Výběr z monitoringu médií 12.12.2011
Energetika bude další rok bez koncepce
Hospodářské noviny | 12.12.2011 | Rubrika: HN byznys | Strana: 15 | autor: Petr Lukáč
Státní energetická koncepce
O nové energetické koncepci se rozhodne nejdříve v roce 2013 Firmy z odvětví bez ní nemohou plánovat investice za miliardy
Státní energetická koncepce letos schválena nebude. A pravděpodobně ani napřesrok. Nový ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba totiž oficiálně požádal premiéra o odložení termínu, do kterého mělo ministerstvo vládě tento dokument předložit. Další rok může navíc trvat posuzování konceptů na ministerstvu životního prostředí. To musí koncepci prověřit a může požadovat její předělání či dokonce vypracování nového scénáře.
Jedná se přitom o dokument, který má určit směřování české energetiky na dalších 50 let a na který celé odvětví už řadu let netrpělivě čeká. Poslední verze totiž pochází z roku 2004 a měla být nejpozději do pěti let aktualizována.
Na energetickou koncepci čekají především šéfové teplárenských firem. Od roku 2016 začínají platit nové přísnější limity pro emise skleníkových plynů. Většina tepláren kvůli nim musí přestavět své technologie a čekají je tak mnohamiliardové investice. A pokud neznají základní parametry vývoje české energetiky, nemohou plánovat, zda zůstanou u hnědého uhlí či přejdou například na plyn.
Současnou verzi energetické koncepce připravilo ministerstvo ještě pod vedením Martina Kocourka, který za ni sklidil vlnu kritiky. Ta se soustředila převážně na přemrštěná očekávání růstu jaderné energetiky – koncepce totiž počítá s výstavbou až 14 nových reaktorů. Do budoucna příliš nepočítá ani s obnovitelnými zdroji energie či plynem. Ekologům se nelíbilo ani to, že pokud některé scénáře obsahovaly možnost zachování územních limitů pro těžbu hnědého uhlí, ministerstvo jasně preferovalo ty, které je prolamují.
Odborné veřejnosti ale asi nejvíc vadila nepropracovanost celého návrhu. Ačkoliv se Kocourek snažil argumentovat ekonomickou výhodností zdrojů jako hlavním kritériem rozhodování, v koncepci právě tyto propočty chyběly. Kromě zástupců plynárenství a dalších odvětví se tak tento týden plánuje na tripartitě proti koncepci postavit i Svaz průmyslu a dopravy ČR.
„Návrh neobsahuje věcný a časový harmonogram rozhodujících akcí, definici nástrojů včetně legislativních, nezahrnuje analýzu ekonomické efektivnosti a bilanci potřebných finančních zdrojů,“ říká viceprezident svazu Jan Rafaj.
A uvědomuje si to i nový ministr Martin Kuba, i když se odvolává spíše na nutnost detailně se s materiálem seznámit. „Nemohu během tří týdnů dát na vládu materiál, který je takto strategicky důležitý, a já s ním nebyl detailně seznámen. Chci se zúčastnit podrobné debaty a potřebuji slyšet všechny argumenty pro i proti,“ říká Kuba. S premiérem Nečasem se tak dohodli na odkladu „v řádech měsíců“.
Že si je ministerstvo vědomo nepodloženosti celého dokumentu, potvrzuje i to, že opět vypsalo dříve zrušenou zakázku na vypracování metodiky pro přípravu budoucích aktualizací. Čtyři ze sedmi částí zakázky ale přitom s metodikou nemají nic společného a jedná se tak prakticky o vypracování nové energetické koncepce. „Na základě těchto analýz můžeme tvořit kvalitnější metodiku,“ brání zakázku mluvčí ministerstva Pavel Vlček. Proč ale tato data znovu získávat, když by měla být obsažena v současném návrhu koncepce, mluvčí neříká.
Podle Ekologického právního servisu je zřejmé, že nové analýzy mají sloužit k faktickému podložení současného návrhu koncepce. Tato organizace poukazuje i na to, že se ministerstvo celou zakázku snaží platit z peněz Evropského sociálního fondu. Ty jsou přitom určeny na programy podporující zaměstnanost, a nikoliv na tvorbu strategických dokumentů státu.
Podniky se bojí dluhové krize
Lidové noviny | 12.12.2011 | Rubrika: PENÍZE & BYZNYS - domov/svět | Strana: 15 | autor: eko
Zhruba pětina českých podniků se chystá v příštím roce propouštět nebo snižovat stavy prostřednictvím dobrovolných odchodů. Naopak nabírat nové zaměstnance chce jen asi desetina firem. Vyplývá to z předběžných výsledků aktuálního průzkumu Hospodářské komory mezi téměř 800 členskými podniky.
Přibližně polovina firem podle průzkumu předpokládá, že ponechá počty zaměstnanců beze změny. Třetina podniků zatím neví, jak bude dál postupovat, záležet prý bude na ekonomické situaci.
„Výsledky průzkumu svědčí o tom, že firmy jsou nyní velmi opatrné a vyčkávají,“ řekl mluvčí komory Petr Kopáček. Podniky se ale podle něj po první krizi poučily, že bezhlavé propouštění kvalifikovaných pracovníků v době krize je nešťastné, protože je poté obtížně získávají zpět.
S tím, jak se stále nedaří najít cestu z dluhové krize v eurozóně a jak se hospodářské problémy mění v problémy politické, rostou i obavy tuzemských podnikatelů, uvedl prezident komory Petr Kužel. „Jakékoliv předpovědi budoucího vývoje jsou nyní velmi ošidné, a firmy se proto nyní racionálně připravují na další zhoršování situace. Omezují investice, šetří a jsou opatrné při nabírání nových zaměstnanců,“ dodal.
Opakující se signály snižující se domácí poptávky a postupně ochabující zahraniční poptávky vyvolávají u firem nejistotu, souhlasil mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Některé podniky, zejména ty se zahraničními vlastníky, přistupují k další redukci pracovníků. Takže místo mírného nárůstu počtu pracovníků se podle něj dá očekávat stagnace, ale spíše další snižování počtu zaměstnanců. Razance bude záležet na dalším dost nepředvídatelném vývoji v zemích eurozóny, které jsou největším exportním trhem, podotkl.
