Výběr Výběr z monitoringu médií 21.12.2011

 

 

 

Kuba projednal Exportní strategii se zástupci podnikatelů
webreporter.cz | 20.12.2011 | Rubrika: Ekonomika | Strana: 0

Ministr průmyslu a obchodu (MPO) Martin Kuba projednal se zástupci Hospodářské komory (HK) ČR a České exportní banky a EGAP návrhy v rámci Exportní strategie ČR. Export se dále podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara bez systematické a účinné institucionální podpory neobejde. Za důležité protikrizové opatření považuje například to, aby vláda přišla s navýšením rámce financování ČEB a EGAP, s čímž návrh proexportní strategie počítá. Podle MPO došlo ke všeobecnému souhlasu o zaměření daných návrhů. Prezident HK Petr Kužel k tomu dodal, že HK se ještě k některým návrhům ráda vyjádřila společně se Svazem průmyslu a dopravy. Ministerstvo plánuje předložit exportní strategii vládě do konce ledna, do té doby resort uspořádá ještě několik obdobných setkání pracovní skupiny na téma podpory exportu.

 

 

 

 

MPO: Novou exportní strategii by vláda mohla dostat už v lednu
 20.12.2011 | 16:57 | Rubrika: Obchod - Praha, Středočes. kraj, ČR | autor: beh |
Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončuje novou exportní strategii České republiky na roky 2012 až 2020 a materiál plánuje předložit vládě do konce ledna příštího roku. Sdělil to mluvčí MPO Pavel Vlček. Nová exportní strategie má za cíl snížit závislost českého vývozu na trzích Evropské unie, zvýšit počet exportních oborů či zapojit do vývozu více malých a středních podniků.

 "ČR musí nabízet účinnou podporu ekonomických zájmů svých firem. Dnes je náš export z osmdesáti procent závislý na EU. Je v zájmu celé země, aby stát firmám pomáhal proniknout na vzdálenější trhy," uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, který dnes o podpoře exportu diskutoval se zástupci podnikatelských svazů.

 Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy hodnotí návrh exportní strategie kladně. "Za důležité protikrizové opatření považuji například to, aby vláda přišla s navýšením rámce financování ČEB a EGAP, s čímž návrh proexportní strategie počítá," podotkl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Kuba bude se zástupci podnikatelů o tomto materiálu v lednu ještě jednat.

 MPO letos muselo aktualizovat původní exportní strategii na roky 2006 až 2010, jelikož práce na nové koncepci kvůli přípravě systému podpory konkurenceschopnosti ČR nabrala zpoždění.

 

 

 

Moravskoslezský kraj – průmysl vers. prostředí?
Podnikatel | 7.12.2011 | Rubrika: Hospodářská politika | Strana: 4 | autor: (sp)

Vliv průmyslu na životní prostředí a snaha najít rovnováhu mezi ekologickými opatřeními a zachováním konkurenceschopnosti podniků. To bylo páteří většiny vystoupení na fóru Hospodářských novin v Ostravě, které se konalo koncem listopadu t. r. na téma Perspektiva Moravskoslezského kraje (MSK).

