Legislativní komise Svazu průmyslu a dopravy ČR připomíná

Co je v zákonech roku 2009 nového a na co se zapomíná

V roce 2009 proběhla opět legislativní smršť, která přinesla řadu více či méně významných změn, týkajících se podnikání. Tyto změny byly někdy předmětem zájmu médií, ale většinou zůstaly na okraji mediálního zájmu a řada malých i velkých podniků na ně přišla, až v okamžiku, kdy jim vznikla nějaká komplikace. Dále uvedené změny jsou jenom malou částí toho, co v roce 2009 podnikatelskou sféru, mimo krize, potkalo.

Zákon o platebním styku

V souvislosti s novým zákonem o platebním styku, který je v účinnosti od 1.11. 2009, došlo k novele některých souvisejících zákonů, zejména pak zákona o správě daní a poplatků, pojistném na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění.

Úhrada pojistného

Novela upravující platbu daně je účinná od 1. listopadu 2009. V případě plateb pojistného se nový postup uplatní od 1. ledna 2010.

U zdravotního pojištění jde také o změnu splatnosti pojistného: dochází ke sjednocení lhůty se lhůtou pro platbu pojistného na sociální zabezpečení. Splatnost těchto odvodů je od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce a nikoliv v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd. Tato změna je účinná od 1. ledna 2010.

Identifikační číslo EORI

Nařízení Komise č. 312/2009 zavedlo povinnost registrace hospodářských subjektů obchodujících se zbožím se zeměmi mimo EU do nově vytvořeného Rejstříku hospodářských subjektů. Zaregistrováním je subjektu přiděleno tzv. číslo EORI, jehož požívání je povinné od 1. července 2009 pro všechny firmy vyvážející/dovážející zboží z/do Evropské unie. Přidělené číslo EORI slouží pro identifikaci hospodářského subjektu v rámci celé Evropské unie.

V České republice přiděluje čísla EORI Celní správa ČR prostřednictvím všech tuzemských celních úřadů. Vybraným subjektům byla čísla EORI přidělena automaticky. Subjekty, které do konce května 2009 číslo EORI neobdržely, o něj musí požádat u některého celního úřadu. Formulář žádosti a seznam požadovaných příloh lze nalézt na stránkách celní správy.

Novela obchodního zákoníku

Z nejvýznamnějších změn vybíráme:

Ruší se povinnost vyhotovovat při zvyšování základního kapitálu znalecký posudek znalcem jmenovaným soudem, pokud byla hodnota nepeněžitého vkladu zjištěna jiným transparentním způsobem – trhem, z účetnictví nebo obecně uznávaným nezávislým odborníkem (viz ust. §59a – 59c, ObchZ).
Zmírňuje se ochrana věřitelů při snížení základního kapitálu pro případ, že snížení základního kapitálu nemá ohrozit dobytnosti jejich pohledávek (viz ust. §147, odst. 2).
V důsledku novely druhé obchodněprávní směrnice č. 77/91/EHS dochází ke změně v oblasti nabývání vlastních akcií společností (viz ust. §161a).
Společnosti budou mít za určitých podmínek možnost poskytnout finanční asistenci (poskytnutí půjček, úvěrů a záloh) za účelem nabytí jejich akcií nebo obchodních podílů (viz ust. §120a,b, 161 f,g).
Vypouští se pravidlo, že smlouvy, jejichž účelem je zvýhodnění jakéhokoli akcionáře na úkor společnosti nebo jiných akcionářů, jsou neplatné (vypuštěn odst. 13 v §178).

Na změnu ObchZ u nepeněžitého vkladu, nemovitostí reaguje zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, podle něhož je základem daně z převodu nemovitostí v uvedených případech hodnota určená obecně uznávaným nezávislým odborníkem nebo hodnota určená reálnou cenou vykázanou v účetní závěrce za předcházející účetní období před valnou hromadou rozhodující o vkladu, pokud byla ověřena auditorem bez výhrad, rozhodne-li tak statutární orgán podle §59a ObchZ.

V případě vkladu je však převod nemovitostí podmíněně osvobozen od daně. Pokud vkladatel nepřestane být do 5 let společníkem společnosti, do níž nemovitost vložil, popř. sice přestane být společníkem, ale nemovitost je mu vrácena, daň z převodu nemovitosti se nevyměří. Nárok na osvobození však zaniká, pokud účast společníka – vkladatele nemovitosti zanikne do 5 let od vložení vkladu a nemovitost mu není vrácena. Při převodu nemovitosti vkladem vzniká povinnost podat daňové přiznání, ve kterém je uplatněno podmíněné osvobození. Daň je vyměřena až v případě porušení podmínek, o kterých je vkladatel povinen správce daně informovat.

