Výběr z monitoringu médií 13.12.2011
Spor o pomoc eurozóně
ČT 24 | 12.12.2011 | 22:00 | Pořad: Události, komentáře | Téma: Svaz průmyslu a dopravy
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobrý večer. Požadavek, aby se i Česko připojilo k půjčce pro Mezinárodní měnový fond na záchranu eurozóny, vyvolal velké debaty. A zdá se, že půjde o první velký domácí spor na téma euro a jeho budoucnost. Velmi razantní prohlášení. Tohle téma právě dnes otevřel muž, na jehož vyjádření se v této souvislosti asi dost čekalo. Protože jde o nejvýše postaveného českého ekonoma.
Václav KLAUS, prezident České republiky
--------------------
Já myslím, že si eurozóna opravdu pomoc nezaslouží. Eurozóna hrozí být bezednou dírou, do které se sice něco může hodit, ale ono to propadne do neznáma. Takže kdyby náhodou bylo zvoleno jiné řešení, co s tou eurozónou dál, tak pak jistý, jistou solidaritu já bych také uměl cítit. Ale to by znamenalo, že ta díra bude na tom dně opravdu už zašpuntovaná.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
A ve studiu je Jan Mládek, stínový ministr financí ČSSD. Já vás vítám ve studiu. Dobrý večer.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Dobrý večer.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Co říkáte těm názorům třeba i pana prezidenta, že by se Česko nemělo připojovat k oné půjčkové pomoci, řekněme?
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Já bych chtěl nejdřív vysvětlit, co ta takzvaná půjčková pomoc znamená. On pan prezident dramatizuje. Posluchači by měli vědět jednu věc, že takováhle pomoc už probíhá. Česká národní banka už půjčila skrze měnový fond 48 miliard na podobné programy a ministerstvo financí za to doplácí 1 miliardu ročně na rozdíl v úrokovém výnosu.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Takže se vlastně vůbec nic jakoby neděje?
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Ne, ne, ne, já bych chtěl ... Ne, děje se, ale chtěl bych jaksi osvětlit tu míru rizika a míru nákladů pro české daňové poplatníky. Protože pan prezident to podal tak, jako že vyhodíme 90 miliard do černé díry. Já bych chtěl jasně sdělit, že toto není pravda. Ano ...
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Počkejte, promiňte, kde máme jistotu, že jakákoli záležitost, která se týká eura, není onou pověstnou černou dírou?
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Já vám to hned vysvětlím, když mi necháte trochu prostoru, protože je to skrze Mezinárodní měnový fond, který když někomu půjčuje, tak ty peníze dostane zpátky, protože on je první věřitel, který vždycky dostane zaplaceno. Čili nás to bude stát dodatečné 2 miliardy ročně oproti té jedné miliardě, kterou již platíme.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Teď jsme ve spojení s europoslancem Janem Zahradilem z ODS. Do Štrasburku vám přeji dobrý večer.
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Dobrý večer ze Štrasburku.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Pane Zahradile, předpokládám, že vy budete zastávat poněkud jiné stanovisko než pan Mládek. Takže zeptám se vás, proč by se naopak Česko nemělo připojovat k té půjčkové pomoci eurozóně.
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Myslím, že ty důvody jsou, řekněme, spíše symbolické. Já rozhodně nesdílím obavy z toho, že by ty peníze spadly do nějaké černé díry, ale na druhou stranu my nejsme členy eurozóny, my nevíme, jak se bude eurozóna vyvíjet v příštích pěti nebo deseti letech a my rozhodně do eurozóny v nějakých příštích pěti nebo deseti letech vstupovat nebudeme. Je možné, že euro ...
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Promiňte, ale kde je potom ta symbolika, ta symboličnost té pomoci?
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Ano, ta symbolika je v tom, že euro za 10 let nemusí existovat vůbec, nebo může být eurozóna rozdělena na dvě různé měny, nebo se může vyvíjet úplně jiným způsobem. Čili ta půjčka podle mého názoru je naprosto chybná v tom, že v podstatě na nás uvaluje povinnosti člena eurozóny, aniž bysme členem eurozóny byli. A my se musíme především rozhodnout někdy v budoucnu, jestli vůbec do eurozóny za stávajících podmínek chceme vstoupit. K tomu samozřejmě se musí konat referendum a pak teprve se můžeme rozhodnout, jestli se na podobné mezinárodní finanční pomoci chceme podílet. V tom je ta symbolika ...
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
No, tak to by asi ... Promiňte, pane Zahradile, to by asi tedy trvalo poměrně dost dlouho, protože ta pomoc nebo to rozhodnutí by mělo padnout asi o něco rychleji než nějaké referendum o našem vstupu do eurozóny.
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Ano a právě proto já jsem proti tomu, abychom teď takové záruky poskytovali. Prostě podle mého názoru to není možné, podle mého názoru se tady nehraje čistá hra. Nerad bych tady teď zabíhal do nějakých detailů toho čtvrtečního nebo pátečního ujednání, ale podle mého názoru v tuto chvíli ty důvody pro to, abychom neposkytli tu půjčku, převažují nad těmi, které mluví pro to, abychom ji poskytli.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
A ČSSD, pane Mládku, říká, že pomoc státům eurozóny je i v českém zájmu. V čem tedy prosím?
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Já bych se to pokusil vysvětlit. Je to velmi jednoduché. Ono v principu pan europoslanec má pravdu v jedné věci, že budoucnost je velmi nejistá. To, co je ovšem jisté, je, že my potřebujeme evropský ekonomický prostor, my potřebujeme Evropskou unii a my potřebujeme být v jádru, které rozhoduje o její budoucnosti. A protože jenom tak můžeme zajistit relativní blahobyt České republiky. Čili jakási symbolická pomoc, která není moc velká, slovní podpora na rozdíl od ...
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Promiňte, těch 10%, přibližně 10% českých devizových rezerv, to není velká pomoc. Já vím, že ty peníze tam jakoby budou ležet, že je nikam neposíláme do té černé díry, ale přece jenom to zas není tak málo. Nebo je?
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Ale já jsem se snažil vysvětlit, že ta reálná pomoc už tam posíláme miliardu ročně už dneska, teď budeme posílat tři. To je výše té pomoci. A za to máme šanci, že budeme uvnitř té Evropské unie, uvnitř toho jádra, protože my tam potřebujeme exportovat. Protože pokud nebudeme exportovat, nebudou pracovní místa, nebude průmysl.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Když mluvíme o tom exportu, pane Zahradile, nezní ten argument o tom, že tu eurozónu potřebujeme logicky? Tedy mám na mysli to, že sice v ní nejsme, ale že naše ekonomika je na země, které platí eurem, bytostně navázána a že jsme na nich, ať chceme nebo ne, závislí?
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Ale to přece nemá žádnou souvislost s touto půjčkou. Ano, my jsme členy Evropské unie, ano, my exportujeme a řekl bych až příliš mnoho na evropský trh. Já myslím, že by bylo lépe diverzifikovat ten zahraniční obchod, ale to přece nezmizí v momentě, kdy my poskytneme nebo neposkytneme nějakou půjčku. My prostě budeme členy Evropské unie i nadále. A to, jestli máme nebo nemáme patřit do takzvané jádra, jak o tom mluví pan Mládek, to musí být předmětem ekonomické debaty a politické debaty. Já z toho mám spíš obavy, já se domnívám, že bychom do toho francouzsko-německého jádra patřit spíše neměli, že tady by bylo možné hledat nějaké kořeny naší budoucí stagnace, ale to neznamená, že bychom se měli odpoutat od jednotného evropského trhu. To v žádném případě, nic takového se nestane, nic takového nás nečeká, a hlavně to není spojeno s tím, jestli poskytneme nebo neposkytneme nějakou půjčku.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
To už je spíše ta politická debata, ke které se dostaneme. Teď ještě zůstaňme u té ekonomiky. A ve studiu teď přivítám Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy. Dobrý večer i vám.
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Dobrý večer.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Váš svaz nedávno vyzval k tomu, aby Česko podpořilo onu záchranu eurozóny. Stručně a jasně, proč, pane Špicare?
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
My jsme přesvědčeni o tom, že je v našem zájmu, je v zájmu české ekonomiky, abychom byli, abychom se udrželi v tom hlavním proudu evropské integrace také z toho důvodu, abychom mohli budoucí vývoj evropské integrace efektivně ovlivňovat.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
To je jako kdybyste kopíroval slova pana Mládka. Promiňte mi to.
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Anebo nejenom pozitivně ovlivňovat, ale také korigovat ten budoucí směr evropské integrace. Ne všechno, co začne přicházet v rámci toho zintenzivňujícího se evropsko-integračního proudu bude pro nás pozitivní. Prostě unifikace sociálních systémů, daňových systémů a tak dále, tam bude potřeba, abychom velmi tvrdě hájili naše národní zájmy. A pokud my se nyní, jak říká ministr Schwarzenberg, k Evropě otočíme zády, ztratíme sílu, ztratíme kredibilitu našich partnerů, tak své národní zájmy budeme obhajovat velmi těžko. A toho my se bojíme.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
A jakou, promiňte, jakou logiku má ale ta konkrétní půjčka s tím vším, co říkáte? Protože to všechno, co říkáte, zní nepochybně logicky, ale jakou souvztažnost to má právě konkrétně k téhle půjčce?
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Já myslím, že poměrně zřejmou. Českou vládu v tuhle chvíli čeká velmi nelehké rozhodování, podle našeho názoru se nebude rozhodovat mezi dobrým řešením a špatným řešením, ale spíše mezi nepříliš šťastným řešením, to z toho důvodu, že možná ani ten páteční summit a tato půjčka prostě dluhovou krizi nevyřeší, ale to ještě horší řešení by v tuto chvíli bylo říci nás se problém eurozóny vůbec netýká, požádali jste nás o podporu, my vám ji neposkytneme. Já si myslím, že z krátkodobého hlediska bysme od stolu odstaveni nebyli, ale z dlouhodobého hlediska bysme určitě vliv do značné míry ztratili a to by pro nás nebylo dobré.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Ve vašem nedávném prohlášení se uvádí, že čeští zaměstnavatelé jsou pro, cituji "účinná a systémová opatření, která sníží rizika v eurozóně a v celé EU." V čem je tato pomoc právě tímto systémovým opatřením?
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Já si myslím, že to je součástí systémových opatření.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Takže to není přímo ... Já jsem to tak pochopil z toho prohlášení ...
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Tohle určitě nelze vytrhnout z toho celého ...
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Já jsem to nevytrhl, já se ptám, jakou to má souvislost. Promiňte.
