480. plenární zasedání EHSV (Brusel, 25. – 26. 4. 2012)

Tematická diskuse k politice soudržnosti, hosty zasedání Johannes Hahn, komisař pro regionální politiku, a Michel Delebarre, předseda Komise pro teritoriální kohezní politiku Výboru regionů.

V pořadí již 480. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) pod vedením prezidenta Staffana Nilssona bylo tematicky zaměřeno na politiku soudržnosti a za přítomnosti komisaře EU pro regionální politiku Johannese Hahna byl prezentován celý balíček doporučení k politice soudržnosti.

Tematická diskuse

• ECO/314 Společná ustanovení ke strukturálním fondům
  Politika soudržnosti EU se řídí souborem právních předpisů pro sedmiletá programová období. Předkládaný dokument představuje návrhy Komise k obecné úpravě společných ustanovení pro všechny strukturální fondy, jež bude platit v období let 2014–2020.
  Komise navrhuje, aby byla politika soudržnosti velmi úzce spojena se strategií Evropa 2020, a zadruhé, aby se politika v následujícím programovém období více zaměřila na menší počet projektů, což by mělo přinášet lepší a hmatatelné výsledky.
  Komise usiluje o zjednodušení postupů a o zahrnutí všech strukturálních výdajů pod jediné obecné nařízení. Toto obecné nařízení se teď vztahuje rovněž na strukturální zemědělské investice (EZFRV) a na Evropský rybářský fond.
  Komise ve svých návrzích usiluje o zvýšení účinnosti, což za současné hospodářské a rozpočtové situace považuje za obzvláště důležité.
  Do přípravy, provádění a hodnocení programů a projektů politiky soudržnosti musí být povinně zapojena občanská společnost.
  Před schválením programů a vyplacením peněz musí být splněny určité podmínky. Jde o tolik diskutovanou zásadu podmíněnosti.
  Obecně se Komise domnívá, že postupy už dost zásadně zjednodušila, ačkoliv – jak upozornilo několik nedávných stanovisek EHSV – je malé subjekty stále považují za příliš složité.
  Obecně vzato EHSV v plné míře souhlasí s většinou návrhů Evropské komise a toto stanovisko pouze usiluje o posílení specifického důrazu na organizovanou občanskou společnost, který je v těchto návrzích obsažen. Kupříkladu je EHSV přesvědčen, že partnerství zahrnující všechny partnery a zúčastněné strany při přípravě, provádění a následném hodnocení projektů realizovaných v rámci politiky soudržnosti EU přímo přispívá k jeho úspěchu, a proto vítá dosažený pokrok v podobě článku 5 tohoto nařízení. V této souvislosti je EHSV ochoten přispívat ke kodexu chování, který je zmíněn v článku 5, a je velice znepokojen signály Rady, že některé členské státy chtějí omezit provádění zásady partnerství. Vyzývá proto EK a Evropský parlament, aby tento vývoj zvrátily.
  EHSV schvaluje větší vyžívání předběžné a následné podmíněnosti ve strukturálních fondech EU s cílem dosáhnout konkrétnějších, skutečných a udržitelných výsledků. EHSV však odmítá makroekonomickou podmíněnost, jež penalizuje regiony a občany, kteří nenesou odpovědnost za makroekonomická rozhodnutí přijatá na vnitrostátní či evropské úrovni.
  EHSV uznává, že EK vynaložila úsilí za účelem zjednodušení postupů, ale považuje je za nedostačující. Postupy jsou i nadále příliš složité. Kvůli přílišnému důrazu na audit a postupy brání vnitrostátní i evropské orgány snadnému přístupu malých a středních podniků a nevládních organizací k finančním prostředkům EU. Je nutné omezit byrokracii, především v zemích, kde federální územní systémy vytvářejí další nadbytečnou byrokracii.
  