***
Firmy se bojí dluhové krize Čeho se ve vašem podnikání nejvíc obáváte v roce 2012? (v %)
Dopadů dluhové krize 53
Rostoucích cen energií 12
Politické nestability v ČR 12
Rostoucích cen komodit 7
Kurzových výkyvů 5
Jiné 11
Jaký vývoj očekáváte ve vaší firmě v roce 2012? (v %)
Bude horší než v roce 2011 43
Bude stejný jako letos 25
Nedovedu odhadnout 23
Bude lepší než letos 9
Pětina českých firem se chystá propouštět, nabírat jen desetina
e15.cz | 11.12.2011 | Rubrika: Domácí ekonomika | Strana: 0
Zhruba pětina českých podniků se chystá v příštím roce propouštět nebo snižovat stavy prostřednictvím dobrovolných odchodů. Naopak nabírat nové zaměstnance chce jen asi desetina firem. Vyplývá to z předběžných výsledků aktuálního průzkumu Hospodářské komory mezi téměř 800 členskými podniky. Firmy se připravují na zhoršení ekonomické situace zejména kvůli problémům v eurozóně, ovšem na rozdíl od nedávné světové finanční krize se už nechtějí zbavovat zaměstnanců bez rozmyslu.
Přibližně polovina firem podle průzkumu předpokládá, že ponechá počty zaměstnanců beze změny. Třetina podniků zatím neví, jak bude dál postupovat, záležet prý bude na ekonomické situaci.
„Výsledky průzkumu svědčí o tom, že firmy jsou nyní velmi opatrné a vyčkávají,“ řekl mluvčí komory Petr Kopáček. Podniky se ale podle něj po první krizi poučily, že bezhlavé propouštění kvalifikovaných pracovníků v době krize je nešťastné, protože je poté obtížně získávají zpět.
S tím, jak se stále nedaří najít cestu z dluhové krize v eurozóně a jak se hospodářské problémy mění v problémy politické, rostou i obavy tuzemských podnikatelů, uvedl prezident komory Petr Kužel.
„Jakékoliv předpovědi budoucího vývoje jsou nyní velmi ošidné a firmy se proto nyní racionálně připravují na další zhoršování situace. Omezují investice, šetří a jsou opatrné při nabírání nových zaměstnanců,“ dodal.
Opakující se signály snižující se domácí poptávky a postupně ochabující zahraniční poptávky vyvolávají u firem nejistotu, souhlasil mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Některé podniky, zejména ty se zahraničními vlastníky, přistupují k další redukci pracovníků. Takže místo mírného nárůstu počtu pracovníků se podle něj dá očekávat stagnace, ale spíše další snižování počtu zaměstnanců. Razance bude záležet na dalším dost nepředvídatelném vývoji v zemích eurozóny, které je největším exportním trhem, podotkl Mostýn.
ČSÚ zveřejní podrobnější čísla o vývoji HDP ve 3. čtvrtletí
Finance.cz | 9.12.2011 Strana: 0 | autor: Financninoviny.cz
Český statistický úřad dnes zveřejní přesnější údaje o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) za 3. čtvrtletí. Podle předběžných statistických dat česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,5 procenta. Mezičtvrtletně však HDP stagnoval a podle ČSÚ tak potvrdil trend postupného zpomalování růstu výkonnosti ekonomiky.
Postupný pokles domácí poptávky byl podle statistiků opět kompenzován pozitivním vývojem zahraničního obchodu, který i přes oslabení zahraniční poptávky zůstává jedinou zvyšující se výdajovou složkou HDP.
"Zatím nejsou známy podrobnosti, avšak dá se předpokládat, že ekonomiku táhne pouze zahraniční obchod, zatímco domácí poptávka stále klesá," komentoval předběžná data analytik ČSOB Petr Dufek. Ve zkratce je podle něj možné říct, že česká ekonomika stále stojí pouze na jedné noze, a sice na výrobě aut, protože ostatní odvětví a obory jsou převážně v útlumu; stavebnictvím počínaje a službami konče.
Podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky je pravděpodobné, že HDP v ČR ve čtvrtém čtvrtletí již zamíří do minusu. "Česká ekonomika zpomaluje a tento trend je stále silnější. Závěr roku přinese pravděpodobně ještě méně příznivé zprávy a ani v příštím roce nepředpokládáme obrat k lepšímu," doplnil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři!
Hospodářské noviny | 12.12.2011 | Rubrika: Příloha - Foresight - editorial | Strana: 3 | autor: Zbyněk Frolík
Jsem rád, že vám mohu představit nový časopis Foresight. Název napovídá, že se chce zaměřit především na to, jak si v oblastech, které ovlivňují hospodářský růst, stojíme vůči světu.
Výsledky nebudou vždy příjemné, ale víra ve zlepšení je nejlepším začátkem nové cesty. Podnikatelské prostředí stále více ovlivňují těžko předvídatelné události a jejich rozpoznání bude klíčovou konkurenční výhodou vítězů, kteří z ní budou na úkor ostatních hráčů profitovat. Provokovat debatu o způsobech, jak být v době chaosu před konkurencí, proto považuji za poslání této užitečné iniciativy, za níž stojí tým ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechTrade.
Foresight přichází v době, kdy začínáme s realizací Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti – projektu, který schválila vláda a po němž český průmysl dlouho volal. Návrat na vrchol, jenž je mottem celé strategie, je ambicí relevantní a motivující. Jsme však národem skeptiků. Rádi bychom se stali nejjižnější výspou vyspělého severu Evropy, ale často se bojíme, že nemáme na víc, než být nejsevernějším národem „jihu“.
Ale i schopnost připustit si, že ne vše děláme dobře, je vlastností dobrých manažerů. Ti vědí, že k zásadním změnám může dojít, když si většina lidí ve firmách uvědomí jejich urgentnost. V takovéto atmosféře je snazší osvojování nových dovedností a nástrojů – tedy i foresightu, který je uměním včas rozpoznat a vyhodnotit zárodky nových trendů.
Není podstatné, zda se foresight, podobně jako třeba „googlovat“, stane novým slovem importovaným do češtiny. Důležitá je rychlost, s jakou začne v řízení našich firem i veřejných institucí fungovat.
Česká republika je malým trhem, což je špatná zpráva. Dobrá zpráva však je, že svět je dostatečně veliký na to, aby naše zboží přijal. Otázkou je jen, kam je umístit nejefektivněji. Také proto věřím, že Foresight vám pomůže správné odpovědi nalézt.