Změny v auditu společnosti

Od 14. dubna 2009 platí nová pravidla pro provádění auditu, která stanovují důležité povinnosti i pro účetní jednotky s povinným auditem

Auditora schvaluje valná hromada

U společností, jejichž účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka má být ověřena auditorem, musí auditora určit nejvyšší orgán společnosti, což je valná hromada nebo jediný společník, akcionář. Zákon obsahuje i možnost určit auditora rozhodnutím dozorčí rady. Tento postup následuje pouze tehdy, pokud z objektivních důvodů (tedy nikoliv pouze z ekonomických nebo časových příčin) nebylo možné určit auditora rozhodnutím valné hromady. Pokud statutární orgán (např. jednatel, představenstvo) uzavře smlouvu s auditorem bez předchozího určeni valnou hromadou, resp. dozorčí radou, bude smlouva neplatná a odpovědnost za důsledky ponese statutární orgán. Tato pravidla platí pro smlouvy o auditu uzavřené po 14. dubnu 2009.

Pokud společnost ještě před nabytím účinnosti zákona o auditorech (14.4. 2009) uzavřely s auditorem smlouvu o povinném auditu s rozhodným dnem nejpozději 31.12. 2010, valná hromada auditora pro audit takových účetních závěrek určit nemusí (§51 odst. 8 zákona o auditorech).

Zákon o auditorech mezi subjekty veřejného zájmu zahrnuje např. společnosti, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, banky, pojišťovny, obchodníky s cennými papíry či investiční společnosti a investiční fondy. Za subjekt veřejného zájmu jsou považovány rovněž obchodní společnosti (popř. konsolidující účetní jednotky), pokud průměrný počet jejich zaměstnanců v předcházejícím účetním období překročil 4.000 (§2 písm. m) zákona o auditorech).

Výbor pro audit

Tato povinnost se týká právnických osob, které naplňují definici tzv. "subjektu veřejného zájmu". Jedná se zejména o povinnost zřídit výbor pro audit, který mimo jiné doporučuje auditora valné hromadě. Působnost a způsob rozhodování výboru pro audit je u některých forem subjektů tzv. veřejného zájmu nutné uvést ve stanovách. Subjekty veřejného zájmu musí splnit povinnosti související s výborem pro audit nejpozději do 31. prosince 2009.

Výbor pro audit má tři členy jmenované z členů dozorčí rady nebo třetích osob, přičemž jeden z členů výboru musí být na subjektu veřejného zájmu nezávislý. Definici nezávislosti člena výboru pro audit zákon neuvádí. Mezi nezávislým členem výboru pro audit a subjektem veřejného zájmu by tedy neměl existovat přímý nebo nepřímý obchodní, pracovněprávní nebo jakýkoli jiný vztah, ze kterého by bylo možné usuzovat, že nezávislost člena výboru pro audit je ohrožena. Jedná se například o spřízněnost s vedením, majoritními akcionáři, dceřinou nebo holdingovou společností a auditorem subjektu veřejného zájmu. Při výběru nezávislého člena je nutné postupovat individuálně a obezřetně posuzovat jeho vztah k tzv. subjektu veřejného zájmu.

Kompetence výboru pro audit vypočítává zákon o auditorech pouze příkladmo a patří tam např. sledování postupu sestavování účetní závěrky a proces auditu, posuzování nezávislosti auditora či doporučení auditora (§44 odst. 4 zákona o auditorech).

Souhrnná novela občanského soudního řádu

Dne 1. července 2009 nabyla účinnosti souhrnná novela zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen "o.s.ř.").

Odpovědnost za doručení

Hlavní změnou je přenesení odpovědnosti za doručení soudních písemností na adresáta písemnosti. Občan, který se nezdržuje na adrese trvalého pobytu, bude muset nově nahlásit svou doručovací adresu a na tu mu pak budou zasílány veškeré písemnosti v rámci soudního řízení. Pokud si občan nebude přebírat poštu na nahlášené doručovací adrese, půjde tato okolnost k jeho tíži. Písemnost určená do vlastních rukou se u fyzických osob vhodí po uplynutí úložní lhůty 10 dnů do domovní schránky. Tím se písemnost považuje za doručenou. Pokud doručovací adresu do evidence obyvatel nenahlásí, budou mu soudní písemnosti tímto způsobem účinně doručovány na adresu trvalého pobytu, i když se na ní nezdržuje.

