Michel Barnier oslovil 464. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru

„Finanční kruhy by měly podporovat podnikání a ne, aby podniky podporovaly finanční kruhy. “ 

Michel Barnier, Komisař EU pro vnitřní trh a služby

V pořadí již 464. plenárního zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV), které se konalo v Bruselu ve dnech 14. – 15. července 2010, se účastnil Michel Barnier, Komisař EU pro vnitřní trh a služby, který představil svou vizi budoucnosti vnitřního trhu a další kroky Komise vycházející z doporučení Maria Montiho. Zdůraznil především účinnější regulaci finančních trhů, lepší vymahatelnost pravidel vnitřního trhu a budoucí potenciál digitální agendy. Dalším hostujícím vystupujícím byl Olivier Castel, státní rada pro evropské záležitosti belgické vlády, který informoval členy EHSV o hlavních prioritách belgického předsednictví.

Plenární zasedání projednalo a přijalo tato stanoviska relevantní pro zaměstnavatelskou a podnikatelskou komunitu:

• INT/520 Lisabonská smlouva a fungování vnitřního trhu
  Budoucí politické pokyny Komise ke strategii Evropa 2020 a četná prohlášení komisařů a politických činitelů na vnitrostátní úrovni se chtějí vydat toutéž cestou, směrem k jednotnému trhu, jenž bude postupně čím dál více zaměřen na občany a posílen výslovným odkazem na Listinu základních práv, jež má „stejnou právní sílu jako Smlouvy“, třebaže v některých členských státech existují určitá omezení.
  Do legislativního postupu týkajícího se vnitřního trhu budou kromě toho zasahovat vnitrostátní parlamenty, jež mají dohlížet na dodržování zásady subsidiarity jako regulátoru výkonu pravomocí sdílených Unií a členskými státy, díky dvěma protokolům – o úloze vnitrostátních parlamentů a o používání zásad subsidiarity a proporcionality.
  Pokud budou preventivní opatření vnitrostátních parlamentů fungovat dobře a kontrola vykonávaná na základě používání zásady subsidiarity se ukáže jako dostatečně účinná a kvalitní k tomu, aby plně podporovala „mechanismus včasného varování“, který Lisabonská smlouva přejímá od Ústavy, je možné, že členské státy budou méně kritizovat právní předpisy Unie za to, že zasahují do národních kompetencí, a evropští občané je nebudou tolik pociťovat jako projev jakéhosi „bruselského centralismu“. K tomu by však ještě bylo třeba, aby vnitrostátní parlamenty posílily svoje zapojení do sítě, protože dosah a účinnost „mechanismu včasného varování“, přestože se jedná o individuální právo přiznané každé komoře, závisí na schopnosti vnitrostátních parlamentů kolektivně se organizovat.
  Lisabonská smlouva také pro vnitřní trh jednotně zavádí „řádný legislativní postup“ (spolurozhodování podle článku 251 Smlouvy o ES), o čemž svědčí zejména článek 48 Smlouvy o fungování EU týkající se opatření nutných v oblasti sociálního zabezpečení k volnému pohybu pracovníků.
  Lisabonská smlouva má tak za cíl usnadnit rozvoj vnitřního trhu tím, že pro tuto oblast jednotně stanoví postup spolurozhodování, který nazývá „řádným legislativním postupem“, avšak připojuje k institucím Unie nového partnera pro rozhodování, a to vnitrostátní parlamenty, s nimiž bude napříště nutno počítat při přijímání všech legislativních opatření, která se mohou vztahovat na vnitřní trh.
  
