475. Plenární zasedání EHSV Brusel 26 – 27. 11. 2011
Komisaři Siim Kallas a Dacian Cioloş a dvě témata extrémně důležitá pro Evropu: integrovaná doprava, společná zemědělská politika a rozvoj venkova.
Plenární zasedání bylo rozděleno do dvou sekcí:
Plenární zasedání bylo rozděleno do dvou sekcí:
I. Tematická diskuse k nové bílé knize o dopravě za účasti pana Siima Kallase, místopředsedy Evropské komise s odpovědností za dopravu.
- TEN/454 Plán jednotného evropského dopravního prostoru
Plán v oblasti dopravy do roku 2050 poskytuje obecný náhled na vývoj v odvětví dopravy, na jeho budoucí úkoly a politické iniciativy, které je třeba zvážit.V této bílé knize je navrženo okolo 60 opatření, jejichž účelem je vybudovat evropský dopravní systém schopný měnit rovnováhu mezi jednotlivými druhy dopravy, posílit železniční dopravu, podpořit námořní dopravu a dopravu po vnitrozemských vodních cestách a regulovat růst letecké dopravy.V závěru bílé knihy se uvádí, že přeměna evropského dopravního systému bude možná pouze díky kombinaci četných iniciativ na všech úrovních. Různé akce a opatření uvedené v tomto plánu budou dále rozvíjeny. V nadcházejícím desetiletí připraví Komise vhodné legislativní návrhy s klíčovými iniciativami, které by měly být prosazeny během současného mandátu. Každému návrhu bude předcházet důkladné posouzení dopadů, v němž se zváží přidaná hodnota EU a aspekty subsidiarity. Komise zajistí, že její akce zvýší konkurenceschopnost dopravy a zároveň do roku 2050 sníží emise skleníkových plynů z dopravy alespoň o potřebných 60 %. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) celkově vítá bílou knihu Plán jednotného evropského dopravního prostoru.EHSV uznává, že navržený cíl snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů z dopravy o 60 % je i přes to, že jeho dosažení bude náročné, v souladu s celkovou politikou EU v oblasti klimatu a že nastavuje rozumnou rovnováhu mezi potřebou rychle snížit objem skleníkových plynů a dobou potřebnou k optimalizaci energetické účinnosti v jednotném evropském dopravním prostoru a k vývoji nových, udržitelných paliv a pohonných systémů za účelem snížení závislosti na fosilních palivech.
EHSV pozoruje značný nesoulad mezi cíli, způsoby jejich dosažení a potřebným financováním. EHSV doporučuje lépe na sebe navázat strategická opatření uvedená v plánu (do roku 2050) a praktičtější, bezodkladná opatření (do roku 2020 a 2030).
EHSV rovněž doporučuje, aby ve víceletém finančním rámci na období po roce 2013 byly na dopravní infrastrukturu vyčleněny dostatečné finanční prostředky. Budoucí projekty vyžadují lepší koordinaci mezi členskými státy a institucemi EU v oblasti kritérií plánování a stanovování priorit a musí rovněž zahrnovat modernizaci stávající infrastruktury.
EHSV podporuje vypracování strategie na podporu účinné a skutečně udržitelné evropské dopravy, v níž by se vzaly v úvahu hospodářské, environmentální a také společenské výzvy.
II. Tematická diskuse k balíčku reforem SZP za účasti Daciana Cioloşe, komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova.
Plenární zasedání dále přijalo následující stanoviska důležitá pro podnikatele a zaměstnavatele:
- ECO/302 CCCTB – Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob
Společnosti, které chtějí podnikat přeshraničně v rámci Unie, se setkávají s vážnými překážkami a narušeními trhu v důsledku existence 27 rozdílných systémů daně z příjmů právnických osob. Tyto překážky a narušení ztěžují řádné fungování vnitřního trhu.
Za absence společných daňových předpisů pro právnické osoby má společné působení vnitrostátních daňových systémů často za následek nadměrné zdanění a dvojí zdanění, přičemž se podniky potýkají s velkou administrativní zátěží a vysokými náklady na dodržení daňových předpisů. CCCTB je významnou iniciativou na cestě k odstranění překážek pro dokončení jednotného trhu.
