Výběr z monitoringu médií 10.1.2012
Příjem státního rozpočtu
ČRo Rádio Česko | 9.1.2012 | 10:08 | Pořad: Rozhovor na aktuální téma |
moderátorka
--------------------
Ministr financí Miroslav Kalousek sdělil, že bude chtít letos ušetřit ještě dalších 30 miliard korun na výdajích, zhruba. Zpřesnění dodá koncem ledna. Svůj přístup popsal České televizi slovy.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Já preferuji ten selektivní, to znamená jít po prioritách, někde zkrátit více, někde zkrátit méně. Zcela určitě se to dotkne provozu a režie státu, zcela určitě se to dotkne i některých investic, které by měly být pozastaveny, ale co to bude konkrétně, to musí opravdu vyjít z politických diskusí, protože pak je to fakt o politických prioritách a o dohodě.
moderátorka
--------------------
Může to být nakonec víc i méně než 30 miliard úspor, dodal ministr, jehož resort se jistí i pro případ vleklé ekonomické krize. Změnit by se mohl třeba stávající princip valorizace důchodů.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Vedle toho, že zpracováváme opatření pro rok 2012, pracujeme i s aktualizací střednědobého výhledu vzhledem k situaci. A tam pochopitelně i varianty změn valorizačních schémat jako varianta existuje.
moderátorka
--------------------
Odbory, jak v televizní debatě s ministrem Kalouskem poznamenal jejich předák Jaroslav Zavadil, míní, že by se vláda měla soustředit spíš na zvyšování příjmů. Jaroslav Zavadil dodal.
Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Ve všech těch jednotlivých resortech ty rezervy jsou, ve všech jednotlivých resortech určitě jsou. A není možné se ubírat cestou jenom snižování a škrtání v mandatorních výdajích. To je prostě podle našeho názoru cesta do pekel.
moderátorka
--------------------
Jednou ze zvažovaných možností, jak zvýšit rozpočtové příjmy, je růst daně z příjmu právnických osob, tedy i firem, o procento. Podnikatel Zbyněk Frolík z představenstva Svazu průmyslu a dopravy na to reagoval slovy.
Zbyněk FROLÍK, podnikatel, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Čeští podnikatelé, zaměstnavatelé jsou rozumná skupina lidí, kteří jsou schopni se s takovým to navýšením vyrovnat. Na druhou stranu naší podmínkou je, aby se ucpal cedník korupčních rozpouštění peněz a podobně. My chceme vidět jasné, konkrétní výsledky v tomto úsilí. A pak jako jsme ochotni také přinášet oběti.
moderátorka
--------------------
Zbyněk Frolík ze Svazu průmyslu a dopravy. Jaké oběti je ochotna v zájmu snížení dluhu přinést opoziční sociální demokracie, se dozvím od Jana Mládka, stínového ministra financí. Dobrý den.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Dobrý den.
moderátorka
--------------------
Pane Mládku, z vašeho pohledu, já se k té otázce vrátím v těch jednotlivých detailech. Ale nejdřív z vašeho pohledu. Bude to seškrtání 30 miliard stačit na udržení schodku?
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
No, tak především je třeba říct, že pan ministr nemluví celou pravdu, protože jemu chybí 50 až 60 miliard. Takže to, co měl národu sdělit, ano, chystám se řešit problém tím způsobem, že 30 miliard ušetřím, to řekl. A to, co neřekl, o 20 až 30 miliard zvýším daně. A jak lze soudit z některých jeho dalších výroků, chystá se zvýšit DPH pravděpodobně na úroveň jednotné sazby 20 %.
moderátorka
--------------------
To on, to on říká, uvažuje se o 19 - 20 %. Je známo, že sociální demokracie tenhle přístup nesdílí. On říká, bude to 40 miliard. Jak jinak získat peníze do rozpočtu brzy?
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
No, co se týče těch, co se týče těch daní, tak my na to jasně, jasně říkáme, že jednotná sazba DPH je nejenom asociální, ale že je hloupé opatření, protože bohužel sousední země se nechystají zvýšit DPH za potraviny a pokud českým občanům pan ministr udělá potraviny za 20 % DPH, naši občané odjedou je nakoupit do sousedních zemí a pan ministr tím pomůže ministerstvu financí spolkové republiky Rakouska a Polska.
moderátorka
--------------------
Pane Mládku, jak jinak získat peníze do rozpočtu brzy?
