477. plenární zasedání EHSV (Brusel, 18. – 19. 1. 2012)

Priority dánského předsednictví, stanoviska k vnitřnímu trhu, zaměstnanosti mládeže a podpoře odborného vzdělávání

Hostem prvního plenárního zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) v roce 2012 byl pan Nicolai Wammen, ministr pro evropské záležitosti dánské vlády, který představil jménem předsednictví jeho pracovní program a priority.

Dánské předsednictví se charakterizuje jako otevřené a přístupné a jeho hlavními prioritami je Evropa odpovědná, dynamická, zelená a bezpečná. Je to již sedmé předsednictví Dánska v EU a bude kombinací krizového řízení a pokroku v posilování vnitřního trhu a vnější dimenze EU. Vysoko na agendě bude víceletá finanční perspektiva, víceletý finanční rámec na léta 2014 – 2020. Prosincová Rada EU dala Dánsku v této oblasti jasný mandát – mapovat pozice ČR a připravit balíček návrhů k přijetí koncem roku 2012. Dánsko se dále zaměří na stimulaci hospodářského růstu a tvorbu pracovních míst. Bude se snažit prosadit co nejvíce iniciativ Evropské komise k modernizaci jednotného vnitřního trhu, včetně přijetí patentu EU a nařízení o standardizaci. Pozornost bude věnovat také digitální agendě, zesílení ochrany spotřebitelů na internetu a snížení cen za telefonování do zahraničí.

Ministr Wammen také ocenil úlohu EHSV slovy:  „EHSV je vlivným partnerem pro každé předsednictví. Dánské předsednictví ho však považuje za více než vlivného partnera, považuje ho za klíčového partnera pro zvládnutí krize v Evropě."

Plenární zasedání přijalo několik stanovisek důležitých pro zaměstnavatele a podnikatele, a to:

Vnitřní trh:

• INT/591 Jednotný trh práv duševního vlastnictví (zpravodaj Denis Meyent)
  Sdělení představuje celkovou strategickou vizi Komise týkající se zavedení skutečného jednotného trhu duševního vlastnictví, který v současné době v Evropě chybí. Moderní integrovaný evropský režim práv duševního vlastnictví významně přispěje k růstu, udržitelnému vytváření pracovních míst a ke zvyšování konkurenceschopnosti naší ekonomiky (Strategie Evropa 2020). Práva duševního vlastnictví zahrnují práva průmyslového vlastnictví, jako jsou patenty, ochranné známky, vzory a zeměpisná označení, autorské právo a práva s ním související. Práva duševního vlastnictví jsou vlastnická práva, která chrání přidanou hodnotu vytvořenou tvůrci a vynálezci v rámci evropské znalostní ekonomiky. Pozitivní spirála v oblasti práv duševního vlastnictví se opírá o politiku práv duševního vlastnictví, která motivuje inovace, a ty zase přitahují investice. Evropské právní předpisy v oblasti práv duševního vlastnictví musí zajistit odpovídající „rámec podpory“, který pobízí k investicím na základě odměňování tvorby, stimuluje inovace v prostředí nenarušené hospodářské soutěže a usnadňuje šíření znalostí. Správa rámce pro práva duševního vlastnictví v EU by měla být modernizována s cílem: zejména snížit složitost nákladů a transakcí a zvýšit právní jistotu, především pro malé a střední podniky a dbát na pečlivé zajištění odpovídající rovnováhy mezi ochranou práv a přístupem k nim.
  Konsolidace a racionalizace správy práv duševního vlastnictví by měla jít ruku v ruce s posílením nástrojů prosazování jak na úrovni EU, tak na mezinárodní úrovni.
  EHSV se domnívá, že práva duševního vlastnictví musí i nadále zastávat svou tradiční úlohu hnací síly inovací a růstu. Prioritou musí být to, aby se malým a středním podnikům umožnilo chránit jejich vynálezy a tvorbu. Lidský rozměr a veřejný zájem musí být nedílnou součástí strategie.
  Výbor doufá, že již brzy dojde k realizaci jednotné patentové ochrany a naplnění možnosti sjednotit judikatury vnitrostátních soudů v rozsahu jednotného trhu a očekává od iniciativ Komise, že výrazně sníží transakční náklady, zejména v souvislosti s patenty.
  V oblasti vymáhání autorských práv spojených s hudbou on-line Výbor trvá na konzultaci organizací zastupujících práva a zájmy v dané věci a na transparentnosti a kontrole organizací spravujících autorská práva a práva s nimi související. Pokud jde o poplatek za kopii pro osobní potřebu, Výbor se domnívá, že není dostatečně spravedlivý, neboť taková kopie je nedílnou součástí čestného používání (fair use). V žádném případě by se tento poplatek neměl vztahovat na pevné disky používané podniky při průmyslových a obchodních aktivitách.
  Výbor se zájmem očekává podrobné návrhy Komise, pokud jde o zabezpečení stejné možnosti přístupu k právům duševního vlastnictví pro malé a střední podniky a velké nadnárodní skupiny. Budoucí harmonizovaná politika práv duševního vlastnictví musí rovněž zohlednit obecný zájem a práva spotřebitelů, jakož i účinné zapojení všech složek společnosti do úvah a procesu přípravy celkové a vyvážené strategie v této oblasti.
  V souvislosti s paděláním a podvodnými kopiemi Výbor věří, že pokud budou ceny rozumné a přístupné, nelegální soukromé kopie přijdou o hlavní prvek své přitažlivosti.
  V souvislosti s případy porušování nehmotných práv by bylo vhodné uvažovat o zvláštních postupech na jednotném trhu v celé řadě oblastí. Odškodnění stěžovatelů by rovněž mělo být předmětem spolupráce mezi dotyčnými zeměmi, aby bylo zabezpečeno odškodnění držitelů odpovídajících práv, a to co nejúměrněji skutečnému poškození (obecná zásada přiměřenosti).
  Výbor rovněž se zájmem očekává návrhy Komise týkající se modernizace práva ochranných známek a jeho harmonizaci a modernizaci v rámci jednotného trhu.
  
