Výběr z monitoringu médií 10.3.2010

 

Firmy: banky nám stále nepůjčují

E15 | 10.3.2010 | rubrika: Byznys | strana: 10 | autor: Robert Zelenka, Tereza Zavadilová

Platební morálka podniků se dále zhoršuje, výtěžnost pohledávek klesá

Průmysl

Dostat se k výhodným bankovním úvěrům je pro řadu tuzemských podniků stále obtížné. Nepomáhají ani zprávy o mírném oživení ekonomiky, peněžní ústavy jsou neoblomné. Do sektorů, které bankéři označí za rizikové, pustí jenom předem určenou část peněz.

Mezi riziková odvětví se přitom v krizi dostal i zpracovatelský průmysl, který generuje plnou čtvrtinu hrubého domácího produktu země.

„Je to stále stejné. Nepomohlo ani několik kol jednání s bankovní asociací,“ říká analytik Svazu průmyslu a dopravy Oldřich Körner. Opatrnost tuzemských bank přitom podle jeho slov začíná průmyslovým podnikům dělat nemalé problémy. „Už se několikrát stalo, že firma měla dobrý projekt, ale nedostala na něj úvěr, “ dodává.

Objem úvěrů tuzemských podniků klesá už od loňského srpna. Fakt, že banky posuzují žádosti o úvěr podle situace v daném sektoru, podle jeho slov vše zhoršuje. „Je jen málo odvětví, která by na tom byla vyloženě špatně. A i v těch se najdou firmy, které prosperují a mají pravidelný přísun zakázek,“ tvrdí Körner.

Podle šéfa České bankovní asociace Josefa Taubera je běžné, že banky stanovují na úvěrovou angažovanost v jednotlivých sektorech limity. „Sektorový pohled je naprosto standardní, z procesu posuzování žádosti jej nelze odstranit. V době krize má při rozhodování bank logicky větší váhu než v době konjunktury,“ řekl Tauber. Podle něj je běžné, že banka projekt v žádosti o úvěr devalvuje daným sektorem, jinak by se nechovala jako řádný hospodář. „ I když je firma zatím zdravá, nicméně poptávka v jejím sektoru se snižuje, je velká pravděpodobnost, že i ji pokles zakázek dostihne,“ vysvětlil. Zhoršující se platební morálka tuzemských firem situaci dále komplikuje. Podle jednatele firmy Creditreform Cyrila Morese se v rizikových oborech snížila výtěžnost pohledávek mimosoudním inkasem oproti minulému roku asi o patnáct až dvacet procent a roste i počet nedobytných pohledávek.

„Všechny předstihové indikátory nasvědčují, že se domácí ekonomika odráží ode dna. Další vývoj je ale spojen s velkou mírou nejistoty a celá řada faktorů může rychlost tohoto zotavování ovlivnit,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Matyáš Vitík.

Mzdy vzrostly, lidé však víc neberou

Mladá fronta DNES | 10.3.2010 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: PAVEL P. NOVOTNÝ

Češi si loni vydělali víc než před rokem. Podle Českého statistického úřadu dokonce o čtyři procenta. Problém je však v tom, že v peněžence to nepoznal skoro nikdo.

I když statistici odečetli zdražování, v tabulkách jim vyšlo, že průměrnému Čechovi se zvýšil plat o tři procenta. Při podrobnějším pohledu to však neznamená nic jiného, než že desítky tisíc lidí ztratily práci a ze statistiky teď úplně vypadly.

Firmy totiž propouštěly hlavně lidi s nižšími příjmy, nejčastěji ve výrobě. Tím se průměr mezd automaticky zvýšil na 23 598 korun.

Lidé také méně zůstávali doma kvůli nemocem, tudíž se jejich výplata tolik nekrátila. Počet případů pracovní neschopnosti, u které se zpřísnily podmínky, loni klesl až o třetinu.

A konečně - loni si polepšili někteří zaměstnanci ve státním sektoru, který krizi nepocítil tolik jako firmy.