O autorovi| Zbyněk Frolík člen představenstva Svazu průmyslu ČR, ředitel firmy Linet
Ministr Kuba: Klaus má pravdu. Nesmíme se potopit společně s EU. Musíme najít nové trhy
euportal.cz | 10.12.2011 | Rubrika: Rozhovory | Strana: 0 | autor: Lukáš Petřík
ROZHOVOR Nový ministr průmyslu Martin Kuba, který nahradil Martina Kocourka, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl, že novináři sice mnohdy používají nálepku kmotr, ale neumí ji definovat. Formu změny na pražské radnici, kdy Bohuslav Svoboda vyjednal koalici s TOP 09 bez požehnání stranických orgánů, považuje za nestandardní. Ministr souhlasí s prezidentem Klausem, že je nezbytné podporovat export mimo země EU, protože ekonomika eurozóny je v krizi.
Média vás často označují za kmotra. Věříte, že se někdy této nálepky zbavíte?
Nemyslím si, že by mě média označovala za kmotra. Spíše jsem zaznamenal v médiích, že mám být v komunikaci s některým z kmotrů. Přiznám se, že jsem se snažil bavit s novináři, jaká je jejich definice kmotra. Sám jsem zjistil, že i mezi novináři v tom panuje významný nesoulad a že ne všichni umí vůbec tento termín nějak definovat.
U nás na jihu Čech tento výraz často používají pro postavu Pavla Dlouhého. Ale pokud někdo z novinářů vůbec dokázal říct, co je to kmotr, tak uvedl, že je to ten, kdo není v politických funkcích a věci ovlivňuje ze zákulisí. Na to říkám, že pokud to vykládají takto, tak Pavel Dlouhý je členem Výkonné rady ODS, místostarostou Hluboké, kde obhajuje svůj mandát ve volbách již 16 let, a je třeba říct že úspěšně. Je také předsedou jihočeské agrární komory, tedy největší zemědělské komory v České republice. To jsou všechno velmi důležité veřejné funkce, které obhajuje v tajné volbě. Pokud tedy novináři říkají, že kmotrem je někdo, kdo není ve veřejných funkcích, tak já nechápu, proč do této skupiny zahrnují člověka, který je legitimně zvolen a zastává veřejné funkce a v jejich rámci uplatňuje svůj vliv.
Na pražské radnici došlo ke změně koalice. Jak se díváte na to, že koalici s TOP 09 vyjednal primátor Bohuslav Svoboda, aniž by měl mandát stranických orgánů, postavil je před hotovou věc a ty to schválily až následně? Nemůže to být nebezpečný precedens pro dění v jiných sdruženích ODS? A teď se neptám na váš názor na tu koalici jako takovou.
Já jsem spíše zastáncem toho, aby takové věci probíhaly v ODS standardně, tak jak mají. Neboť pokud se to děje nestandardně, tak pak už je pouze na médiích, komu zrovna fandí a zda si některé nestandardní kroky vykládají jako správné a pokud by je udělal někdo, komu nefandí, tak by je vykládaly jako špatné tajné noční dohody. Pokud takové dohody udělá někdo, komu zrovna média fandí, tak to interpretují jako velmi dobrý krok pro posun ve straně. Já jsem ale přesvědčen, že strana má své stanovy, své legitimní procesy, které by měla dodržovat. A to říkám bez jakéhokoli komentáře ke směru, ke kterému se to má ubírat. Vždycky je na konkrétním regionálním sdružení, aby byly nastaveny procesy a straničtí lídři je dokázali dodržovat. V politice totiž nikdo nereprezentuje pouze sám sebe a svůj osobní názor, ale reprezentuje stranu, která je tvořena členskou základnou, která prosazuje své návrhy na základě přijatých pravidel. Na toto by zodpovědný politik neměl zapomínat.
Nyní k ministerstvu průmyslu a obchodu. Prezident Václav Klaus zdůraznil, že je potřeba změnit orientaci českého exportu více do zemí mimo EU, neboť eurozóna i Evropská unie se nacházejí v krizi a jen těžko a stále hůře zde budeme nalézat odbytiště pro naše výrobky, zatímco mnoho států Asie či Jižní Ameriky neustále roste a zde je větší potenciál.
Nyní jste pojmenoval naprosto přesně jednu ze základních, klíčových priorit, na které jsem okamžitě začal pracovat, abych navázal na ty kroky, které v té proexportní strategii doposud byly uskutečněny. Rád bych do ní vnesl po komunikaci s hospodářskou komorou, svazem průmyslu, zástupci exportérů jejich pohledy, aby tato strategie byla nastavena tak, aby skutečně odpovídala tomu, co potřebují české podniky a abychom dokázali nastavit strategii, která nám umožní přístup k informacím, které firmy potřebují, aby se mohly dostávat na tyto nové trhy, ať už to jsou trhy zemí BRICS, Společenství nezávislých států, ASEAN a tak dále.
EU krachuje. Spasí nás Čína a Rusko
V této chvíli chceme s exportéry, hospodářskou komorou a svazem průmyslu připravit koncept ekonomické diplomacie v rozvíjejících se ekonomikách, abychom tam dokázali s pomocí českého státu vyhledávat příležitosti pro české firmy. Musíme zjistit, jaké informace potřebují a tím vytvořit maximální podporu exportu. Jsem přesvědčen, že během ledna bychom tento koncept strategie vzniku té ekonomické diplomacie měli představit. Domnívám se, že v eurozóně v této fázi poklesu ekonomiky není prostor pro nějaký další odbyt a diverzifikace exportu je naprosto nutná k udržení ekonomiky a zaměstnanosti České republiky.
Nemůže být problém trochu v tom, co právě kritizoval i prezident Klaus, že ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zavírá diplomatická zastoupení v těchto zemích, zatímco v Evropě, kde jsou byznysové i politické kontakty dobré, je mnoho velvyslanectví a konzulátů?
Určitě ano. Právě proto chceme za ministerstvo průmyslu přijít s modelem ekonomické diplomacie, která by měla být skutečně více zaměřena na získávání relevantních ekonomických informací. Jsme ochotni přinést i ekonomickou podporu na vytvoření tohoto modelu, aby byla na rezortu průmyslu a obchodu tak, aby nezatěžovala rezort ministerstva zahraničí a abychom dokázali podporu pro naše firmy vytvořit. V této chvíli dle toho, jak se vyvíjí zahraniční obchod ČR a ekonomika eurozóny, je to naprosto nutný krok. Že o tom budeme muset diskutovat s ministerstvem zahraničí, je jasné. Přesto my jako ministerstvo průmyslu musíme hájit zájmy českého průmyslu a uděláme pro to maximum.
Jak by taková podpora konkrétně vypadala?
To je na další debatu, jakou formu hledat, ale dokážu si představit, že zaplatíme i z rozpočtu z ministerstva průmyslu pozice těchto obchodních radů. Potřebujeme se pouze domluvit, jaký statut bude v daném státě, jak moc budou připojeni k naší ambasádě. Prostě, jak to bude vypadat.