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
... toho, co bylo v pátek přijaté. Víte, že tam těch opatření byla celá řada. To znamená, ať už jsou to věci týkající se EFSF, ESM, eurovalů, fiskálních pravidel, dluhových brzd a tak dále, a tak dále, tohle je tedy jednou z těch součástí a my si myslíme, že v tuto chvíli, přestože ani my nemáme radost z toho, že bychom půjčovali Mezinárodnímu měnovému fondu 90 miliard v době, kdy sami nemáme o peníze nebo nemáme tolik peněz, abychom byli schopni potírat vlastní problémy, si myslím, že bysme to udělat prostě měli, protože z Evropy také, a to tady ještě nezaznělo, myslím, že by to zaznít mělo, také mnoho dostáváme. Od ledna do listopadu tohoto roku jsme získali, nemýlím-li se, 75 miliard. To je dobré si prostě uvědomit. V Evropě je dobré být, když se jí daří, samozřejmě, ale myslím si, že bysme měli být solidární v době, kdy se jí nedaří.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Poslední otázka na vás, pane Špicare. Váš svaz také vyzval vládu, aby zahájila jednání nejen na politické úrovni, ale také se zaměstnavateli a dalšími aktéry. Jejich základem by měla být analýza dopadů možných scénářů postupu na českou ekonomiku a na občany. Jakou analýzu v této věci máte už teď vy?
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Tak já už jsem ji tady stručně nastínil. Já chápu, že ta celospolečenská diskuse bude velmi složitá i kvůli tomu, jak rychle chce Evropa tuto krizi nebo toto dilema, zda tedy pomoct, nepomoct a jakým způsobem řešit. Ale my si myslíme, že těch několik dní by stálo za to, aby se vláda poradila v rámci koalice, aby to téma otevřela v parlamentu a otevřela ho i se svými sociálními partnery. A znovu říkám, v našem národním zájmu je zůstat uvnitř toho hlavního proudu, být schopni ovlivňovat budoucí podobu evropské integrace i z toho důvodu, abychom mohli návrhy, které nepůjdou v souladu s naším národním zájmem, účinně korigovat.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Děkuji vám moc, pane Špicare, že jste přišel. Díky a na shledanou.
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost, Svaz průmyslu a dopravy ČR
--------------------
Já děkuji za pozvání, na shledanou.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
A teď ještě, pane Zahradile a pane Mládku, pojďme ke zmíněnému politickému rozměru té věci. Vy jste, pane Mládku, dneska dokonce řekl, že vláda by kolem zapojení do záchranného plánu neměla lavírovat. Ale vláda to chce pouze projednat v parlamentu. To je nějaké lavírování? To je přece to, po čem ČSSD tak hlasitě volá, obstruuje, když má pocit, že jí vláda obchází, a teď by jí to najednou vadilo a dokonce by to označila za lavírování?
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Ne, to jste to špatně pochopil, pane Železný. Vláda si z nás dělá legraci, protože sociální demokracie v parlamentu požadovala před odjezdem do Bruselu projednání této věci. A pan premiér toto projednání odmítl s tím, že se s parlamentem a s opozicí nebude bavit. A pak se v Bruselu vymlouval na to, že to nemá projednané s parlamentem. To je přece absurdní a ...
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Tak on tím třeba chtěl říct, že to s tím parlamentem ještě projedná, třeba to byl jakýsi popel na hlavě.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Tak chtěl bych doufat, ale mám signály, že zítra o tom nebudou se chtít bavit v parlamentě. Čili já bych chtěl doufat, že pan premiér o tom bude mluvit, protože ta věc je opravdu zásadní. Tady nejde už jenom o nějaký export, tady jde v podstatě o geopolitickou orientaci země. Jestli tady budeme nějaká izolovaná zemička, která buď bude spolupracovat se Spojeným královstvím, a to je třeba si říct. Spojenec pana Zahradila je na cestě z Evropské unie, do dvou do tří let budou venku, anebo s Ruskem. Tak ať nám pan Zahradil řekne, s kým chce spolupracovat, jestli osamocený se Spojeným královstvím nebo s Ruskem.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Promiňte, my za chviličku budeme hovořit i s člověkem z Británie velmi znalým, takže já si tady dělám poznámku. Vy jste říkal, že do dvou do tří let bude Británie z EU. Takhle jsem to pochopil, abych to zase nedezinterpretoval.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Takhle to dneska vypadá.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobře. Izolace, pane Zahradile, to je slovo, které tady zaznívá několikrát. Zaznělo, myslím, od obou pánů. Ve studiu zaznělo třeba i podle ministra zahraničí pana Schwarzenberga. Podle něj nesmí v Evropě Česko být izolováno, protože jinak bychom nastoupili velice strmou cestu dolů. Vy se té izolace opravdu neobáváte? To pro vás skutečně není argument, který by vás posunul spíše ano k té pomoci?
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
To jsou absolutní nesmysly, co tady zaznívá. Já mám skoro pocit, že pánové asi museli doma opravovat nějaké elektrické vedení, protože slovo izolace se stává tedy jejich velmi oblíbeným termínem a používají ho za každým druhým slovem. Nicméně řekněme si jasně, že právě naše nalepení na to francouzsko-německé takzvané tvrdé jádro Evropské unie může vést k tomu, že se ocitneme pod tlakem na harmonizaci daňových soustav, že se ocitneme pod tlakem na harmonizaci sociálních, penzijních, zdravotních systémů, což je přece všechno to, co nechceme. Čili podle mého názoru je dobré si uchovat jasnou obchodní exportní linku na evropský trh. Podle mého názoru je dobré se nezapojovat do fiskální unie a podle mého názoru je tudíž dobré zůstat stranou toho francouzsko-německého, dovolte mi to říci, poněkud imperiálního chování uvnitř Evropské unie. Ale to přece neznamená žádnou izolaci, to neznamená žádné vymístění někam na okraj. To jsou nesmysly, to je evropská mytologie, kterou si pánové přečetli, zejména pánové z ČSSD si to přečetli někde v nějakých spisech socialistické internacionály a teď to snaživě papouškují. Já myslím, že je zapotřebí se na to dívat zdravým rozumem, zachovat si chladnou hlavu a zachovat si odstup od toho, co prostě nechceme, aby do této země bylo zaváděno.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Ano, já jenom snad mohu indiskrétně říci, že ten váš elektropříměr s tou izolací nás tady ve studiu všechny pobavil. To snad říci mohu. Pane Mládku, "zužovat si předem svobodu našeho rozhodování argumentem, že bez přijetí bruselského plánu se dostaneme do izolace, je mylné". To jsou další slova pana prezidenta, která souzní s tím, co říkal pan Zahradil. Jak vyvracíte tyhle argumenty?
