Zvýšení základních sazeb a nové prognózy

ČNB se 3. 8. 2017 rozhodla v kontextu vývoje posledních let k „přelomovému“ kroku ve své měnové politice v podobě zvýšení základních úrokových sazeb. O přístupu ČNB v této záležitosti se spekulovalo delší dobu a na změnu byla ekonomika připravena. Důvodem pro rozhodnutí centrální banky patrně byla rostoucí inflace a rovněž rostoucí cena nemovitostí. Sazby se zvýšily z historických minim (dosud byly na technické nule). Zvýšení tak není pro podnikatelský sektor žádné překvapení. Konkrétně jde o zvýšení dvoutýdenní repo sazby na 0,25 % a lombardní sazbu na 0,5 %, diskontní sazba byla ponechána na úrovni 0,05 %. Zvýšily se tak hlavní sazby, které slouží jako měnové nástroje. Dvoutýdenní repo sazbou se, zjednodušeně řečeno, ovlivňuje množství peněz v ekonomice a lombardní sazba je úrokem, za který si peníze půjčují komerční banky od centrální banky. Obě sazby představují základ pro odvození sazeb v běžném bankovnictví, tj. odvíjí se od toho úroky pro podnikatele ale i úroky hypoték. Dostupnost úvěrového financování je nyní pro podnikatelský sektor dobrá, toto očekávané a nijak dramatické zvýšení sazeb by dostupnost financování nemělo výrazněji ohrozit. Rovněž stávající ekonomický růst by neměl být touto změnou sazeb narušen. Současná ekonomická situace umožňuje ČNB zvýšit sazby bez významného dopadu na úvěrování firem. Banky mají nadále poměrně dost likvidity, ekonomické výsledky zůstávají v pozitivní trajektorii, úrokové sazby jsou stále i přes zvýšení na poměrně nízkých úrovních a finanční náklady firem spojené s úvěrováním nejsou nikterak výrazné u většiny průmyslových firem, takže z hlediska úvěrování firem v následujících měsících žádný významný dopad nečekáme.

 

Zvýšení těchto sazeb bylo doprovázeno zveřejněním rovněž nové prognózy ČNB, která rozhodně neočekává po změně sazeb ekonomický útlum. Podle ČNB „růst české ekonomiky v letošním roce zrychlí znatelně nad tříprocentní hranici, mírně nad ní se pak udrží i v následujících dvou letech“. Svou predikci ještě před zvýšením sazeb centrální bankou, zveřejnilo i Ministerstvo financí. V případě obou institucí šlo o revizi odhadu růstu na tento i příští rok směrem nahoru. Původní odhad růstu HDP ze strany ČNB byl pod 3 %, v současné prognóze ČNB odhaduje letos 3,6 % růst HDP, příští rok 3,2 % růstu a v r. 2019 3,1% růstu. MF ČR ve své minulé predikci z dubna odhadovalo pro letošek i příští rok 2,5% růst, červencová predikce byla zvýšena pro rok 2017 na 3,1 % a na rok 2018 růst 2,9 %. V roce 2017 by dle MF ČR měl být „ekonomický růst tažen zejména silnou domácí poptávkou v čele s výdaji na konečnou spotřebu domácností a obnovenou investiční aktivitou firem a vládních institucí“. Obdobný výkon je očekáván i v roce 2018. Dosavadní výsledky řady ekonomických indikátorů v letošním roce se pohybovaly mírně nad původními očekáváními a i Svaz průmyslu a dopravy ČR očekává výsledek letošního růstu o trochu vyšší než původně Svazem predikovaných 2,6 %. Existují zde i určitá rizika, že reálný růst bude sice směřovat ke 3 %, ale nemusí dosáhnout hodnoty nad 3 %.

Na základě těchto prognóz lze čekat, že se české ekonomice bude dařit i v druhé polovině roku 2017 a též v roce 2018. Naše šetření potvrzují převažující kladné očekávání v oblasti zakázek či investic. Změny sazeb ekonomika přijala a ani případné další navýšení sazeb nebude pro firmy šokem. Úkolem státu nadále zůstává zlepšovat podmínky v podnikatelském prostředí, zajistit dostatek vhodně vzdělaných pracovníků a klást důraz na rozvoj a podporu investic do prioritních oblastí.

Vladimír Štípek
/
kategorie Ekonomika v číslech
zpět