  
• ECO/315 Fond soudržnosti
  EHSV v zásadě souhlasí s přístupem Komise, co se týče nového návrhu nařízení o Fondu soudržnosti, a zejména souhlasí s úsilím o harmonizaci postupů týkajících se různých fondů s postupy stanovenými obecným nařízením, ačkoli zdůrazňuje některé kritické body, jež jsou uvedeny dále, které by bylo potřeba prozkoumat a vylepšit, zvlášť s ohledem na období, jímž EU prochází kvůli finanční krizi a krizi státního dluhu.
  EHSV podporuje rozhodnutí Komise o zásadním omezení zásahů snížením počtu tematických oblastí, což je v tomto krizovém období významný způsob, jak omezit plýtvání, soustředit prostředky na specifické činnosti a rozšířit multiplikační efekt, který je hnací silou ve prospěch růstu a zaměstnanosti.
  EHSV souhlasí s návrhem na financování nástroje pro propojení Evropy, ale ne s vytvářením zvláštního fondu pro tento účel, neboť by to mohlo vést ke zbytečnému překrývání.
  Pro EHSV je naprostou prioritou otázka zjednodušení ve všech směrech jak u Fondu soudržnosti, tak u všech strukturálních fondů. Týká se to zejména omezení administrativního zatížení a možného stanovení paušální částky pro některé typy projektů. Byla by přesto uplatněna zásada „pouze jednou“.
  Co se týká spolufinancování, je třeba pečlivěji zhodnotit a přezkoumat jeho kritéria, jež by měla souviset s reálnými podmínkami rozpočtu místních a regionálních orgánů, aby se předešlo tomu, že ty nejslabší nebudou mít přístup k žádnému financování.
  
  
• ECO/316 Evropský fond pro regionální rozvoj
  Ačkoliv EHSV vítá návrhy Komise na tematické zaměření jako prostředek k omezení roztříštěnosti úsilí, přesto doporučuje prokázat větší flexibilitu, především proto, aby bylo možné snadněji uplatnit územní přístup, a tím zlepšit účinnost politiky.
  V důsledku krize může nedostatek jak veřejných, tak soukromých finančních prostředků vyústit v problémy s poskytováním nezbytného spolufinancování pro opatření, jež jsou zásadní pro uskutečnění žádoucích změn. EHSV je toho názoru, že flexibilní a zodpovědný přístup k mírám spolufinancování a k ustanovením o podmíněnosti by zlepšil pravděpodobnost trvalého dopadu opatření financovaných fondy.
  Evropský fond pro regionální rozvoj může mít značný dopad jak na dosažení cílů konvergence, tak na celoevropské cíle v oblasti konkurenceschopnosti. Vzhledem k tomu, že míru finančních prostředků nelze nijak zásadně navýšit, EHSV je přesvědčen, že existuje další potenciál, budou-li stanoveny jasnější cíle a zajistí-li se, že navrhované investiční priority budou striktněji propojeny s cíli. Jelikož územní přístup umožňuje stanovit přesnější cíle, EHSV je toho názoru, že je třeba klást větší důraz na celoevropské strategie zaměřené na území, jako jsou současné či budoucí makroregionální strategie jakožto odkazy na specifické cíle pro dané oblasti.
  
  
• ECO/317 Nařízení o územní spolupráci
  EHSV rovněž podporuje tendenci tematického zaměřování zásad a investičních priorit v jednotlivých složkách spolupráce, je však třeba přihlížet ke specifikům a potřebám jednotlivých států a regionů.
  EHSV vítá a podporuje úsilí o zjednodušení pravidel na všech příslušných úrovních: na úrovních příjemců, programových orgánů, zúčastněných členských států a třetích zemí, i na úrovni Komise.
  EHSV obzvlášť vítá sjednocení řídících a certifikačních orgánů, jednodušší vykazování nákladů, podávání zpráv v elektronické podobě a vypracování výročních zpráv jen v letech 2017 a 2019.
  Stanovení společných ukazatelů (uvedených v příloze nařízení) pro hodnocení konkrétních výstupů jednotlivých programů je také významným prvkem umožňujícím lepší hodnocení výsledků a účinnosti konkrétních strukturálních opatření.
  Zapojení subjektů občanské společnosti je důležité i na úrovni menších projektů, které mají potenciál zvýšit přidanou hodnotu opatření, zejména v oblasti přeshraniční spolupráce.
  