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Podívejte, jako pro Českou republiku by úplně nejlepší byla fungující EU 27. To je překonání všech historických problémů, to je ekonomické, politické, geopolitické začlenění země. Bohužel EU 27 se nám začíná rozplývat pod rukama a naším zájmem je tedy připravit se alespoň na to, co bude fungovat. Protože bez toho se octneme v geopolitickém mimoprostoru, bez toho naše ekonomika se propadne a pan Zahradil má výborné řeči o tom, jak čteme brožurky, ale on by měl spíše říci pozitivní program cestou izolovanou Českou republiku potom budou dělat, jestli se spojí se stranou /nesrozumitelné/ nebo s těmi britskými konzervativci a jak ti nám pomůžou při své ochraně britského city, no.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Já když dovolíte, tak bych se na závěr zeptal pana Zahradila spíše, jak to mají s tím spojením nebo nespojením na domácí politické scéně, protože tohle téma je jasné, že rozděluje politickou scénu. Ale pane Zahradile, i koaliční strany TOP 09 je spíš pro tu pomoc. Je to zárodek nějakého dalšího bůhví kolikátého sporu mezi vašimi koaličními stranami? Dlužno dodat, že jde tentokrát o asi opravdu zásadní téma, což se o těch předchozích sporech s tak velkou jistotou říci nedalo.
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Víte, tady je jeden problém. TOP je členskou stranou Evropské lidové strany, ČSSD je zase členskou stranou Evropské socialistické strany a ty strany to prostě dostávají takříkajíc befelem z Bruselu. Ty jejich stranické centrály jim prostě nařídí, jak se mají k té věci postavit. Naše strany srazí paty, zasalutují a jdou to provést jako stranický úkol. My takhle nejednáme, my se snažíme vždycky postupovat tak, aby to bylo co nejlepší podle našeho vlastního vědomí a svědomí a podle toho, co je nejlepší pro Českou republiku. Takže to je asi ten zásadní rozdíl.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobře, ale já jsem se, promiňte, ptal trošku na něco jiného. Tedy mezi námi to, že by třeba první místopředseda TOP 09 pan Kalousek dostával nějaké befely, před kterými sráží paty, tedy befely z Bruselu, nevím, nejsem si tím úplně tak jist, ale mě by zajímalo, jestli neobáváte se toho, že by to mohlo mezi vašimi stranami teď vyvolat nějakou další kontroverzi předvánoční třeba.
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Podívejte, vláda je složena ze tří koaličních partnerů, existuje tam určitý systém koaličního jednání K3, K9 a podobně a já jsem přesvědčen, že pokud bude potřeba, tak takové jednání bude vyvoláno, k nějakému výsledku to dojde a doufám, že ten, kdo se ocitne v menšině, tak ten výsledek bude respektovat.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
A když se tak nestane, tak může tohle třeba opravdu vést tu vládu zase k nějakému dalšímu téměř až pádu? Už jsme těch téměř pádů také pár zažili.
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Tak já věřím, že se neoctneme v pozici Slovenska nebo Řecka nebo Itálie, kde eurokrize v podstatě vykopla vlády z jejich křesel. Já myslím, že tato vláda nebo věřím, že tato vláda a její tři koaliční složky jsou dostatečně rozumné na to, aby si uvědomily, že v této situaci není třeba destabilizovat zemi, není třeba destabilizovat vládnutí. Jsem přesvědčen, že ODS takovou zodpovědnost a takový rozum v sobě má. Jak je to s tou ...
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Promiňte, to znamená, pane Zahradile, to znamená ale i respekt ODS vůči tomu, kdyby ti ostatní partneři byli třeba většinově pro tu pomoc?
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Ale samozřejmě já říkám, že prostě vláda má mechanismy koaličního jednání a že ty důležité věci určitě dokáže projednat.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobře. Děkuji vám, pane Zahradile, i vám, pánové, ve studiu České televize. Díky a na shledanou.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Na shledanou.
Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Na shledanou.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Bouřlivá parlamentní rozprava se nad zmíněným tématem už dneska rozhořela ve zmíněné Británii. Tamní ministerský předseda David Cameron obhajoval rozhodnutí nepodpořit změnu evropské smlouvy, která by podle tandemu Německo - Francie měla být receptem na záchranu eurozóny. Britský premiér neochvějně tvrdí, že svým postojem hájí zájmy své vlasti.
Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Pod tlakem, přesto nezlomný. Britský premiér odmítl, že by zavedl Británii do izolace.
David CAMERON, britský premiér
--------------------
Je možné být zároveň odhodlaným a vlivným členem EU a přitom se nezúčastnit věcí, které nechrání britské zájmy.
Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Za své veto si vysloužil tvrdou kritiku. Britský tisk se ptá, zda je opravdu vítězem. A karikuje ho jako převtělení bývalé premiérky Thatcherové.
Ed MILLIBVAND, předseda opoziční Labouristické strany
--------------------
Tento premiér nechal Británii osamocenou, bez spojenců, bez vlivu. Je to špatné pro byznys, pracovní místa, je to špatné pro Británii.
Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Kvůli tomu, že byla jediná, kdo řekl ne, změny evropské smlouvy podpořila nejen eurozóna, ale i 6 členů Evropské unie. Další, Češi, Švédové a Maďaři se teprve chtějí rozhodnout.
Olli REHN, eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti
--------------------
Velmi lituji, že se Británie nebyla ochotná připojit.
Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Kritiku vyslal dokonce i Cameronův koaliční vicepremiér, který do Westminsteru ani nepřijel.
Nick CLEGG, britský vicepremiér
--------------------
Je tu teď nebezpečí, že Velká Británie bude v EU izolovaná.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Do Cardiffu teď zdravím právníka Jiřího Přibáně. Přeju dobrý večer.
Jiří PŘIBÁŇ, teoretik práva, Cardiff Law School
--------------------
Dobrý večer z Cardiffu.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dokonce ani páně Cameronův vicepremiér, pan Clegg, známý spíš proevropskými postoji, dnes neseděl vedle svého premiéra. Také mimochodem mluvil o izolaci a neměl na mysli elektroizolaci. To se jenom vracím k naší předchozí debatě tady v Událostech, komentářích. Pane Přibáni, hrozí tedy Británii, že bude v Evropské unii izolovaná?
Jiří PŘIBÁŇ, teoretik práva, Cardiff Law School
--------------------
To se dneska dost dobře neví a to je právě ta nejistota, která vyvolává takové vášnivé parlamentní reakce a která dokonce vedla k tomu, že Nick Clegg raději dnes do sněmovny nepřišel, protože to byl den Davida Camerona, kdy měl vlastně objasnit, proč udělal to, co udělal, a proč se uchýlil k tomu vetu, což je vždycky se považovalo z hlediska britské politiky za takovou nukleární hrozbu, že tedy my máme tu možnost použít veto, ale že se vlastně nikdy nepoužije. Margaret Thatcherová ho nepoužila, nepoužil ho John Major a nyní právě Británie je v šoku z toho, že se k tomu vetu její ministerský předseda uchýlil.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Do jaké míry se tedy na této zásadní otázce tříbí i samotná koalice konzervativců a liberálních demokratů. Zeptám se přímo. Ohrožuje situace kolem eurozóny koaliční vládnutí v Británii?
Jiří PŘIBÁŇ, teoretik práva, Cardiff Law School
--------------------
Neohrožuje koaliční vládnutí, dokonce to i Nic Clegg jasně prohlásil, že toto je vážný spor v koalici, nicméně že koalice trvá a vytrvá až do toho roku 2015, protože tady stranické zájmy ustupují zájmům tedy politickým, celostátním a liberální demokraté jsou skutečně i stejně odpovědní jako konzervativci v tomto případě. Ale pochopitelně liberální demokraté jsou stranou proevropskou, takže tento Cameronův krok se jim nemůže líbit. Já bych ovšem chtěl zdůraznit ještě to, že i labouristé, kteří dnes velice silně Camerona kritizovali, tak přesto vůdce opozice Ed Milliband neřekl a neodpověděl na tu otázku, zda on by tuto smlouvu se k ní připojil, nebo zda by ji také odmítl.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
A ještě jedna věc. Může to rozhodnutí britského premiéra zůstat stranou dohody ohledně pomoci eurozóně jít tak daleko, že může znamenat třeba až rozdělení Unie? Já si dovolím citovat předchozí slova pana Mládka, stínového ministra financí ČSSD, který před chvílí velmi emotivně v našem studiu řekl, že si stejně myslí, že Británie už je na cestě z Evropské unie a že to bude trvat tak dva tři roky?
Jiří PŘIBÁŇ, teoretik práva, Cardiff Law School
--------------------
Ne, to by si přáli euroskeptici v konzervativní straně, ale to skutečně nehrozí. Spíše se britská politická reprezentace obává možnosti oslabení toho vlivu v neprospěch Německa a Francie, protože to znamená, že skutečně Británie nyní nebude se účastnit těchto vyjednávání a utváření politiky té šestadvacítky, tedy té zvýšené spolupráce v rámci šestadvacítky. Ale jak tady dnes zaznělo, ona je to spíš otázka dlouhodobější, zda David Cameron neodmítl vstoupit na palubu Titaniku, protože jak víme, to, co se dohodlo, je příliš pozdě a příliš málo a eurokrizi to pravděpodobně nezastaví a z reakce dnešních trhů je patrné, že eurokrize trvá dál a takže možná vlastně z toho dlouhodobějšího hlediska se ukáže, že to bylo prozíravé rozhodnutí, které vlastně Británii vyvázalo z nějakých krizových situací, z těch, z toho být v centru té krize. Británie samozřejmě bude postižena krizí jako kterákoli jiná země v Evropě, ale ne tak, jak by byla, kdyby se tohoto plánu účastnila.
Klaus: ČR by neměla poskytnout peníze pro zadlužené země EU
Prima TV | 12.12.2011 | 18:55 | Pořad: Zprávy TV Prima | Téma: Svaz průmyslu a dopravy
Sandra PARMOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolem možné půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu je pěkně dusno. Proti pomoci zadluženým zemím se dnes ostře vyjádřil i prezident Václav Klaus. Podle něj máme sami problémy se svým deficitem a na dva tábory zůstává po dnešku rozdělena také vládní koalice. K půjčce se kloní pouze TOP 09. Podle ní nám prý jinak hrozí mezinárodní izolace.