Akce, nad kterou převzal záštitu Svaz průmyslu a dopravy ČR spolu s Krajskou hospodářskou komorou MSK a Sdružením pro rozvoj MSK. se zúčastnil ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa, představitelé ministerstva průmyslu obchodu, místní samosprávy, největších zaměstnavatelů regionu i oborových svazů. Debatovali o stavu a vývoji průmyslu a jeho důležitosti pro MSK, ale i pro celou republiku.
Petr Kajnar, primátor města Ostravy, v úvodu zdůraznil, že MSK je po Praze druhým nejrychleji rostoucím krajem z hlediska HDP a že se na něm průmysl podílí víc než 40 %. Upozornil na problém postupného vylidňování Ostravy a okolí. Například Havířov byl uměle vytvořený region, do něhož se před šedesáti lety nastěhovalo půl milionu lidí, a ti teď odcházejí. Největším rizikem z hlediska vylidňování Ostravy podle něho není ovzduší, ale to, jaký obraz o životním prostředí v Ostravě vytvářejí média, přestože se za posledních deset let ovzduší zlepšilo. Ministr Tomáš Chalupa v té souvislosti připomenul nedávnou smogovou situaci, při níž byly nejhorší hodnoty v republice naměřeny v Praze 6 na Veleslavíně, ačkoli tam žádný těžký průmysl není. Uvedl, že největšími znečišťovateli ovzduší v MSK jsou lokální topeniště (38 %), teprve pak průmysl (34 %), doprava (20 %) a ostatní energetické zdroje (8 %). Cílem podle ministra není zavírat v kraji průmysl, ale hledat taková řešení, která zlepší životní prostředí, aniž by se tvořily fronty před úřady práce. Chalupa ocenil přístup podniků, které uzavírají nad rámec zákona dobrovolná memoranda o regulaci prašných zdrojů.
Jaroslav Palas, hejtman MSK, vyzdvihl průmyslovou tradici kraje, kterou je dobré udržovat a rozvíjet. Větší důraz je však podle něho třeba hutní a důlní výrobě klást na využití výzkumu a vývoje při zachování současné vysoké produktivity práce. Za negativa považuje geografickou náchylnost slezské pánve k zimním inverzím a růst cen energií, který nutí část občanů topit nekvalitními palivy.
Ekonomickou situací kraje se zabýval Petr Zahradník z EU Office České spořitelny. Podle jeho zjištění patřil MSK v letech 2005 až 2007 k nejrychleji rostoucím regionům v EU, kdy růst HDP v kraji dosahoval 8 % ročně. Zároveň poukázal na potřebu zlepšit strukturu HDP, kdy by kraj mohl zvýšit podíl služeb jako doplněk k současnému průmyslu.
Na fóru vystoupili také zástupci významných zaměstnavatelů v regionu Klaus Dieter Beck, generální ředitel OKD, a Tapas Rajderkar, generální ředitel ArcelorMittal Ostrava. Tapas Rajderkar vyzdvihl kvalifikovanou pracovní sílu, umístění regionu coby křižovatky mezi Polskem, Slovenskem a Německem a existenci VŠB - TU jakožto zdroj výzkumu a inovací. Současně varoval před evropskou dluhovou krizí, která se začíná projevovat i v hutnictví střední a východní Evropy. Rok 2012 tak podle něho bude problematický.
Pavel Juříček, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, uvedl, že v rámci MSK vytváří průmysl téměř 43 % HDP, zatímco v rámci ČR je to 33 %, v EU 20 % a v USA 17 %. Průmysl zaměstnává přes 544 tisíc občanů ČR. Poté vyslovil několik požadavků SP ČR vůči vládě a kraji. Jedním z nich je nutnost rozvoje českého školství, zejména podpory technického vzdělání. Průmyslovým podnikům chybí totiž absolventi technických oborů vysokých škol, ale hlavně vyučení pracovníci.
Pavel Bartoš, viceprezident Hospodářské komory ČR, ocenil opravy a investice významných továren v regionu i to, že významní světoví výrobci v MSK zachovali pracovní místa. Varoval však před „regulacemi z Evropské unie, které vytvářejí nefér soutěž“.

 

 

 

 

Očekávání a realita
Podnikatel | 7.12.2011 | Rubrika: Evropská unie | Strana: 8 | autor: Michal Kadera

Bez zpětné vazby od podnikatelů se kvalitní zákony připravit nedají

Zástupci státní správy a podnikatelských organizací se shodli na tom, že snižování administrativní zátěže je pro ně prioritou. Bez správně fungující státní správy, kvalitního hodnocení dopadů přijímané legislativy během celého legislativního procesu a dialogu s adresáty regulace, tedy především podnikateli, není možné přijímat kvalitní a efektivní právní normy.

Vyplynulo to mj. z debaty, kterou uspořádalo první listopadové pondělí t. r. Zastoupení EK v ČR a Informační kancelář EP v ČR ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a CEBRE - Českou podnikatelskou reprezentací při EU. Podnikatelé mají velká očekávání od přesunu agendy RIA pod Úřad vlády ČR a od vytvoření nezávislé komise složené ze zástupců byznysu a akademiků, která bude posuzovat dopad připravovaných právních norem. Nyní je na státní správě, aby očekávání naplnila.
Dobrou inspirací mohou být aktivity Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a jeho úzká spolupráce s podnikatelskými a zaměstnavatelskými organizacemi. Ani tyto organizace ale nemají kapacitu, aby mohly ve všech případech provádět komplexní hodnocení dopadu. Proto rozhodně ocení, pokud bude možné na budování těchto kapacit čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Dalším rizikem je pak nevyvážená činnost evropského „Impact Assesment Board“, který sice kvalitně analyzuje dopady legislativních návrhů, ale dostatečně nezohledňuje regionální specifika.