  
• ECO/318 Evropské seskupení pro územní spolupráci
  EHSV podporuje navrhované změny nařízení o Evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) a věří, že se díky tomu upevní prostřednictvím společných evropských řešení právní nástroj ESÚS, a že ESÚS budou v budoucnosti základním nástrojem územní spolupráce a územní soudržnosti.
  EHSV si byl vždy vědom přidané hodnoty systémů víceúrovňové správy, a podporuje proto vytváření ESÚS, jež usnadňují zapojení všech zainteresovaných stran z makroregionu, evropského regionu nebo přeshraničního regionu. Víceúrovňová správa by se však měla posílit zapojením hospodářských a sociálních subjektů. EHSV proto navrhuje, aby se změnou nařízení usnadnilo aktivní zapojení sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti do evropských seskupení pro územní spolupráci. Zapojením občanské společnosti se posílí vazba mezi ESÚS a strategií Evropa 2020 a odvětvovými politikami.
  EHSV navrhuje, aby Rada a Evropský parlament toto nařízení, jež má velmi specifickou povahu, rychle přijaly, aniž by se čekalo na přijetí celého balíčku politiky soudržnosti. Může se tak urychlit jeho vstup v platnost.

Plenární zasedání dále schválilo tato stanoviska relevantní pro podnikatele a zaměstnavatele:

• INT/621 Hladina akustického tlaku motorových vozidel
  Cílem návrhu je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí a ochranu vnitřního trhu motorových vozidel z hlediska jejich akustického tlaku.
  Návrh usiluje o snížení hluku v okolním prostředí zavedením nové zkušební metody pro měření emisí hluku, snížením přípustné hladiny akustického tlaku a zahrnutím dalších ustanovení týkajících se emisí hluku do postupu schvalování typu. Jeho cílem je rovněž zajistit bezpečnost silničního provozu a bezpečnost práce zavedením požadavků na minimální úroveň hluku u elektrických a hybridních vozidel.
  Tento návrh představí novou zkušební metodu pro měření emisí hluku a změní mezní hodnoty pro schvalování typu motorových vozidel. Zároveň poprvé řeší otázku minimální úrovně hluku elektrických nebo hybridních vozidel.
  Návrh zrušuje směrnici 70/157/EHS a její následné změny. Ve srovnání se stávajícím aktem návrh stanoví nové požadavky: nový zkušební protokol, nové mezní hodnoty, další ustanovení týkající se emisí hluku a minimální hladinu hluku pro elektrická a hybridní vozidla. Tento návrh je v souladu s cílem EU zajistit vysokou úroveň bezpečnosti silničního provozu, bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí.
  EHSV podporuje iniciativu Komise, která hodlá aktualizovat a snížit mezní hodnoty hluku motorových vozidel. EHSV sdílí také velkorysé záměry tohoto návrhu, které celkově umožní snížit hlukovou zátěž z vozidel o přibližně 25 %.
  EHSV však lituje, že tento problém nebyl řešen pomocí integrovaného přístupu, jenž by umožnil ještě účinnější snížení hluku, což by bylo přijatelnější pro občany.
  Dále se EHSV pozastavuje se značným údivem nad skutečností, že nové mezní hodnoty mají být aplikovány na základě klasifikace vozidel, jež sahá až do roku 1985, a nebere v úvahu vývoj trhu. Měly by se doplnit nové třídy vozidel s mezními hodnotami odpovídajícími jejich specifickým vlastnostem.
  EHSV se domnívá, že návrh nebere dostatečně v úvahu čas potřebný k realizaci opatření nutných k tomu, aby se vozidla přizpůsobila novým mezním hodnotám hluku, a doufá, že časový plán bude přehodnocen. První fáze by mohla být vyloučena a bylo by vhodné se přímo zaměřit na konečný výsledek.
  
