481. plenární zasedání EHSV (Brusel, 23. – 24. 5. 2012)

Hostem zasedání komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku John Dalli. Přijata dvě stanoviska českých členů EHSV.

Hosty 481. plenárního zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) byli Louis Galea, člen Evropského účetního dvora, a John Dalli, evropský komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku. Plenární zasedání projednalo a přijalo 30 stanovisek. K pěti pro zaměstnavatele a podnikatele nejdůležitějším patří i dvě stanoviska členů české delegace v EHSV:

• INT/607 Malé podniky – Velký svět (zpravodaj Ivan Voleš, Hospodářská komora ČR)
  Pouze 13 % malých a středních podniků se sídlem v EU působí na mezinárodní úrovni mimo území EU, ať již obchodují, investují nebo spolupracují se zahraničními partnery jinou formou. Komise pracuje na vytvoření soudržnější a účinnější strategie EU pro podporu malých a středních podniků na mezinárodních trzích. Tato nová strategie EU představená ve sdělení stanovuje následující oblasti činnosti:
  - posilování stávající nabídky podpůrných služeb na prioritních trzích;
  - zlepšení struktury řízení sítě Enterprise Europe Network s cílem zlepšit spolupráci s hostitelskými organizacemi a zúčastněnými subjekty;
  - zajišťování důslednějších podpůrných programů na úrovni EU, aby tak byl zlepšen jejich dopad; v současné době existuje na národních úrovních více než 300 podpůrných programů, které jsou často zaměřeny jen na jeden rostoucí region, zatímco mezitím dochází k růstu v nových regionech;
  - propagace klastrů a sítí pro internacionalizaci malých a středních podniků;
  - koordinace celoevropské spolupráce na prioritních trzích, aby vynaložené veřejné zdroje byly využívány nejlepším možným způsobem;
  - vytvoření jednotného místa internetového přístupu k informacím pro malé a střední podniky, které hodlají pracovat za hranicemi EU;
  - posilování stávajících politik EU s cílem urychlit mezinárodní růst evropských malých a středních podniků.
  Všechny orgány EU se budou na provádění této strategie podílet ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami z malých a středních podniků a měly by se při zvažování nových aktivit na podporu internacionalizace malých a středních podniků držet priorit a základních zásad stanovených v tomto sdělení, a to jak v krátkodobém, tak i dlouhodobějším horizontu.
  
  Shrnutí stanoviska
  Využití potenciálu vstupu evropských malých a středních podniků (MSP) na třetí trhy, zejména ty rychle rostoucí, se může stát významným faktorem podpory růstu a zaměstnanosti. Je proto třeba, aby se internacionalizace MSP stala součástí všech politik EU týkajících se MSP.
  Výbor lituje, že se sdělení omezilo převážně na podporu vývozců a investorů. Výbor konstatuje, že evropská podpora internacionalizace by měla přihlížet k podporám na národní úrovni, které by neměla dublovat, ale doplňovat tam, kde to vyplývá z kompetencí EU.
  Výbor žádá lepší řízení vnějších programů a odpovídající komunikační nástroje na podporu vývozců.
  Důležitým předpokladem pro internacionalizaci MSP je přístup k financím, a to zejména v době krize. EHSV proto vyzývá Komisi k vytvoření nových podpůrných finančních nástrojů internacionalizace MSP, jako jsou záruky pro exportní financování, pojištění zahraničních aktivit a jednoduché poskytování úvěrů prostřednictvím garantované kreditní karty.
  Výbor požaduje, aby byly sjednoceny podmínky různých regionálních programů. Žádá rovněž přehodnotit stávající pravidlo, podle nějž mohou podporu na účast v akcích programu čerpat pouze MSP z partnerských zemí.
  EHSV navrhuje řadu konkrétních kroků, které by mohly na evropské úrovni vhodně doplnit stávající podpory, a podporuje myšlenku svolávat každoročně fórum k hodnocení výsledků internacionalizace. Požaduje, aby se stalo stálou platformou, do níž by byli účinně zapojeni sociální partneři spolu s ostatními zainteresovanými stranami včetně EHSV.
  
