Vyjednáváme pro firmy optimální podmínky pro byznys

Investice, digitalizace nebo silniční balíček. To je jen zlomek toho, co všechno má na starosti Sekce hospodářské politiky. Co aktuálně řeší, nám řekl její ředitel Bohuslav Čížek.

Vyjednáváte pro firmy optimální podmínky pro byznys. Jakým způsobem, o co se při vyjednávání opíráte?
Vycházíme z naší členské základny. Vytvořili jsme systém expertních týmů a pracovních skupin, které postihují široké spektrum oblastí a do kterých se všichni členové mohou zapojit. Snažíme se založit naše pozice a vyjednávání na věcné stránce, opřené o realitu a zkušenosti našich členů. V tom, si myslím, je naše výhoda a přidaná hodnota. Ti, co vytvářejí podmínky, by toto měli také znát a reflektovat, proto jim často nabízíme spolupráci a přicházíme s pohledem byznysu. Podnikatelská sféra je ta, co vytváří přidanou hodnotu a pracovní místa.

Co se Vám v posledním období podařilo a co Vás ještě čeká?
Podařilo se například upravit řadu nastavení v operačních programech evropských strukturálních fondů, včetně některých změn s Evropskou komisí jako úprava limitu alokace pro velké podniky. Realizujeme školení a osvětu k obecnému nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), kde se snažíme firmy připravit na nové požadavky. V legislativním procesu, zejména v rámci připomínkového řízení, se některé dílčí připomínky daří prosazovat a zabránit tak změnám, které vypadají na první pohled často jako specifické detaily, pro firmy v praxi ale znamenají dodatečné náklady a komplikace. Máme také slíbených několik věcí od státní správy, jako například příslib MF ke společnému prohlášení k eFakturaci či zpracování srozumitelné „návodné“ informace povinností subjektu, který chce uplatňovat daňové odpočty na VaV. Měli bychom být zapojeni do činnosti nové Agentury pro standardizaci, která by měla realizovat některé naše požadavky týkající se zlepšení přístupu k technickým normám. Na evropské úrovni se budeme snažit prosadit několik pozměňovacích návrhů k zimnímu energetickému balíčku tak, aby naší ekonomiku výrazně nepoškozoval, či vysvětlovat souvislosti a negativní dopady současného návrhu nařízení ePrivacy, který představuje hrozbu pro rozvoj inovací, nových technologií a také pro koncept Průmyslu 4.0. Legislativní rámec musí být nastaven tak, aby účinná ochrana soukromí a osobních údajů nebránila rozvoji digitalizace a digitálního trhu, ale stala se jeho přirozenou součástí.

Nyní jsou aktuální úrokové sazby, které ČNB na začátku srpna zvedla jako první v evropských zemích po krizi. Jaký bude mít zvýšení úrokových sazeb dopad na ekonomiku?
Úrokové sazby se bezpochyby promítají do řady ukazatelů a veličin jako placené úroky, možnosti zhodnocení, diskontní sazby. Při současných podmínkách žádný výrazný vliv nečekáme. Dostupnost úvěrového financování je nadále dobrá a rovněž stávající ekonomický růst by neměl být touto změnou sazeb narušen. Aktuální ekonomická témata se snažíme komentovat na našich stránkách, v rubrice Ekonomika v číslech, kde čtenáři najdou podrobnější informace k vývoji průmyslu, HDP a dalším ekonomickým tématům.

V ČR i ve světě se ujímá sdílená ekonomika. Je na ní Česká republika připravena?
Je to přirozený trend, využívající možností dnešní digitální ekonomiky a nelze se mu bránit. Na sdílení nevidím nic špatného a umožňuje v řadě případů, ať již měřitelně či ne, příležitosti a možnosti dále posouvat. Spojení nabízející a poptávající strany skrze platformu vidím jako pozitivum. Důležité je ale rozlišit sdílení a podnikání, které se za sdílení „schovává“ a vyhýbá se plnění zákonných povinností. Rozlišení sdílení či „hlídání plnění povinností“ se ale stává obtížnější a při větším rozmachu některé ze služeb to již negativní efekty znamená, například pro dostupnost bydlení v Praze.

Svaz průmyslu a dopravy ČR prosazuje revizi stávajícího systému investičních pobídek. Jak by měl být systém ideálně nastaven a co všechno zohledňovat?
Ideální nastavení by mělo spočívat pouze ve specifickém zaměření na podporu projektů s opravdu vysokými mírami přidané hodnoty garantující dlouhodobý ekonomický růst a posun ve struktuře naší ekonomiky. Jsme již v jiné situaci než před deseti či dokonce před 20 lety. Úplné zrušení pobídek za situace, kdy je mají okolní země a kdy posun v ostatních podmínkách pro investování není výrazný, smysl nedává. Budeme rádi, když se stávající investor s unikátním záměrem rozhodne svou výrobu rozšířit o další fáze a modernizovat ji na území ČR a ne, když jen „dojede“ stávající výrobu a svůj záměr se rozhodne realizovat mimo ČR. Konkrétní parametrické nastavení je problémové. MPO přišlo s kritériem určité výše mzdy. Za nás vidíme smysluplné využít ještě „bonifikační matici“ kritérií jako například spolupráce s výzkumnými pracovišti/vysokými školami, fáze výroby, použití Key Enabling Technologies apod., čímž by se mohl lépe zaručit pozitivní vliv podpořených investic.