A když tam žádnou ambasádu nemáme?
Když tam není, tak tam udělejme „ekonomickou ambasádu", zaplaťme jí my. Modely jsou různé. Do těch klíčových států musíme dostat lidi, kteří budou schopni dlouhodobě získávat informace a předávat je českým firmám. Musíme nalézt konkrétní modely pro konkrétní státy, které budou funkční.
Poslední otázka, téměř obligátní pro ministry životního prostředí a průmyslu. Věříte v teorii globálního oteplování?
V tomto jsem spíše zastáncem pohledu pana prezidenta Klause, že jsou určité dlouhodobé cykly, do kterých my, když vstupujeme s krátkodobými vědeckými poznatky, tak je nejsme schopni posoudit v dlouhodobém kontextu vývoje světového klimatu. Myslím si, že celá společnost musí velmi opatrně pracovat s celým tím pojmem, kterému říkáme udržitelný rozvoj, abychom sami sebe nedestruovali ničením životního prostředí. Přesto nejsem zastáncem nějaké zelené ideologie, která svět posuzuje pouze z pohledu životního prostředí, neboť společnost musí zvažovat řadu dalších aspektů, které jí umožňují dlouhodobě přežívat.
Kroky vlády musí jít ve shodě se zájmem firem
parlamentnilisty.cz | 11.12.2011 | Rubrika: Články politiků | Strana: 0 | autor: Martin Kuba
Z diskusního fóra věnovaného tematice exportu.
„Za zásadní považujeme efektivní podporu podnikání, chytrou inovační a proexportní politiku a celkové posilování pozice České republiky v ostré mezinárodní konkurenci,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba na diskusním fóru věnovanému tematice exportu. „Chci vyslat jasný signál, že návrh nové Exportní strategie České republiky do roku 2020 budeme diskutovat také s Hospodářskou komorou a průmyslovými svazy.“
Úterní diskuse týdeníku Euro pořádané pod titulem 'Západ vs. Východ – s kým budeme obchodovat' se vedle ministra Kuby zúčastnili také český velvyslanec v Rusku Petr Kolář, generální ředitel agentury CzechInvest Miroslav Křížek, člen NERV Miroslav Zámečník a zástupci finančních společností a podnikatelských subjektů.
Většina českého exportu směřuje do Evropské unie a dominantními komoditami jsou dopravní strojírenství a elektrotechnika. „Východiska ze současné situace jsou zřejmá,“ řekl ministr Kuba osmi desítkám účastníků diskuse a dodal: „Geograficky musíme snížit závislost na trzích Evropské unie a jít ke koncovým zákazníkům například v Asii a v Latinské Americe a podporou expanze firem mimo Evropu výrazně stlačit podíl exportu do Evropské unie. Musíme se dostat do více oborů a zvyšovat zapojení vědy, výzkumu a inovací.“ Významným přínosem pro diversifikaci bude rovněž razantní zvýšení počtu exportujících malých a středních podniků i za pomoci krajů.
Šetření se někdy nevyplácí
ČT 1 | 11.12.2011 | 12:00 | Pořad: Otázky Václava Moravce
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připravte se na další škrty, to už delší dobu vyhlašuje český ministr financí Miroslav Kalousek. Varuje tak své kolegy ve vládě, že zpomalující česká ekonomika ovlivněná dluhovou krizí v Evropě přinutí vládu přepracovat státní rozpočet na příští rok. Schodek státního rozpočtu na příští rok si přitom Nečasův kabinet naplánoval ve výši 105 miliard korun. Jde sice o výrazné snížení dluhu státního rozpočtu, když to srovnáváme s rokem loňským, ale hospodaření státní pokladny v roce příštím je víc nejisté. Úspory ve státním rozpočtu můžou mít různé podoby. Jednou z nich je i zavírání českých ambasád.
Mohly by to být příležitosti pro české exportéry. Mohly ale nejsou. Kolumbie, Keňa, Angola anebo Indie, to jsou trhy, ke kterým se na prahu další ekonomické krize obrací celý svět. Česká republika se ale rozhodla jít proti proudu. Rušením velvyslanectví ročně ušetří asi 92 milionů korun.
Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy /ukázka 20. 11. 2011/
--------------------
Mrzí nás, že ministerstvo zahraničních věcí své záměry s exportéry a zástupci podnikatelů nekonzultuje.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Tuzemští podnikatelé tvrdí, že Česko zaspalo dobu a že zahraniční reprezentanti často ani netuší, jak exportérům pomoci.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom, člen NERV /ukázka 20. 11. 2011/
--------------------
Diplomatům ze staré školy je trošku proti srsti, aby z nich byli, jak oni sami občas říkají, prodejci a hokynáři.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Zajímavou inspirací můžou být pro Českou republiku státy na severu Evropy. Podobně závislé na exportu je například Finsko. Na rozdíl od Čechů a Moravanů ale Finové umí prorazit v zemích, které mají velký potenciál, třeba v Číně nebo v Rusku. Tam míří asi 14 % veškerého finského exportu. Česko ale třeba Čínu v první desítce vůbec nemá. Samo ministerstvo zahraničí přiznává, že rušení ambasád ve světě se může České republice v budoucnu vymstít.
Jaromír PLÍŠEK, generální sekretář, ministerstvo zahraničí /ukázka 20. 11. 2011/
--------------------
Ministerstvo zahraničních věcí je asi ten poslední úřad, který má radost ze zrušení kteréhokoliv úřadu v zahraničí, ale v okamžiku, kdy prostě ten rozpočet je takový, jaký je, tak prostě někdy nezbude nic jiného.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Do sporu s ministerstvem zahraničí se kvůli uzavřeným velvyslanectvím krátce po svém nástupu dostal i nový ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Podle něj je současný stav neudržitelný.
Martin KUBA, ministr průmyslu a obchodu /ODS/ /ukázka 20. 11. 2011/
--------------------
Pokud máme vstupovat na nové trhy, tak jsou to právě trhy, kde se firmy bez zastoupení státu a bez těch dobrých informací v oblasti toho obchodu neobejdou.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
České firmy většinu svého zboží vyváží do Evropy. Fixované jsou především na Německo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Evropská "sedmadvacítka" ale kvůli krizi zadlužených států eurozóny, jak bylo řečeno, čelí největší krizi od svého vzniku, kterou jsme probírali v první části. Firmy proto hledají cesty, jak uspět. Na kolik je pane ministře zřejmé, že by například v rámci těch protikrizových opatření. Dostal váš úřad nějaké peníze, abyste otevřel ambasády v těch rušených destinacích Jižní Amerika, Afrika.