Lenka PASTORČÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Představte si hromadnou nehodu, při které několik těžce zraněných lidí krvácí. Tak nějak si můžeme představit dnešní Evropskou unii. Několika členům hrozí, že vykrvácí finančně a ostatní, pomoct by chtěli, jenže sami už jsou chudokrevní, jako třeba Česká republika hospodařící s deficitem. Zatímco vláda řeší dilema půjčit či nepůjčit, z Hradu už zaznělo rázné ne. Na skeptickém břehu zůstává i velká část ODS a Věci veřejné.
Václav KLAUS, prezident ČT /Zdroj: Český rozhlas/
--------------------
V této situaci by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním dalších půjček pro extremně zadlužené země, kterým to pouze umožní další odklad skutečných řešení.
Lenka PASTORČÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Poslat do Evropy téměř 90 miliard korun se příliš nechce ani strážci české kasy Miroslavu Kalouskovi. Jenže jak říká, nejde prý o otázku rozpočtovou, nýbrž zahraničněpolitickou.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Osobně se domnívám, že si Česká republika může dovolit negativní postoj pouze za předpokladu, že s ním nebude osamocena pouze s Velkou Británií.
Lenka PASTORČÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Pokud budeme chtít něco půjčit, pak máme podle Kalouska jednat o menší částce. Mezinárodní izolace se obává i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg podporován Svazem průmyslu a dopravy, který varuje před negativním dopadem na zahraniční investice.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí /TOP 09/
--------------------
My jsme země uprostřed Evropské unie, máme jako sousedy pouze členy Evropský unie, by ostatní šli jiným směrem, že bychom se měli izolovat. To bych řekl, je pro nás velmi nebezpečná cesta.
Lenka PASTORČÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Pořádně rozvažovat hodlá i Česká národní banka, na které je hlavní tíha rozhodnutí. Chce si totiž udržet dostatečné rezervy pro případ nenadálých změn.
redaktor /citace - Miroslav SINGER, guvernér ČNB/
--------------------
"Pokud za námi vláda přijde, tak si to důkladně prostudujeme a budeme se muset hodně zamýšlet. Musím říci, že to bude podstatně těžší rozhodování než dříve. Je totiž plno nových nejistot."
Lenka PASTORČÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jasněji bude ve středu, tedy po tom, co dají hlavy dohromady ministři a zřejmě se přitom pořádně zapotí. Rozhodovat totiž budou i o proceduře rozhodování, tedy třeba o tom, jestli zapojit i parlament.
Klaus vládě: Žádné miliardy euru. Koalice rozpolcena
Právo | 13.12.2011 | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | Téma: Svaz průmyslu a dopravy
Poskytnout 89 miliard korun na stabilizaci eura, nebo ne? Do diskuse, která rozděluje politickou scénu, se včera zapojil prezident Václav Klaus, který má zítra osobně přijít vládě vymluvit půjčku zadluženým zemím eurozóny. Kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) přitom na rozhodnutí zbývají desítky hodin. „V této situaci by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním půjček pro extrémně zadlužené země, kterým to pouze umožní další odklad skutečných řešení,“ řekl včera Klaus v Českém rozhlase.
Vládě, na jejíž zasedání prezident chodí výjimečně, připomněl, že se má snažit udržet finance a dluh v bezpečné výši.
„Proto vláda zvyšuje daně, proto provádí rozpočtové škrty, které tvrdě dopadají na občany, zejména na sociálně slabší,“ dodal. Podle prezidenta Česko žije s deficitem, jehož se není schopno samo zbavit. Klaus také zaútočil proti vládní TOP 09, jejíž předseda Karel Schwarzenberg v neděli prohlásil, že pokud Praha eurozóně nepůjčí, hrozí jí izolace.
ČNB je opatrná, průmyslníci pro
Prezident uvedl, že právě kvůli takovému strašení jsme v těžko řešitelném evropském problému. „Předem si zužovat svobodu našeho rozhodování argumentem, že se bez našeho přijetí bruselského plánu dostaneme do jakési izolace, je mylné,“ uvedl. A vůči topce poznamenal, že by jako vládní strana s resortem financí neměla „lehkomyslně“ volat po zvýšení zadlužení ČR.
Rozpolcení politické scény kvůli půjčce je přitom patrné. Proti TOP 09 a soc. dem. stojí kromě Klause Věci veřejné, které kvůli tomu vyhlásily bleskové stranické referendum, a silně skeptické hlasy zaznívají z ODS.
Vyřešení rozepře o 89 miliard tak pravděpodobně zbude na premiérovi Petru Nečasovi a postoj ODS rozhodne, jakým směrem se ČR vydá. Nečas po pátečním summitu lídrů EU v Bruselu uvedl, že si Česko svoji finanční účast ještě rozmyslí, jelikož potřebuje znát detaily dohody. Přitom peníze na záchranu eura stály za pádem vlády na Slovensku a nyní notně otřásly koaliční vládou v Británii.
Za prezidenta se včera nepřímo postavil i guvernér ČNB Miroslav Singer, podle něhož celková částka 200 miliard eur (asi 5,1 biliónu korun), kterou pro zadlužené země žádá Francie a Německo, bude mít tolik účinku jako „acylpyrin na zlomenou nohu“.