  
• REX/351 Globální přístup k migraci a mobilitě
  Migrace v současné době jednoznačně zaujímá vrchní příčku v politickém programu Evropské unie. Arabské jaro a události v jižním Středomoří v roce 2011 ještě více zdůraznily, že EU potřebuje soudržnou a ucelenou migrační politiku.
  Toto sdělení předkládá hodnocení globálního přístupu k migraci a určuje způsob, jak dosáhnout ucelenějšího, systematičtějšího a strategičtějšího politického rámce pro vztahy EU se všemi příslušnými zeměmi mimo EU. Tento přístup byl koncipován tak, aby vyváženě a uceleně řešil všechny příslušné aspekty migrace, a to v partnerství se zeměmi mimo EU.
  Existuje rovněž potřeba posílit soudržnost politiky s jinými oblastmi politiky a zlepšit tematickou a zeměpisnou vyváženost. Globální přístup by měl proto lépe odrážet strategické cíle Unie a přeměňovat je na konkrétní návrhy dialogu a spolupráce, zejména s jižními a východními sousedy, Afrikou, zeměmi zapojenými do procesu rozšíření a dalšími strategickými partnery.
  Globální přístup musí být strategičtější a účinnější, musí nastolit pevnější vazby a soulad mezi příslušnými oblastmi politiky EU a mezi vnějším a vnitřním rozměrem těchto politik.
  EHSV souhlasí s globálním přístupem k migraci a mobilitě, který úzce propojuje přistěhovaleckou a azylovou politiku s vnější politikou EU.
  Dialogy o migraci a mobilitě mezi EU a třetími zeměmi musí mít primárně za cíl zajistit, aby k migraci docházelo legálním a řádným způsobem, zaručit mezinárodní právo na azyl, omezit nelegální přistěhovalectví a bojovat proti zločineckým sítím obchodu s lidmi.
  Partnerství v oblasti mobility, která představují společná politická prohlášení, musí být přetvořena na mezinárodní dohody. Výbor je toho názoru, že partnerství v oblasti mobility musí zahrnovat čtyři pilíře globálního přístupu: usnadňování a organizaci legální migrace a mobility; prevenci a omezování nelegální migrace a obchodování s lidmi; podporu mezinárodní ochrany a posílení vnějšího rozměru azylové politiky; maximalizaci dopadu migrace a mobility na rozvoj.
  Výbor navrhuje do partnerství v oblasti mobility zahrnout genderové hledisko. V určitých případech je totiž situace přistěhovalkyň ožehavější. Tyto ženy musí často čelit zneužívání, diskriminaci a extrémnímu vykořisťování.
  Třetí země, se kterými jsou sjednávána partnerství v oblasti mobility, musí být signatáři Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků, musí vytvořit vhodné azylové struktury a být bezpečnými státy, pokud jde o otázku lidských práv. Také budou muset být ratifikovány Úmluva OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a její protokoly o obchodování s lidmi a převaděčství migrantů.
  EHSV požaduje, aby měla EU společný azylový systém, který by zahrnoval vysokou míru legislativní harmonizace.
  Největší úskalí představují dohody týkající se migrace pracovních sil, do nichž musí být zapojeni sociální partneři – evropští i ti ze třetích zemí. EU musí mít otevřenou politiku pro přijímání přistěhovalců, se střednědobým zaměřením přesahujícím současnou hospodářskou krizi, která bude zohledňovat demografickou situaci.
  EHSV ve spolupráci s Evropskou komisí bude nadále podporovat činnost Evropského fóra pro integraci. Je toho názoru, že během příštích let bude integrace strategickou výzvou v zájmu Evropy, osob přistěhovaleckého původu a všech občanů.
  