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
To jsme, to jsme mnohokrát, mnohokrát říkali. První, co je třeba udělat, je progresivní zdanění příjmu fyzických osob, protože to, co ničí naši ekonomiku v tuto chvíli, je nedostatečná poptávka a nedostatečná poptávka je také díky tomu, že máme špatnou strukturu daní. To znamená, že když to uděláte přes DPH, tak tu poptávku omezíte daleko větším způsobem, než když zdaníte příjmy zejména těm nejbohatším.
moderátorka
--------------------
Jak by se vám pozdával růst daně z příjmu právnických osob třeba o procento?
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
My jsme, v našem programu je návrh, že to má být o dva procentní body a druhá sazba ve výši 30 % pro velké firmy z finančního, telekomunikačního a energetického sektoru, kdy díky oligopolním strukturám dosahují mimořádných zisků, které jsou většinou transferovány do zahraničí.
moderátorka
--------------------
Ministr financí uvažuje o snížení výdajových paušálů živnostníků na úroveň z roku 2005. Bylo by podle vás, sociálních demokratů vhodné, že ten, kdo by si účtoval v paušálech, by neměl nárok na bonusy a vratky?
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
No, my jsme vedli debatu o těch paušálech a náš návrh je takový, paušály by měly sloužit k tomu, k čemu byly původně zavedeny, to znamená omezení administrativní náročnosti podnikání pro drobné živnostníky. A drobní živnostníci jsou pro nás ti, kteří neplatí DPH, a to je první krok, který je třeba udělat, a jsme přesvědčeni, že potom by výrazně, výrazně stoupl výběr daně z příjmu fyzických osob, protože by paušály nezneužívaly relativně velké firmy, které už jsou plátci DPH, a kde vzhledem k tomu, že je musí stejně účtovat kvůli tomu DPH, nedochází v zásadě k žádným úsporám administrativních nákladů.
moderátorka
--------------------
Co by podle vás přispělo k lepšímu čerpání peněz z evropských fondů? Nemělo by ty dotace spravovat méně úřadů a nemělo by být méně priorit, jako je to v jiných evropských zemích?
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Ano, samozřejmě. To je, to je jedna, jedna věc, že by mohlo být méně, méně priorit. Ale to bohužel v týhle tý, v tom, to se měli udělat před několika lety tento pokus. Teď už je pozdě. Teď už je třeba pracovat, pracovat s tím, co je. A to řešení je velmi jednoduché. Na těch úřadech je třeba přestat blbnout, obsazovat ty místa podle politických šablon, dát tam profesionály, který umí minimálně anglicky, a začít ty peníze čerpat. No, a první, co je třeba udělat, je vyhodit ministra školství, který zjevně čerpat není schopen a čerpat schopen nebude, místo toho vymýšlí nejrůznější jaksi úsměvné manévry, jakože otevře nesmyslnou debatu o tom, že mají chudáci děti mít kratší přestávku ve školách. Pan ministr by měl především řešit to, že nečerpá evropské peníze.
moderátorka
--------------------
Abychom se, abychom se vrátili k těm věcem, na kterých se možná s vládou jakžtakž shodnete. Pokud vím, tak jste ochotni podpořit takzvanou fiskální ústavu, která má být dluhovou brzdou. Takže na závěr otázka. Co například by v ní mělo být z pohledu sociální demokracie?
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Ano, my jsme připraveni účastnit se těch, těch debat, a to, co by tam podle sociální demokracie mělo být, jistota, že se u nás nebude opakovat Irsko, protože negativní zkušenosti Řecka jsou všeobecně známé, o Irsku se mluví strašně málo, to je země, která zbankrotovala díky tomu, že převzala závazky za soukromé dluhy, a finanční ústava by měla zajišťovat to, že do budoucna se nestane to, co v mnoha západních zemích, že stát převezme závazky za soukromý sektor a ten ho potom začne kritizovat za to, že je předlužený.
Otázková štafeta
Svět motorů | 9.1.2012 | Rubrika: Zábava | Strana: 43 |
Chcete si vyzkoušet profesi novináře ve Světě motorů na vlastní kůži?
Zapojte se do naší soutěže a vymyslete nejlepší otázku pro vybrané osobnosti současného motorismu či autoprůmyslu.
Jste zvědavi, co právě dělají, na co myslí, popřípadě co jim dělá starosti? Navrhněte bonusovou otázku naší štafety.
V druhém dílu převzal štafetu Ing. Antonín Šípek, ředitel sekretariátu AutoSAP (Sdružení automobilového průmyslu), který odpověděl na čtyři následující otázky (ty budou shodné pro všechny), jednu od předchozí osobnosti a další od čtenářů. Štafetu navíc poslal dál libovolné osobnosti českého automobilismu podle výběru s vlastním dotazem.