„Dnes je doba, kdy se ze starých jistot stávají nové nejistoty a člověk má radši rezerv více než méně. Musím říci, že pokud vláda za námi přijde, tak si to důkladně prostudujeme a budeme se muset hodně zamýšlet,“ řekl Singer.
Naopak znepokojení, že Praha se posouvá mimo blok zemí podporujících dohodu, vyjádřil i Svaz průmyslu a dopravy ČR.
„Dostat se na okraj evropské integrace bez možnosti ovlivňovat její budoucí podobu by pro českou ekonomiku bylo nešťastné,“ uvedl viceprezident Radek Špicar. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) přiznal, že půjčka je „z ryze fiskálního hlediska je nevýhodná a riziková“.
„Jenže je to současně i otázka zahraničněpolitických priorit. Nemůžeme být v našem postoji ojedinělí, ze zahraničněpolitického hlediska by to byl nerozum. Částka je to ovšem mimořádně vysoká, je možné vyjednávat o menší sumě,“ řekl Právu.
Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka odpůrce poskytnutí půjčky označil za sobce a hochštaplery.
„Euroskeptici v naší vládě volají do zbraně: Chraňte české peníze, nepůjčujte prohnilé Unii! A cudně mlčí o tom, že tato Unie napumpuje do ČR stejnou sumu, již potřebuje půjčit, za pouhé dva roky,“ uvedl s tím, že nestabilita v EU by dopadla na české hospodářství.
Británie do dvou tří let vystoupí z EU, míní česká levice
parlamentnilisty.cz | 12.12.2011 | Rubrika: Monitor | Strana: 0 | autor: pan | Téma: Svaz průmyslu a dopravy
Názory na to, zdali má Česká republika poskytnout 90 miliard korun Mezinárodnímu měnovému fondu na záchranu nejzadluženějších zemí, se různí. Opozice si stěžuje, že s nimi premiér Petr Nečas nehovoří, Svaz průmyslu a dopravy doporučuje přistoupit na poskytnutí peněz.
Má Česká republika poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu 90 miliard, které by šly na záchranu zadlužených zemí? Názory odborníků i politiků se různí. Například Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, je jednoznačně pro, podobně jako ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. “Měli bychom být vysoko v integraci v EU,“ zdůvodnil v ČT.
“Z krátkodobého hlediska bychom od stolu odstaveni nebyli, ale z dlouhodobého by to pro nás nebylo dobré,“ popsal Špicar, jak by vypadala možnost, kdy by Česko na žádost nepřistoupilo. Proti pomoci je například prezident Václav Klaus.
“Vláda si z nás dělá legraci, protože sociální demokracie požadovala v Parlamentu projednání této věci před odjezdem do Bruselu,“ vadí ČSSD. Stínový ministr Jan Mládek financí kritizoval, že jejich žádost o projednání byla odmítnuta a následně se premiér Petr Nečas v Bruselu “vymlouval“, že musí téma ještě projednat právě v Parlamentu.
Mládek si o budoucím stavu Evropské unie myslí, že do dvou nebo tří let z ní Velká Británie vystoupí. Europoslanec Jan Zahradil z ODS se ale obává, aby kvůli takovému problému nepadla v Česku vláda. “Věříme, že se neocitneme v pozici Slovenska nebo Řecka nebo Itálie, kde eurokrize vykopla jejich vlády z křesel,“ uvedl v pořadu.
Nesouhlasil však příliš ani se Špicarem ani Mládkem. “Pánové museli doma opravovat nějaké elektrické vedení, protože slovo izolace je jejich oblíbené,“ vtipkoval Zahradil.
Cizinci: nedoceněný kapitál
Lidové noviny | 13.12.2011 | Rubrika: Příloha - Migrace | Strana: 1 | autor: TOMÁŠ URBAN | Téma: Svaz průmyslu a dopravy
Podnikatelé i zaměstnanci z řad cizinců zvyšují konkurenceschopnost Česka, zaplňují díry na trhu a pracovní místa, ve kterých často místní podnikat a pracovat neumějí nebo nechtějí. Česká veřejnost ale přínos migrantů uznává spíš nechtě a stát cizince vnímá jako čistě ekonomický nástroj. „Pozvali sem pracovní sílu - ale přišli lidé,“ vystihuje ukrajinský podnikatel Ivan Voloshyn paradox, s nímž se potýkají úředníci a ekonomové, kteří v zahraničních pracovnících vidí jen pracovní sílu přesouvatelnou sem a tam přes hranice podle momentálního stavu ekonomiky. Toto pojetí ale odporuje realitě: velká část cizinců se tam, kde pracuje, nakonec i usazuje. Odporuje ale i vládní Koncepci integrace cizinců, která klade důraz na začleňování migrantů do společnosti.
Voloshyn patří mezi středně velké podnikatele. Podnikat začal v Česku v 90. letech. „Studoval jsem a při tom si vydělával na stavbách a úklidem. Pak jsem si udělal číšnický a barmanský kurz. A nakonec jsem zkusil mezinárodní obchod, který dělám dodnes,“ popisuje podnikatelský příběh, který v různých obměnách prožilo podle odhadu asi pět tisíc jeho krajanů. Ukrajinští podnikatelé dnes v Česku vlastní developerské firmy, hotely, penziony, administrativní budovy a mají zastoupení v řadě firem. Najdete je v nových satelitních městečkách, mají tu rodiny a jejich děti tu chodí do školy. „Dvacet let tu tvrdě pracovali, takže nějaký výsledek musí být vidět,“ říká Voloshyn, který se zaměřuje na obchod se surovinami a polofabrikáty.
