Otázky pro Bohuslava Čížka

Odpovědi ředitele Sekce hospodářské politiky SP ČR do rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Proč je nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro firmy takovým problémem? Co se změnilo za poslední rok (tehdy v šetření uvádělo zhoršení tohoto faktoru růstu 21 % firem a nyní 35 %)?

Poptávka po pracovnících jde ruku v ruce s růstem ekonomiky a zaměstnanosti a tuzemský vzdělávací systém negeneruje pracovníky podle požadované struktury. Nové zakázky či záměry na rozšíření investic v řadě oborů naráží na prohlubující se nedostatek pracovních míst. Stále více firem má problém nalézt potřebné pracovníky, často i za mzdy, které se pohybují nad průměrnou mzdou.

Počet použitelných pracovníků na trhu práce se postupně vyčerpává. Starší technicky vzdělané ročníky odcházejí do důchodu, propad zájmu o technické obory mezi mládeží se teprve nyní daří v některých oborech zastavit. Nepříznivý trend se však stále prohlubuje a projevuje se napříč odvětvími a regiony. Dlouhodobým řešením je reforma vzdělávání, částečně se změny daří prosazovat a zviditelňovat, připomeňme loňský Roku průmyslu a technického vzdělávání a letošní Rok řemesel. Ovšem efekty se projeví až za poměrně dlouhou dobu.

Zaměstnavatelé hledají proto možnosti i v zahraničí, zejména na Ukrajině, ve Vietnamu, Mongolsku, Moldávii. Svaz průmyslu a dopravy ČR a jeho členské firmy spolupracuje také v projektu zapojení vězňů do práce. Pro řadu firem je řešením nedostatku lidí podpora Průmyslu 4.0. 

Jaký druh kvalifikovaných pracovníků chybí nejvíce?

Mezi průmyslovými firmami je výrazná poptávka po technických profesích, jako jsou svářeč, obráběč kovů, zámečník, seřizovač, elektrikář, kovodělník, obsluha CNC strojů. Poptávka je i po slévačích, soustružnících, zámečnících, nástrojařích, opravářích strojů a dalších oborech. Chybí až šest tisíc řidičů nákladních aut.

Podle našich zjištění chybí dvěma třetinám firem vysokoškoláci s technickým vzděláním, zhruba polovina potřebuje pracovníky s maturitou a třetina učně.

Jaká je pozice Svazu ke zvyšování mezd, které požadují odbory? Kde jsou potenciální styčné body?

Zvyšování mezd se nebráníme. Je ale třeba mzdový vývoj vztáhnout k produktivitě – skutečné přidané hodnotě ve vztahu k nákladům na daného pracovníka. Je nutné řešit možnosti v rámci konkrétní společnosti i s ohledem na investice, dlouhodobý vývoj a rizika ekonomických výsledků. Potenciální styčné body jsou v posunu investic směrem k vyšší přidané hodnotě a tím do budoucna i lepší struktuře pracovních míst s vyššími mzdami.

Úspěšné firmy se snaží své kvalifikované pracovníky udržet a zároveň musí investovat. Výraznější investice mohou sice posunout, ale i zde potřebujete potřebné kvalifikované pracovníky, i když s trochu jinou kvalifikací – většími znalostmi IT apod.

Zaměstnavatelé musí stále myslet na dlouhodobou budoucnost svého byznysu, stabilitu svého hospodaření a překážky, které by mohly narušit jeho rozvoj.

Jaká je průměrná mzda kvalifikovaného pracovníka? Je to průměrně 35 tisíc korun hrubého (u velkých nadprůměrně úspěšných podniků) a 23 až 24 tisíc korun hrubého u ostatních podniků?

Tak takto to nelze říct bez bližší specifikace „kvalifikovaného pracovníka“. Může to být programátor moderní robotické výroby, ale i svářeč či obráběč. Dnešní průmysl a „dělnické profese“ u úspěšných společností už nejsou jenom o pozicích se mzdami pod průměrnou mzdou. Nalezneme úspěšné firmy, které mají inovativní produkt nebo jsou schopny mezinárodně úspěšně působit a zde se mzdy pohybují často i výrazněji nad průměrnou mzdou.