Nejlepší čtenářskou otázku položil Pavel Karlík z Ostravy a vyhrává sadu filmových DVD z edice FilmX: Zejména u málo prodávaných motocyklových značek lze předpokládat, že ve skutečnosti nebyl jediný kus prodaný, ale všechny na sebe přihlásili prodejci jako testovací kusy. Lze proto vypracovat statistiku vozidel přihlášených přímo na koncové zákazníky?
Statistiky prodejů nových silničních vozidel včetně motocyklů se sestavují na základě první registrace vozidla v dané zemi. Sledujeme první registrace vozidel pro fyzické osoby a firmy. Firemní zákazníky již dále nerozlišujeme, tedy nesledujeme, která vozidla si zakoupily firmy-prodejci a která ostatní firmy-koneční uživatelé. Podíl firemních registrací motocyklů se pohybuje kolem dvaceti procent.
1. Co vás v poslední době potěšilo?
Rekordní výroba automobilů v České republice. Za leden až listopad 2011 se vyrobilo 1 118 157 vozidel, což je více než za celý loňský rok.
2. Co naopak rozesmutnělo?
Například to, že se stále nedaří systémově řešit obnovu zastaralého vozového parku v České republice. Vždyť průměrný věk osobních automobilů u nás je téměř čtrnáct roků. V poslední době nejen neklesá, ale dokonce mírně stoupá.
3. Čím zrovna žijete?
Ve Sdružení automobilového průmyslu jsme se počátkem prosince rozhodli, že aktualizujeme směry hlavních činností pro budoucí období. Takže v současnosti všichni pracujeme na tomto úkolu.
4. Co vás zaujalo ve Světě motorů?
V posledním dvojčísle minulého roku článek „Rok Octavie“ se špionážními informacemi o chystaných nových modelech Škody Auto.
5. Odpověď na dotaz Vladimíra Vošického, generálního ředitele Hyundai Motor Czech: „Jak Sdružení automobilového průmyslu podpoří změnu ve způsobu zpracování a interpretace statistik prodeje nových vozů?“ Statistika je tvořena podle stejných pravidel jako v celé Evropě. Případná změna ve způsobu vykazování prvních registrací v ČR by nebyla kompatibilní s údaji ostatních zemí. Problém spočívá v tom, že některá vozidla jsou krátce po první registraci v ČR vyvezena do zahraničí a na druhé straně jsou sem dovážena jako nová i vozidla poprvé zaregistrovaná v zahraničí. Tento problém má i řada dalších zemí. Není však možné oficiálně vydávat dvě různé statistiky, jednu podle zavedených evropských pravidel a druhou, „speciální“ jen pro ČR, očištěnou o reexporty vozidel.
6. Komu předáváte otázku a jakou?
Ing. Pavlu Juříčkovi, PhD., předsedovi představenstva Brano Group, viceprezidentovi Svazu průmyslu a dopravy ČR a viceprezidentovi AutoSAP: „Myslíte si, že jsou čeští výrobci skupin, dílů a příslušenství vozidel připraveni na případné potíže očekávané v roce 2012?“
Historie a současnost výrobního družstevnictví
businessinfo.cz | 9.1.2012 | Rubrika: Malé a střední podnikání | Strana: 0 | autor: BusinessInfo.cz |
Článek časopisu Prosperita. Rozhovor s Janem Wiesnerem, který se zapsal nejen do historie výrobního družstevnictví, ale do řady aktivit, které jsou spjaty s kultivací podnikatelského prostředí u nás. V letošním roce předal žezlo předsedy Svazu českých a moravských výrobních družstev svému nástupci a ve vztahu k tomuto svazu zůstal jako jeho čestný předseda. Mnoho dalších funkcí ale zastává dále.
Léta jste stál včele Svazu českých a moravských výrobních družstev. Pro výrobní družstevnictví jste pracoval vlastně celý život a rád. Jak vidíte ten kus cesty?
Odpověď je poměrně složitá. Bylo to období, v němž jsem se snažil udělat pro rozvoj českého, potažmo i mezinárodního družstevnictví něco užitečného, co napomůže společným cílům, dá mu nový směr, novou vizi. Stál jsem včele týmu, s nímž jsme po Sametové revoluci promýšleli nová a smysluplná pravidla hry, která by souvisela s tím, oč usilují i další svazy, asociace, sdružení – kultivace podnikatelského prostředí. Navázali jsme na principy družstevnictví a vzájemně je sladili s požadavky na moderní přístup k podnikání.
