Stav veřejných financí

Státní rozpočet v červnu 2017 vykázal přebytek pouze 4,6 mld. Kč. Daňové příjmy rostly – do státního rozpočtu přišlo meziročně o 42,7 mld. Kč více, a to včetně pojistného na sociální zabezpečení (celkově veřejné daňové příjmy a pojistné vzrostlo o 63 mld. Kč). Zásadní je však pokles příjmů z EU, které byly meziročně o 69 mld. Kč nižší. Právě tento propad evropských prostředků způsobil zmenšení vykázaného přebytku (loni v červnu byl přebytek přes 40 mld. Kč).

 

Současné hospodaření veřejných rozpočtů a příprava rozpočtu na rok 2018 jsou navíc ovlivněny politickým cyklem, neboli namísto, aby ČR využila příznivější ekonomické situace a zajistila výraznější snížení plánovaného deficitu, jsou zvyšovány převážně neinvestiční výdaje a nedochází k zásadnějším změnám či zvyšování efektivnosti. Navyšování je samozřejmě odvozeno od daňových příjmů z doby ekonomického růstu, což přináší rizika do budoucnosti. Nedostatky předloženého návrhu státního rozpočtu na rok 2018 a pozici Svazu průmyslu a dopravy ČR naleznete zde.

 

Pozitivní výsledky napříč ekonomikou (růst HDP, spotřeby domácností, mezd, nízká nezaměstnanost, mírně pozitivní ekonomická nálada a očekávání atd.) se samozřejmě odrážejí v příjmech veřejných rozpočtů. Ukazuje se, že základní vazba mezi kondicí ekonomiky, tj. hodnotami základních makroekonomických veličin, a nárůsty daňových příjmů, existuje, nicméně časové řady za ČR ukazují, i v letech mimo významnější změny parametrů zdanění, že nelze činit pouze prostou přímou úměru mezi tempy základních veličin. To je vidět nejen na tempech růstu DPH, které se často komentují poslední dva roky ve vztahu k opatřením v rámci boje proti daňovým únikům, ale například i u příjmových daní.

 

Největší nárůst výběru daní lze pozorovat u DPH, jejíž inkaso do státního rozpočtu meziročně vzrostlo o 14,5 mld. Kč, což je 13% nárůst. Vlivem změny rozpočtového určení daní ve prospěch obcí celkové inkaso DPH vzrostlo meziročně dokonce o 14 %. Zde se projevily kromě ekonomických výsledků a spotřebního chování domácností i opatření jako kontrolní hlášení či evidence tržeb.

 

Růst zaměstnanosti a mezd se logicky odrazil ve výběru pojistného na důchodové pojištění (o 13,8 mld. Kč, což představuje 7,3% nárůst; pro srovnání, výdaje na důchody vzrostly o 11,8 mld. Kč) či v nárůstu inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (meziročně o 12,6 %).

 

Nárůst zisků ve finančních i nefinančních podnicích odrážející stabilní ekonomickou situaci či rostoucí zakázky v posledních letech se logicky odráží i v rostoucím inkasu daně z příjmů právnických osob (téměř 8% růst). Údaje z pokladního plnění prvního pololetí roku 2017 nicméně víceméně odráží hospodářské výsledky loňského roku. Letos ovšem podle dat ČSÚ mírně klesá ziskovost firem. Celkový výkon ekonomiky sice roste, ovšem za cenu stále dražších vstupů, např. draží práce. Další dodatečný nárůst produktu tak firmám může přinést nižší zisk na jednotku za každou další přijatou zakázku. To se může v projevit právě na nižší hodnotě meziročního růstu celkového zisku a tím inkasa daně z příjmů právnických osob.

 

V součtu pozitivních a negativních faktorů lze ale přepokládat spíše stabilní vývoj ekonomiky. Stabilitu ekonomiky potvrzuje rovněž vývoj na trhu práce, nadále totiž klesá nezaměstnanost (jak potvrzují data ČSÚ i Úřadu práce ČR), zaměstnanost a ekonomická aktivita se stále drží na dlouhodobě rekordních hodnotách. Jak je zmíněno výše, dražší práce, která je způsobena též nedostatkem pracovních sil na trhu práce, je a nadále bude pro firmy komplikací. 

 

Aktuální údaje ČSÚ o hospodaření vládních institucí ukazují, že v 1. čtvrtletí 2017 bylo dosaženo mírného přebytku 0,18 % HDP. Celková míra zadlužení se sice drží pod 40 % HDP, což je v porovnání s průměrem EU méně jak poloviční hodnota, nicméně míra zadlužení mírně vzrostla, a to i přes ekonomický růst.

 

Tento relativně pozitivní stav je i přes navyšování rozpočtových výdajů zajištěn ekonomickým růstem, obecně rostoucím výběrem daní a zvyšující se zaměstnaností, která přináší i větší odvody za zaměstnance. V tomto ohledu Českou republiku pochválila i agentura Moody’s, která uvedla, že rating ČR na úrovni A1 se stabilním výhledem je mimo jiné podpořen nízkou úrovní zadlužení. Z mezinárodního hlediska je tedy příhodné, že ukazatel zadlužení se příliš nemění a zůstává pod 40 %. ČR tak s přehledem splňuje maastrichtská dluhová kritéria. Tento stav přináší stabilitu, která je klíčová např. pro realizaci podnikových investic a firemní plánování. Přesto je ale nutné zmínit, že případný pokles ekonomiky může příjmovou stranu veřejných rozpočtů značně oslabit, proto je potřebné vytvářet v dobách růstu určitý krizový polštář, např. v podobě intenzivnější snahy snižovat zadlužení.