  
• CCMI/072 Evropské technologické, průmyslové a vědecké parky v době řízení krize
  EU potřebuje cílenější a integrovanější přístup zaměřený na zachování a rozvoj technologických, průmyslových a vědeckých parků (TPVP) v 21. století. Zejména v krizi a po ní by EU měla mít obsáhlejší strategii zaměřenou na využití případných úspěchů parků pro hospodářský růst a konkurenceschopnost. EU musí tyto činnosti provádět s vůdčím elánem a ambicemi. EHSV doporučuje určit a rozvíjet synergie s vlajkovými projekty EU v této oblasti, zejména s Evropským inovačním a technologickým institutem a jeho znalostními a inovačními společenstvími. Je třeba zdůraznit a podporovat rozvoj nových generací a forem parků. Je třeba podporovat význam parků při vytváření inovačních struktur. Pokud jde o regionální rozměr, je třeba posílit zapojení místní správy a aglomerací do rozvoje TPVP za uplatňování zásady subsidiarity. Je nutné zlepšit vytváření sítí mezi aktéry veřejného sektoru, podnikatelským sektorem a institucemi pro vyšší vzdělávání. Parky by mohly fungovat ve své funkci jako mosty mezi akademiky a průmyslem. Je žádoucí podporovat mapování TPVP v rámci Evropy formou komplexní databáze.
  
  
• TEN/404 Malé a středně velké podniky a energetická politika EU
  Evropská unie zavedla politiku posílení energetické účinnosti, která je zároveň součástí strategie Evropa 2020. Největší dopad na malé a střední podniky představuje rozsáhlá změna jejich přístupu k energii a její racionální využívání v podnicích. Činnost EU týkající se energetické účinnosti se doposud specificky nezabývala situací malých podniků a mikropodniků a její dopad na tyto podniky není znám. Stanovisko EHSV se vzhledem k výše uvedenému bude zabývat zejména: nutností školení pro zaměstnance malých a středních podniků týkající se obnovitelných energií a energetické účinnosti; způsobem, jakým se malé a střední podniky rozvíjejí, zejména s ohledem na délku jejich investičních a inovačních cyklů; zohledněním výzev, kterými se musí malé a střední podniky zabývat za účelem získání mikrogeneračních systémů čisté energie, které jsou napájeny z místních zdrojů, což by přispělo k energetické nezávislosti EU; vytvořením systému na podporu rozvíjení institucionálních kapacit organizací zastupujících MSP s cílem posílit jejich význam.
  
  
• ECO/275 Daň z finančních transakcí
  Daň z finančních transakcí (DFT) by mohla mít rozhodující vliv na chování finančních institucí, když by snížila počet velmi krátkodobých finančních transakcí, jež jsou také často spojeny s velkým rizikem. EHSV v zásadě podpořil myšlenku DFT ve svém stanovisku ke zprávě de Larosièrovy skupiny: EHSV se domnívá, že prvořadým cílem DFT by měla být změna současného chování finančního sektoru tím, že se sníží krátkodobé spekulativní finanční transakce. Očekávaného účinku by mohlo být dosaženo, kdyby DFT zasáhla největší měrou nejčastější transakce.
  Pokud DFT podstatně sníží krátkodobé obchodování s cennými papíry a deriváty, sníží také zisky ve finančním sektoru, což by mohlo vést ke snížení odměn, ale také výnosů daně ze zisku. Tradiční komerční bankovnictví by tím nebylo dotčeno. Tento typ bankovnictví, kde se vklady co nejvýhodněji investují, by se opět mohl stát hlavním smyslem finančního sektoru.
  Druhým hlavním cílem DFT je získání peněz do veřejných rozpočtů. Tento nový zdroj výnosů by se mohl využít k podpoře hospodářského rozvoje v rozvojových zemích, financování politik v oblasti klimatu v rozvojových zemích nebo snížení břemene veřejných rozpočtů. Poslední z uvedených využití také znamená, že finanční sektor splatí veřejné subvence. V dlouhodobé perspektivě by výnosy měly poskytnout nový všeobecný zdroj veřejných příjmů. DFT by měla progresivní charakter, protože zákazníci finančních institucí, stejně jako tyto instituce samotné, pokud obchodují vlastním jménem, patří k nejbohatším částem společnosti. Se zavedením této daně nejsou spojeny téměř žádné administrativní, technické nebo hospodářské náklady, protože tyto transakce již probíhají na počítačích. Potřeba zahrnout všechny transakce, tedy i mimoburzovní (OTC) trh do organizovaného obchodování ukazuje, že regulace a zdanění jako DFT se doplňují, nejsou vzájemně alternativní.
  DFT přináší dvojí užitek: mění chování finančního sektoru ve prospěch dlouhodobých základů a zároveň zvyšuje veřejné příjmy. Je třeba hledat takovou sazbu daně, jež povede k rovnováze obou těchto záměrů DFT – změny chování a daňových výnosů.
  