  
• NAT/558 Přenosné baterie a akumulátory obsahující kadmium (zpravodaj Josef Zbořil, SP ČR)
  Směrnice o bateriích (směrnice 2006/66/ES) usiluje o to, aby používání baterií a akumulátorů a dopad činnosti všech subjektů zapojených do jejich životního cyklu mělo co možná nejmenší environmentální dopad. Zavádí zvláštní pravidla pro uvádění baterií a akumulátorů na trh EU, pro sběr, recyklaci a zneškodňování odpadních baterií a akumulátorů a pro nakládání s nimi. Směrnice zakazuje uvádět na trh baterie a akumulátory obsahující rtuť a kadmium. Zákaz používání baterií a akumulátorů obsahujících kadmium se vztahuje na „přenosné baterie nebo akumulátory, které obsahují více než 0,002 % (hmotnostních) kadmia, včetně baterií a akumulátorů zabudovaných do zařízení“ (čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice o bateriích).
  Ustanovení čl. 4 odst. 3 zavádí výjimku pro používání baterií a akumulátorů určených pro použití v
  a)  nouzových a poplašných systémech, včetně nouzového osvětlení;
  b)  zdravotnických přístrojích;
  c)   bezšňůrových elektrických nástrojích.
  Podle čl. 4 odst. 4 směrnice o bateriích má Komise přezkoumat výjimku ze zákazu používání kadmia v přenosných bateriích a akumulátorech určených pro použití v bezšňůrových elektrických nástrojích (čl. 4 odst. 3 písm. c)) a zároveň předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu s případnými odpovídajícími návrhy zákazu kadmia v bateriích a akumulátorech.
  
  Shrnutí stanoviska
  EHSV vítá návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech, pokud jde o uvádění na trh přenosných baterií a akumulátorů obsahujících kadmium, které jsou určené do bezšňůrových elektrických nástrojů a související posouzení dopadu.
  Výbor doporučuje přijetí návrhu směrnice shora uvedené s tím, že konečné datum ukončení uvádění na trh baterií s obsahem kadmia vyšším, než 0,002 % (hmotnostních) bude stanoveno na 31. prosince 2015. Po tomto datu by mělo být možné uvádět na trh pouze zařízení pro bezpečnostní a poplachové systémy a speciální zdravotnické přístroje s bateriemi s obsahem kadmia.
  Výbor také doporučuje navržené udělení prováděcí pravomoci Komisi ve smyslu a rozsahu, uvedeném v návrhu směrnice. Udělení této pravomoci podle návrhu směrnice musí zajišťovat transparentnost procesů a plnou odpovědnost aktérů za uplatnění prováděcí pravomoci Komisí. Výbor požaduje, aby pracovní orgány působily transparentně a za svá rozhodnutí byly odpovědné.
  
  
• TEN/477 Digitální trh jako hnací síla růstu
  Po dvacet let byl jednotný trh hlavní hnací silou růstu Evropy. Vzhledem k rozvoji technologií se jednotnému trhu otevírají nové příležitosti, jak zajistit budoucí hospodářský růst a konkurenceschopnost. Realizaci těchto příležitostí prozatím stojí v cestě otázky důvěry spotřebitelů, nedostatečná digitální infrastruktura, omezený přístup k digitálnímu obsahu a roztříštěné digitální trhy.
  Dánské předsednictví proto žádá EHSV, aby prozkoumal, jaké případné kroky na úrovni EU by umožnily plně využít potenciál jednotného digitálního trhu. Hlavní otázkou, jíž je třeba se v tomto kontextu zabývat, je posílení poptávky a nabídky zboží a služeb on-line díky větší jistotě pro spotřebitele a lepším rámcovým podmínkám pro podniky.
  
  Shrnutí stanoviska
  Je třeba rychle dokončit pokrytí celého evropského území včetně zámořských zemí a území užitečnými infrastrukturami. Provozovatelé musí zaručit univerzální přístup pro všechny oblasti, i ty odlehlé. Zásadními předpoklady jsou přístup pro všechny části veřejnosti včetně seniorů k materiálům a programům a k odborné přípravě na jejich využívání.
  Informační a komunikační technologie (IKT) by měly podléhat normám s cílem zaručit jejich úplnou interoperabilitu a soulad. Výbor ostatně připomíná svůj kladný postoj vůči otevřenému a neutrálnímu internetu.
  Pokud jde o obchodování po internetu, EHSV soudí, že harmonizace vnitrostátních sazeb DPH bude pro podniky i občany skutečně výhodná, pokud však nebude záminkou k tomu, aby se sazby zvýšily. Provozovatelé a občané by měli snadno získat všechny informace o svých právech, aby mohli v klidu uskutečňovat přeshraniční transakce.
  Podle názoru Výboru by se zástupci občanské společnosti měli podílet na budování evropské digitální ekonomiky a všechny projekty by měly mít digitální a sociální součást.
  Při hledání nových trhů je podle EHSV třeba spojit technologické inovace a výrobu (konstruktéři) v Evropě. Začínající podniky v odvětví IKT by měly být schopny realizovat svůj potenciál rychlého růstu.
  Celoživotní vzdělávání a učení pomáhají zaměstnancům udržet se v zaměstnání. Digitální technologie mohou tento proces usnadnit.
  Pro EHSV je třeba v digitální ekonomice i jinde uvažovat pouze o důstojných pracovních místech, jelikož umožňují zvýšení celkové poptávky.
  