Karel SCHWARZENBERG, místopředseda vlády, ministr zahraničí /TOP 09/
--------------------
To by bylo sice krásné, ale obávám se, že k tomu nedojde. Přičemž řekněme právě v Číně a Indii i my máme, v Brazílii a tak dále, v těch hlavních růstových zemí máme samozřejmě své zastoupení je pravda, bohužel, že by zastoupení, které bych nerad rušil, to je Keňa a Kolumbie. Doufám, že se tam v čase vrátím. Měli bychom mít také jedno velvyslanectví, to už dlouhodobě není v západní Africe, francouzsky mluvící, to je naprosto správné. Doufám, že k tomu dojde.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdy by k tomu mohlo dojít? Uvažujete o tom v souvislosti.
Karel SCHWARZENBERG, místopředseda vlády, ministr zahraničí /TOP 09/
--------------------
Dovolte mi ukončit větu. Nicméně se podařilo, naše velvyslanectví ve svém rázu změnit. Dneska je každý počínaje velvyslancem na velvyslanectví povinen plně se zabývat hospodářskou politikou. Tudíž nastoupí všichni, je-li to pro podnikatele nebo exportéry potřebné, dávají také všechny informace. Není to jako dřív, že by na to stavěn obchoďák, nýbrž dnes celý úřad. Například když velvyslanec dneska vyjíždí, tak předtím zveme podnikatele, kteří jsou tou zemí zabývají nebo tam mají zájmy a posedí s nimi jedno odpoledne, aby dostal on informace od nich a opačně. Tedy ta spolupráce se vyvíjí docela dobře.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy mění se přístup diplomatů k ekonomické diplomacii?
Karel SCHWARZENBERG, místopředseda vlády, ministr zahraničí /TOP 09/
--------------------
Naprosto, naprosto zásadně. Ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane předsedo Sobotko, myslíte si, že by mělo dojít k zásadní restrukturalizaci počtu zastupitelských úřadů, když v Evropě jich je poměrně hodně a na některých místech v některých koutech světa chybí?
Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/
--------------------
Možná nebude jiná možnost, než právě toto udělat. Když si uvědomíme, že do Brazílie, Indie a Číny dohromady jdou jen 3 % našeho exportu, tak je jasné, že naše budoucí strategie musí spočívat v posílení exportu na rostoucí trhy. Evropa bude mít možná ještě několik let problém a my se musíme orientovat na tyto tři země, ale i na další rostoucí ekonomiky. Tam bychom měli ambasády posílit. Pokud se podíváme na personální vybavení našich ambasád v Indii, Brazílii a v Číně a podíváme se na vybavení zemí, které uchopily tuto příležitost, pak je to nesrovnatelné. Čili za prvé, musíme posílit zastoupení na klíčových ambasádách v rychle rostoucích ekonomikách a pak se podívám na tu strukturu, jestli skutečně odpovídá potřebám našeho exportu v příštích letech a já bych se přimlouval za to, abychom se soustředili na agresivní ekonomickou diplomacii. Čeká nás období útlumu jak v české ekonomice tak v evropské. Ministr průmyslu a obchodu by se měl v zásadě stát létajícím ministrem. Ten by už neměl trávit v České republice příliš času a měl by jezdit do zemí, kde mezivládní vztahy mají důležitou roli z hlediska uzavírání kontraktů a pokud se podíváme rok zpátky, jaké výsledky v oblasti ekonomické diplomacie má Nečasova vláda, tak vlastně jediná návštěva, která stojí za zapamatování, je návštěva prezidenta Medveděva tady v Praze, uzavření kontraktů, které se týkají Ruska, to je určitě dobrý krok a dobrý signál. Ale na druhou stranu nesmíme to přeceňovat, protože hlavním důvodem je kontrakt na dostavbu Temelína, který samozřejmě motivuje i Rusko k tomu, aby se více snažilo, ale takovou motivaci nemá ani Čína ani Indie, ani Brazílie a tam musí fungovat naše ekonomická diplomacie a podpora exportu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když říkáte, že by stálo zato například uzavřít nebo zmenšit některé zastupitelské úřady České republiky v Evropě a mělo by dojít k posílení zastupitelských úřadů v Indii, Číně a podobně, podívejme se na strukturu zastupitelských úřadů v Česku, úspory ve státním rozpočtu postupně snížily počet zastupitelských úřadů. V současnosti má Česká republika 84 velvyslanectví, 10 stálých misí a 14 generálních konzulátů. Kritici současné sítě diplomatických zastoupení říkají, že až příliš mnoho zastupitelských úřadů je právě v Evropě. Jižní Ameriku či Afriku Česká republika postupně v průběhu let opouští. Sami se podíváte na mapu světa, uvidíte černé a oranžové země, které ministerstvo zahraničí, respektive Česká republika kvůli úsporám a zavírání zastupitelských úřadů opustila. Exportéři si stěžují, že jde právě to proti té strategii konkurenceschopnosti. Když tady, pane ministře, říkáte, že tedy se zásadně teď mění diplomacie, že posilujete ekonomickou roli diplomacie, máte na příští rok, jestliže ministr financí přijde s dalším seškrtáním i vašeho rozpočtu, vy s tím počítáte, předpokládám, že vám ministr financí v lednu řekne, budete muset.
Karel SCHWARZENBERG, místopředseda vlády, ministr zahraničí /TOP 09/
--------------------
Už o tom tušíme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tušíte. A máte připravenou v té souvislosti restrukturalizaci zastupitelských úřadů?
Karel SCHWARZENBERG, místopředseda vlády, ministr zahraničí /TOP 09/
--------------------
Samozřejmě, my nepřetržitě na tom pracujeme. A nebudu vám říkat, kde co uděláme, poněvadž by to byl velmi nezdvořilé o tom mluvit, než se spojíme s těmi, kterých se to nejspíš týká.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžete v obecné rovině garantovat, že nedojde k zavření dalších úřadů, ať už v tom asijském prostoru v Africe a Americe?
Karel SCHWARZENBERG, místopředseda vlády, ministr zahraničí /TOP 09/
--------------------
Nepředpokládám to.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže nedojde a dojde k zavření některých úřadů v Evropě?
