Závěry z konference Flexibilní formy práce aneb jak to vidí zaměstnavatelé

Devět evropských zaměstnavatelských svazů – z České republiky (Svaz průmyslu a dopravy ČR), Rakouska, Belgie, Bulharska, Estonska, Lotyšska, Polska, Slovenska, Slovinska – vyzývá své vlády, aby zajistily, že legislativa bude podporou pro zaměstnavatele v tom, aby mohli zvážit vhodné formy flexibilního zaměstnávání.

Zaměstnavatelé apelují na to, aby svoji podporu projevil i stát, a to snížením daňové zátěže a podporou zvýšeného využívání flexibilních forem práce ve firmách. Tato výzva byla součástí konference Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), která proběhla v Praze dne 13. listopadu 2008 pod názvem Flexibilní formy práce aneb jak to vidí zaměstnavatelé za účasti osmi desítek zástupců podnikatelské sféry a různých institucí.

Česká verze Společného stanoviska (Position Paper)

Výsledky dotazníkového šetření: Jak se v ČR (a v osmi dalších zemích) využívají flexibilní formy práce

Na konferenci byly prezentovány závěry rozsáhlého dotazníkové šetření mezí 8500 zaměstnavateli v uvedených zemích. Cílem šetření bylo zjistit, jakým způsobem zaměstnavatelé využívají flexibilní formy práce a jaké mohou být výhody i nevýhody s nimi spojené. Výsledky kombinovaných průzkumů ukázaly, že 74 % společností z šesti evropských zemí využívá alespoň jednu z flexibilních forem práce. Mezi nejčastěji používané formy patří pružná pracovní doba, zkrácený úvazek a práce z domova. Téměř třetina respondentů prohlásila, že nemají v úmyslu používat ve své společnosti žádnou formu flexibilní práce, a vyjádřila se v tom smyslu, že tyto formy by vyžadovaly rozdílný styl řízení.

Na konferenci byly také prezentovány výsledky analýzy právního prostředí, které provedly zaměstnavatelské svazy. Ukázalo se, že jednotlivé země se nachází v různých fázích procesu řízení změny a že zde dochází k problémům, ať už ve formě nesprávného začlenění do všech legislativních forem, díky kterým by bylo pro zaměstnavatele jednodušší uvažovat o flexibilních formách zaměstnávání, nebo o nedostatečném šíření informací. Přitom legislativa, podporující flexibilní formy práce, představuje přínos nejen pro zaměstnavatele, ale i pro zaměstnance. U flexibilních forem práce je velice pravděpodobné, že se zvýší možnost udržet si cenné zaměstnance i s investovanými zkušenostmi a znalostmi podniku a jeho činností, současně tito zaměstnanci mohou využívat i možnost zapojovat se větší měrou do výchovy svých dětí a dalších mimopracovních aktivit dle jejich aktuálních potřeb.

Právní rámec flexibilních forem zaměstnání

Flexibilní formy práce nabývají stále většího významu, aktuálně podtrženém současnou světovou finanční krizí. Ta se již projevuje i na tlaku na tuzemské podniky redukovat pracovní místa. Jednou z cest překonávání těchto potíží v oblasti zaměstnanosti je právě podpora flexibilních forem práce,“ uvedla na konferenci Dagmar Kuchtová, zástupkyně generálního ředitele SP ČR.

Na nezbytnost rozvoje flexibilních forem práce poukázal i expert Mattijs Maussen. Podle něho Evropa zaostává ve flexibilitě pracovního trhu zejména za Spojenými státy, kde Američané mění v průměru za život své zaměstnání osmkrát. Současným trendem je však tlak na daleko dynamičtější cirkulaci pracovníků i v Evropě. „Pro Evropany je důležitá životní spokojenost, volný čas a čas strávený s rodinou. Pracovní život bude však v příštích letech daleko náročnější a dynamičtější, proto budou nabývat na významu flexibilní formy práce jako spojení těchto dvou fenoménů,“ uvedl Mattijs Maussen s tím, že trendem v posledních patnácti letech je snižování počtu pracovních hodin týdně. Jestliže ještě v roce 1990 pracovalo týdně více než 48 hodin téměř 20 procent Evropanů, v roce 2005 šlo již jen o zhruba 13 procent pracovníků.