Jde o systém společných pravidel pro výpočet daňového základu společností, jež jsou daňovými rezidenty v EU, a poboček společností ze třetích zemí umístěných v EU. Společný fiskální rámec konkrétně stanoví pravidla pro výpočet individuálního daňového výsledku každé společnosti (nebo pobočky), konsolidaci těchto výsledků v případě existence dalších členů skupiny, a rozdělení konsolidovaného daňového základu mezi všechny způsobilé členské státy.
Při navrhování společného základu byla klíčovým cílem podpora výzkumu a vývoje. V rámci CCCTB jsou veškeré náklady související s výzkumem a vývojem odpočitatelné.
Nadnárodní podniky by byly osvobozeny od některých daňových překážek na jednotném trhu a malým a středním podnikům, které se rozhodnou pro obchodní expanzi do jiného členského státu, by vznikaly nižší náklady na dodržení předpisů. Tento systém není povinný. Jelikož ne všechny podniky vykonávají přes hraniční činnost, CCCTB nebude společnosti, které neplánují expanzi mimo území své země, nutit, aby nesly náklady na přechod na nový daňový systém.
Harmonizace se bude týkat pouze výpočtu daňového základu a nebude zasahovat do finančního účetnictví. Členské státy si tak zachovají svá vnitrostátní pravidla finančního účetnictví a systém CCCTB zavede samostatná pravidla pro výpočet daňového základu společností. Tato pravidla se nedotknou přípravy ročních nebo konsolidovaných účetních závěrek. Záměrem není rozšířit harmonizaci na sazby. Každý členský stát na svůj podíl daňového základu daňových poplatníků uplatní svou vlastní sazbu.
Spravedlivá soutěž mezi daňovými sazbami by měla být podporována. Rozdíly v sazbách umožňují, aby byla na vnitřním trhu zachována určitá míra daňové soutěže, a spravedlivá daňová soutěž založená na sazbách nabízí větší transparentnost a umožňuje členským státům při stanovení svých daňových sazeb vzít v úvahu své rozpočtové potřeby i tržní konkurenceschopnost.
V rámci CCCTB by skupiny společností v celé Unii uplatňovaly jednotný soubor daňových předpisů a komunikovaly by pouze s jednou daňovou správou (jednotným kontaktním místem). Společnost, která si zvolí CCCTB, přestane ve všech záležitostech upravených společnými pravidly podléhat vnitrostátní dani z příjmů právnických osob. Společnost, která nesplňuje příslušné podmínky nebo se pro systém stanovený směrnicí o CCCTB nerozhodne, i nadále podléhá vnitrostátním předpisům o dani z příjmů právnických osob.
Umožnění okamžité konsolidace zisků a ztrát pro výpočet celo unijních daňových základů je krokem směrem ke snížení nadměrného zdanění v situacích s přes hraničním prvkem, a tím i ke zlepšení podmínek daňové neutrality mezi domácími a přes hraničními činnostmi v zájmu lepšího využití potenciálu vnitřního trhu.
CCCTB zejména přispívá k omezení daňových překážek a administrativní zátěže, a malým a středním podnikům tak zjednodušuje a zlevňuje expanzi aktivit v celé EU. Důsledkem CCCTB bude to, že se od malých a středních podniků s přes hraniční činností, které se pro tento systém rozhodnou, bude vyžadovat, aby prováděly výpočet svého základu daně z příjmů právnických osob pouze podle jednoho souboru daňových předpisů.
Očekává se, že snížení skutečných a vnímaných nákladů na dodržování předpisů bude mít výrazný vliv na středně- a dlouhodobou schopnost a ochotu firem expandovat do zahraničí.
Tento návrh obsahuje úplný soubor pravidel pro zdanění společností. Uvádí, kdo si jej může zvolit, jak vypočítat daňový základ, jaký je okruh konsolidace a jak konsolidace funguje. Stanoví rovněž pravidla proti zneužití, definuje sdílení konsolidovaného základu a to, jak budou členské státy CCCTB spravovat v souladu s metodou jednotného kontaktního místa.