Karel SCHWARZENBERG, místopředseda vlády, ministr zahraničí /TOP 09/
--------------------
To je možné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To mi stačí alespoň taková odpověď. Vy jako národní ekonomická rada vlády, respektive Národní ekonomická rada vlády má mít setkání s vládou právě kvůli těm protikrizovým opatřením, má už TOP 09, pane ministře, jasno. Na jaké ty recepty Národní ekonomické rady může přistoupit, jestli to je zkracování pracovního týdne, jestli to je například problematika daně z přidané hodnoty, jednotné sazby ve výši až 20 %?
Karel SCHWARZENBERG, místopředseda vlády, ministr zahraničí /TOP 09/
--------------------
To zvýšení jednotné sazby je velice nepříjemný, ale může nastat situace, že se tomu nevyhneme. Podívejte se, jak hluboká ta hospodářská krize příští a přespříští rok bude, nevíme. Na každý pád to nevypadá tak, že by nějak brzy skončila, nýbrž začíná se to táhnout. Takže v té situaci člověk nikdy neví, co kdy má udělat. Ale prodlouží-li se ta krize, tak obávám se, že k porytí nejnutnějších státních výdajů asi budeme muset tu daň o procento zvýšit. Já se obávám toho, ale nevylučuji to, poněvadž může být, že ta situace to bude vyžadovat.
Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že by bylo dobře, kdyby vláda představila veřejnosti co nejdříve plán pro příští rok a možná pro příští roky, pro ten scénář ekonomické stagnace nebo možná i ekonomické recese, která může Českou republiku postihnout a kromě té ekonomické diplomacie, o kterou jsme mluvili, by tam určitě mělo být také zrychlení čerpání peněz Evropské unie. Myslím si, že to v zásadě vyžaduje krizový management a krizový režim, protože tady hrozí, že Česká republika definitivně už příští rok možná přijde o 4 miliardy korun a v dalších letech to bude mnohem více a pokud jde o otázku zvyšování daní, my nesouhlasíme s tím jako sociální demokraté, aby se dále zvyšovalo zdanění spotřeby. Domníváme se, že by se vláda měla zaměřit na zvýšení daňové progrese. Možná zvýšení firemních daní u velkých podniků, ale pokud jde o DPH, tady vidíte přesně na tomto příkladu, jak je nešťastné, že je tady jedna sazba DPH, protože, kdybychom měli dvě sazby a ty sociálně citlivé položky byly ve snížené sazbě, pak vláda může pracovat například jenom s jednou z těchto sazeb, to znamená, s tou sazbou vyšší a nedotklo by se to těch sociálně citlivých položek jako jsou potraviny a léky a tam by se ta sazba měnit nemusela, ale jakmile pravicová vláda příští rok dospěje k tomu, že zde bude pouze jedna sazba daně z přidané hodnoty, tak jakýkoliv pohyb této sazby nahoru zasáhne současně i ty nejslabší sociální skupiny střední vrstvy a bude to negativní rozhodnutí z hlediska spotřeby domácností a zase to podváže ty domácí zdroje hospodářského růstu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste jako sociální demokraté právě v souvislosti s tou špatnou ekonomickou situací vyzvali vládu, aby oddálila opět vyřešení církevních restitucí, respektive odluku státu od církve. Předpokládám správně, že si na tom trváte, i když to brání rozvoji mnoha měst a obcí?
Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že se dají tyto věci časově rozfázovat a jestliže vláda si prosadí tuto svoji verzi narovnání s církvemi, která je rozpočtově neodůvodnitelná ve stávající situaci, majetkově nepřiměřená, tak přece může také navrhnout takové splátkové kalendáře, které půjdou více do budoucnosti a nezatíží veřejné rozpočty v nejbližších letech. Já si prostě nedokážu představit, že ke všem těm nárokům, které budou na rozpočty kladeny, v nejbližším období, se ještě připojí nějaké vyšší splátky, které by byly spojeny s tím, jak komunistický režim před 50 lety poškodil církve.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I když to bude bránit rozvoji měst a obcí?
Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že tady nejde o to, že by to mělo bránit rozvoji měst a obcí. Přece součástí té dohody může být uvolnění těchto pozemků, změn a jejich režimu. My jako sociální demokraté máme vlastní koncepci, kde navrhujeme vytvořit nezávislý fond, kam by se převedla část církví nárokovaného majetku a z tohoto fondu by se církve financovaly. My se domníváme, že není nezbytně nutné zvyšovat v příštích letech výdaje ze státního rozpočtu, které půjdou na podporu činnosti církví. Prostě v tuto chvíli bychom měli mít jiné priority.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Uvažuje, pane vicepremiére, vláda o tom, že by právě kvůli té zhoršující se ekonomické situaci, přepracovávání státního rozpočtu, jste odložili ony církevní restituce, protože je máte ještě probírat před Vánocemi na posledním jednání vlády?
Karel SCHWARZENBERG, místopředseda vlády, ministr zahraničí /TOP 09/
--------------------
O tom ještě neproběhla diskuse, přičemž tady musíme dvě věci odlišit, abychom je nepopletli. Jedna věc je, vrácení církevního majetku, budovy, pozemky, já nevím, cokoliv, co nezatíží státní rozpočet, poněvadž ta budova zůstane v České republice, to polesí zůstane v České republice, prostě to vůbec nemá vliv na státní rozpočet. Takže tu vlastní restituci můžeme ihned provést, poněvadž to nehraje žádnou roli. Jiná je otázka těch plateb. To může potom začít o tom diskuse. Já bych nejdříve vrátil ten majetek, což je poměrně jasno který. A pak je možné se dohodnout s církví o prodloužení splátkového kalendáře.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To se tedy ještě může změnit?
Karel SCHWARZENBERG, místopředseda vlády, ministr zahraničí /TOP 09/
--------------------
To bychom si mohli představit, ale já bych to neříkal. Dokud se nedohodneme s partem, kdybychom něco dohodli, tak bychom něco měli dodržet, můžu si představit, že by v tom byla církev vstřícná.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale vláda nebude odkládat to schvalování té dohody?
Karel SCHWARZENBERG, místopředseda vlády, ministr zahraničí /TOP 09/
--------------------
To bychom měli udělat opravdu hned. Sice se to táhne přes dvacet let, poněkud ostudný, poněvadž všechny ostatní země to už dávno dotáhli. Jenom my tady jsme jako vždycky poslední. Restituci samotnou ano, o těch platbách, o tom bych si mohl představit, že začne diskuse.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Záleží na tom, kdo to vlastně dotáhne do konce ty církevní restituce, protože z vlády se poroučí ministr kultury Jiří Besser, který dojednával ony církevní restituce a Starostové a Nezávislí, kteří jsou součástí TOP 09 mají přijít.