  
• INT/640 Celní kodex Unie
  Cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex), bylo přizpůsobení celních předpisů tak, aby vyhovovaly elektronickému prostředí pro oblast cel a obchodu, ale také aby je upravovaly. Tím se také naskytla příležitost provést zásadní revizi celních předpisů s cílem tyto předpisy zjednodušit a lépe strukturovat. Nařízení vstoupilo v platnost 24. června 2008, avšak dosud není použitelné. Použije se, až vstoupí v platnost jeho prováděcí předpisy, a nejpozději 24. června 2013.
  Z technických (komplexnost nového systému) a právních důvodů (vstup Lisabonské smlouvy v platnost) považovala Komise za vhodné pozměnit a přepracovat nařízení (ES) č. 450/2008 před jeho plánovaným datem použití.
  Pozměňovací návrhy, na kterých se dohodly všechny zainteresované strany, jsou zahrnuty do navrhovaného přepracovaného znění právního předpisu přejmenovaného na nařízení o celním kodexu Unie.
  Cíle politik tohoto nařízení zůstávají beze změn.
  
  Shrnutí stanoviska
  Výbor vítá přepracování nařízení o Modernizovaném celním kodexu, jelikož považuje jednotnou celní politiku za nezbytnou podmínku hospodářské konkurenceschopnosti EU na celosvětové úrovni. Přestože souhlasí s přepracovaným zněním navrženým Komisí, zdůrazňuje, že k realizaci jednotného celního prostoru jsou zapotřebí závazné lhůty a jednotný výklad předpisů v celé EU. Stanovisko vyzývá ke zřízení evropské vysoké celní školy a požaduje odpovídající vnitrostátní a unijní financování.
  
  
• SOC/440 Společenská odpovědnost podniků
  V říjnu 2011 Evropská komise zveřejnila novou politiku týkající se sociální odpovědnosti podniků.
  Uvádí se v ní, že „aby podniky bezezbytku naplňovaly svoji sociální odpovědnost, měly by mít systém pro začleňování sociálních, environmentálních a etických otázek a hledisek týkajících se lidských práv do své podnikatelské činnosti a hlavní strategie, a to v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami“.
  Nová politika předkládá akční program pro období 2011–2014, který pokrývá 8 oblastí:
  - zlepšení viditelnosti sociální odpovědnosti podniků a šíření osvědčených postupů;
  - zlepšení a sledování úrovně důvěry v podniky;
  - zlepšení postupů v oblasti samoregulace a společné regulace;
  - posílení zohledňování sociální odpovědnosti podniků trhem;
  - zlepšení zveřejňování sociálních a environmentálních informací společnostmi;
  - další začleňování sociální odpovědnosti podniků do vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu;
  - zdůrazňování významu politik v oblasti sociální odpovědnosti podniků na vnitrostátní nebo nižší úrovni;
  - lepší slaďování evropských a celosvětových přístupů k sociální odpovědnosti podniků.
  Zpráva o provádění tohoto akčního programu by měla být zveřejněna včas tak, aby mohla být předložena k přezkumu na schůzi plánované v polovině roku 2014.
  
  Shrnutí stanoviska
  EHSV vítá úsilí Komise o podporu odpovědných podnikatelských praktik prostřednictvím řady politických iniciativ, jež jsou popsány v balíčku „Odpovědné podniky“ a jsou součástí strategie Evropa 2020.
  EHSV konstatuje, že Evropská komise uznává dobrovolnou povahu sociální odpovědnosti podniků, zdůrazňuje, že došlo k pokroku v povědomí o sociální odpovědnosti na úrovni podniků, a uznává potřebu pružnosti, aby podniky mohly být inovativní.
  Akční plán Komise odráží hlavně zastaralou (a nyní opuštěnou) definici sociální odpovědnosti podniků a jeho text je pouhým pokračováním propagační činnosti posledních deseti let. Výbor by spíše očekával plány týkající se toho, co by mělo být v „obnovené strategii“ nové: plány na podporu a pomoc podnikům, aby převzaly odpovědnost za svůj dopad na společnost a aby svým akcionářům ukázaly, jak se o to snaží.
  Sociální odpovědnost podniků je součástí koncepce udržitelného rozvoje. Přínos sociálně odpovědného jednání by měl zviditelňovat pozitivní úlohu podniků ve společnosti, která přesahuje rámec čistě ekonomických hodnot.
  EHSV se domnívá, že je třeba konstruktivně změnit rétoriku na toto téma tak, aby byly podniky chápány jako subjekty, jež jsou součástí společenství.
  Výbor souhlasí s Komisí, že předpokladem pro naplnění odpovědnosti, již mají podniky za dopady své činnosti vůči společnosti, je dodržování platných právních předpisů a kolektivních dohod.

Stanoviska jsou dostupná na www.eesc.europa.eu.  

Vladimíra Drbalová
Mezinárodní vztahy – Mezinárodní organizace a EU
členka EHSV