Konference na vysoké úrovni o flexikuritě (Brusel, 14. 11. 2011)

Jsou přijaté principy flexikurity v době rozpočtových škrtů a růstu nedoprovázeném tvorbou pracovních míst stále platné nebo je třeba přijmout další opatření?

V prosinci 2007 přijala Rada EU Společné principy flexikurity, včetně jejích čtyř komponentů, směřující k modernizaci pracovních trhů a podpoře nových forem flexibility a jistoty. Přijetí těchto principů všemi zainteresovanými stranami je považováno za průlom v politice pracovních trhů, které ukončilo tradiční názor, že flexibilita a jistota stojí nezbytně proti sobě, a potvrdilo, že podnikatelé i zaměstnanci mohou profitovat z větší flexibility a jistoty současně. Členské státy byly vyzvány, aby si vypracovaly vlastní koncept flexikurity odpovídající jejich národním podmínkám a aby vypracovaly společně se sociálními partnery strategie potřebných strukturálních reforem. Mezitím prošel v době finanční a ekonomické krize koncept flexikurity zátěžovým testem. Pracovní trhy v jednotlivých sektorech a regionech byly poznamenány krizí s různou intenzitou. V mnoha státech přistoupily vlády ve spolupráci se sociálními partnery ke krátkodobým opatřením spočívajících ve zkrácení pracovních úvazku v kombinaci s vzděláváním a odbornou přípravou pracovníků.

Sociální partneři znovu potvrdili svůj závazek k principům flexikurity svojí studií Implementace flexikurity a úloha sociálních partnerů. Stěžejní iniciativa Evropské komise Agenda pro nové znalosti a pracovní místa přijatá v listopadu 2010 uznává, že shoda a důvěra mezi zainteresovanými stranami je zásadní pro efektivní politiky zaměstnanosti.

Konference na vysoké úrovni o flexikuritě zhodnotila dosavadní výsledky v jednotlivých členských státech a otevřela novou etapu implementace konceptu flexikurity v Evropě – New Momentum for Flexicurity. Hostem konference byli László Andor, komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění, Czeslawa Ostrowska, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Polska. Diskuse v rámci konference vycházela z výsledků studie Tona Wilhagena, ředitele Výzkumného ústavu pro flexikuritu, Přehled praxe v implementaci flexikurity v Evropské unii. Konference hledala odpověď na základní otázku, zda jsou principy přijaté v roce 2007 stále aplikovatelné na evropských trzích práce, zda je mix národních politik dostatečně účinný v době rozpočtových škrtů a stagnace tvorby pracovních míst, nebo zda je nutno přijmout nějaká další dodatečná opatření.

Philippe de Buck, generální ředitel BUSINESSEUROPE, ve svém projevu na konferenci ocenil dosavadní úsilí a pokrok, kterého členské státy v implementaci konceptu flexikurity dosáhly, a řekl:

„Upřímně řečeno se divím, že o flexicuritě stále diskutujeme. S ETUC jsme jednali o flexikuritě v období 2007 – 2010, což se odrazilo v naší společné analýze trhu práce a našem stanovisku ke strategii Evropa 2020. Hlavy států a vlád upevnily celou sadu společných principů. A my jsme teď prošly krizí, ze které vyšli naši soupeři silnější, a která vyžaduje okamžité činy.“

Projev Philippa de Bucka, generálního ředitele BUSINESSEUROPE (AJ)

Vladimíra Drbalová
Mezinárodní organizace a EU