Česká republika má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v EU

 

 

Nedostatek kvalitních pracovníků se prolíná téměř všemi obory. Firmám dokonce hrozí, že budou muset omezit výrobu a odříkávat nové zakázky. Chybí zejména technicky vzdělaní pracovníci, ale například také řidiči autobusů i nákladní dopravy, montážní dělníci, dělníci v chemické výrobě, svářeči, zedníci či pracovníci v rostlinné výrobě.

 

Díky vysoké poptávce firem zase ale dostávají příležitost i lidé s nižším vzděláním, starší pracovníci, absolventi škol či mladiství. Důkazem toho je třeba rozjezd projektu na podporu regionální mobility, který motivuje zaměstnance, aby za prací dojížděli. Snaha mobilizovat nezaměstnané pomocí dalších opatření ze strany úřadů práce však naráží na skutečnost, že většina evidovaných uchazečů má nějakou bariéru pro uplatnění na trhu práce. Například nemají vyhovující kvalifikaci, nemohou dojíždět za prací či pečují o dítě. Bohužel řada uchazečů nemá také skutečný zájem pracovat a pokud jsou „donuceni“ nastoupit do zaměstnání, tak často odchází ve zkušební době. Počáteční výdaje spojené s nástupem takového zaměstnance jsou tak pro firmy neefektivní. 

 

 

Jednou z možností, jak mohou firmy získat pracovníky, pokud už vyčerpaly možnosti úřadu práce, je zaměstnávání cizinců. Svaz se již delší dobu angažuje v projektech, zaměřených na usnadnění tohoto procesu, ať už jde o takzvaný režim „Fast-tracku“ (zrychlená procedura pro vnitropodnikově převáděné zaměstnance zahraničních investorů), „Welcome Package“ pro investory či „Projekt Ukrajina“ pro vysoce kvalifikované zaměstnance. 

 

Firmy nejčastěji využívají takzvaný „Režim Ukrajina“, který jim umožňuje získat středně a méně-kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny. Režim Ukrajina spadá mimo jiné do opatření řízené ekonomické migrace vyhodnocované i v rámci Národní dohody. Svaz průmyslu a dopravy ČR jako jeden z garantů již vyřídil pro více než 100 českých firem žádosti o zaměstnání téměř 2000 ukrajinských pracovníků. Režim Ukrajina umožňuje firmám obsadit volná pracovní místa a zajistit realizaci jejich zakázek. České firmy proto o něj mají velký zájem. Neustále ale naráží na nedostatečnou kapacitu úřadů, které žádosti o zaměstnání Ukrajinců zpracovávají. Celý proces je proto hodně časově náročný a trvá od podání žádosti na ministerstvo práce po vyřízení žádosti okolo jednoho roku.

 

Aktuální nastavení projektu umožňuje firmám získat touto cestou maximálně 9 800 osob ročně. Pro úřady to tedy znamená vyřídit přibližně 800 žádostí měsíčně. „Naši úředníci na Ukrajině mají už zcela naplněnou kapacitu. Svaz proto prosazuje, aby se aktivity obdobné Režimu Ukrajina rozvíjely i ve vztahu k jiným zemím, popřípadě vůči konkrétním firmám, i s nastavením určitých garancí ze strany tuzemského zaměstnavatele,“ uzavírá Jitka Hejduková.

 

 

 

Svaz průmyslu a dopravy ČR plní v projektu Režim Ukrajina roli garanta, zpracovává žádosti, poskytuje konzultace, pomáhá firmám. „Nejvíce firmy poptávají personál pro obsluhu strojů, řidiče, montážní dělníky, svářeče, soustružníky, ale také betonáře nebo čalouníky nábytku,“ uvádí Jitka Hejduková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

„Přestože víme, že projekt má slabiny, tak firmám pomáhá. Má relativně přísně nastavená pravidla, díky nim můžeme vyloučit neseriózní subjekty, umožnit zaměstnavatelům legální nábor potřebných pracovních sil a současně stát získá jasný přehled kdo, do jaké firmy, za jakých podmínek a na jak dlouho přichází na český trh práce ze třetích zemí. Tím můžeme předcházet nekontrolovanému přísunu cizinců ze třetích zemí, ke kterému v době zásadního nedostatku pracovních sil aktuálně zřejmě dochází,“ vysvětluje Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Projekty jsou příkladem transparentní regulované ekonomické migrace probíhající podle předem daných konkrétních pravidel, která se navíc mohou dle aktuální potřeby flexibilně upravovat.