Sekce pro zaměstnanost, sociální věci a občanství EHSV projednala zaměstnanost lidí s postižením, tendence v samostatně výdělečné činnosti, plán dosažení rovnosti žen a mužů a integraci migrujících pracovníků
Sekce pro zaměstnanost, sociální věci a občanství Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) na svém zasedání v Bruselu 23. února projednala následující stanoviska:
SOC/363 Lidé s postižením: Zaměstnanost a přístup
EHSV podporuje trh, jenž by zapojoval všechny osoby, a konstatuje, že politiky zaměstnanosti pro osoby se zdravotním postižením se musí zaměřovat na celý životní cyklus související se zaměstnáním („lifestreaming“) a zejména na vzdělávání, přijímání do pracovního poměru, zachování zaměstnání a opětovné profesní začlenění. Politiky určené mladým lidem se zdravotním postižením, stejně jako politiky, jež se zabývají případy získaného zdravotního postižení, musí být v rámci budoucí strategie EU 2020 a nové strategie Komise pro osoby se zdravotním postižením prioritou.
EHSV žádá, aby byla do jednoho roku předložena zpráva o provádění ustanovení směrnice 2000/78 týkajících se zdravotního postižení a zaměstnávání.
Výbor připomíná, že přijímání do pracovního poměru osob se zdravotním postižením v rámci běžného pracovního prostředí vyžaduje rozvoj příslušných sociálních služeb a rovněž pobídky a motivační opatření; EHSV též uznává úlohu podniků, jejichž zaměstnance tvoří z velké části zdravotně postižení, a obecně podniků sociální ekonomiky a malých a středně velkých podniků (MSP), jež rovněž vyžadují podporu ve formě přiměřených sociálních služeb a pobídek, přičemž též zdůrazňuje význam sociálních partnerů v této oblasti.
EHSV žádá osvětové politiky zaměřené proti přetrvávajícím předsudkům o pracovnících se zdravotním postižením a zdůrazňuje úlohu sdělovacích prostředků v oblasti akceptace rozmanitosti.
SOC/344 Tendence v oblasti samostatně výdělečné činnosti
Úvahy o ekonomicky závislé práci jsou odpovědí na požadavek lépe odhadnout vývoj samostatné výdělečné činnosti, jež se v důsledku dalekosáhlých ekonomických a sociálních změn vyvinula a přesáhla tradiční formy samostatné výdělečné činnosti, které jsou v Evropské unii již dlouho uznávány. Pouze v některých evropských zemích se nové kategorii pracovníků, která se nachází mezi zaměstnanci na jedné straně a osobami samostatně výdělečně činnými na straně druhé, dostalo právního uznání. Všeobecným cílem existujících vnitrostátních právních úprav je přispět k lepší ochraně určitých kategorií pracovníků a přitom je nezačlenit mezi zaměstnance.
V době rozvoje poskytování přeshraničních služeb se různorodost právních úprav v této oblasti týká celé Evropské unie. Harmonizace Společenství v oblasti profesního postavení pracovníků v Unii – počínaje zavedením evropské definice ekonomicky závislé práce – rozhodně není snadná. Nicméně není možné předstírat, že si neuvědomujeme naléhavou potřebu lépe postihnout vývoj samostatně výdělečné činnosti; pokud tak neučiníme, necháme bez ochrany stále významnější část evropských pracovníků. S ohledem na tato obecná konstatování lze vyslovit následující doporučení:
- Podpořit realizaci studií umožňujících dopodrobna hodnotit vnitrostátní zkušenosti získané s ekonomicky závislou prací. Podobná hodnocení by měla umožnit vymezit priority ohledně ochrany pracovníků považovaných za ekonomicky závislé, rozpoznat rizika spojená s uznáním této nové právní kategorie a také podmínky kolektivního zastupování ekonomicky závislých pracovníků.
- Výslovně začlenit do integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost otázku ekonomicky závislé pracovní činnosti podle předem definovaných podmínek.
- Povzbudit evropské sociální partnery k začlenění ekonomicky závislé práce do jejich pracovních programů, a to jak na meziprofesní, tak na odvětvové úrovni. Iniciativy, které již dříve evropští sociální partneři zahájili v některých odvětvích, zejména ve stavebnictví, dokazují důležitost otázky profesních postavení pro subjekty sociálního dialogu. V tomto kontextu by mohly být zhodnoceny možnosti vytvoření vazeb mezi evropskými sociálními partnery a organizacemi – zejména těmi vnitrostátními – zastupujícími samostatně výdělečně činné pracovníky.