Evropská unie s problémy
Snížit administrativní zátěž chce i Evropská unie, a to do roku 2012 o 25 %. Splnit závazek se jí ale nejspíš nepodaří. Navíc se tato redukce provádí k základně v roce 2005 a nezahrnuje nové povinnosti stanovené později přijatou legislativou (např. REACH). Přesto je nutné všechny tyto snahy hodnotit pozitivně. Důležitá je ale otázka, kam bude Evropa směřovat po roce 2012. Stanovíme další kvantitativní cíle? Zaměříme se na kvalitativní nástroje, jako je tzv. „fitness-check“? Směr dalších snah nastíní prosincová zpráva skupiny na vysoké úrovni v čele s bývalým bavorským premiérem Edmundem Stoiberem.
Také ČR s administrativní zátěží bojuje. Cíl snížit zátěž do roku 2010 o 20 % se sice splnit nepodařilo, ale agenda zůstává prioritou. Stejně jako nutnost poprat s tím, že je ČR uváděna jako členská země EU s největším transpozičním deficitem směrnic EU. Náměstek místopředsedkyně vlády a ředitel sekce Legislativní rady vlády Petr Mlsna uvedl hlavní body nové metodiky RIA (regulatorní hodnocení dopadu) navržené Úřadem vlády: potřebu zavést provádění RIA ex post, změnit přetrvávající formální přístup k RIA u řady rezortů, zavést povinné testování RIA u koncepcí a strategických dokumentů, vytvořit nezávislý orgán posuzující dopady legislativy a snížit počet výjimek z RIA. Nová metodika by měla platit od roku 2012. Další výzvou pro českou státní správu je podle Mlsny správné zhodnocení dopadů už při přípravě rámcové pozice ČR k návrhu evropského legislativního aktu nebo k delegovaným aktům přijímaným v rámci komitologie. Šetřit peníze, ale hlavně čas Náměstek ministra průmyslu a obchodu Bedřich Danda si posteskl nad nedostatečnými výjimkami, které si ČR vyjednala při vstupu do EU. Zdůraznil, že dosud se podařilo snížením administrativní zátěže ušetřit podnikatelům 11,5 mld. Kč. Pro podnikatele je ale lepší měřit snížení zátěže optikou ušetřeného času. Čeští podnikatelé stále podléhají víc než 190 informačním povinnostem. I proto náměstek Danda vytvořil expertní poradní komisi složenou z podnikatelů, jejímž cílem je identifikovat oblasti, v nichž lze dosáhnout dalšího zlepšení.
Tereza Šamanová, ředitelka odboru poradenství, legislativy a informací Hospodářské komory ČR, zdůraznila, že snižování administrativní zátěže by se mělo týkat i státní správy. Může jít o urychlené zavedení jednotných inkasních míst, snižování počtů úřadů práce apod. Podnikatelům by podle Šamanové pomohlo především zavedení jednotných dat účinnosti nových předpisů dvakrát ročně či zřízení e-Sbírky obsahující kromě zákonů i evropské právní předpisy a transpoziční tabulky.
Předseda Mezinárodní obchodní komory v ČR (ICC) a člen NERV prof. Michal Mejstřík konstatoval, že nejslabším konkurenčním faktorem v ČR jsou instituce. Navzdory krizi a rostoucí nezaměstnanosti stále roste počet státních zaměstnanců. Určitě by pomohl služební zákon a restrukturalizace institucí: zavedení plnohodnotných „front-office“ (například Jednotná kontaktní místa nebo CzechPoint), „back-office“ (sdílené služby, nákup a prodej) a „mid-office“ (střednědobý projektový management). Evropa i svět často zabředne do řešení „operativy“ a krátkodobých problémů: např. summit G20 se měl zabývat strategickými tématy a ne řešit, co udělat zítra s Řeckem. V rámci snižování administrativní zátěže je podle Mejstříka nutné změnit jednací řád Poslanecké sněmovny tak, aby poslanci museli v druhém čtení předkládat s pozměňovacími návrhy také kvalitní hodnocení jejich dopadu. RIA otvírá „pandořinu skříňku“, odkryje skutečné dopady jednotlivých návrhů a partikulární zájmy. Ale taková změna je pozitivní.