Ke zmírnění tvrdosti nového systému doručování zavádí souhrnná novela institut "neúčinnosti doručení". Soud v tomto případě na návrh rozhodne, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl s doručovanou písemností z omluvitelného důvodu (např. hospitalizace) seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit.

Doručování právnickým osobám

Novela o.s.ř. neupravuje doručování právnickým osobám, ale odkazuje na zákon o elektronických úkonech. Soudní zásilky budou doručovány prioritně do datové schránky účastníka. Pokud ji účastník nemá zřízenou a zpřístupněnou, budou i nadále doručovány v listinné formě na jeho povinnou doručovací adresu.

Spíše kosmetickou změnou je změna barvy soudních obálek. Všechny listinné zásilky soudů, státních zástupců, notářů, exekutorů a dalších orgánů, které doručují podle o.s.ř., budou zasílány v obálkách se zeleným pruhem. Původní obálky s červeným a modrým pruhem bude nadále využívat Česká pošta pro své služby.

Koncentrace civilního soudního řízení

Další změnou je úprava institutu přípravného jednání (viz. §114c, o.s.ř.) a zákonné koncentrace řízení (viz §114b, o.s.ř.). Pomocí tohoto institutu má být možno rozhodnout věc při jediném jednání. Zákon zavedl větší zodpovědnost za včasné zjištění skutkového stavu. Odročovat se má jen ve výjimečných případech. Je-Ii to nutné, soud nařídí přípravné jednání, ve kterém musí být předloženy všechny důkazy a skutečnosti sporné mezi účastníky řízení. Teprve potom bude možné nařídit vlastní jednání. Řízení by tak neměla být protahována postupným doplňováním důkazů a jiných skutečností.

Sídlo společnosti

Nenápadnou novelu Občanského zákoníku (viz.§19c, Obč.Z) obsahuje novela obchodního zákoníku a dalších zákonů.

Podle nového znění - §19c ObčZ, mohou firmy zapsat do obchodního rejstříku libovolné sídlo. Stačí splnit dvě základní podmínky: Sídlo nesmí být v bytě, pokud to „odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti“. Firma také nesmí namítat, že její skutečné (faktické) sídlo je jinde, než sama uvádí v obchodním rejstříku. To v praxi znamená, že na adrese uváděné v rejstříku musí především přijímat dopisy (po zavedení povinných datových schránek to bude ještě jednodušší než dříve).

Beze změny zůstalo ustanovení zákona o správě daní a poplatků, podle něhož může finanční úřad v novém sídle „vrátit“ podnikatele do působnosti dřívějšího úřadu. Finanční úřady mají možnost, pokud přesun sídla z okresu např. do Prahy vyhodnotí jako účelový (zájem vyhnout se kontrole správce daně) podle zákona o správě daní a poplatků, takzvaně delegovat místní příslušnost. Tímto je možné „vrátit“ firmu zpátky do působnosti původního finančního úřadu. Finanční úřady nemusí posuzovat soulad sídla s ust. občanského zákoníku. Pro vrácení jim postačí např. hospodárnost a rychlost řízení v původním sídle firmy i to, že tam je uskutečněna „výroba“. Delegaci lze použít jestliže umožní dosáhnout lepšího stanovení a vybrání daní, aby nebyly zkráceny daňové příjmy.

Místo závěru tohoto příspěvku přinášíme informaci k vysvětlení

Co je neziskovost

Předmětem různých debat a dohadů je pojem „neziskovost“. Zásadní rozhodnutí přijal Vrchní soud v Praze svým usnesením z 18.2. 2009 (sp.zn. Cmo 537/2008). Uvádíme proto jako poslední informaci z našeho souhrnu právní větu z tohoto usnesení Vrchního soudu:

Právní úprava obecně prospěšných společností (§2 odst. 1 písm.b), §5 odst. 4 ObPrSp) a priori nevylučuje, aby služby, které jsou poskytovány za účelem dosažení obecně prospěšného cíle nesměly být ziskové. Vyloučena je jen možnost distribuovat tento zisk ve prospěch zakladatelů, členů orgánů a zaměstnanců příslušné obecně prospěšné společnosti. Případný zisk musí být reinvestován na poskytování obecně prospěšných služeb.

Z hlediska zisku není obligatorním požadavkem zákona, aby poskytování služeb, které budou poskytovány jako obecně prospěšné, současně neumožňovalo generovat zisk. Obecně prospěšné služby mohou být představovány i činnostmi, které jsou živnostmi.

Legislativní sekce SP ČR

Zpět