Jarní prognóza BUSINESSEUROPE



Jarní prognóza BUSINESSEUROPE (BE) očekává pokračování mírného růstu v EU a eurozóně. HDP Evropské unie by měl růst v letech 2016 o 2,0 %, v roce 2017 pak tempem 1,9 %. Eurozóna by v obou letech měla růst o 1,7 %. Klíčovým faktorem růstu zůstává domácí poptávka.

Analýza vývoje ekonomiky EU a eurozóny je založena i na prognóze Svazu průmyslu a dopravy ČR, který odhaduje pro letošní rok růst ekonomiky České republiky o 2,5 % a o 2,7 % v roce následujícím. Oproti růstu o 4,3 % v loňském roce se zpomalení může jevit jako zklamání, ale loňský rok byl výjimečný kvůli překotnému dočerpávání prostředků z programového období 2007 - 2013. Letos naopak náběh nového programovacího období bude pomalý. Česká ekonomika by navzdory určitému (částečně optickému) zpomalení měla růst rychleji než průměr EU a tedy pokračovat v obnovené konvergenci k vyspělým zemím EU (HDP per capita by se měl více přiblížit průměru EU). Není snad třeba dodávat, že hlavním tahounem růstu bude zejména zpracovatelský průmysl.

Nejvyššího růstu v roce 2016 ze členů EU by mělo dle prognóz dosáhnout Irsko (4,6 %) a Rumunsko (4,2 %), naopak nejhoršího výsledku by mělo dosáhnout Finsko (0,7 %) a Řecko (-0,6 %). Zůstávají ale nejistoty, jak na globální tak evropské úrovni, mezi než patří například zpomalení růstu Číny, blížící se britské referendum („brexit“) či rizika spojená s migrací a případným omezením schengenského prostoru. Bližší pohled na jednotlivé ukazatele a rizika ukazuje, že ve strukturálních reformách je třeba potřebovat.                                                                                                                                               

Pokračující ekonomický růst by měl způsobit pokles nezaměstnanosti v EU až na 8,2 %, nicméně stále se jedná o vysokou míru a s diferenciací mezi regiony. Inflace by pro letošní rok měla zůstat nízká (0,4 %) pro EU i eurozónu, v roce 2017 by měla vzrůst na 1,3 % v EU a 1,4 % v eurozóně, zejména v důsledku očekávaného nárůstu cen ropy.  

Výhled obsahuje i části věnované problematice migrace a případné fragmentace Schengenského prostoru

Dopad případného rozpadu Schengenu na hospodářství EU

Z důvodu migrační krize se uvažuje o uzavírání hranic členských států. Kompletní obnova hraničních kontrol členských států by dle odhadů Evropské komise způsobila celkové přímé náklady v rozmezí 5 až 18 miliard EUR. Tyto náklady zahrnují: 1,7 až 7,5 mld. EUR v nákladní dopravě, 1,3 až 5,2 mld. EUR vyjádřené časovou ztrátou přeshraničních pracovníků, 1,2 mld. EUR v turismu a 0,6 až 5,8 mld. EUR v nákladech na ostrahu.

Další náklady by byly způsobeny poklesem vzájemného obchodu. Dalšími náklady by byl pokles konkurenceschopnosti a nárůst nezaměstnanosti. Pokles HDP by mohl být od 0,2 až do 0,8 % HDP EU.

Pro ČR jako malou otevřenou ekonomiku s vysokým podílem exportu, transitní zemi v centru Evropy, by mělo omezení vzájemného obchodu relativně větší dopady.

Dopad uprchlíků na hospodářství EU

Evropská unie zažívá největší přísun uprchlíků od druhé světové války s 1,3 milionu žadateli o azyl registrovanými v roce 2015. Dle většiny studií by zvýšený přísun uprchlíků měl mít pozitivní dopad na HDP EU v krátkém období (0,1 – 0,25 % do roku 2020).  Dlouhodobé dopady se těžko předpovídají, protože z velké části závisí na integraci uprchlíků, jejich jazykových znalostech a uplatnění na trhu práce. Dále záleží na jejich vzdělání a kvalifikaci, které jsou horší než u obyvatel EU. Většina členů BE se domnívá, že uprchlíkům potrvá 5 a více let najít si zaměstnání.  Zvýšené výdaje v důsledku uprchlické krize ze strany vlád mohou dosáhnout v roce 2016 0,19 % HDP Evropské unie.

Kompletní verzi jarní predikce BUSINESSEUROPE naleznete zde.

Václav Franče
/
kategorie Z hospodářské politiky
zpět