  
• INT/592 Strategická vize pro evropské normy (zpravodaj Edgardo Maria Iozia)
  Normy jsou dobrovolné dokumenty definující technické požadavky nebo požadavky na jakost, jež mohou splňovat stávající nebo budoucí výrobky, výrobní postupy, služby nebo metody. Normy jsou výsledkem dobrovolné spolupráce mezi průmyslem, orgány veřejné správy a dalšími zúčastněnými stranami v rámci systému založeného na otevřenosti, transparentnosti a konsenzu.
  Evropský systém normalizace, který podporuje strategii Evropa 2020, bude muset splňovat tyto strategické cíle:
  (1) Normy musí být rychle k dispozici – zejména, ale ne jen – k zajištění interoperability mezi službami a aplikacemi v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), aby Evropa mohla výhod plynoucích z IKT plně využít.
  (2) Evropské normy představují silný strategický nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti podniků. Normy musí držet krok se stále rychlejšími vývojovými cykly výrobků.
  (3) Evropské normy vypracované evropskými normalizačními orgány budou muset reagovat na vzrůstající poptávku jakožto nástroj na podporu mnoha evropských politik a právních předpisů.
  (4) Evropské normy se budou stále více týkat skupin v evropské společnosti a evropský systém normalizace musí být tudíž co nejinkluzivnější.
  (5) Normy mají důležitou roli v podpoře konkurenceschopnosti evropských podniků na celosvětovém trhu.
  Je nezbytné pravidelněji hodnotit, zda se evropský systém normalizace dokáže dostatečně přizpůsobovat rychle se měnícímu prostředí a přispívat k naplnění strategických vnitřních a vnějších cílů Evropy, zejména v oblasti průmyslové politiky, inovací a technického rozvoje.
  EHSV vítá iniciativu Komise. Přijetí společných norem EU přispívá k rozvoji konkurenceschopného jednotného trhu s interoperabilními a inovativními výrobky a službami, jež jsou založeny na normách.
  Doba nutná k vypracování norem by měla být zkrácena, aby se vždy odrážely potřeby společnosti. EHSV podporuje snahu Komise zkrátit tuto dobu do roku 2020 na polovinu.
  Zapojení do normalizace by mělo být stejně důležité jako zapojení do legislativního procesu. Je třeba vyšší zapojení spotřebitelů, malých a středních podniků a ostatních zúčastněných subjektů, kterého lze dosáhnout prostřednictvím finanční podpory.
  Normy pro zadávání veřejných zakázek mají klíčový význam pro správné plnění pravidel jednotného trhu.
  EHSV podporuje úlohu Společného výzkumného střediska Evropské komise, jehož účelem je prověřit, že normy odpovídají potřebám, jež má evropská ekonomika a národní ekonomiky z hlediska hospodářské konkurenceschopnosti, sociálních potřeb, otázek bezpečnosti a zabezpečení a environmentálního dopadu.
  EHSV uznává specifickou povahu trhu s IKT a potřebu rychle stanovit normy, které by ve skutečnosti byly vytvářeny fóry a konsorcii. Platnost těchto norem by měl potvrdit skutečně inkluzivní přístup. Vytvoření fóra mnoha zúčastněných stran bude uvítáno. EHSV doporučuje, aby se toto fórum konalo pravidelně a rád by se tohoto fóra účastnil. Je prvořadé zajistit interoperabilitu IKT. EHSV se domnívá, že je v nejlepším zájmu EU hrát velmi aktivní úlohu v mezinárodní činnosti v oblasti normalizace.