Ty kořeny družstevního podnikání a jeho klady jsem v sobě nesl od dětství. Když nám doma zabrali po válce majetek, ujal se mojí matky Družstevní kombinát Dražice. Maminka byla vzdělaná žena, vystudovala obchodní akademii, uměla například pět cizích jazyků. Uplatnit to však v té době nemohla... Tím však, že mohla nastoupit v dražickém družstvu, se mi tehdy otevřel nový svět poznání. Dražice bylo jedno z ukázkových družstev, jeho strategie ctila družstevní principy a myšlenky. Rozsah podnikání byl široký – od včelařiny až po lyžařská vázání. Družstvo bylo propojeno s kampeličkou, zaměstnanci tam měli otevřené účty. Družstvo se neuvěřitelně krásně staralo o své členy i zaměstnance a jejich rodiny. Vybudovalo tělovýchovný areál, chodili jsme cvičit „do sokola“, hrát kuželky, měli jsme k dispozici koupaliště. Tedy i my, děti zaměstnanců. Družstvo organizovalo výlety rodin za poznáním, do přírody. Vše bylo o vzájemné pomoci, solidaritě, péči o volný čas, o výchově k hodnotám. Zde jsem se naučil určité věci chápat, sžil se s nimi.
Po maturitě jsem se přestěhoval do Prahy a vstoupil také do jednoho družstva. Cítil jsem, že sem patřím, družstevní myšlenky se mi zdály velmi přívětivé, nosné. Obsahovaly v sobě vztah k poctivé práci, vztah k člověku, vztah k majetku, vztah k životu.
No a v družstevnictví jsem přes 40 let, v různých funkcích, nyní tedy v roli čestného předsedy SČMVD.
Významně jste se etabloval na půdě mezinárodních družstevních aktivit. Čím je dnes družstevní strategie v globálním pojetí atraktivní? Co nabízí družstevní forma podnikání firmám, podnikatelům? Podporuje i začínající subjekty?
Atraktivní je družstevnictví zcela určitě i dnes přesto, že se svět tolik mění. Myšlenky družstevnictví jsou opravdu velice nadčasové, řekl bych, že v něčem až geniální, i když mnohými dodnes nepochopené. Ekonomy, politiky, ať už za minulého režimu, i dnes. Světem hýbe nový pojem – udržitelný rozvoj. O čem je „staré“ družstevnictví? Kromě jiného i o tom.
Družstevnictví má svá specifika a nutno říci, že je pouze pro určitou kategorii lidí, kteří mají smysl pro kolektivní součinnost, pro ty, kdož nejsou individualisté. Družstevní podnikání je o spolupráci, ne každý se v tom najde. V mezinárodním rozměru to platí dvojnásob.
Svaz se stal členem všech mezinárodních družstevních orgánů, zejména ale participuje na komunikaci s evropským mezinárodním družstevním hnutím. Podílí se na formulování dalších koncepcí, na tvorbě zákonů, sledují se a prosazují nové formy práce, předávají se zkušenosti mezi Evropou, Asií a USA. Na této bázi i družstevnictví hledá cesty, jak překonat krizi.
Na novou generaci družstevníků nezapomínáme, ba naopak. Družstevnictví se přednáší na VŠE, na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, na vysoké škole v Ústí nad Labem. Na téma družstevnictví se píší diplomové práce.
Rádi zodpovíme zájemcům o založení družstva jakoukoli otázku, pomůžeme se založením. Prostor pro nová družstva vidíme v oblasti sociální péče, čili péče o důchodce, tělesně postižené, malé děti, nemocné apod. V zahraničí dobře fungují například lékárenská družstva, lesnická družstva, družstva se zakládají i v rámci zdravotnictví. Našlo by se určitě mnoho příležitostí, jak se uplatnit.
Družstevnictví je velmi silným prvkem v ekonomice italské, francouzské, švédské, norské, švýcarské. Je nespočet příkladů, jak může dobře fungovat.
Výrobní družstva jsou označována jako malé a střední podnikání, a to je platforma, kterou jste vždy obhajoval.