Karel SCHWARZENBERG, místopředseda vlády, ministr zahraničí /TOP 09/
--------------------
My jsme spojenci, ale nejsou součástí TOP 09.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V rámci poslaneckého klubu. Vy máte se s nimi dohodnout, respektive oni mají přijít se jménem kandidáta na ministra kultury. Ve hře jsou dvě jména, poslankyně Alena Hanáková a šéf pražské Filosofické fakulty Michal Stehlík. Už s vámi konzultovali Starostové a Nezávislí jako se silnějším bratrem, kdo by se líbil TOP 09?
Karel SCHWARZENBERG, místopředseda vlády, ministr zahraničí /TOP 09/
--------------------
My se jen neformálně jsem mluvil s panem Gazdíkem, oficiální jednání o tom ještě nebylo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdo z těch dvou kandidátů vám přijde jako zvučnější a schopnější pro ministerstvo kultury?
Karel SCHWARZENBERG, místopředseda vlády, ministr zahraničí /TOP 09/
--------------------
Myslím, že oba jsou schopní, o tom nejsou pochyby. Je zajímavá myšlenka přivést konečně ženu do vlády, to by bylo také hezké. Na druhé straně Stehlík je zkušený, je významný vědec, vede fakultu, což jsou také výhody. Já jsem s oběma ještě nemluvil, tak já bych nerad teď řekl posudek.
Názor porotců:
Mladá fronta DNES | 12.12.2011 | Rubrika: Kraj Hradecký | Strana: 2
Proč byl Hradecký kraj ve studii úspěšný?
Radek Špicar viceprezident Svazu průmyslu a dopravy »Nabízí všechno, co lidé k životu potřebují Jednou z výhod Královéhradeckého kraje je, že nabízí atraktivní kombinaci relativního dostatku pracovních příležitostí, dostupného bydlení, neporušeného životního prostředí a bohaté nabídky kulturního a sportovního vyžití. Díky svému zaměstnání ve Škodě Auto kraj často navštěvuji. Například Rychnovsko považuji za ideální případ spolupráce soukromých podniků a místních samospráv, který umožňuje přivést nové investice a zároveň přispět ke zlepšení podmínek pro život místních obyvatel. Obdivuji také urbanistickou koncepci Hradce Králové od architekta Gočára.
Rut Kolínská zakladatelka sítě mateřských center »Dá se tam relaxovat, je tam čisté životní prostředí Pocházím od Havlíčkova Brodu a často navštěvuji Hradec. Žije tam moje dcera, hraje ve Filharmonii. Královéhradecký kraj má velkou výhodu, že jeho značnou část tvoří hory, tedy prostředí, kde se dá odpočívat a relaxovat. Taky čisté životní prostředí u mne při rozhodování v anketě hrálo důležitou roli.
Tomáš Dvořák desetibojař »Jsou tam dobré podmínky pro sport Plusem Královéhradeckého kraje je určitě to, že oplývá mnoha horami a kopečky pro lyžování a zimní sporty. Ostatně zrovna se vracím ze Špindlerova Mlýna, kde jsem se trochu protáhl na sjezdovkách. A co se mého oboru, tedy atletiky týče, má v kraji bohatou historii a věřím, že dobré podmínky pro sportování tam budou stále.
Táňa Fišerová herečka »Posuzuji hlavně kulturu Snažím se spíš posuzovat všeobecnou kulturu kraje. Znám také hradecká divadla, ať už loutkový Drak, nebo inscenace Vladimíra Morávka v Klicperově divadle. Mám ale také ráda celou naši zemi a těším se z toho, když to v nějakých jejích koutech funguje. A že to u vás funguje, ukázala i tahle soutěž.
V Praze či za městem, hlavně ať je to blízko přírodě!
Mladá fronta DNES | 12.12.2011 | Rubrika: Praha | Strana: 3 | autor: Kateřina Kolářová
Arbitři, kteří pomáhali s průzkumem Místo pro život, dali sice středním Čechám co proto, ve skutečnosti tu žijí. A rádi - protože je to kousek do Prahy.
Bezpečnost, péče o děti, vzdělávání a kvalitní životní prostředí jsou nejdůležitějšími kritérii, podle kterých hodnotí úroveň svého „místa pro život“ šéf kardiochirurgie v IKEM Jan Pirk.
Na začátku roku se stal jedním ze čtrnácti členů kolegia, které se zapojilo do průzkumu, jejž pořádala agentura Bison & Rose. Pátrala po tom, jak dobře se kraje starají o své obyvatele.
„Všechna kritéria jsou důležitá, ale podle mého nemají tak rozhodující roli pro kvalitu života,“ říká Pirk. Tenhle špičkový český lékař žije v Praze, ale docela vážně uvažuje o tom, že se jednou přestěhuje pár desítek kilometrů na západ.
„Nejraději mám malou vesničku Konojedy u Kostelce nad Černými lesy. V blízkosti jevanských lesů si nejlépe oddychnu. Předpokládám, že se sem odstěhuju na důchod,“ plánuje vášnivý sportovec Pirk, pro kterého není Praha zrovna ideální pro život penzisty: „Teď mi ale ještě hlavní město naprosto vyhovuje. Rozhodně nemám pocit, že bych si tu například neměl kde zasportovat.“
Stěhování z metropole blíž k přírodě se profesora Pirka ještě několik let týkat nebude. I tak existuje zásadní důvod, pro který by své současné bydliště změnil.
„Donutila by mě jedině špatná ekonomická situace. Kdybych na život v Praze nebo v okolí neměl dostatek peněz,“ vysvětluje Pirk.
Na venkově, a přesto ve městě
Absolutně spokojený je i další člověk, který pomáhal sestavovat žebříček míst pro život - totiž desetibojař Tomáš Dvořák, který se s rodinou před časem přestěhoval do Hostivice v okrese Praha-západ. To byl ještě aktivním sportovcem.
„Chtěl jsem tomít blízko do místa, kde jsem trénoval, a vůbec mít všechny služby při ruce. Přesto jsem nechtěl bydlet uprostřed města. Na druhou stranu také nebýt moc daleko od letiště, od města, od přírody. A to semi tím, že žiju v Hostivici, docela podařilo,“ vysvětluje Dvořák, kterého mrzí jediné: že nemůže „všude dojít pěšky“.
