Závěry Evropské rady (8. – 9. 12. 2011, Brusel)

V evropské aréně se zvířil prach. Kdo je  vítěz, kdo je poražený? Česká republika na půl cesty mezi eurozónou a Commonwealthem

První část zasedání Evropské rady se zabývala aktuální situací v eurozóně a návrhy ze zprávy stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye na nezbytné změny smluv cestou protokolu 12 (o nadměrném schodku) nebo řádnou změnou smluv (článek 48). Taková cesta by umožnila větší paletu nástrojů: 1) změny procedury nadměrného schodku posílením automaticity, vč. zakotvení rozhodování obrácenou většinou, 2) posílenou roli institucí v případě nedostatečné implementace, vč. možnosti požadovat změny v rozpočtech navržených národním parlamentům a zakotvení výjimečných pravomocí EK, vč. schvalování významnějších reformních kroků vlád předem, 3) integraci těchto změn do protokolu č. 14.

Německo a Francie si prosadili cestu mezivládní dohody tzv. „Fiscal Compactu“ a cestou rozšíření současného Protokolu (č. 14) o euroskupině, který v současnosti upravuje možnost neformálních setkání ministrů členských států eurozóny. Zvolený způsob změny s sebou přináší některé výhody: nemusí se otevírat text samotné Smlouvy o fungování EU, jasně je omezena materie, které se změna dotkne – problematika fiskální a makroekonomické discipliny pouze ve vztahu k zemím eurozóny.  Tato mezivládní dohoda by se rozjela ve formátu EU- 17 plus tak, aby zůstala otevřená možnost se připojit i doposud tápajícím členským státům.

Druhá část jednání Rady se věnovala běžné agendě. Ekonomická situace se zhoršuje, a proto je nezbytné důsledně implementovat nové hospodářské řízení EU. Rada znovu potvrdila priority Aktu o jednotném trhu a nutnost pokročit v digitální agendě. Prioritou zůstává nadále snižování administrativní zátěže pro malé a střední podniky a mikropodniky. Rada zdůraznila, že je nutno podpořit především opatření s potenciálem podpory růstu a tvorby pracovních míst. Při té příležitosti vyzdvihla princip tzv. zrychleného postupu v rámci schvalovacích procedur mezi evropskými institucemi.

Státy, které přistoupili k Paktu Euro Plus se zavázaly k daleko ambicióznějším a měřitelnějším cílům, zejména v oblasti zaměstnanosti. Rada se zaměřila také na opatření na dotvoření energetického trhu v EU, zvýšení energetické účinnosti a návrat důvěry v bezpečnost jaderné energie.

Pokud jde o oblast rozšíření, Rada podmínečně souhlasila se zahájením přístupových rozhovorů s Černou Horou a neudělila Srbsku statut kandidátské země.

Závěry Evropské rady (AJ)

Deklarace prezidentů BUSINESSEUROPE s doporučeními na záchranu eura (AJ) [pdf 943 kB]

Vladimíra Drbalová
Mezinárodní organizace a EU