Po roce 1989 jsem byl předsedou v Drutěvě a ve svazu jsem dělal zároveň místopředsedu. Poté, co jsem byl zvolen předsedou Svazu českých a moravských výrobních družstev, jsem přemýšlel, jak a co udělat, aby svaz fungoval jako celistvý centrální orgán, který by se v pozitivním slova smyslu pletl do podnikání v celorepublikovém měřítku. Jak působit na vládu, ministerstva, mezi podnikateli jednak směrem k vytváření i posléze kultivaci podnikatelského prostředí. Stát tehdy málem obhájil názor, že družstevnictví je přežitek a byl jen krůček k tomu, aby přestala existovat. S odborníky na družstevnictví jsme pomáhali vysvětlovat, že družstevní forma podnikání má právo na život stejně jako jiné formy. Nakonec jsme uspěli.
Řada věcí se svazu nepovedla, řada ale ano. Rozumným řešením se ukázala snaha vybudovat dobrou, sehranou servisní organizaci pro komunikaci s vládou, tripartitou a dalšími institucemi a zejména a především s jednotlivými našimi členy, družstvy. Formulovali jsme určitá pravidla hry pro malé a střední podnikání, snažili jsme se najít model, aby se stal svaz oporou družstvům, pokrýval jejich aktuální potřeby, školil jejich představitele o nových skutečnostech, zákonech, předpisech, které jejich činnost bezprostředně ovlivňují. Vyvinuli jsme systém poradenských služeb, za který se rozhodně nemusíme stydět. Stali jsme se konzultanty na daně, právo, účetnictví, bezpečnost práce, možnosti čerpání evropských peněz. Šlo a jde o to, aby družstva cítila, že mají zastání, že je zde půda, na které vždy najdou zastání a pomoc.
A tak se tedy zrodila řada aktivit uvnitř svazu?
Přesně tak. Například jsme zřídili úvěrové služby. Družstva složila peníze na společný účet, ze kterého se poskytují dodnes úvěry družstvům podle velmi přísných pravidel, ale lepších podmínek než v bance. Financují se rozvojové programy, nákup nových technologií apod.
Jak jsem již řekl, spolupracujeme s družstvy při jejich snaze získat prostředky ze strukturálních fondů, pomáháme se zpracováním žádostí. Tým svazu se skládá z odborníků na vysoké úrovni. Významným je ve svazu samostatný odbor pro družstva zaměstnávající invalidní spoluobčany. Poskytuje speciální servis právě pro tyto subjekty, které jsou ostatně v republice příkladem toho, jak dát seberealizaci zdravotně postiženým. Svaz je významným partnerem při tvorbě zákonů, které se týkají zaměstnávání zdravotně postižených, chráněných dílen atd. Jednáme s Parlamentem, Senátem, ministerstvy.
Pojmy udržitelnost, etika, vzájemnost, ty jsou pro současnost a družstevnictví klíčové, ba nadčasové, vždy patřily k nosným prvkům...
Základy ve vnímání etiky jsem získal právě ve výrobním družstvu Dražice. Aniž byly etické kodexy, eticky se tam podnikalo, eticky se jednalo se zaměstnanci, eticky se družstvo chovalo jako celek, který patří do určitého regionu. Členská základna řešila věci kolektivně, bylo to o sebekázni, sebekontrole, tedy o etice. Etika, to byla především vzájemná úcta k práci a kolektivním výsledkům. Lidé k sobě měli blízko, neuzavírali se před světem, byla to jiná doba, snad trochu pravdivější. Byla víc o člověku než dnes. Ti dobří zůstali, ti, kteří se nechovali dobře, šli z kola ven. Tak se nepsaně formulovaly principy etiky.
Vy osobně jste se svým týmem ve SČMVD vybudoval základnu, o kterou se mohou opřít. Co vás na tom nejvíce těšilo a v roli čestného předsedy svazu stále těší?
Snad mne nejvíce potěšilo to, že se nepodařilo rozbít systém družstevnictví, i když tlaky byly značné, a že po vzoru vyspělých zemí u nás výrobní družstevnictví prosperuje dál. Mám radost, že se náš svaz včlenil do všech hlavních podnikatelských iniciativ, ať již v Hospodářské komoře ČR, ve Svazu průmyslu a dopravy ČR, že se podílí na činnosti Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a řadě dalších. Že jsme chápáni jako uznávaný partner, který umí přispět názorem k řešení palčivých otázek ekonomiky. Že byl také zachován společný svazový majetek, že se nic nerozkradlo, neztratilo a že vše slouží k podpoře činnosti členských družstev. To je velká deviza.
Na čem by měla výrobní družstva dnes stavět, aby dosáhla dobré pozice na trhu?
