Středoevropská iniciativa o economic governance a nové surovinové strategii EU
9 CEE Initiative Meeting České Budějovice ve dnech 5. – 6. Května 2011
Po deváté od roku 2005 jednala iniciativa nejvýznamnějších svazů zaměstnavatelů a podnikatelů z ČR, SR, Maďarska, Rakouska, Slovinska, Chorvatska, ke kterým se později připojily svazy z Bulharska a Rumunska, o aktuální ekonomické situaci a významných iniciativách Evropské unie. Českou delegaci vedl viceprezident SP ČR Ing. Stanislav Kázecký.Na programu jednání bylo kromě hodnocení současné ekonomické situace hodnocení kroků EU ke zlepšení správy ekonomických záležitostí EU - Economic Governance a dále Evropská surovinová strategie.
- Současná ekonomická situace
Tour de Table na téma současná ekonomická situace potvrdil skutečnost, všechny ekonomiky středoevropského regionu těžily v roce 2010 z oživení v SRN a obnovený růst HDP byl podporován poptávkou v eurozóně. Česká ekonomika se vrátila po krizovém roku 2009 k trendu růstu a HDP vzrostlo v roce 2010 o 2,6%. Pro letošní rok očekáváme pomalejší růst o 1,6%. Tahounem růstu byl a zůstává průmysl, který profituje z růstu zahraniční poptávky. Investice ještě loni klesaly, letos by měly opět lehce růst, nicméně spíše než o rozšiřování výroby se jedná o obnovu výrobních kapacit. Indikátor důvěry v ekonomiku po roce růstu opět otočil směr vývoje směrem dolů a koreluje s jistým ochlazením oživení ekonomiky. Nezaměstnanost se drží stále na relativně vysoké úrovni kolem 7% a teprve zrychlení ekonomického růstu by mohlo vést k výraznější tvorbě pracovních míst. Hlavními riziky ekonomického vývoje jsou stále nízká poptávka, zejména domácí, vývoj cen energií a dluhová krize, které čelí část členů EU. Naopak příležitostí je relativně dobrá konkurenční schopnost českého vývozu a reformní kroky vedoucí ke konsolidaci relativně stabilních veřejných financí.
Slovenská ekonomika nabrala po recesi nejdynamičtější tempo ze zúčastněných zemí a vzrostla v roce 2010 cca o 4,2%. Tahounem slovenské ekonomiky je stejně jako v ČR automobilový průmysl, který měl hlavní podíl na růstu slovenského průmyslu o 16,9% v loňském roce a táhne export slovenské ekonomiky. Problémem slovenské ekonomiky zůstává vysoká nezaměstnanost.
Nejhlubší recesi mělo za sebou Slovinsko, jehož ekonomika se propadla v roce 2009 o 8,2% a průmysl dokonce o 60%. Obnovený ekonomický růst v roce 2010 je nedostatečný a nestačí na překonání vysoké míry nezaměstnanosti.
Chorvatsko v současné době dokončuje přístupová jednání k EU a vypořádává se s důraznou stížností EK na vysokou úroveň korupce. Zároveň překonává dopady ekonomické recese. Nezaměstnanost dosahuje 12,1% a míra zaměstnanosti patří k nejnižším v Evropě, inflace dosahuje 3%.
Maďarsko má v současnosti vládu, která se opírá o ústavní většinu a to umožnilo vládě přijmout novou ústavu. V roce 2010 se maďarská ekonomika zotavovala z recese a vzrostla jen o 1,2%. Vláda razantně bojuje se zadlužením země, přijala na výdajové straně úsporná opatření v sociální oblasti, omezila veřejné investice a na příjmové straně zvýšila nepřímé daně a zavedla tzv. krizové daně pro finanční a nadnárodní sektor.
Rakouská ekonomika zaznamenalo v roce 2010 obnovení ekonomického růstu, kdy obdobně jako v ČR třetina exportu směřovala na rostoucí německý trh. Zadlužení rakouského veřejného sektoru je relativně vysoké cca 70% HDP, nicméně stabilizované. Přesto však rakouský svaz IV obdobně jako ostatní svazy vnímají riziko rostoucích cen surovin a náklady spojené s konsolidací veřejných financí jako nejzávažnější rizika ohrožující současné oživení ekonomiky v zemích SVE.