EHSV podporuje záměr zavést společný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB), protože vytváří lepší podmínky pro přeshraničně činné společnosti.
Většina daňových překážek při přeshraniční činnosti v EU by mohla být zavedením CCCTB zmírněna či dokonce odstraněna.
EHSV očekává, že návrh směrnice již ve střednědobém horizontu přinese značný pokles nákladů na dodržování daňových předpisů a povede k odstranění narušení hospodářské soutěže v Unii díky daňovým pravidlům. Zavedením CCCTB již podnikatelská rozhodnutí na vnitřním trhu nebudou záviset na daňových hlediscích. CCCTB tak podpoří spravedlivou a udržitelnou hospodářskou soutěž a bude mít pozitivní dopad na růst a tvorbu pracovních míst.
Starost o omezenou daňovou suverenitu a o nižší daňové příjmy je nutné odpovídajícím způsobem zohlednit i v rámci CCCTB. Členské státy nesmí pocítit negativní dopady na své příjmy a musí být schopné předvídat důsledky pro své národní účty. Členské státy mají i nadále volnost v rozhodování o výši sazby daně uplatněné na podíl daňového základu, který na ně připadá. Existují obavy, že to učiní Evropu méně flexibilní a konkurenceschopnou v soutěži o přímé zahraniční investice, což by mohlo způsobit ztrátu investic. EHSV doporučuje, aby bylo za tímto účelem provedeno posouzení sociálních a ekonomických dopadů.
Z pohledu EHSV by CCCTB měl být koncipován tak, aby byl příjmově neutrální.
Rozdíly v průměrných sazbách daně by zavedením CCCTB byly transparentnější. Podle EHSV by CCCTB nesnížil význam vnitrostátních sazeb daně pro rozhodování o umístění podniku, protože sazby daně se budou v jednotlivých členských státech lišit i po zavedení CCCTB.
EHSV vítá započítávání zisků a ztrát v různých členských státech (tzv. konsolidaci) jako jádro. - ECO/303 Směrnice o zdanění energie
Záměrem revidované směrnice je změnit způsob zdaňování energie, podpořit cíl přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a na energeticky účinné hospodářství a vyvarovat se problémů na vnitřním trhu.
Energetickou daň by tvořily 2 části: část založená na obsahu CO2 a část založená na energetickém obsahu.
CO2: jednotná minimální sazba na emise CO2 (20 €/t CO2) by byla zavedena ve všech odvětvích nespadajících do systému EU ETS. To by umožnilo určit cenu uhlíku pro tato hospodářská odvětví. Obnovitelných zdrojů energie by se tato část založená na CO2 netýkala.
ENERGIE: minimální sazba daně na energii by stavěla na energetickém obsahu pohonných látek (€/GJ), a ne na objemu. To znamená, že pohonné látky by byly zdaňovány v závislosti na množství energie, které vyprodukují, a automaticky by byla zvýhodňována vyšší energetická účinnost. Energetická složka daně by pomohla odstranit stávající narušení trhu pro vzájemně si konkurující zdroje energie (např. benzín a naftu) a učinila by zdanění spravedlivější vůči spotřebitelům, neboť energetický obsah je z hlediska spotřeby energie důležitější než objem. 1 GJ by byl zdaněn stejným způsobem, nezávisle na produktu, z něhož byl vyroben.
Obě složky daně (uhlíková i energetická) by byly kombinovány tak, aby dohromady tvořily celkovou sazbu, kterou by byl produkt zdaněn. Členským státům bude ponechána volnost stanovit si vyšší sazby než je minimum v EU a vytvořit si vlastní strukturu pro tyto daně.
V potaz se přitom berou sociální aspekty, neboť členské státy mají možnost zcela vyjmout z oblasti působnosti směrnice energii spotřebovávanou domácnostmi k vytápění bez ohledu na použitý energetický produkt.
