty

·  navrhli formulovat a upřednostnit jednoznačně vymezenou 1%ní povodňovou daň oproti čerpání půjčky od Evropské investiční banky

·  hodnotí negativně prohlubující se relaci mezi základním a aplikovaným výzkumem v neprospěch aplikovaného, což neodpovídá vývoji ve světe ani skutečným potřebám ČR, v tomto kontextu doporučují nárůst prostředků     v kapitole MŠMT ČR jako garanta mezinárodní spolupráce v této oblasti

·  konstatují se znepokojením pokles podpory malého a středního podnikání, v tomto kontextu návrh zahrnuje vysoký nárůst prostředků na účelové dotace pro subjekty, kterým již byly poskytnuty investiční pobídky, přičemž se jedná o prostředky určené převážně pro subjekty, vstupující do našeho hospodářství, zatímco stávající subjekty nejsou podpořeny adekvátně svému významu v hospodářství a některé programy na jejich efektivní podporu jsou již zastaveny

·  zdůrazňují, že návrh neřeší připravenost na podmínky vstupu domácích zemědělských firem na trh Evropské unie, neboť neobsahuje v kapitole "Regulace zemědělské produkce" způsob vypořádání propadu příjmů zemědělců v roce 2002 ani v roce 2003, v tomto kontextu upozornili na kritickou sociálně ekonomickou situaci v zemědělství, která vyžaduje rychlou a déletrvající systémovou pomoc státu jednotlivým produkčním oborům jako je tomu v obdobných situacích v členských zemích Evropské unie, závažnost situace doložili písemným memorandem

·  považují v návrhu za nedostatečné finanční zabezpečení podmínek pro rozvoj vše druhů dopravy, které by se mělo navýšit o cca 60 %, v tomto kontextu zvláště připomněli nedořešenou otázku standardu veřejné osobní dopravy a koncepce údržby a obnovy vozového parku kolejových vozidel Českých drah s. p.

·  nesouhlasí se zhoršováním podmínek financování exportu, včetně snížení částky na dotace úhrady financování exportu s podporou státu, navíc se nepočítá v návrhu s realizací dlouhodobých vládních úvěrů a tak již připravené exportní projekty nebudou moci být realizovány

·  poukazují na stále rostoucí nezaměstnanost a v této souvislosti také na potřebu výraznějšího posílení prostředků na pasivní i aktivní politiku zaměstnanosti

·  konstatují, že predikci HDP s tempem 3,4 % vnímají jako příliš optimistickou a s přihlédnutím k výhledu vývoje v průmyslu, stavebnictví a zemědělství se opírají spíše o predikci HDP s tempem nejvýše ke 3 %

·  upozorňují na špatné prognózy vývoje inflace, zveřejňované Českou národní bankou, což negativně ovlivňuje charakter a obsah odvětvového kolektivního vyjednávání.

Odbory

·  považují z mnoha důvodů za důležité schválit návrh státního rozpočtu a vyhnout se hospodaření v rozpočtovém provizoriu

·  nemají k návrhu vážné věcné výhrady

·  poukazují z metodického hlediska na nutnost jednotného řešení (započítávání) jednorázových výdajů i příjmů (tedy dluhů z privatizace i výnosů z privatizace

·  nesouhlasí se zneužíváním a zbytečným dramatizováním problému veřejných financí, v tomto kontextu poukázaly na výrazný pokles složené daňové kvóty za posledních osm let a na přiměřenost současných i plánovaných mandatorních výdajů, které by bylo pouze třeba chápat více motivačně, nicméně vítají očekávanou diskusi k systému veřejných financí

·  vyjadřují požadavek revize daňového základu, v tomto kontextu znovu poukázaly na nesouměřitelnost a nespravedlnost daňového a pojistného zatížení zaměstnanců v závislé činnosti oproti osobám samostatně výdělečně činným,

·  vítají rozložení výdajů na úhradu ztráty České konsolidační agentury jako možnost lépe aktivně využít potřebné prostředky v ekonomice

·  očekávají vyšší úroveň inflace než předpokládá předložený návrh, a to zvláště vlivem růstu cen potravin, pojistných sazeb a nerostných surovin

·  vnímají negativně zmenšení prostředků na podporu malého a středního podnikání, což jistě ovlivní i růst nezaměstnanosti

·  upozorňují na nedostatečné zdroje pro Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení

