OECD zveřejnila ekonomický výhled – rizikem je vývoj eurozóny
„Nějak se protlučeme, ale musíme být připravení na nejhorší“ - pokles HDP v eurózoně o cca 2 % v příštím i přespříštím roce.
OECD zveřejnila 28. listopadu svůj pravidelný podzimní hospodářský výhled s prognózou růstu a dalších makroekonomických veličin do roku 2013. Výhled obsahuje podrobné projekce pro 34 členských zemí OECD, eurozónu jako celek, kandidátské Rusko a pět zemí tzv. posílené spolupráce (Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jižní Afrika).
Hlavní ekonom OECD a zástupce generálního tajemníka Pier Carlo Padoan při této příležitosti řekl: „Žijeme v obtížných dobách, situace v eurozóně se rapidně zhoršuje, nákaza dluhové krize se šíří a politiky zaostávají za vývojem trhů jak v eurozóně, tak v USA. Více než kdy jindy závisí další perspektiva ekonomiky na událostech, jejich charakter a načasování neumíme předvídat. Za těch okolností musí být tvůrci politik připravení na to nejhorší.“
Tabulka shrnuje predikci hlavních veličin ve vybraných ekonomikách.
|
|
Reálný růst HDP |
Inflace |
Nezaměstnanost |
||||||
|
|
2011 |
2012 |
2013 |
2011 |
2012 |
2013 |
2011 |
2012 |
2013 |
|
OECD |
1,9 |
1,6 |
2,3 |
2,5 |
1,9 |
1,5 |
8,0 |
8,1 |
7,9 |
|
USA |
1,7 |
2,0 |
2,5 |
2,5 |
1,9 |
1,4 |
9,0 |
8,9 |
8,6 |
|
Japonsko |
-0,3 |
2,0 |
1,6 |
-0,3 |
-0,6 |
-0,3 |
4,6 |
4,5 |
4,4 |
|
Eurozóna |
1,6 |
0,2 |
1,4 |
2,6 |
1,6 |
1,2 |
9,9 |
10,3 |
10,3 |
|
Německo |
4,0 |
3,1 |
2,7 |
2,4 |
1,6 |
1,5 |
5,9 |
5,7 |
5,5 |
|
ČR |
2,1 |
1,6 |
3,0 |
1,7 |
3,1 |
2,0 |
6,9 |
6,7 |
6,4 |
Prognóza OECD vychází z tzv. „muddling-through“ scénáře („nějak se protlučeme“), který předpokládá, že měnová politika bude nadále podpůrná, že se podaří udržet na uzdě dluhovou krizi a problémy bank v eurozóně a že nedojde k přílišné fiskální restrikci. OECD připouští, že alternativní scénáře mohou být pravděpodobnější než tento střední scénář. Negativní scénář by nastal při „velké nehodě“ v eurozóně (např. státní bankrot nebo i krach významné finanční instituce), pozitivní je naopak podmíněn úspěšnou implementací opatření dohodnutých na říjnovém summitu eurozóny způsobem, který výrazně posílí důvěru trhů, a absencí „nehod“. Při negativním scénáři odhaduje OECD pro eurozónu pokles HDP o cca 2 % v příštím i přespříštím roce.
Při zhoršení ekonomické situace doporučuje OECD:
- fiskální podporu (tam, kde to umožňuje dobrý stav veřejných financí a důvěra trhů) podpořenou posílenými fiskálními rámci;
- další uvolnění monetární politiky tam, kde je to možné;
- strukturální reformy zaměřené na podporu růstu, snížení nezaměstnanosti a posílení důvěry.
Podle Padoana má ECB prostor k dalšímu snížení své hlavní úrokové sazby a rozšíření „neortodoxních“ opatření. ECB je v současnosti jediný „funkční nástroj“ k zastavení nákazy na trhu vládních dluhopisů (tj. ke snížení požadovaných výnosů tím, že bude sama dluhopisy nakupovat) a že by měla fungovat jako půjčovatel poslední instance. Taková úloha pro ECB si však vyžádá změnu Smluv. Eurobondy mohou být účinným nástrojem, je však třeba posílit fiskální a ekonomické řízení v EU.
Hospodářský přehled OECD (AJ) [pdf kB]
Vladimíra Drbalová
Mezinárodní organizace a EU
