Dánské předsednictví EU se zaměří na překonání dluhové krize a rozpočet EU do roku 2020
Dánsko bude sledovat čtyři prioritní cíle – zajištění hospodářsky odpovědné, dynamické, „zelené“ a bezpečné Evropy.
Dánsko, země s 5,4 milióny obyvatel, moderním tržním hospodářstvím, rozsáhlou vládní sociální politikou, značnou závislostí na zahraničním obchodu a rozsáhlým sektorem služeb se ujímá předsednictví EU v pořadí již po sedmé ve své historii od roku 1973, kdy vstoupilo do Evropských společenství.
Naposledy předsedalo Evropské unii v roce 2002. Tehdy se jednalo o rozšíření Evropské unie o deset nových zemí ze střední a východní Evropy. Tentokrát ale na agendě nebude žádné podobně optimistické hlavní téma. Dánské předsednictví zastíní dluhová krize, s níž se bude muset EU stůj co stůj vypořádat. Dánsko ovšem bude mít jen malou šanci ovlivnit agendu, co se týče nejdůležitějších rozhodnutí, která bude muset Evropa učinit, protože není členem eurozóny a neúčastní se jejích zasedání, neboť v roce 2000 euro v referendu odmítlo. Agendu tak bude udávat spíše německo-francouzský tandem, přičemž Francie bude volit nového prezidenta a Německo zahajovat přípravy na volby v roce 2013. Přestože bude manévrovací prostor Dánska omezený, může v řadě oblastí uspět.
Výchozím rámcem dánského předsednictví bude program předsednického Tria, které tvoří spolu s Polskem a Kyprem a které pokrývá období od července 2011 do prosince 2012. Dánsko chce sledovat čtyři prioritní cíle – zajištění hospodářsky odpovědné, dynamické, „zelené“ a bezpečné Evropy.
Dánsko chce pokračovat ve zlepšování správy ekonomických záležitostí a hospodářského dohledu a podporovat požadavky vycházející z Paktu euro-plus v rámci evropského semestru. Zaměří se na strukturální reformy v členských zemích, posílení rozpočtové disciplíny a silnější regulaci finančního sektoru. Na agendě jarního summitu EU v březnu 2012 by se měla objevit diskuse o tom jak znovunastartovat evropské hospodářství. Dánsko bude prosazovat dva nové návrhy na posílení dohledu v eurozóně v souladu s mandátem z posledního summitu EU.
Vysoko na agendě bude víceletá finanční perspektiva, víceletý finanční rámec na léta 2014 – 2020, jehož návrh předložila Evropská komise na konci června loňského roku, a spolu s ním reforma hlavních politik – společné zemědělské politiky, kohezní politiky a politiky na podporu výzkumu a vývoje. Více finančních prostředků by mělo být nasměrováno do oblastí, jako jsou věda a vývoj, vzdělávání, energetická účinnost a zelené a inovativní technologie. Vzhledem k prezidentským volbám ve Francii ale nelze očekávat žádnou důkladnou revizi společné zemědělské politiky, která představuje 40 % rozpočtu. Předpokládá se, že by dohody o podobě budoucího sedmiletého rozpočtu mohlo být dosaženo ve druhé polovině roku, až za kyperského předsednictví. Dánsko, jako čistý přispěvatel do rozpočtu EU, je odhodlané položit na stůl i otázku britského rabatu a výjimek, které mají další bohaté členské země jako Německo, Nizozemí a Švédsko.
Dánsko se dále zaměří na stimulaci hospodářského růstu a tvorbu pracovních míst, na modernizaci a další rozvoj jednotného vnitřního trhu – na 12 klíčových iniciativ Aktu o jednotném trhu, zlepšení podnikatelského prostředí, včetně snížení administrativní zátěže malých a středních podniků, přijetí patentu EU, směrnice o veřejných zakázkách a nařízení o standardizaci, revizi účetních standardů, návrh týkající se rizikového kapitálu a na lepší vymáhání směrnice o vysílání pracovníků. Pozornost bude věnovat také digitální agendě, zesílení ochrany spotřebitelů na internetu a snížení cen za telefonování do zahraničí. Pozornost bude věnovat také trans-evropské infrastruktuře, vyjednávání o nástroji na propojení Evropy a revizi odvětvových hlavních směrů a novému rámcovému programu na podporu výzkumu a inovací Horizont 2020.
Dánsko bude rovněž usilovat o otevření nových obchodních příležitostí pro evropské podniky jak na úrovni WTO, tak prostřednictvím bilaterálních obchodních dohod, zejména s Japonskem, Indií, Kanadou a Tuniskem.
Pokud jde o zelený růst, Dánsko si uvědomuje, že průmyslu přinese v této oblasti nové bariéry, ale Evropa se dle jeho názoru potřebuje, co se týče zelených technologií, obnovitelné energie a energetické účinnosti, posunout směrem k vyšší kvalitě a prosazování zelené agendy může vytvořit nová pracovní místa. Vyšší podpory se dočkají solární energie a nanotechnologie. Dánsko se maximálně zasadí o vyjednání směrnice o energetické účinnosti a naváže na cestovní mapu EU v oblasti klimatických změn. Pozornost bude věnovat také na energetické infrastruktuře, 7. akčnímu programu v oblasti životního prostředí a přípravě konference OSN o udržitelném rozvoji Rio+20.
V neposlední řadě se Dánsko zaměří na posilování vnitřní a vnější bezpečnosti Evropy, tj. revizi schengenských pravidel a posílení schengenského systému, vypracování dobře fungujícího azylového systému a na zahraničněpolitická témata, především posílení Evropské služby vnější akce (EEAS) a další rozšíření EU. Budou pokračovat jednání s Tureckem a Islandem, v červnu se otevřou jednání s Černou Horou a v únoru bude Srbsku udělen statut kandidátské země.
Priority dánského předsednictví (AJ) [pdf 277 kB]
Program dánského předsednictví v Radě EU "Europe at work" (AJ) [pdf 943 kB]
Pracovní program EHSV za dánského předsednictví (AJ) [pdf 1,93 MB]
Marta Blízková
Mezinárodní organizace a EU