Trh práce a dovednosti:

• SOC/421 Zaměstnanost mládeže, profesní kvalifikace a mobilita (zpravodajka Dorthe Anderson)
  Cílem tohoto stanoviska z vlastní iniciativy je stanovit opatření, jejichž smyslem je usnadnit přístup mladých lidí s odbornou kvalifikací a se střední kvalifikací na trh práce EU a jejich mobilitu na tomto trhu. Dalším záměrem stanoviska je posoudit, jak mohou zaměstnanci, odbory, veřejné orgány a další zúčastněné subjekty občanské společnosti ovlivnit podporu zaměstnanosti mladých lidí a mobility osob s odbornou kvalifikací v EU. Zabývá se též potenciální přidanou hodnotou konkrétních kroků podniknutých na úrovni EU s ohledem na mobilitu, výměnu osvědčených postupů, zkušeností atd.
  Demografický vývoj klade vysoké požadavky na trh práce. Důsledky hospodářské krize ukazují, že trhy práce trpí strukturálními problémy. Zejména pro mladé lidi je obtížné uchytit se na trhu práce, i když mají odpovídající kvalifikaci. Proto by měly členské státy provést reformy, stanovené strategií Evropa 2020 a národními programy reforem pro obnovu růstu.
  Nezaměstnanost mládeže přináší společnosti i samotným mladým lidem značné hospodářské a sociální nevýhody a omezuje možnosti růstu. Konkurenceschopnost Evropy bude do velké míry záviset na vysoce kvalifikovaných pracovnících, a je zde nebezpečí, že bude Evropa v souboji o odborníky a vysoce kvalifikované pracovní síly zaostávat.
  Nikdo doopravdy neví, jak budou vypadat budoucí pracovní místa, ale vzdělávání by mělo vycházet z potřeb trhu práce a z úkolů, jež je skutečně zapotřebí řešit. Mělo by být posíleno uznávání kvalifikací získaných mimo vzdělávací systémy. Učební osnovy by měly klást větší důraz na všeobecné a inovační schopnosti.
  Měly by být odbourány překážky mezi vzděláváním a trhem práce a měl by být eliminován přílišný důraz na finanční faktory. Mělo by být prohloubeno partnerství mezi podniky a vzděláváním v oblasti vypracovávání učebních osnov a předjímání budoucích potřeb. Vzdělání by mělo přinášet zaměstnanost.
  Ve vzdělávání by mělo přibýt duálního vzdělávání a praxe, a to i v příslušném vysokoškolském a odborném vzdělávání. Součinnost mezi praktickou činností, školením na pracovišti a teoretickou výukou zvyšuje zaměstnatelnost mladých lidí, zajišťuje lepší vstup do pracovního procesu a poskytuje podněty pro rozvoj výuky.
  Země, jež chtějí zavést duální vzdělávací systém, by měly dostávat příspěvky z Evropského sociálního fondu na pokrytí takto vzniklých počátečních nákladů.
  Otevřený a dynamický trh práce může podněcovat mobilitu a vytvářet pracovní příležitosti zejména pro mladé lidi. V souladu se strategií Evropa 2020 a národními programy reforem jsou členské státy povinny modernizovat své trhy práce, aby zvětšily jejich absorpční schopnosti a zlepšily jejich fungování.
  Aktivní politika trhu práce, jež motivuje jak ty, kdo práci hledají, tak i zaměstnané k celoživotnímu učení, přispívá k posilování profesní a geografické mobility a otevírá tím více pracovních příležitostí.
  