V letošním roce čekají odborníci znovu asi tříprocentní růst mezd. Ten by však už měly táhnout vzhůru výrobní firmy. „Některé podniky v průmyslové výrobě se pomalu vzpamatovávají, u nich můžeme čekat pozvolný růst mezd,“ říká Petr Boldiš, konzultant z personálně-poradenské společnosti Mercer.

Jeho odhadu odpovídají i pozitivní výsledky českého průmyslu na začátku letošního roku. Průmyslová výroba za leden meziročně rostla o překvapivých 5,3 procenta, a to díky hutnictví, strojírenství a automobilkám. „To je dobrá zpráva zejména proto, že roste zahraniční poptávka. A tedy i hodnota nových zakázek ze zahraničí, kam směřuje polovina výroby,“ říká analytik Svazu průmyslu a dopravy Oldřich Körner.

Český průmysl si v lednu opět polepšil

ČRo - izurnal.cz | 9.3.2010 | rubrika: zpravy / domaciekonomika | strana: 0 | autor: Roman Chlupatý,Tomáš Pavlíček,Marika Táborská

Průmyslová výroba v lednu meziročně vzrostla o 5,3  procenta. V lednu se ale nedařilo stavebnictví, stavební produkce se ve stálých cenách meziročně snížila o více než 25 procent. Oznámil to dnes Český statistický úřad.

Stavebnictví utlumily nepříznivé klimatické podmínky a propad zakázek. Meziroční výsledky průmyslu jsou podle statistiků ovlivněny nízkou srovnávací základnou z ledna loňského roku, kdy propad průmyslové produkce dosáhl svého dna.Podle Václava Matyáše,  ředitele Svazu podnikatelů ve stavebnictví, zmizelo loni v tomto oboru 30 tisíc pracovních míst. Manažer společnosti Incoma Radovan  Mužík si přitom myslí, že v nejbližší budoucnosti se tato situace zásadně nezmění."Poněvadž stavebnictví je poměrně specifický obor, který v případě nějakých recesí, krizí a podobných výkyvů ekonomiky má jisté fázové zpoždění. To znamená, že na něj dopadne jakoby později, ale současně také později odeznívá," prohlásil v rozhovoru pro Rádio Česko."To znamená, že v okamžiku, kdy zaznamenáme nějakou konjunkturu, tak to stavebnictví ještě chvíli se potáhne jakoby při té nižší křivce a až později začne reagovat pozitivním způsobem," dodal Mužík.Lepší to s náborem nových zaměstnanců v následujících měsících nebude ani v průmyslu. Předpokládá to alespoň analytik Svazu průmyslu a dopravy Oldřich Körner."Díky tomu, že letošní zima je velmi tvrdá a nepominuly ještě ty sezónní vlivy, které obvykle v březnu jsou již u konce, můžeme očekávat, že ještě bude kulminovat nezaměstnanost k těm 10 procentům a že tvorba  nových míst bude trochu odložená.""Z průzkumu, který si vypracováváme mezi našimi členy, máme signály, že spíše nedojde k výrazné změně, co se týče tvorby pracovních míst," upozornil analytik Svazu průmyslu a dopravy Oldřich Körner na  Rádiu Česko.Platy v Česku rostou. Alespoň statisticky  V Česku je bez práce nejvíc lidí za poslední roky  Stavebnictví očekává ještě větší útlum než loni.

Jsme na rozcestí. Probudíme se, dokud je čas?

akcie.cz | 9.3.2010 strana: 0 | autor: Akcie.cz

S velkým očekáváním je spojeno konání VI. Mezinárodního ekonomického fóra Zlaté koruny, které se pod záštitou premiéra Jana Fischera příští týden v úterý schází v Praze. Už samotný název fóra napovídá, že situaci, v níž se náš stát i ekonomika v důsledku krize ocitly, je třeba začít brát vážně a hledat z ní co nejrychleji východisko. Fórum se mimo jiné opírá o konfrontaci pohledů na situaci Řecka a Finska, zemí, které dnes stojí na opačných pólech ekonomického vývoje a jsou pro nás na jedné straně varováním a na druhé straně poučením, jak dál.