  
• SOC/367 Dopady stárnutí obyvatelstva na zdravotní a sociální systémy
  Z prognóz EUROSTATU vyplývá, že podíl obyvatel ve věku 65 let a více vzroste ze 17,1 % v roce 2008 na 30 % v roce 2060. Průměrný poměr mezi osobami v produktivním věku (15–64 let) a osobami ve věku nad 65 let se z dnešního poměru 4:1 změní v roce 2050 na 2:1.
  Evropská komise posuzuje důsledky stárnutí populace v Evropě, aby našla způsoby, jak je řešit. Ve svém nedávném sdělení Řešení dopadu stárnutí populace v EU (KOM(2009) 180 ze dne 29. dubna 2009) Komise zkoumá důsledky, které bude mít pro veřejné finance poskytování zdravotní a dlouhodobé péče a výplata příslušných důchodů tomuto rychle rostoucímu podílu populace.
  Dne 18. září 2009 požádala Komise EHSV o vypracování průzkumného stanoviska k tématu Dopady stárnutí obyvatelstva na zdravotní a sociální systémy. Toto stanovisko by mělo především přispět k posouzení důsledků tohoto stárnutí a zodpovědět např. tyto otázky: Co musejí systémy zdravotní péče a další podpůrné služby učinit (z hlediska organizace a kapacity), aby naplnily potřeby starší populace? Může technika přispět k poskytování zdravotní a dlouhodobé péče nákladově efektivním způsobem? Jaké příležitosti s sebou mohou výzvy přinést? Jaké nástroje EU budou lepší k provádění opatření politik? Jak začlenit opatření související se stárnutím do různých politik EU?
  
  
• SOC/376 Nové výzvy integrace
  Evropská unie nyní stojí na počátku nové fáze přistěhovalecké a integrační politiky. Závěry poslední ministerské konference o integraci vyzývají Komisi, aby vypracovala nový program pro integraci, a zdůrazňují úlohu občanské společnosti a Evropského fóra pro integraci.
  EHSV pověřil stálou studijní skupinu IMI vypracováním této informační zprávy s cílem usnadnit debatu ve fóru a přispět k tvorbě nového evropského programu pro integraci.
  Spuštění systému koordinace má být součástí programu pro integraci, stejně jako národní a evropské zprávy založené na pokynech ke společným základním zásadám a k používání společných ukazatelů.
  Integrace je společenský proces vzájemného přizpůsobení, který probíhá v rámci komplexních sociálních vztahů mezi osobami a skupinami. Tyto společenské procesy je třeba podpořit prostřednictvím řádného řízení na různých úrovních.
  EU má pro politiky integrace vysokou přidanou hodnotu. EHSV zdůraznil, že je třeba propojit integraci s hodnotami a zásadami definovanými ve Smlouvě, s Listinou základních práv, s Evropskou úmluvou o lidských právech, se strategií Evropa 2020 a s politikami zaměstnanosti a sociální agendou.
  EHSV se domnívá, že v souvislosti s krizí je třeba posílit politiky integrace, aby se zlepšila soudržnost jak na celostátní úrovni, tak na úrovni EU.
  Vodítkem pro evropskou strategii pro integraci jsou společné základní zásady. První z nich definuje integraci jako dvousměrný, dynamický proces vzájemného přizpůsobování jak přistěhovalců, tak hostitelské společnosti. Výbor by tento přístup rád zdůraznil.
  Výbor se domnívá, že v rámci evropského programu pro integraci bude v nadcházejících letech třeba posílit činnosti vycházející ze zásad č. 7 a 9 spočívající v podpoře častých kontaktů mezi přistěhovalci a hostitelskou společností a usnadnit demokratickou a politickou angažovanost přistěhovalců.
  