Je to shodné s jinými subjekty – inovace, export, zvyšování kvalifikace uvnitř výrobních družstev. Více myslet na to, jak obstát v konkurenci. Družstevnictví by se nemělo bát nových myšlenek, zdravě riskovat. Větší družstva by měla agresivněji expandovat, domácí trh jim brzy přestane stačit. Hledat nová odbytiště je sice drahé, ale zúročí se. Nový směr odbytu, zakázek – není to jen o slovech, ale i o prohrách, na základě kterých se přetváří postoje. Globalizace přináší velké změny, výroba se specializuje. I družstva se musí specializovat, vyhledávat nové obory, zapojit se opětovně do budování učňovského školství. Byly doby, kdy mělo výrobní družstevnictví 6000 učňů ročně, učila se tradiční řemesla... Družstva také musí stavět na tom, co dokáží, na jedinečném know how, po kterém je například v Asii stále velká poptávka.
Pokud vím, i nadále povedete Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Sdružení korektní podnikání, činný zůstanete v dalších profesních uskupeních, jako je například Hospodářské komoře ČR. O prosazení jakých myšlenek budete usilovat? Jinými slovy – obhajujete kultivaci podnikatelského prostředí, snažíte se, aby se u nás lépe podnikalo. Není to někdy boj s větrnými mlýny?
Je i není. Všechny tyto organizace mají jeden společný cíl – aby se u nás skutečně lépe podnikalo. Zaklínadlo dnešních dnů: aby byly firmy, tedy i družstva, konkurenceschopné, uměly si získat odbytiště, dokázaly dát lidem práci. Podnikatelé nepotřebují tolik od státu, snad jen to, aby si stát byl vědom, co je posláním podnikání a vůči zaměstnavatelským organizacím a sociálním partnerům se choval korektně, zodpovědně a uměl jim naslouchat. Sice to vše funguje, ale má to i dosti nedostatků.
Nyní se zabýváme energetickou koncepcí, nekonečnými daňovými záležitostmi – někdy právě při těchto debatách máme pocit, že zaměstnavatelé nejsou bráni tak vážně, jak by si zasloužili. Nebudeme stávkovat, ale pracovat. I přesto, že zejména v poslední době se na připomínky podnikatelské sféry nebere takový zřetel, jak by si zasloužily. Vznikají tak opravdu špatné zákony, vázne koordinace při jejich přípravě. Přibývá administrativy a to nejen podnikatelům otravuje život. Ať už jde o daňové zákony, koncepci školství, energetickou a surovinovou koncepci státu, měla by být určitá pravidla, která budou všechny strany respektovat. Pak se konstruktivněji dohodnou. A třeba neztratí ani tolik času. Podnikatelé musí mít totiž v řadě otázek jasno – měli by obrysově vědět, co je čeká, vždyť oni také nedělají ze dne na den. Ceny, vstupy, výstupy... Úloha státu je strategická.
Firmy jsou nervózní, prognózy vývoje ekonomiky se liší, optimizmus padá. Co s tím?
Optimisté musíme být. Zakládáme našim dětem budoucnost, a to s sebou nese odpovědnost každého z nás. Měli bychom se postarat o to, aby naše děti měly kde a jak pracovat, aby měly podmínky k důstojnému životu, aby mohly rozvíjet své schopnosti. Aby mladí neutíkali do ciziny, aby se zde normálně a dobře žilo. Předpoklady k tomu ještě stále jsou: naši lidé bývali přemýšliví, pracovití, uměli si vždy najít cestu, jak dál, mysleli na další generace. O to bychom neměli přijít. Optimizmus a snaha musí být základem. S manželkou máme pět dětí, mám sedm vnoučat a mým přáním je, aby zůstali v České republice, aby si našli ke své vlasti vztah. Aby se uměli radovat ze života.
Co je pro podnikání u nás největší hrozbou a naopak, v čem je třeba hledat východiska?
Největší hrozbou je ztratit selský rozum a propadnout pesimistickým vášním. Východisko je dělná spolupráce státu a firem, zbavená politikaření.
O vašem soukromí se toho moc neví. Jak bude vypadat váš volný čas?
Sice jsem se rozloučil s řadou funkcí, ale i tak mám volného času minimum. Doma si mne ještě moc neužijí, ale slíbil jsem i sám sobě, že to ve svých necelých sedmdesáti letech napravím. Rád bych také konečně pomohl manželce s podnikáním, potěšilo by mne, kdybychom měli ještě čas rozvíjet rodinný majetek, aby byl dobrým základem i pro naše nástupce. Bydlím na hájovně daleko za Prahou, rád bych se věnoval i svým zálibám. Mám rád les, myslivost. A stále cítím i jistý dluh – více času bych měl přece jen věnovat vlastní rozvětvené rodině.