·  zdůrazňují nezbytnost posílení návrhu rozpočtu v kapitole "Regulace zemědělské produkce", neboť sociálně ekonomická situace v odvětví vyžaduje neodkladné zásadní finanční řešení, kterým lze odvrátit hrozbu jeho kolapsu, v tomto kontextu konstatovaly, že domácí zemědělská produkce stále ještě umožňuje stabilitu trhu a tím i životní úrovně

·  vnímají jako nedostatečné v návrhu obsažené finanční prostředky k pokrytí nákladů revitalizace krajiny narušené těžební činností státních podniků

·  vyjadřují nespokojenost se způsobem a tempem řešení koncepce údržby a obnovy vozového parku kolejových vozidel Českých drah s. p., které je ostatně podle jejich názoru i v rozporu se zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, v tomto kontextu konstatovaly neplnění závěrů 29. Plenární schůze RHSD ČR ze dne 18. dubna t. r. a trvalou pasivitu Dopravní komise RHSD ČR

·  navrhují zvážit navýšení prostředků pro aktivní politiku zaměstnanosti

·  oceňují v návrhu zohledněný "Doprovodný sociální program pro ocelářský průmysl" .

V diskusi členové vládní delegace zodpověděli konkrétní dotazy, související se strukturou a obsahem předloženého návrhu.

Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Rychetský uvedl, že sestavení státního rozpočtu bez deficitu nedovolují nastavené legislativní parametry ani podmínky fiskální politiky. Proto, v situaci kdy samotné mandatorní výdaje vyvolávají deficit minimálně 50 mld. Kč a ani vývojová křivka nemůže nikoho naplňovat žádným optimismem, je důležité brát vážně výzvu k zahájení odpovědné, pečlivé a soustavné tripartitní diskuse o budoucnosti ČR z hlediska zlepšení fiskálního výhledu, což nemůže zaručit samo o sobě ani šetření ve státní správě ani zvýšení daní ani zvýšení hospodářského růstu.

Diskusi k tomuto bodu programu uzavřel předseda vlády a předseda RHSD ČR PhDr. Vladimír Špidla. Konstatoval, že vysoká rozpracovanost návrhu nebrání vzít v úvahu názorové posuny v diskusi se sociálními partnery ještě při projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně Parlamentu, nicméně všechny podněty sociálních partnerů z diskuse již do úvah vlády při sestavování rozpočtu jistou mírou vstoupily. Podle jeho názoru i diskuse k návrhu státního rozpočtu jednoznačně potvrdila, že skutečně stabilní ekonomické a sociální prostředí lze těžko zajistit bez vstupu ČR do Evropské unie. Ve smyslu Koaliční dohody zdůraznil aktuálnost zásadní diskuse o celkové představě dalšího vývoje veřejných financí a dodal, že mimo vládu dosud nezaznamenal žádnou ucelenou strategii v tomto směru. Poukázal na významnou roli sociálních partnerů v této diskusi, neboť se bude jednat o odvážné prosazování nových principů a tedy o zasažení mnoha různých zájmů a bez podpory sociálních partnerů se tento problém může stát neřešitelným. Sdělil, že předpokládá zahájení tripartitní diskuse k návrhu státního rozpočtu na rok 2004 již v březnu příštího roku tak, aby se všechny základní parametry daly včas rozumně ekonomicky i politicky nastavit.

Závěr

Účastníci jednání se shodli na nutnosti schválení státního rozpočtu na rok 2003 Poslaneckou sněmovnou Parlamentu  ČR. Dohodli se na nutnosti další diskuse v duchu závěrečného vystoupení předsedy vlády  a předsedy RHSD ČR PhDr. Vladimíra Špidly na 31. Plenární schůzi RHSD ČR.

Různé.

Účastníci zasedání vzali na vědomí na stůl předložený písemný návrh ministryně zdravotnictví MUDr. Marie Součkové, že v dohodě s předsedou Odborového svazu zdravotníků a sociální péče ČR RNDr. Jiří Schlangerem a  s předsedou vlády PhDr. Vladimírem Špidlou jako s předsedou RHSD ČR převezme vedení Pracovní skupiny RHSD ČR pro zdravotnictví. Delegace odborů požádala o odklad svého vyjádření do příští Plenární schůze RHSD ČR.

Zaznamenal: Mgr. Ivan Kotas

Schválil: Václav Vaněk, výkonný sekretář RHSD ČR