Průzkum SP ČR: Český export a Rusko

Téměř 60 procent českých vývozců zaznamenalo snížení poptávky ze strany ruských partnerů. Respondenti nevylučují další zhoršení situace.

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V souvislosti se sankcemi, které Evropská unie uplatnila vůči Ruské federaci, a následnými protisankcemi Ruska vůči Evropské unii, Svaz průmyslu a dopravy ČR po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR rozeslal dne 16.1.2015 členským firmám anonymní anketu, která měla za cíl odhadnout dopady vývoje ruského trhu na export tuzemských firem a jejich podnikání.

Anketa se dotazovala respondentů, jak se na jejich exportu projevila situace na ruském trhu, a to v souvislosti se sankcemi EU, ruskou reakcí a na doporučení směrem ke státní správě, jak by měla na danou situaci reagovat, a to i v souvislosti s ekonomickým poklesem Ruska a výrazným oslabením rublu.

Cílem ankety bylo získat lepší přehled o dopadech sankcí a následných odvetných sankcí Ruské federace na domácí průmysl.

Anketa navazuje na seminář „Český export a finanční krize v Ruské federaci – hledání východisek“. Anketa byla zaslána na 700 společností a odpovědělo 71 firem. Téměř všichni respondenti mají přímé či nepřímé vazby na ruský trh.

 

Dopad exportu do Ruské federace situace na ruském trhu, a to v souvislosti s oslabením rublu, sankcemi EU a ruskou reakcí.

Z výsledků ankety vyplynulo, že téměř 60 % dotazovaných firem zaznamenalo snížení poptávky ze strany ruských subjektů vedoucí k poklesu nebo ztrátě zakázek a zastavení nových dlouho připravovaných projektů, prodejů a dodávek.

I přesto některé firmy uvedly, že zatím nedošlo k omezení dodávek (25 %). Dokonce 1 firma uvedla, že jim sankce pomohly. 

Negativní dopady se začaly projevovat s určitým zpožděním a řada firem je „pocítila“ až v souvislosti se značným oslabením rublu a dalšími nejistotami

Dalším faktorem „zpoždění dopadů“ jsou v řadě případů (dle oboru) dodací lhůty (u průmyslových výrobků se pohybují mezi 6 až 9 měsíci, v některých strojírenských oborech i déle), kde pokles ruských objednávek se u některých firem projevil až v závěru loňského roku. Dané firmy tak dopady pocítí ve větším rozsahu až v letošním roce.

Firmy celkově (včetně firem, které zatím pokles zakázek nezaznamenaly) upozorňují na nebezpečí pokračování současné nepříznivé situace a dopady v následujícím období. Pociťují obavy o další zakázky a možnosti. Právě nové zakázky a projekty se nyní velmi těžce získávají a očekává se jejich pokles. To je nutné zohlednit i při celkovém vyhodnocení výsledků ankety.

Firmy uvedly, že dochází k upřednostňování ruské domácí produkce a rušení tendrů na importované výrobky z důvodů sankcí EU vůči RF a oslabení RUB. Ruští partneři do budoucna nechtějí riskovat, že jim evropské a americké firmy dodají a poté v budoucnu odmítnou zajišťovat servis a další dodávky. I proto se postupně začínají orientovat na technologie z Jižní Koreje, Japonska či Číny.

Čeští podnikatelé mají poměrně dobré vztahy s ruskými partnery, ale právě ekonomická situace donutila řadu firem některé projekty zastavit. Pro ruské partnery se naše zboží výrazně zdražilo, a i když nenašli domácí substitut, donutilo je to omezit investice. Při současných ekonomických výsledcích Ruska spojených i se sankcemi, nejistotě a značném oslabení rublu se řada investičních záměrů stala - při daných vstupních cenách investic z dovozu a očekávaných výnosech - nevýnosných. Objevují se v mírně větší míře i návrhy ruských partnerů vyjednat poskytnutí slevy či uzavření obchodu v rublech.

I když cena produktu není vždy nejdůležitější, oslabení rublu bylo tak výrazné, že u některých výběrových řízení naše projekty ztrácí konkurenceschopnost. Podnikatelé ve svých odpovědích uváděli, že jejich firmy pociťují pokles zájmu právě z důvodu zdražení dovozu do RF, čímž se jejich zboží stalo cenově nekonkurenceschopné.

Celková opatrnost ohledně uzavírání smluv ale vzrostla na obou stranách. Zájem klesl jak na ruské, tak na české straně.

Firmy zdůrazňují, že ruský trh nechtějí opustit. V součastné době je nenahraditelný.

Na dotaz, zda-li firmy uvažují o úplném opuštění ruského trhu či zemí SNS, respondenti téměř jednoznačně (v 99 %) odpověděli, že neuvažují. Naopak by chtěli dodávky do RF a SNS zvýšit. Opuštění ruského trhu by považovali za chybu. Někteří hledají jiné způsoby, jak se na trhu udržet a spolupracovat.