Životní prostředí v prosinci 2011
euroskop.cz | 9.1.2012 | Rubrika: Životní prostředí | Strana: 0 |
ENVI podporuje přísnou směrnici o energetické účinnosti, Rada a EP: kompromis ve věci revize směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních
ENVI podporuje přísnou směrnici o energetické účinnosti
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (KOM(2011)370)
Výbor ENVI 20. 12. 2011 prostřednictvím zprávy Petera Lieseho podpořil přijetí návrhu směrnice o energetické účinnosti. Výsledkem by měla být relativně přísná, preskriptivní norma mající za cíl dosáhnout do roku 2020 20% zvýšení energetické účinnosti v EU jako celku.
Pozadí
Komise návrh předložila v červnu 2011 s tím, že dosavadní 9% výsledek EU v otázce zvyšování energetické účinnosti je tristní, předpokládajíc, že samotné přijetí směrnice má potenciál změnit reálný stav v jednotlivých členských státech (více v příspěvku „Komise předložila novou směrnici o energetické účinnosti. Má být přísnější", Životní prostředí v červnu 2011). Výsledná norma by měla být snáze vymahatelná než její „předchůdkyně", směrnice č. 2004/8 a č. 2006/32, a současně by měla být v souladu jak s obecnou strategií EU Evropa 2020, tak i s novým akčním plánem pro energetickou účinnost (více v příspěvku „Komise zveřejnila akční plán pro energetickou účinnost", Životní prostředí v březnu 2011). Spotřeba energie v EU by se měla oproti referenčnímu roku 1990 snížit o 368 Mtoe (do roku 2020, čímž by měl být naplněn dlouhodobý záměr EU snížit spotřebu energie v Unii jako celku o 20 %).
Klíčové a sporné body
ENVI souhlasí se záměrem, že směrnice má „přimět členské státy k tomu, aby se ve větší míře snažily účinněji využívat energii ve všech fázích energetického řetězce - od přeměny energie až po její distribuci konečným spotřebitelům". Řadu ustanovené návrhu ale pozměnil, resp. zpřísnil.
Veřejné orgány by např. měly být povinny snižovat spotřebu energie o 2,5 % ročně (Komise navrhovala 3 %) nejen v prostorách, které vlastní, ale i v prostorách, které si pronajímají, a to bez ohledu na jejich podlahovou plochu (na budovy s podlahovou plochou do 250 m2 se měla podle Komise vztahovat výjimka). Distributoři energie a všichni prodejci energie (tj. nejen prodejci maloobchodní, jak navrhovala Komise) by měli být povinni uspořit každý rok 1,5 % objemu prodané energie zavedením opatření ke zvýšení energetické účinnosti u koncových spotřebitelů energie. Analogické opatření by se pak podle ENVI mělo vztahovat i na sektor dopravy (s čímž Komise ve svém návrhu vůbec nepočítala).
Postoj ČR
Za ČR se k návrhu již před časem vyjádřil Svaz průmyslu a dopravy, který je k němu spíše skeptický. Obává se snížení konkurenceschopnosti podniků, zvýšení transakčních nákladů a zbytečné byrokracie.
Předpokládaný další vývoj
V následujícím období bude návrh projednáván ve výboru ITRE.
K příslušné zprávě Clauda Turmese bylo předloženo 1 810 pozměňovacích návrhů. I tak by se o nich mělo hlasovat již 24. 1. 2012.
Přijetí návrhu je předmětem spolurozhodování Rady a EP, nová směrnice by se měla uplatnit od roku 2014.
Pokud v roce 2014 Komise sezná, že členské státy nejsou s to dosáhnout do roku 2020 ani s novou směrnicí zvýšení energetické účinnosti o 20 %, lze očekávat, že namísto stávajícího celounijního cíle budou zavedeny obligatorní cíle národní (návrh směrnice počítá zatím jen s opatřeními závazným primárně jen z hlediska procesu, ale nikoliv z hlediska věci samé).
