Desáté zasedání průmyslových a zaměstnavatelských svazů střední a východní Evropy v Chorvatsku

Na agendě přilákání investic do Chorvatska a přístup k financím v regionu

Ve dnech 6. a 7. října 2011 proběhlo v Chorvatském městě Orošac pravidelné setkání průmyslových a zaměstnavatelských svazů, členů BUSINESSEUROPE, zapojených do tzv. Středoevropské iniciativy. Tato iniciativa sdružuje největší průmyslové a zaměstnavatelské svazy z ČR, Slovenska, Rakouska, Chorvatska, Maďarska, Slovinska, Rumunska a Bulharska. Na programu jednání bylo kromě monitoringu aktuálního ekonomického vývoje v zemích středoevropské iniciativy, také možnosti přilákání zahraničních investic do Chorvatska a přístupu financí v regionu střední a východní Evropy. Hlavní důraz zasedání byl kladen na ekonomickou a hospodářskou situaci Chorvatska a možnosti jejího využití po přistoupení do EU. Svaz průmyslu a dopravy ČR reprezentoval vicepresident pro zahraniční vztahy Stanislav Kázecký a Michal Kadera, ředitel CEBRE a stálý delegát SPČR při BUSINESSEUROPE

Aktuální vývoj v zemích CEE iniciativy

Chorvatsko má růst HDP jen 0.8%, ale v příštím roce by mohl růst dosáhnout 1.0 až 1.5% HDP. Velký dopad má ekonomický vývoj v celé Evropě a euro zóně. Zahraniční investice klesly o 73% na částku 440 milionů euro (původně skoro 3 miliardy euro) a to se snižuje růst HDP o 2%. Alespoň ukazatele exportu vykazují příznivý růst o 3.7% (celkový objem 539 milion euro). V současné době prochází velkými výkyvy také realitní trh a cena nemovitostí je neníže za poslední roky. Státní dluh vzrostl o 6.1% HDP (v minulých letech to bylo 5.5%). Rating Chorvatska byl stále BBB-. Průměrná čistá mzda vzrostla o 1.9%.

V České republice byl růst HDP v prvním čtvrtletí 2.8% HDP a ve druhém čtvrtletí 2.2%. Predikce pro rok 2012 hovoří o 2.2% růstu. Průmyslová produkce rostla v prvním čtvrtletí o 9.3%, ve druhém již jen o 4.4%. Zahraniční investice stouply v letošním roce o 1.9% a v roce 2012 by měly dále vzrůst o 3.2%.  Vývoz roste, v roce 2011 to je o 12%. Očekává se, že poroste i v roce 2012. Inflace je nyní 2.3%, nezaměstnanost se drží na 6%. V září vláda schválila daňovou reformu (sjednocení sazby DPH) a penzijní reformu (nový třetí pilíř). Rovněž byla přijata Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR iniciovalo na jaře vznik Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR. 

Na Slovensku se makroekonomické ukazatele růstu HDP, průmyslové produkce, růstu zahraničních investic i inflace vyvíjejí podobně jako v ČR. Tři kritické faktory vývoje Slovenska jsou rostoucí regulace, více a vyšší daně a proti-podnikatelská nálada. Od 1. září 2011 platí na Slovensku novelizace zákoníku, která patří mezi nejlepší ve střední Evropě. Jednou z hlavních výzev je snížení administrativní zátěže v oblasti výběru daní a sociálního zabezpečení.

V Rakousku se růst HDP drží na 1.5%. Nezaměstnanost je nyní zpět na hodnotách před krizí. Spotřeba domácností stoupá, růst mezd stagnuje. Pokud nedojde ke strukturálním reformám v oblasti zdravotní péče, penzí a dalších oblastí, sníží se současný rating Rakouska ze současného AAA. Rakousko by se mělo podlé nové studie více zaměřit na export na nejperspektivnější trhy jako je Blízký Východ, Rusko, Latinská Amerika, Subsaharská Afrika a Čína. Zahraniční investice (FDI) v Rakousku činní 45.1% HDP, ale potenciál je i pro vyšší investice. 

Přilákání zahraničních investic do Chorvatska

Při podnikání v Chorvatsku jsou nejproblematičtějšími aspekty nízká efektivita veřejné správy (17.8%), korupce (14.7%), politická nestabilita (10.6%) daňová zátěž (9.5%), restriktivní pracovněprávní legislativa (9.2%) a přístup k financím (8.7%).  Vývoj Chorvatského HDP velice přesně kopíruje vývoj HDP v Evropě, jen od ledna 2011 je zaznamenán růst (v Evropě pokles). V roce 2010 se nejvíce investovalo do sektoru obchodu, realit a finančních služeb. K posílení investic v Chorvatsku je nejdůležitější posílit propagaci regionu, zajistit lepší kvalifikaci pracovních sil podle potřeb zaměstnavatelů, přijmout evropskou právní úpravu pro jednotlivé sektory, začít využívat RIA, usnadnit přístup MSP k financím, zvýšit investice do výzkumu a do infrastruktury, posílit administrativní kapacitu státních úřadů a stabilní právní prostředí.

Přístup k financím

Rakouský svaz prezentoval dopad červnového návrhu Komise Basel III: Capital Requirements a jeho dopad na region střední a východní Evropy. Pokud by došlo ke zvýšení kapitálových požadavků o 1%, znamenalo by to zdražení úvěrů o 0.05 až 0.12% a jeho odhadovaný kumulativní dopad na HDP by (při kapitálovém požadavku ve výši 13% v roce 2019) představoval pokles HDP o 0.92%. Zvýšení požadavku na likviditu o 1% by znamenalo zdražení úvěrů o 0.03 až 0.16% a jeho odhadovaný kumulativní dopad na HDP by (při likviditním požadavku 5%) představoval pokles HDP o 0.77%. Všechny zúčastněné svazy se shodli na riziku velkého negativního dopadu této navrhované regulace na přístup firem k bankovním úvěrům a shodli se na společném postupu při komunikaci s národními vládami a evropskými institucemi.

Příští jednání Středoevropské iniciativy se bude konat v březnu 2012 v Rakousku.

V případě zájmu o další informace prosím kontaktujte Michala Kaderu ( Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ).