Změny v od 1.1. 2011

v oblasti:  nemocenského pojištění, sociálního pojištění, zaměstnanosti, zákoníku práce

Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí

Ve stavu legislativní nouze schválila Poslanecká sněmovna 2. listopadu 2010 (Sněmovní tisk 155/0) a následně Senát 12. 11. (Senátní tisk 363) řadu zákonů, které obsahují i úpravy s dopady na zaměstnavatele i zaměstnance, někdy i zásadním způsobem. Uvedené změny jsou již promítnuty do  státního rozpočtu na rok 2011. Zákon vyšel ve Sbírce předpisů částka 127/2010 Sb.

 

 

Oblast nemocenského pojištění

1. Nemocenské - Od ledna 2011 má činit nemocenské 60 % vyměřovacího základu po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti. Dočasné snížení nemocenského, které mělo platit pouze pro rok 2010, má být zavedeno jako opatření trvalé. To znamená, že nemocní již nebudou pobírat vyšší nemocenské při dlouhodobé pracovní neschopnosti. U zaměstnance s průměrnou mzdou to znamená snížení nemocenského o 1 530 Kč (o 9 %) za druhý měsíc a 2 670 Kč měsíčně (o 17 %) od třetího měsíce nemoci.

Vláda tímto opatřením na práce neschopných v příštím roce ušetří 2,3 mld. Kč.

 

1. Náhrada mzdy - Zaměstnavatelé by měli poskytovat náhradu mzdy po dobu 21 kalendářních dnů (namísto stávajících 14 dnů). Toto opatření má platit po dobu tří let, tj. do roku 2013, poté se vrátí doba poskytování náhrady mzdy na 14 dní. Nově však zaměstnavatelům nebude polovina vyplacené náhrady mzdy refundována.

Tímto opatřením podle odhadů vlády se docílí úspor ve výši 1,7 mld. Kč. Je otázkou, jak bude tato úprava působit v praxi. Zaměstnanci budou svoje zdravotní problémy řešit prostřednictvím čerpání dovolené či jiného volna atd. tak, aby nezvyšovaly náklady zaměstnavatele. Zaměstnavatelé, kteří na základě KS nebo vnitřního předpisu poskytovali náhradu mzdy i po dobu prvých 3 dnů DPN, tj. po tzv. karenční dobu, kdy ze zákona náhrada mzdy nenáleží, by si měli udělat propočty ve vazbě na změněné podmínky v oblasti sociálního pojištění.

 

Oblast sociálního pojištění

1. Sazba pojistného na nemocenské pojištění pro zaměstnavatele - Zaměstnavatelé mají odvádět pojistné na nemocenské pojištění ve výši 2,3 % objemu mezd, tzn. nesníží se jim sazba od 1.1.2011 na 1,4 %, s čímž dosud platné předpisy počítaly. Tímto opatřením zaměstnavatelé zaplatí o 9,2 mld. Kč ročně více, než by odvedli po snížení sazby.

 

1. Refundace náhrady mzdy „malým“ zaměstnavatelům - Od 1.1.2011 mají mít zaměstnavatelé (do 25 zaměstnanců) možnost se v rámci veřejného systému nemocenského pojištění „připojistit“. V takovém případě by pak odváděli do systému pojistné ve výši 3,3 % a polovina vyplacené náhrady mzdy by byla těmto organizacím refundována. Z pohledu státního rozpočtu se očekává, že toto dodatečně vybrané pojistné by mělo náklady na refundaci náhrady mzdy plně pokrýt.

 

1. Nemocenské pojištění OSVČ - Mají být nově nastavena pravidla pro stanovení vyměřovacího základu pro pojištění OSVČ. I nadále bude nemocenské pojištění pro OSVČ dobrovolné, odstraní se však stávající zvýhodnění těchto osob, kdy si mohly účelově platit (popř. doplatit zpětně)  pojistné  v takové výši, aby v případě sociální události (např. plánovaná operace, mateřství atd.) dosáhly na nejvyšší výměry dávek.

 

1. Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného - Pro rok 2011 by měly být zachovány hranice pro odvod pojistného na sociální pojištění ve výši 72 násobku průměrné mzdy, tj. neměly by se vracet na úroveň 48 násobku, s čímž počítají dosud platné předpisy. Tím se očekává navýšení příjmů státního rozpočtu o 3,1 mld. Kč.

 

Oblast zaměstnanosti

1. 1.     Nekolidující zaměstnání – možnost přivýdělku osob vedených úřady práce v seznamu uchazečů o zaměstnání a pobírajících podporu v nezaměstnanosti bude do budoucna odstraněna. Podle současné právní úpravy mohou uchazeči o zaměstnání vykonávat práce na základě DPP, DPČ, pracovního poměru, služebního poměru s možností výdělku až do výše poloviny minimální mzdy (dnes 4000 Kč) a zároveň pobírat podporu v nezaměstnanosti. Podle nové právní úpravy se budou muset rozhodnout mezi dvěma přístupy - buďto pobírat podporu v nezaměstnanosti (bez možnosti jakéhokoliv přivýdělku), nebo vykonávat nekolidující zaměstnání (bez pobírání podpory).  
2. 2.     Podpora v nezaměstnanosti vs. odstupné – „uchazeči, kterému přísluší“ odstupné nebude náležet podpora v nezaměstnanosti po dobu, která bude odpovídat výši odstupného. Zásadním problémem se tak v praxi může stát, že zaměstnanec bude mít právo na vyplacení odstupného podle § 67 ZP, ovšem fakticky mu vyplaceno nebude.  Např. zaměstnanec skončí okamžitě pracovní poměr nezdravotních důvodů nebo pro nevyplacení mzdy ze strany zaměstnavatele. 

Dalším problémem je posouzení výše odstupného, resp. násobků průměrných výdělků, po kterou nebude uchazeči poskytována podpora v nezaměstnanosti. Z DZ vyplývá, že by se mělo jednat pouze o minimální nárok, tj. 3 měsíce, 12 měsíců, ale z dikce ZP a návrhu § 44 a z.o.z. to zřejmé není. Z jednání z MPSV vyplývá, že se bude vycházet z DZ, tedy z minimální práva na odstupné.

1. 3.     Výše podpory v nezaměstnanosti – změna procentuální výše výměry podpory v nezaměstnanosti u zaměstnanců, kteří ukončí svůj pracovněprávní vztah sami bez vážného důvodu (výpověď, dohoda, zkušební doba). Současná výměra (65 % průměrného měsíčního čistého výdělku první 2 měsíce podpůrčí doby, 50 % další dva měsíce a 45 % po zbytek podpůrčí doby) tak klesne na minimální úroveň hned od prvního měsíce pobírání podpory v nezaměstnanosti.

Problém – např. zaměstnavatel dá výpověď podle z tzv. sankčních důvodů podle § 52 f), g) ZP, podpora v nezaměstnanosti náleží v plné výši. Zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřou dohodu o rozvázání pracovního poměru bez uvedení vážných důvodů, podpora v nezaměstnanosti je nižší.  Vážné důvody jsou v z. o. z. vymezeny v  § 5, písm. c). Maximální výše podpory v nezaměstnanost  je cca 13.200 Kč.   

1. 4.     Zpřísnění podmínek agenturám zprostředkujícím zaměstnání – novou podmínkou pro výkon zprostředkovatelské činnosti se stane povinnost sjednání pojištění (ve výši zajišťující výplatu mzdy do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku všech dočasně přidělených zaměstnanců) pro případ úpadku agentury nebo zadavatele, z kterého budou moci být uhrazeny nároky úpadkem postižených zaměstnanců.
2. 5.     Překlenovací příspěvek – překlenovací příspěvek je explicitním vyjádřením vlády k podpoře samostatně výdělečné činnosti. Osoba, která ukončí registraci na úřadu práce a  stane se OSVČ, může úřad práce požádat o poskytnutí překlenovacího příspěvku (ve výši ¼ Ø mzdy měsíčně = cca 5800 Kč), kterým bude kryta část jeho provozních nákladů (nájemné, náklady na dopravu a opravu objektu) a to po dobu až 5 měsíců.

 

Oblast zákoníku práce

 

Písemná forma dohody o provedení práce – za současného stavu stačí pro perfektnost dohody o provedení práce, aby byla účastníky uzavřena i v ústní podobě. Nová právní úprava však ukládá zaměstnavateli povinnost uzavřít dohodu o provedení práce v písemné formě. Má tak dojít k předcházení zneužívání dohody o provedení práce.