  
• SOC/409 Zatraktivnění post-sekundárního odborného vzdělávání a přípravy (zpravodajka Vladimíra Drbalová)
  Stanovisko z vlastní iniciativy se bude snažit empiricky objasnit, jaký může mít post-sekundární odborné vzdělávání a příprava přínos pro pracovní trh, výsledky učení, otevírání nových forem vzdělávání a sociální mobilitu v EU.
  Prognózy budoucích potřeb dovedností v EU ukazují vzrůstající poptávku po pracovní síle se střední a vysokou kvalifikací, což zvyšuje tlak na zlepšování stávajících systémů odborného vzdělávání a přípravy v členských státech. Politickým diskuzím a reformám usilujícím o zlepšení flexibilních post-sekundárních forem odborného vzdělávání a přípravy se dostalo ještě větší naléhavosti a nutnosti. Nedávné sdělení Evropské komise Nový impuls pro evropskou spolupráci v oblasti odborného vzdělávání na podporu strategie Evropa 2020 potvrzuje, že „(…) odborné vzdělávání by mělo být atraktivní možností učení s velkým významem pro potřeby trhu práce a cestou k dalšímu vzdělávání“.
  Schopnost konkurenceschopnosti a inovativnosti vyžaduje neustálé získávání středních a vysokých dovedností, umožňujících dostát současným a budoucím potřebám hospodářství. To vyvolává naléhavý tlak na silnější „odborné prvky“ v terciárním vzdělávání a motivuje mladé lidi, aby si odborné vzdělávání zvolili za svou formu vzdělávání. Přístup k odbornému vzdělávání a přípravě by měl být zajištěn také pro všechny, kdo si přejí zlepšit a rozvinout své dovednosti a schopnosti, získat dovednosti nové a rozšířit tak své portfolio dovedností, a to na jakékoliv úrovni vzdělání a v nejpříhodnější okamžik své profesní dráhy. Za tímto účelem by měly být vytvořeny flexibilní formy učení a užší propojení mezi různými typy učení a učebního prostředí (např. školního vzdělávání, vyššího vzdělávání, odborného vzdělávání, praktického výcviku atd.).
  Stanovisko prozkoumá, jak může být rozšířena úloha post-sekundárního odborného vzdělávání a přípravy tak, aby uplatnilo svůj potenciál coby vysoce kvalitní alternativa vyšších forem vzdělávání, a to při zachování rozdílnosti přístupů a zajištění jejich vzájemné prostupnosti.
  Shrnutí stanoviska
  Výbor vyzývá Komisi, aby podnítila členské státy k plnění dlouhodobých a krátkodobých cílů obsažených v komuniké ze zasedání v Bruggách a ke zkvalitňování a zefektivňování odborného vzdělávání a přípravy tak, aby se zvýšila jeho atraktivita a význam.
  Sociální partneři na všech úrovních se musí i nadále aktivně zapojovat do kodaňského procesu a pomáhat dosáhnout krátkodobých výsledků. Oba procesy – boloňský i kodaňský – by měly být spojeny do jednoho integrovaného přístupu.
  Je naprosto nutné zhodnotit to, co již bylo vytvořeno, aby se zabránilo duplikaci nástrojů, a ujistit se, že jsou stávající programy a politiky řádně a plně prováděny.
  Členské státy by měly vyvážit vzdělávací systémy a systémy odborné přípravy, účinně realizovat opatření z komuniké ze zasedání v Bruggách a kodaňského procesu a dosáhnout hlavního cíle EU zvýšit podíl osob s dokončeným terciárním nebo rovnocenným vzděláním alespoň na 40 %, včetně vyšší úrovně odborného vzdělávání a přípravy.
  Měly by být vyvinuty finanční nástroje a nefinanční pobídky zacílené jak na podniky, obzvláště malé a střední podniky, mikropodniky a podniky provozující řemeslnou výrobu, za účelem jejich mobilizace a zvýšení atraktivity počátečního odborného vzdělávání a přípravy (IVET) a dalšího odborného vzdělávání a přípravy (CVET), tak na to, aby vzdělávací instituce s podniky spolupracovaly.
  Podnikatelské organizace by se měly aktivně zapojit do systémů pro rady a poradenství a asistovat poskytovatelům vzdělávání při rozvíjení učení integrovaného do práce a nových metod.
  Průmyslová odvětví a podniky musí nabízet více míst pro učňovské vzdělávání a možností praktického výcviku a povzbuzovat zaměstnance, aby předávali znalosti a zkušenosti učňům a praktikantům, či se stali dočasnými učiteli v rámci odborného vzdělávání a přípravy.
  Vzdělávací instituce by měly větší měrou spolupracovat s průmyslovými odvětvími a dále vyvíjet širší okruh metod učení integrovaného do práce. Je zapotřebí pružnější přístup k odbornému vzdělávání a přípravě.
  Výbor vyzývá organizace sociálních partnerů, aby dostály svým povinnostem a byly proaktivní při využívání všech metod a nástrojů pro zatraktivnění post-sekundárního odborného vzdělávání a přípravy.
  Preference studentů a očekávání jejich rodin by měly být sladěny s potřebami zaměstnavatelů. Měli by si být natolik jistí, aby se rozhodli pro post-sekundární odborné vzdělávání.

Vladimíra Drbalová
Mezinárodní vztahy - Mezinárodní organizace a EU
Členka EHSV