Odkazy Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (KOM(2011)370)Proposal for a Directive on energy efficiency and repealing Directives 2004/8/EC and 2006/32/EC (COM(2011)370)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHSSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHSEurope 2020Výrazný podnět k úsporám energie a energetické účinnostiThe Commission's new Energy Efficiency DirectiveDraft opinion of the Committee on the Environment, Public Health and Food Safety for the Committee on Industry, Research and EnergyCommunication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions. Energy Efficiency Plan 2011 (COM(2011)109)Sdělení Komise Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností (KOM(2006)545)Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Energie 2020 Strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii (KOM(2010)639)Press Releases: The Commission's new Energy Efficiency Plan (MEMO/11/149)Euroskop: Komise zveřejnila novou energetickou strategii EU do roku 2020
Rada a EP: kompromis ve věci revize směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (KOM(2008)810)
Zástupci Rady a EP dosáhli 20. 12. 2011 kompromisu ve věci revize směrnice č. 2002/96 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (tzv. WEEE Directive).
Pozadí
Komise svůj návrh předložila v prosinci 2008 s cílem „napojit" jej věcně na směrnici č. 2002/95 o omezení používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (tzv. RoHS Directive), jejíž revizi předložila rovněž. Ve výsledku by měl vzniknout koherentní legislativní rámec ke snížení nebezpečných látek (mj. olova, rtuti či kadmia) v elektrických a elektronických zařízeních, resp. ke zvýšení míry jejich znovuvyužití a recyklace v případě, že daná zařízení vyjdou z užívání.
Členské státy se dlouhodobě stavěly proti propojení směrnic RoHS a WEEE, resp. byly spíše pro 2 separátní normy s různým záběrem a různými cíli. Výbor ENVI však již v červnu 2010 demonstroval zcela opačný postoj (více v příspěvku „ENVI: směrnice o elektrických a elektronických zařízeních musí být přísnější", Životní prostředí v červnu 2010). Potvrdilo se to jak v listopadu 2010, kdy plénum EP přijalo svou pozici k prvnímu čtení návrhu, jež by měl revidovat směrnici RoHS (více v příspěvku „EP: směrnice o elektrických a elektronických zařízeních musí být přísnější", Životní prostředí v listopadu 2010), tak v únoru 2011, kdy plénum EP završilo první čtení revize směrnice WEEE (více v příspěvku „EP: Odpadní elektrická a elektronická zařízení musíme sbírat a recyklovat", Životní prostředí v únoru 2011). Rada politické dohody dosáhla až v březnu 2011 (více v příspěvku „Rada završila první čtení revize směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních", Životní prostředí v březnu 2011). Výbor ENVI přijal zprávu Karl-Heinze Florenze pro druhé čtení v říjnu 2011 (více v příspěvku „ENVI připravuje druhé čtení revize směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních", Životní prostředí v říjnu 2011).
Klíčové a sporné body
Po dobu prvních 4 let platnosti nové směrnice bude zachován stávající „závazek": zpracovávat 4 kg „elektrošrotu" na osobu a rok. V následujících 3 letech by se mělo dále zpracovávat 45 % WEEE počítaných ze sumy elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh (za tím účelem by měl vzniknout online registr aktualizovaný výrobci). Po těchto 7 letech budou mít členské státy 2 možnosti: zpracovávat 65 % WEEE počítaných ze sumy elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh, nebo zpracovávat 85 % veškerých vygenerovaných WEEE.
S ohledem na předchozí negociace lze konstatovat, že k ústupkům byla donucena jak Rada, tak EP. Zatímco členské státy vyžadovaly maximum výjimek (např. na ČR se mělo podle původního návrhu Komise vztahovat přechodné období až 10 let), EP naopak předpokládal co nejpřísnější normu.
Směrnice by měla být, pokud jde o kategorie výrobků, jednodušší a nejpozději po 6 letech by se měla vztahovat fakticky na všechny WEEE. Pokud jde o odpovědnost za nakládání s WEEE, břímě by měli nést nejprve výrobci (popř. jejich zástupci, pokud výrobce v daném členském státě nepůsobí), obchodníci (WEEE by mělo být možné se „zbavit" v obchodech, což již dříve odsoudila organizace UEAPME), vývozci odpadu mimo EU, až poté spotřebitelé a jen výjimečně daňoví poplatníci.
Předpokládaný další vývoj
Plénum EP by mělo druhé čtení završit v průběhu ledna 2012, Rada patrně obdobně.
Odkazy Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (KOM(2008)810)Agreement on waste electrical and electronic equipmentDirective 2002/96/EC of the European Parliament and of the Council of 27 January 2003 on waste electrical and electronic equipment (WEEE)Directive 2002/95/EC of the European Parliament and of the Council of 27 January 2003 on the restriction of the use of certain hazardous substances in electrical and electronic equipmentNávrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (KOM(2008)809)