- Na základě informací a analýz získaných v důsledku uplatňování předchozích doporučení zavést prvky všeobecné definice zaměstnance v Evropské unii. Takový postup se jeví jako užitečný pro řádné uplatňování existujících evropských směrnic v oblasti pracovního práva, ale také pro lepší pochopení nárůstu přeshraniční pracovní činnosti v Evropě. Existující rozdíly mezi členskými státy v rozlišování na zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné totiž nevyhnutelně způsobují problémy v oblasti mobility pracovníků v rámci Unie. Kromě toho prvotním předpokladem jakéhokoliv pokusu o lepší pochopení nezávislé, avšak z ekonomického hlediska závislé práce na evropské úrovni je existence co nejjednoznačnějších a nejpřesnějších prvků definice zaměstnaneckého poměru.
SOC/350 Plán dosažení rovného postavení mužů a žen (2006-2010) a monitorovací strategie
Rovné postavení žen a mužů je kromě toho, že je cílem samo o sobě, jednou z podmínek pro dosažení cílů EU, k nimž patří rozvoj, zaměstnanost a sociální soudržnost.
Přezkum Plánu pro rovnost v polovině období se provádí v kontextu ekonomické krize. Je nutné sledovat dopad a následky krize na ženy a muže vzhledem k jejich rozdílnému postavení ve společnosti.
Rovnost musí být součástí všech politik, zejména sociálních politik a politiky zaměstnanosti, a je třeba pokračovat v úsilí, jehož cílem je odstranit překážky, které brání plnému a rovnému zapojení žen a mužů na trhu práce.
S cílem zajistit a zvýšit finanční nezávislost žen je nutné zlepšit kvalitu a počet pracovních míst pro ženy, bojovat proti nebezpečí zranitelnosti, jíž jsou takto ženy vystaveny, jakož i podporovat spravedlivé rozdělení zodpovědnosti v rodině a v domácnosti.
Nerovné platové podmínky mají strukturální původ: podcenění schopností tradičně považovaných za „ženské“, pracovní a odvětvovou segregaci, nestálá pracovní místa, přerušení pracovní kariéry apod. Účinným nástrojem k dosažení tohoto cíle jsou legislativa a kolektivní úmluvy, přičemž je nutné zapojení všech hospodářských a sociálních subjektů.
Větší zastoupení žen v podnikatelské oblasti podporuje rovnost, jejich ekonomickou nezávislost, překonání genderových stereotypů a roli žen v rozhodovacích procesech.
Ženy se mohou snadno dostat do situace sociálního vyloučení a chudoby. Individualizace sociálních práv, zaručený minimální příjem, započtení období přerušení pracovní činnosti či snížení pracovního úvazku z rodinných důvodů jsou opatřeními, která zlepšují sociální ochranu a snižují nebezpečí chudoby obyvatelstva.
Soulad profesního a rodinného života je zásadní pro dosažení rovnosti a zlepšení zaměstnanosti žen: kvalitní veřejné sociální služby a zlepšení stávajících předpisů týkajících se mateřské, otcovské a rodičovské dovolené. Je třeba pokročit ve společné zodpovědnosti všech sociálních aktérů při vyváženém rozdělování povinností v domácnosti a péči o rodinu.
EHSV považuje za nezbytné podporovat vyvážené zastoupení žen v rozhodovacích procesech, k tomu se musí členské státy silněji zavázat stanovením jasných cílů a účinných opatření (pozitivní činnosti, plány pro dosažení rovnosti apod.).
SOC/354 Integrace migrujících pracovníků
Španělské předsednictví požádalo EHSV o vypracování průzkumného stanoviska, aby EU zlepšila integraci přistěhovalých pracovníků, a proto se v tomto stanovisku Výbor soustředí na integraci přistěhovalých pracovníků z hlediska zaměstnání a na další otázky přímo či nepřímo související s trhem práce.
Všeobecné otázky přistěhovalecké a integrační politiky se probírají, pouze pokud přímo souvisejí se stanoviskem. Výbor přijal různá stanoviska o integraci s obecnějším zaměřením a připravuje stanovisko z vlastní iniciativy zaměřené na to, aby byla integrace posílena v nové agendě sociální politiky EU, a to v oblastech jako vzdělávání a odborná příprava, rovnost žen a mužů, zdraví, bydlení, rodinná politika a politika mládeže, chudoba a sociální vyloučení atd.
Evropa se musí v rámci společné přistěhovalecké politiky více zaměřit na integraci. Za účelem spolupráce s Evropským fórem pro integraci Výbor vytvořil stálou skupinu pro integraci.
Lisabonská smlouva představuje pevnější právní základ k tomu, aby EU mohla povzbuzovat „činnosti členských států k podpoře integrace státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na jejich území“.
Vladimíra Drbalová
Mezinárodní organizace a EU
Členka EHSV