Jednání fóra, které se uskuteční 16. března v TOP HOTELu Praha, slibuje nabitý program. Úvodní blok nazvaný Čeká nás krach veřejných financí? otevře ekonom Jan Švejnar. K tomu, jak chce Česká republika snižovat schodky státního rozpočtu a zda budou tato opatření dostatečná, vystoupí náměstek ministra financí Bohdan Hejduk. K měnové politice a jejímu vývoji v dalším období promluví Robert Holman, člen bankovní rady ČNB. Kaspar Richter, hlavní ekonom Světové banky, pak poprvé v Praze přednese čerstvou zprávu Světové banky o stavu a výhledech  ekonomiky zemí EU10 (nových členských států EU ze střední a východní Evropy). Přiblíží rovněž, jakým problémům vlády těchto zemí čelí při své snaze konsolidovat veřejné finance a dosáhnout fiskální rovnováhy.

Pro řadu zemí, které se v důsledku krize dostávají do potíží, je varováním situace v Řecku. Lze očekávat, že velkou pozornost proto vyvolá na fóru vystoupení řeckého analytika Nikose Christodouloua. Jako partner společnosti Accenture, v níž působí coby poradce a konzultant pro soukromou a veřejnou sféru, zná dokonale problémy, pnutí a reakce, které v Řecku vyvolal kolaps veřejných financí a stav země na pokraji bankrotu. Nikos Christodoulou svou pražskou přednášku nazval příznačně Veřejné finance v Řecku: Novodobá tragédie.

Vedle prohlubujících se rozpočtových schodků je největším současným problémem rostoucí nezaměstnanost. Této otázce se bude věnovat další část fóra. Na téma Nezaměstnanost v době krize v této části vystoupí ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Na fóru budou prezentovány výsledky obsáhlé analýzy stavu a předpokládaného vývoje pracovních sil a trhu práce v České republice, kterou v těchto dnech dokončil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Hlavní téma diskuse této části fóra má název Trh práce a budoucí oživení ekonomiky – jakých chyb se vyvarovat?

Téma pracovních sil úzce navazuje na třetí diskusní blok s názvem Vzdělanost jako cesta k ekonomické prosperitě. Zde bude zřejmě největším magnetem vystoupení Markku Markkuly z Finska. Finsko je nám už řadu měsíců dáváno za vzor jako země, která netrpí nemocemi z krize jako my a s ekonomickými potížemi se dokáže vyrovnat. Je dnes na špičce v oblasti inovací a v propojení školství, vědy a výzkumu s ekonomikou. Markku Markkula, host fóra Zlaté koruny, je osobností s vynikající kvalifikací a patřičným rozhledem. Je bývalým členem finského parlamentu, působí jako poradce Aalto University v Helsinkách, jejíž vznik je předobrazem evropské univerzitní reformy a současně je předsedou Finského centra pro rozvoj informační společnosti. Na vystoupení Markku Markkuly naváže Jan Mühlfeit, Chairman Europe, Microsoft Corporation, který svůj příspěvek nazval Vraťme Českého lva tam, kam historicky patří.

V rámci tohoto mimořádně ambiciózního fóra dále vystoupí rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls, ekonom a bývalý premiér Miloš Zeman, předseda Hospodářské komory Petr Kužel a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Diskuse se zúčastní řada předních ekonomů, představitelů průmyslu a veřejné sféry.

K ekonomickému fóru probíhá diskuse na Facebooku, odkud vzejdou dotazy k účastníkům fóra: Facebook: Fórum Zlaté koruny

Průběh fóra bude možné 16. března od 9 hodin sledovat v on-line přenosu. Česká televize připravuje z průběhu fóra přenos a živé vstupy.

Podrobnější informace o programu VI. Mezinárodního ekonomického fóra Zlaté koruny a o obsahu jednotlivých vystoupení jsou uvedeny na http://www.zlatakoruna.info.