Odvětví zase bude mít dostatek času – do roku 2023 – na to, aby se přizpůsobilo nové struktuře zdanění, díky dlouhým přechodným obdobím, která umožní uvést zdanění energetického obsahu do úplného souladu se směrnicí.
- Tento návrh zvýhodňuje energii z obnovitelných zdrojů a podporuje spotřebu zdrojů energie s nižšími emisemi CO2. V současné době jsou nejvíce znečisťující zdroje energie paradoxně zdaněny tou nejnižší sazbou. Na druhé straně biopaliva patří ke zdrojům energie daňově nejzatíženějším, a to navzdory závazku EU podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě zvýšit. Nový návrh tento nesoulad odstraní.
- Nové znění rovněž stanoví jednotnější přístup ke zdanění energie v celé EU tím, že odstraní změť vnitrostátních politik a pomůže nastolit v rámci EU rovné podmínky pro odvětví. Zároveň dává členským státům příležitost změnit svou daňovou politiku tak, aby podporovala tvorbu pracovních míst a zaměstnanost.
- Pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů, je cílem revidované směrnice doplnit stávající systém EU pro obchodování s emisemi tím, že vztáhne uhlíkovou daň i na odvětví, která nespadají do její oblasti působnosti (doprava, domácnosti, zemědělství a malá průmyslová odvětví). Na ně připadá polovina emisí CO2 produkovaných v EU, a je proto důležité, aby se signál o ceně uhlíku vztahoval i na ně.
- V neposlední řadě tato iniciativa pomůže EU splnit její cíle v oblasti energetiky a změny klimatu, jak požadují závěry Evropské rady z března 2008.
Výbor podporuje úsilí Evropské komise. Směrnice o zdanění energie umožňuje těm členským státům, jež si to přejí, převést část zdanění práce či kapitálu na určitou formu zdanění, která podporuje ekologicky uvědomělé chování příznivé pro energetickou účinnost, v souladu se strategií Evropa 2020.
Chce-li Evropa uspět v dosažení svých cílů v oblasti energetické politiky, bude muset vyslat výrazný „signál o ceně“.
Faktor „daň CO2“ doplňuje systém pro obchodování s emisemi (EU ETS).
EHSV však lituje, že přepracování směrnice o zdanění energie není ambicióznější a souvislejší. Komise totiž dala podnět k tomu, aby byly do textu zahrnuty výjimky či odchylky, jejichž cílem je vyhnout se konfliktu s některými členskými státy nebo naopak vyhovět požadavkům jiných členských států.
Třebaže Komise musí samozřejmě podporovat členské státy, aby přihlédly k některým minoritním a delikátním případům, musí také zachovat evropské cíle v oblasti energetiky a vyzdvihnout strategické výhody inovace v nových zdrojích energie, vytváření pracovních míst a s tím související růst, zlepšení kvality života atd.
EHSV konkrétně poznamenává, že elektřina nespadá do stejné skupiny jako ostatní druhy energie.
„Signál o ceně“ navíc není slyšitelný v souvislosti se zdaněním paliv a přepracování směrnice o zdanění energie jej zřejmě výrazně nezmění.
Větší zájem spotřebitelů o úspory pohonných hmot by byl také prospěšný pro podniky tohoto odvětví, jelikož by došlo k rychlejší obnově zařízení a objevily by se nové tržní příležitosti.
Průmyslová odvětví, jež jsou energeticky velice náročná a až do současné doby nespadala do působnosti směrnice o zdanění energie, do ní byla oprávněně začleněna.
Další odvětví (například zemědělství, výstavba, veřejné práce, veřejná doprava atd.) jsou však z této směrnice zcela nebo částečně vyňata.
Je obtížné najít spojitost mezi všemi těmito výjimkami, jež mohou navíc vyslat negativní signál pro ty, jichž se tyto výjimky netýkají.
Nová směrnice o zdanění energie neobsahuje doporučení ohledně využití části nebo všech příjmů členskými státy.
Vladimíra Drbalová
Mezinárodní organizace a EU
Členka EHSV