  
• SOC/451 Uznávání profesních kvalifikací a správní spolupráce
  Mobilita kvalifikovaných odborníků je v Evropské unii na nízké úrovni. V oblasti mobility přitom zřejmě existuje značný nevyužitý potenciál: podle průzkumu Eurobarometru z roku 2010 uvažuje 28 % občanů EU o práci v zahraničí. Uznávání odborných kvalifikací je klíčem k tomu, aby se základní svobody vnitřního trhu staly pro občany EU skutečností. Mobilita se zároveň nesmí dít na úkor spotřebitelů, a zejména pacientů, kteří od odborníků ve zdravotnictví předpokládají odpovídající jazykové znalosti. Možnosti, které nabízí integrovanější trh služeb, navíc zůstávají v oblasti odborných služeb nevyužívány.
  Modernizace směrnice by zároveň byla odpovědí na potřeby členských států, které čelí narůstajícímu nedostatku kvalifikovaných pracovníků. V tomto ohledu představuje mobilita občanů EU v rámci jednotného trhu důležitý prvek. Nedostatek pracovníků bude v budoucnu nejen přetrvávat, ale předpokládá se, že zejména ve zdravotnictví, školství a také v odvětvích vykazujících růst, jako je stavebnictví nebo služby související s podnikáním, bude ještě větší. Navrhovaná modernizace stávajících ustanovení má následující cíle:
  - zmenšit složitost postupů pomocí evropského profesního průkazu, který by ve větší míře využíval výhod již úspěšně fungujícího systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI);
  - reformovat obecná pravidla pro usazení v jiném členském státě nebo pro dočasnou změnu působiště;
  - modernizovat systém automatického uznávání, a to zejména v případě zdravotních sester a ošetřovatelů, porodních asistentek, farmaceutů a architektů;
  - nabídnout ve směrnici právní rámec pro částečně kvalifikované odborníky a notáře;
  - vyjasnit záruky pro pacienty, kteří narážejí na potíže v oblasti jazykových znalostí, a lépe vyjádřit v právním rámci rizika spojená se zanedbáním povinné péče;
  - vytvořit právní požadavek na poskytování uživatelsky vstřícných a obsažných informací o pravidlech, jimiž se řídí uznávání kvalifikací, jež se bude opírat o komplexní zařízení elektronické správy pro celý postup uznávání;
  - zahájit proces systematického posuzování a vzájemného hodnocení všech regulovaných povolání v členských státech.
  Uznávání odborných kvalifikací z jiných členských států je zásadním nástrojem na zvyšování mobility občanů EU, a tím k provádění vnitřního trhu.
  Potenciál občanů EU připravených přijmout zaměstnání v jiném členském státě ještě není dostatečně využíván. Důvodem pro to jsou různé překážky při uznávání odborných kvalifikací z jiných členských států.
  EHSV proto obecně vítá návrh na změnu směrnice 2005/36/ES, jenž má prostřednictvím zjednodušení postupů a zvýšení transparentnosti pro občany EU odstranit problémy s uznáváním odborných kvalifikací.
  EHSV vítá evropský profesní průkaz, jenž představuje vítané procesní zjednodušení. Jednotlivá ustanovení však mohou z pohledu EHSV ohrozit bezpečnost a zdraví spotřebitelů a pacientů.
  Vzhledem k velkému počtu evropských systémů v oblasti odborných kvalifikací se EHSV obává, že bude docházet k překrývání, platnosti více předpisů současně či dokonce k protikladům. Z tohoto důvodu je nutné vyjasnit postavení směrnice o uznávání odborných kvalifikací vůči nástrojům evropského kvalifikačního rámce a evropských norem. Dále je rovněž nutné rozsáhlé provádění evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS).
  EHSV vítá rozšíření možností automatického uznávání prostřednictvím společných zásad odborné přípravy. Ve směrnici však musí být stanoveny předpoklady postupu, postup a kritéria, podle nichž Komise stanovuje společné zásady odborné přípravy. Minimální usnášeníschopnost musí být zvýšena nejméně na 50 % + 1 členský stát.
  