2. Economic Governance
Rakouský svaz průmyslu IV předložil účastníkům setkání diskusní dokument Evropa v krizi stability: Správa ekonomických záležitostí a strukturální reformy. Poté, co explodoval vývoj veřejného zadlužení ve většině zemí EU a v některých případech až do úrovně ohrožující existenci stávající eurozóny, přistoupila EK k přípravě nové architektury správy ekonomických záležitostí EU, tak aby byl zajištěn stabilní a udržitelný ekonomický růst. V současnosti jsou zeměmi s nejnižšími deficity státního rozpočtu Lucembursko, Finsko, Dánsko, Estonsko a Švédsko vykazují vyrovnané finance, zatímco rekordní deficit -32,4% HDP vykázalo Irsko, dále -10,5% Řecko, - 10,4% V.Británie, -9,2 Španělsko, -9,1% Portugalsko, -7,9% Polsko, obdobně Slovensko, - 7,7% Lotyšsko, -7,1% Litva a – 7% Francie.
Evropská rada 25. Března 2011 odpověděla na uvedený vývoj přijetím příslušných opatření. Nejdůležitějším opatřením je konsolidace veřejného zadlužení na přijatelnou úroveň spojená s požadavkem ročního strukturálního přizpůsobení, v praxi snižování deficitu o více než 0,5% HDP.
Zkušenosti ukázaly, že postupná konsolidace založená na úsporách výdajů přináší lepší výsledky než šokový přístup. V případě konsolidace založené na posilování příjmů má zvyšování korporátních daní v delším horizontu negativní vliv a pro růst se jeví jako přijatelnější zvýšení nepřímých daní.
Ve snaze o obnovení konkurenceschopnosti a udržitelnosti ekonomického růstu v EU 23 členských států podepsalo Pakt pro konkurenceschopnost tzv. Pakt pro euro, který je doplňkem Paktu stability a růstu. Pakt přináší novou orientaci na makroekonomické indikátory jako bilance běžného účtu, jednotkové náklady práce, jež se budou posuzovat nikoli průměrem, ale metodou nejlepšího výsledku tzv. benchmark a která by měla přispět k větší úrovni ekonomické koordinace. Zavedení národních fiskálních pravidel má zavést řád do veřejných výdajů a bilance veřejných financí. Efektivnější a pragmatičtější koordinace daňové politiky má podpořit fiskální konsolidaci a ekonomický růst při snížení administrativních nákladů pro business. Nicméně, podstatnou součástí paktu je skutečnost, že přímé zdanění zůstává v národní kompetenci členských států.
Evropská rada schválila pro potřeby členů eurozóny vytvoření Evropského stabilizačního mechanismu s celkovou kapacitou 500 mld. €, aby mohla garantovat finanční pomoc členům eurozóny po červnu 2013. Průmyslové svazy podpořily vytvoření mechanismu pro zachování finanční stability eurozóny, zároveň ale ostře odmítly možnost, že by nově vytvořený mechanismus vedl ke kolektivizaci dluhů a byl by aktivován jen v krajním případě ohrožení stability celé eurozóny. Z uvedeného důvodu EU integrovala do zmíněného mechanismu jasná pravidla přísné kondicionality spojené s programy konsolidace a rigorózní analýzy udržitelnosti veřejného dluhu.
Současné návrhy na restrukturalizaci dluhu Řecka je třeba pečlivě zvážit. Případné další nalévání financí Řecku z EU nemusí být již akceptovatelné a přímá restrukturalizace dluhu by mohla v budoucnu odradit soukromé subjekty od financování řeckých cenných papírů.
3. Evropská surovinová strategie
EU je z velké míry závislá na dovozu surovin a minerálních paliv ze třetích zemí. Navíc jsou zdroje surovin koncentrovány jen do malého počtu zemí, které obvykle uvalují na jejich obchod různá protekcionistická opatření. Ceny základních surovin vzrostly v průměru o 20% jen v průběhu loňského roku. V současnosti dosahuje podíl nákladů na suroviny 40% všech nákladů v průmyslu. Mezi léty 2004 až 2008 rostla spotřeba kovů a surovin o 21,6% ročně. Velkou měrou má na tom podíl růst spotřeby v rychle rostoucích ekonomikách. Exportující země přispívají k růstu cen surovin také novými bariérami v exportu surovin a snahami omezit vývoz surovin ve prospěch zpracovaných produktů.
V budoucnu lze očekávat ostřejší souboj při získávání surovin, růst jejich ceny a zejména vyšší poptávku po strategických surovinách nutných k výrobě speciálních řezacích, elektronických, environmentálních a dalších progresivních technologií.
EU odpověděla na vývoj v dostupnosti surovin Surovinovou iniciativou z roku 2008 založenou na třech pilířích: vnější zdroje, zdroje z EU a obnovitelné zdroje.
Zástupci svazů ze střední a východní Evropy se shodly na potřebě podpory 2. a 3. pilíře, zejména na využívání domácích zdrojů uvnitř EU a obnovitelných, zejména recyklovaných surovin rovněž uvnitř EU. Rakouský svaz IV dokonce navrhl vypracování Středoevropské Best Practices Surovinové Iniciativy na základě výměny zkušeností národních přístupů.
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Praha, 11.5.2011