„Není to ale tak komplikované. Teď spíš čekáme, jak nám budou nad hlavou létat letadla. Roky jsem bydlel v Řepích, kde nad námi přistávala, teď budou vzlétat,“ rekapituluje svoje volby Dvořák, jehož žebříček pro ideální prostředí určuje hlavně lidské porozumění a starost o potomky: „Mám tři dcery a od toho se odvíjí má životní kritéria. Když nebudeme sobečtí a nebudeme myslet jen sami na sebe a ty nejbližší, bude se nám lépe žít, budeme zdravější a budeme se cítit bezpečněji. I tam, kde se to teď zdá být téměř nemožné.“
Břevnov je to správné místo!
Další člen týmu, který pomáhal s průzkumem, je Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku.
Ten žije v Praze 6 a pravděpodobně by neměnil.
„Měl jsem štěstí, že jsem se narodil ve městě, které jsem vždy považoval a stále považuji za jedno z nejkrásnějších na světě. Při rozhodování, kde budu bydlet, pro mě byla důležitá vzdálenost od centra, kde se často pohybuji, dostatek zeleně v okolí a kvalitní školy pro děti. Po letech hledání tyto podmínky nejlépe splnil Břevnov v Praze 6,“ popisuje nejlepší místo pro život.
Terminál v Ostravě-Paskově prošel modernizací a rozšířením
infoportaly.cz | 9.12.2011 | Rubrika: Ostrava | Strana: 0 | autor: PR
První fáze modernizace nezávislého otevřeného terminálu kombinované dopravy v Ostravě-Paskově je dokončena. Za 30 milionů korun, které do této etapy přestavby investovala dopravní skupina AWT, dostalo překladiště nové koleje, železniční přejezd a zpevnění části manipulační plochy včetně zámkové dlažby.
Celkem již skupina AWT do svého terminálu investovala přes 110 milionů korun.
Za přítomnosti obchodních partnerů a zákazníků, zástupců Ministerstva dopravy České republiky, Svazu průmyslu a Svazu dopravy a municipalit přestřihli pásku na nově zpevněné manipulační ploše paskovského terminálu technický ředitel skupiny AWT Bohumil Bonczek a ředitel spediční a logistické divize skupiny AWT Martin Cetl. Otevření bylo skutečně symbolické, protože celá rekonstrukce probíhala za plného provozu terminálu.
„Paskovský terminál patří k několika málo otevřeným překladištím v zemi a díky své strategické poloze plní v Moravskoslezském regionu v podstatě funkci veřejného logistického centra. Kombinovaná doprava nabízí vedle jiných výhod možnost ekologičtějších přeprav a odlehčení dnes tolik přetížených dálnic a silnic. Zájem o tento způsob přepravy stále roste, což kromě stoupajícího počtu manipulací dokazuje i dnešní účast našich partnerů na slavnostním otevření zrekonstruovaného terminálu. Jsem poctěn, že svým zákazníkům můžeme nabídnout ještě kvalitnější a rychlejší služby," pronesl ve své řeči ředitel Bohumil Bonczek.
První etapa modernizace terminálu Ostrava-Paskov trvala přibližně tři měsíce. Během této doby zde byla prodloužena stávající manipulační kolej včetně úpravy jejího zhlaví, vystavěny dvě zcela nové téměř třísetmetrové koleje, vybudován železniční přejezd, provedena drenáž, kanalizace a odvodnění ploch a zpevněna třetina, tedy 10.000 m2, manipulační plochy. Na její části byla také položena zámková dlažba.
Touto rekonstrukcí se stávající skladovací kapacita terminálu zvýší ze1400 na 1700 TEU, tedy dvacetistopých kontejnerů. Manipulace s jedním kontejnerovým vlakem se tak zkrátí ze současné hodiny a půl na 20 minut. V roce 2012 počítá skupina AWT se zpevněním zbývající plochy, tedy 21.000 m2, čímž skladovací kapacita dosáhne až 2.400 TEU. Očekáván je i nárůst počtu zaměstnanců z dosavadních 18 až na 30. Přitom v roce 2007 zahajoval terminál svůj provoz se dvěma pracovníky. Pro zvládnutí všech uvedených prací bylo zároveň v nedalekém Staříči otevřeno další odlehčovací překladiště, které bude využíváno i nadále.
„Paskovský terminál vyrostl na někdejším brownfieldu. Zároveň tak řeší využití již nepotřebných průmyslových areálů. A v tomto chceme pokračovat. Kdybychom zde nevybudovali překladiště, stály by tady pořád polorozpadlé nevzhledné budovy. A co je ještě podstatné, rozšířením svých služeb můžeme nabídnout práci dalším lidem, zvlášť v regionu nezaměstnaností zatíženém," doplnil Bohumil Bonczek.
Skupina AWT nakonec nemohla využít původně předpokládanou dotaci z evropských fondů, protože nebyly včas vypsány příslušné programy. „Kvůli našim zákazníkům jsme již nemohli na stát déle čekat. Pevně věříme, že v dalších etapách modernizace již budeme moci peníze z EU využít," uvedl ředitel Martin Cetl.
Terminál nově disponuje čtyřmi překladači Kalmar a Hyster, které mohou manipulovat až s pětačtyřicetitunovým nákladem. Vlečku tvoří 9 kolejí a celodenní provoz na ní zajišťují dvě posunující lokomotivy. Vedle překládky, svozu a rozvozu kontejnerů, návěsů a výměnných nástaveb nabízí terminál Ostrava-Paskov rovněž odbavení ucelených vlaků i jednotlivých vozových zásilek. Překladiště leží v blízkosti dálnice, slovenské a polské hranice, je napojeno i na celostátní železniční síť. Průmyslové zóny v Ostravě-Hrabové, Nošovicích, Mošnově, Českém Těšíně a Třinci nejsou vzdáleny víc než 50 kilometrů. Terminál umožňuje také spojení s významnými evropskými přístavy - německým Hamburgem a Bremerhavenem, nizozemským Rotterdamem, slovinským Koperem či přístavy v Polsku.
V roce 2011 přesáhne počet přeložených kontejnerů na terminálu 40 tisíc, což je meziročně nárůst o více než 100 procent. Stejné množství kamionů by jinak muselo brázdit české dálnice a silnice. Navzdory proklamacím však zatím podpora kombinované dopravy ze strany státu vázne. „Velkou ránou konkurenceschopnosti tuzemské železnice je navýšení poplatků za užívání železniční dopravní cesty
od roku 2012. Tento krok přišel na poslední chvíli a vůbec jsme jej nečekali, a to obzvlášť v situaci, kdy všechny okolní země mají tyto poplatky nižší. Další důvod, aby operátoři kombinované dopravy zdaleka Českou republiku objížděli," dodal Martin Cetl.