Firmy chtějí ukázat ruským obchodním partnerům dlouhodobý zájem o spolupráci, a že chtějí pokračovat ve spolupráci, i když současná situace neumožňuje některé zakázky realizovat. Objevují se i dílčí signály od partnerů z ruské strany, že zájem i v době problémů berou jako jeden z faktorů pro spolupráci v budoucnu, až se situace uklidní

Průzlum zjišťoval, jak se vývoj na ruském trhu projevuje na dodávkách do ostatních zemí SNS.

S ohledem na ekonomickou provázanost mezi státy SNS, 52 % respondentů odpovědělo, že vývoj na ruském trhu se na dodávkách do ostatních zemích SNS projevil.Podle firem se situace s dodávkami zhoršuje. Jedná se zejména o dodávky na Ukrajinu, pak do Běloruska a Moldávie, kam se ekonomická situace částečně promítla do stability měny, a došlo k pozastavení jednání o dodávkách importovaných výrobků. Firmy také sdělily, že některé subdodávky jdou přes ruské distributory.

 

Anketa zjišťovala, zda se firmám zhoršila dostupnost financování jejich aktivit.

Zhoršení ve financování aktivit uvedla čtvrtina firem. Jedná se zejména o zhoršení situace s vystavováním záruk ve prospěch ruských partnerů. V některých případech se zvýšila i opatrnost bank, které zatím vyčkávají a nefinancují projekty a dochází k citelnému zpřísnění postupů. Naopak, 48 % firem uvedlo, že se dostupnost financování jejich aktivit se nezhoršila. Zbylé firmy uvedly, že firmy financují aktivity z vlastních zdrojů, tj. těch se zhoršení situace nijak nedotklo. Problémy s financováním mají většinou spíše firmy na „ruské straně“. Při hodnocení problémů s financováním je třeba vzít v úvahu konkrétní případ a faktory jako podíl ruského trhu v rámci portfolia společnosti, druh zakázky/produktu, finanční sílu společnosti a potřebu cizího financování apod.

Jedna z otázek zjišťovala, zda se exportéři hodlají účastnit akcí podporovaných a organizovaných organizacemi, jako je Svaz průmyslu a dopravy ČR, Komora SNS, HK ČR, ministerstva či agentura CzechTrade.

Až 99 % respondentů deklarovalo jasný zájem nadále se účastnit akcí proexportního charakteru, organizovanými organizacemi, jako je SP ČR, HK ČR, Komory SNS, ministerstvy a CzechTrade.

Ve vztahu k platební schopnosti ruských partnerů odpovědělo 50 % respondentů, že platební schopnost ruských partnerů se zhoršila. Ruské firmy mají omezeny  přístup k financím a valutám. Budgety na již přijaté a odsouhlasené konkrétní projekty se staly nedostačující, kde v důsledku pádu rublu partneři ztratili kupní sílu. Nerealizují se nové projekty z důvodu snížení rozpočtů ruských firem.

Pokles platební schopnosti se projevuje obtížnějším a pomalejším schvalováním investic. Zhoršily se i pojistné podmínky a výhled pojišťování pohledávek za ruskými partnery. Dále 30 % respondentů uvedlo, že se platební schopnost nezhoršila a 20 % neopovědělo nebo nemají aktuální projekt.

Doporučení a požadavky směrem ke státní správě – jak by měla podle vás na danou situaci reagovat? Jaká další opatření byste očekávali?

S ohledem na význam trhu by firmy očekávaly snahu o ukončení sankcí jako takových a pokud budou i nadále pokračovat, pak požadují snahu o minimalizaci jejich dopadu. Firmy za nutnost považují pokračovat v podpoře a udržení obchodních vztahů s Ruskou federací, pokračovat v intenzivní spolupráci s ruskými regiony, zeměmi SNS a v maximálně možné míře podporovat export do jiných teritorií. Podle respondentů by si státní správě měla uvědomit, že za stávajících podmínek může být ztráta ruského trhu definitivní. 

Požadují jasnou podporu pro exportéry ze strany premiéra a české vlády celkově, ale i ze strany všech jejich členů. Očekávají deklarování, že ČR má zájem o obchod s RF a ruské investory v ČR. Toto by mělo ukázat ruským partnerům, že ČR se jako obchodní partner dokáže vymezit a usilovat o nadstandardní obchodní spolupráci s Ruskou federací.

Státní správa podle respondentů musí vystupovat jednoznačně a jednotně. Podle nich by se měla zvýšit podpora financování a pojištění projektů ze strany ČEB (možná i vstřícnější pravidla ČEB) a EGAP pro Ruskou federaci a ostatní trhy bývalého SNS.  

V souvislosti s přijatými sankcemi, by se měla zjednodušit a zkrátit procedura posouzení, zda zboží podléhá sankcím či nikoliv.

Mezi odpověďmi se objevily i doporučení jako je: podpora exportérů pojištěním a financováním i menších projektů či pokračovat v jednáních vedoucích ke zrušení vízové povinnosti mezi Českou republikou a Ruskou federací.

Mostýn Milan
/
kategorie Tiskové zprávy
zpět