Co ukázalo šetření ke karenční době?

SP ČR mezi svými členskými firmami uskutečnil šetření týkající se karenční doby a benefitů souvisejících se zajištěním zaměstnanců v době nemoci.

hlavní závěry ze šetření

1.

Výrazná většina zaměstnavatelů odmítá zrušení karenční doby ve všech třech indikovaných variantách

• náhrada mzdy ve výši 60 % a snížení sazby pojistného – 73% nesouhlasí, 27% souhlasí
• náhrada mzdy ve snížené výši 30%/25% - 76% nesouhlasí, 24% souhlasí
• stanovení limitního počtu případů DPN u jednoho zaměstnance – 79% nesouhlasí, 21% souhlasí  

Důvodem odmítavého stanoviska zaměstnavatelů je očekávaný růst dočasné pracovní neschopnosti, zvýšení přesčasové práce zaměstnanců na udržení výrobní kapacity a zvýšení celkových nákladů firem; dalším aspektem je i administrativa spojená se sledováním různé výše náhrady mzdy (např. 3 dny 30%, 4. a další den 60%) nebo sledování překročení limitu pro uznání nemoci s náhradou od prvého dne např. při nemoci 2x za rok.

2.

Výrazná většina zaměstnavatelů odmítá zachování karenční doby výměnou za posílení kteréhokoli z diskutovaných benefitů (dovolená nad rámec zákona, sick-days).

• 64% nesouhlasí, 36% souhlasí

Podíl zaměstnavatelů, kteří spíše souhlasí, nebo nesouhlasí, je však nižší ve srovnání s nesouhlasem se zrušením karenční doby. Je to ovlivněno tím, že  dotazníkového šetření se účastnily firmy, které již jako bendit poskytují 5. týden dovolené, případně i sick days, takže někteří pravděpodobně považují překlopení benefitu ve standard jako alternativu ke zrušení karenční doby. Je nutné vzít rovněž v potaz strukturu respondentů v oblasti benefitů, ze které lze vysledovat, že u malých zaměstnavatelů nebo např. v sektoru zemědělství se tyto benefity objevují minimálně nebo vůbec (sick days).      

Příznivější byly reakce na zvýšení nemocenské při dlouhodobější pracovní neschopnosti (cca 54% respondentů se vyjádřilo kladně 45% negativně).

Šetření dále ukázalo ponechat řešení krátkodobé pracovní neschopnosti na firmách vzhledem k zavedeným firemním benefitům. Mezi firmami jsou již i dnes ty, které vedle tradičních benefitů (sick days, dovolená) poskytují náhradu mzdy za prvé tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti, protože mají dobře nastavené systémy spolupráce s ošetřujícími lékaři, takže nedochází ke zneužívání a dočasná pracovní neschopnost je nízká.        

Řada firem využívá kontroverzní benefit – odměnu za minimální absenci - 36% firem z průmyslu a stavebnictví. Evidentně i k zamezení zneužívání systému. Otevřená propagace tohoto řešení jako „vhodné firemní řešení“ ke zrušení karenční doby pro omezení očekávaných nárůstů dočasné pracovní neschopnosti v případě zrušení karenční doby, není otevřeně vhodná (pozn. nucení zaměstnanců přecházet nemoci, nelze využít pro jednání).    

3.

Pro doplnění nad rámec výstupů ze šetření uvádíme, že k získání informací o konkrétních dopadech variant zrušení karenční doby byly následně provedeny propočty na vzorku 17 velkých a 10 malých a středních firem různých odvětví průmyslu.

Propočty ukázaly, že náhrada mzdy ve výši 60% se snížením výše odvodů na nemocenské pojištění z 2,3% na 2,1% (tj. navrhovaná úprava v ST 744) - při odhadovaném nárůstu nemocnosti pokryje náklady u 45% velkých a 20% malých a středních firem.

V případě nižší, tj. 30% náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci pokryje náklady u 53% velkých a 20% malých a středních firem.

Z obdržených propočtů dopadů lze při neměnné situaci dopočítat neutrální dopad zrušení karenční doby při snížené náhradě mzdy ve výši 30% po dobu prvních tří dní nemoci u většiny průmyslových firem za předpokladu snížení odvodu na nemocenské pojištění o 0,25 až 0,3%.

Tyto propočty nezahrnují náklady na udržení výrobní kapacity při zvýšení nemocnosti vyvolané změnou chování zaměstnanců v důsledku zrušení karenční doby.

Odhad celkových nákladů na náhrady mezd při růstu dočasné pracovní neschopnosti v důsledku zrušení karenční doby včetně dalších nákladů souvisejících s personálním zabezpečením výrobních procesů činí u velké ocelárny s nemocností 3,70 % cca 0,7% objemu veškerých vyplacených mezd, u velké elektromontážní firmy s nemocností 4,01 % činí 0,27 % z objemu veškerých vyplacených mezd.

Nabízí se otázka vykrytí chybějících příjmů v systému nemocenského pojištění, kdy řešením by mohlo být znovu zavedení odvodu z mezd (platů) zaměstnanců na nemocenské pojištění ve výši 0,25 – 0,3%, tj. návrat k úpravě, která zde byla před rokem 2009, před zavedením karenční doby s  participací zaměstnavatele v podobě náhrady mzdy v období prvých 14 dní (pozn. přechodně 21 dní).

Celá analýza ke karenční době ke stažení.

Další postup

Stanovisko SP ČR v řešení karenční doby je následující:

1. Odmítat zrušení karenční doby a zabývat se řešením dlouhodobé pracovní neschopnosti (viz – výstupy z šetření)
2. Řešení přijímat až po obdržení vyhodnocení situace v dávkách nemocenského pojištění (pozn. na programu tripartity v září)
3. Pokud by se vláda rozhodla karenční dobu přece jenom zrušit, mělo by to být s co nejmenším dopadem na zaměstnavatele: při snížení odvodů na nemocenské pojištění o 0,25 – 0,3% a výše náhrady mezd za první tři dny nemoci 30%/40%, pokrytém jinými zdroji státního rozpočtu nebo zavedením pojistného na straně zaměstnance. Požadovat po vládě jasné propočty dopadů.
4. Mimo věcná řešení působit v PSP proti přijetí již existujících sněmovních tisků - ST 393, ST 744.