  
• INT/624, 625, 626 Veřejné zakázky: vodní hospodářství, doprava, energetika a poštovní služby
  Veřejné orgány každoročně vynaloží 18 % HDP na výrobky, služby a práce. Vzhledem k objemu nákupů lze zadávání veřejných zakázek použít jako účinný nástroj pro dosažení jednotného trhu, který podněcuje inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.
  V době rozpočtových omezení musí politika v oblasti zadávání veřejných zakázek zajistit optimální využívání těchto fondů, aby podpořila růst a vytvořila pracovní místa, a přispěla tak ke splnění cílů strategie Evropa 2020. Vzhledem k daným výzvám je potřeba revidovat a modernizovat stávající právní předpisy upravující zadávání veřejných zakázek. To se netýká jen zadávání zakázek státem a orgány veřejné správy, ale též zadávání zakázek provozovateli veřejných služeb, kteří mají svůj vlastní specifický režim zadávání zakázek.
  Reforma právních předpisů o veřejných zakázkách představuje jedno z dvanácti prioritních opatření uvedených v Aktu o jednotném trhu, který byl přijat v dubnu 2011. 
  Cílem návrhu směrnice je zevrubně modernizovat stávající prostředky a nástroje, zejména prostřednictvím zjednodušení a zpružnění pravidel a postupů, zjednodušení přístupu malých a středních podniků na trh veřejných zakázek a umožnění kvalitnějšího využívání veřejných zakázek.
  Výbor se i v tomto stanovisku řídí stejnými zásadami a hledisky, jaké uplatnil ve stanovisku CESE 1162/2011 k zelené knize o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek.
  EHSV zdůrazňuje, že pro zadávání veřejných zakázek je důležité mít na zřeteli inovační hlediska, hlediska životního prostředí a sociální hlediska strategie Evropa 2020.
  EHSV opět potvrzuje svou podporu pro udělování veřejných zakázek vyhrazených chráněným dílnám pro osoby se zdravotním postižením a sociálním podnikům, které poskytují pracovní místa dalším znevýhodněným skupinám, a to v zájmu zajištění rovných příležitostí. EHSV považuje za správné, že veřejní zadavatelé mohou vyloučit z účasti na veřejné zakázce uchazeče, kteří nesplnili povinnosti stanovené právními předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí nebo ustanoveními mezinárodního sociálního práva a mezinárodního práva v oblasti životního prostředí.
  EHSV navrhuje, aby byly členské státy vybídnuty k ratifikaci Úmluvy MOP č. 94 o pracovních ustanoveních ve veřejných zakázkách z roku 1949 a k uplatňování těchto zásad.
  EHSV se domnívá, že je mezi kritérii výběrového řízení nadále kladen příliš velký důraz na podporu „nejnižší ceny“ nebo „nejnižších nákladů“. Toto kritérium by mělo být používáno pouze výjimečně a nemělo by se stát pravidlem.
  Víceúrovňová struktura subdodavatelského řetězce způsobuje problémy při prosazování kolektivních smluv, pracovních podmínek a postupů na ochranu zdraví a bezpečnosti. EHSV se domnívá, že je třeba zpřísnit ustanovení o subdodávkách.
  EHSV je pro zachování rozlišení mezi službami typu A a službami typu B, pokud to nenaruší právní jistotu a možnost rozšíření přeshraničních smluv na služby typu B. Dále se domnívá, že zmínku o službách náboženských organizací a službách poskytovaných odbory, které jsou v současné době uvedeny v příloze XVI a v příloze XVII návrhů, je nutné vyškrtnout.

Vladimíra Drbalová
Mezinárodní vztahy - Mezinárodní organizace a EU
členka EHSV