Flexibilní formy práce výrazně využívají například rakouské podniky. Jak uvedl na konferenci Andreas Gruber z Rakouského svazu průmyslníků, flexibilní pracovní dobu využívá až 91% podniků, práci na částečný pracovní úvazek 87% podniků. „Tento způsob zaměstnávání nese výhody zejména v redukci plateb za přesčasové hodiny, ve větší motivaci, nižší náklady na administrativu a umožňuje lépe plánovat a zvyšuje se výkonnost pracovníků,“ podělil se o zkušenosti svazu Andreas Gruber.

Podobné pozitivní poznatky z využívání flexibilních forem práce představil také Edgars Korčagins z Ministerstva sociálních věcí Lotyšska. V této nové členské zemi EU flexibilní formy práce využívá 76% zaměstnavatelů.

Na rozšířené využívání flexibilních forem práce poukázal Andy Lake z online journal Flexibility.co.uk. Právě Británie má z  těmito formami práce velké zkušenosti. Svědčí o tom například skutečnost, že v roce 2005 podniky v Británii využívaly své pracovníky z téměř čtvrtiny na částečný pracovní úvazek. V témže roce to bylo v případě České republiky pouze ze 4,8%. Celkový průměr využívání práce na částečný úvazek byl v roce 2005 více než pětinový (20,4%).

Na nedostatečné využívání flexibilních forem práce v ČR poukázala v této souvislosti Marie Bílková z Ministerstva práce a sociálních věcí. „Jsme oproti některých zemím EU stále ještě konzervativní, a to jak zaměstnavatelé, tak i zaměstnanci. Pouze pět procent pracovních úvazků je flexibilních,“ poznamenala Marie Bílková. Podle statistiky tak ČR zaostává i za mnohými zeměmi EU, například v Polsku a v Rumunsku dosahuje podíl flexibilních firem zaměstnávání téměř deseti procent. Poukázala také na očekávaný růst nezaměstnanosti, dosahující nyní 311 tisíc osob, přičemž volných pracovních míst je 130 tisíc. „Řada firem řeší tlak na redukci pracovních míst propouštěním zahraničních pracovníků a úřady práce jsou striktnější při povolování zaměstnávání pracovníků z ciziny,“ uvedla Marie Bílková.

V souvislostí s redukcí pracovních míst poukázala Nataša Randlová, členka Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů, že podniky nevyužívají dostatečně všechny flexibilní formy práce. „V tuzemsku není poptávka po kratších pracovních úvazcích. Řada tuzemských zaměstnavatelů využívá sice pružnou pracovní dobu, snaží se ale rozsah odpracovaných hodin naplnit do 4 týdnů, což nevytváří dostatečnou flexibilitu,“ upozornila Nataša Randlová.

Přirozeně, že při využívání flexibilních forem práce hraje svou roli velikost společnosti. Ty velké mohou lépe vycházet vstříc potřebám svých zaměstnanců, zatímco pro malé podniky může znamenat ztráta několika zaměstnanců a jejich odborných zkušeností a znalostí výrazné ohrožení.

Současní zaměstnavatelé, kteří flexibilní formy práce nepoužívají, nemají dostatečné informace nebo povědomí o přínosech, které jim tyto formy mohou poskytnout. Bude-li existovat podpora státu ve formě publicity i finančních pobídek, bude tuto významnou překážku ve využívání flexibilních forem práce daleko jednodušší odstranit.

PhDr. Milan Mostýn
manažer PR a tiskový mluvčí
Mobil. tel.: 739 452 816
Tel.: 225 279 501
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Gbelec Ondřej
/
kategorie Realizované projekty
zpět