  
• CCMI/077 Dopad průmyslových změn způsobených ekologickými, energetickými a klimatickými výzvami na zaměstnanost
  Celosvětový kontext, do nějž zapadá stanovisko, se vyznačuje třemi negativními scénáři uprostřed ohromné hospodářské krize: A. nebyly téměř vůbec dosaženy cíle Lisabonské strategie, B. finanční sektor byl zasažen velikou krizí, C. summit OSN o klimatu v Kodani přinesl nedostatečné výsledky.
  Průmyslové změny směřující k zelené ekonomice si vyžádají zcela novou koncepci růstu a konkurenceschopnosti. Je zapotřebí nového přístupu na měření hospodářského a sociálního pokroku. Průmyslové změny a zaměstnanost budou slučitelné s cíli udržitelnosti pouze tehdy, pokud se EU a svět dohodnou na nové koncepci růstu. Návrh Komise učiněný v rámci strategie 2020 je nedostačující.
  EHSV se zasazuje o demokratickou účast evropských občanů na rozsáhlých diskusích, které jsou nezbytné v případě průmyslových změn, jejich dopadů na trhu práce a jejich rytmu a celkových sociálních dopadů. Nejde o to zablokovat politiky v oblasti životního prostředí, jde o to řídit je sociálně udržitelným způsobem.
  EU potřebuje silnější ekonomické řízení v rámci svých institucí, aby byly podpořeny průmyslové změny a evropská ekonomika se stala ekologičtější a docházelo k vytváření udržitelných pracovních příležitostí.
  Soukromý sektor a zejména malé a střední podniky vytváří nová pracovní místa. Úlohou veřejného sektoru bude vytvoření stabilního a konstruktivního rámce, který podnikům umožní optimalizovat přechod na ekologičtější a výkonnější hospodářství, jež bude bohatší na udržitelné pracovní příležitosti. Veřejný sektor hraje důležitou roli konkrétně v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu, ale i při podpoře ekologických technologií. Z tohoto důvodu je pro hospodářský, sociální a environmentální pokrok zapotřebí zdravého veřejného sektoru. Kromě toho bude třeba přezkoumat regulační rámec liberalizovaných trhů s energií s cílem zajistit zachování obecného zájmu. Členské státy se rovněž musí dohodnout na zdanění spekulativních finančních transakcí. Příjmy z takovéto daně by měly být využity na snížení deficitu veřejných rozpočtů, aby bylo možné např. lépe financovat vzdělávání.
  EHSV navrhuje, aby byl vytvořen specifický evropský fond na podporu průmyslových změn a zejména výzkumu, vývoje a aplikací zelených technologií. Pevná průmyslová základna je nezbytná pro dosažení cílů udržitelné zaměstnanosti. Mnoho pracovních míst, dokonce v odvětví služeb, závisí na úspěchu evropského průmyslu. EHSV je toho názoru, že evropským institucím přísluší zajistit v rámci Evropy a pokud možno s jejími partnery rovné podmínky („level playing field“), jež zabrání relokacím či zničení celých odvětví, které mají negativní dopad na zaměstnanost a životní prostředí.

Plná znění stanovisek jsou veřejně přístupná na www.eesc.europa.eu

Vladimíra Drbalová
Mezinárodní organizace a EU
členka EHSV