Ukrajinští dělníci postavili velkou část novostaveb, ve kterých dnes Češi bydlí. Lidé si zvykli chodit do vietnamských večerek, nakupovat levný textil i auta, jejichž cenu pomáhají snižovat mongolští dělníci. Podnikání a zaměstnávání cizinců na území České republiky přesto za nežádoucí považuje podle pravidelného průzkumu CVVM asi polovina respondentů. Při tom už to dávno není okrajový jev. Podle informací Svazu průmyslu a dopravy ČR se odhaduje, že čtvrtina všech podniků v ČR je vlastněná cizinci nebo má zahraniční účast. „O důležitosti zahraničních společností v ČR hovoří mimo jiné fakt, že 75 % českého vývozu co do objemu tvoří právě ony,“ říká tiskový mluvčí svazu Milan Mostýn.
Český úspěch Vietnamců Závratnou kariéru nastartovala v 90. letech i řada Vietnamců. „Vietnamci vidí tradičně v obchodu nejschůdnější možnost obživy,“ říká vietnamský student ekonomie s českým občanstvím Pham Quoc Loc. Na český trh Vietnamce přivedly sociální a historické vazby mezi Českem a Vietnamem a vidina výdělku mnohonásobně převyšujícího příjmy ze stejné činnosti v rodné zemi.
Vietnamští podnikatelé dnes v Česku provozují několik velkých podniků, obchodních sítí i továren. Mezi nejznámějšími je Sportisimo se sítí více než 60 obchodů se sportovním oblečením, Velta Plus dodávající tabák i do kutnohorského Philip Morris nebo firma Epiag Lofida vietnamského podnikatele Hua Loi Nguyena, která už zachránila před krachem několik značek tradiční manuální výroby českého porcelánu. Největší doménou vietnamských obchodníků je ale maloobchod, od prodeje na stáncích až po kamenné obchody.
Raketový nárůst zaznamenaly v posledních letech vietnamské večerky: „Dnes je jich 7 až 8 tisíc, ještě před třemi lety jich bylo tak do tisíce,“ popisuje nový trend Nguyen Ngoc Duc, zástupce svazu vietnamských podnikatelů v České republice. Úspěšný model večerek je postaven na rodinném podniku. Zatímco manželka prodává, manžel zajišťuje zboží, vyhledává slevy na internetu a objíždí velkoobchody. A ty se snaží novým zákazníkům vyjít vstříc. Například velkoobchod s potravinami Makro zřídil novou pozici poradce pro asijské a vietnamské zákazníky a svoje katalogy začal vydávat ve vietnamštině.
Migranti jsou nadprůměrní Lidé, kteří se odhodlají odjet vydělávat peníze do cizí země, většinou disponují nadprůměrnými kvalitami, jako je píle, vůle a odhodlání. „Migrant překonává řadu handicapů, nezná prostředí a jazyk, nemá rozvinuté sociální sítě. Aby se prosadil, musí napnout síly a být lepší než místní populace,“ vysvětluje jeden z našich předních expertů na migraci Dušan Drbohlav, vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Tohle vědí tradiční imigrační země jako USA nebo Austrálie, které tento potenciál umí využít,“ dodává Drbohlav.
Česko, které se pomalu vzpamatovává z hospodářské krize, ale jako hlavní prioritu vidí příchod cizinců do země co nejvíc omezit a regulovat jej striktně podle momentální situace na trhu práce.
Od roku 2008 klesl počet vydaných pracovních víz pro Vietnamce a Ukrajince o desítky tisíc. Poptávka po lidech v oborech jako zpracovatelský průmysl a pomocné nekvalifikované práce, které nejvíce zaměstnávají cizince, ale stále o tisícovky převyšuje nabídku. „Na některá místa Češi pracovat nepůjdou, třeba na stavbu za sto korun na hodinu,“ říká Voloshyn. „Některé restaurace a hotely v jižních Čechách měly velké ztráty, protože měly nasmlouvané pracovníky, třeba na úklid a další práce, ale ti pak nedostali víza,“ uvádí příklad.
Nový cizinecký zákon také plánuje striktní omezení vydávání víz za účelem podnikání. Cílem je podle ministerstva vnitra zamezit zneužívání živnostenských oprávnění cizinci, kteří ve skutečnosti pracují jako zaměstnanci. Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček ale tyto plány kritizuje. „Je to ze základu špatný návrh. Naše ekonomika má být otevřená a podporovat jakoukoliv snahu o podnikání na našem území, bez ohledu na to, o jakého občana se jedná,“ vyjadřuje se k záměru ministerstva, který již schválila i česká vláda.
Je také otázka, zda plánovaná restrikce nezažene některé cizince do ještě podřadnějších a pro ně i společnost nebezpečnějších podmínek. Podnikání a legální práce cizinců funguje i jako samovolná forma jejich integrace. Restrikce, které postihují cizince jako speciální kategorii, jejich integraci naopak brání.
Stát prodává zrušené ambasády. K mání je i bazén v Riu
aktualne.cz | 12.12.2011 | Rubrika: Politika - Domácí | Strana: 0 | autor: Tereza Nosálková | Téma: Svaz průmyslu a dopravy
Ministerstvo prodává nemovitosti za stamiliony korun. V Africe i Latinské Americe
Praha - Ministerstvo zahraničí začalo ve velkém rozprodávat svůj majetek.
Po nedávném prodeji diplomatické čtvrti v pražské Troji, který provázely pochybnosti protikorupční organizace Transparency International, zamířili úředníci na realitní trhy v exotických zemích. Zde nabízejí české nemovitosti za stovky milionů korun.
Diplomaté prodávají sídla bývalých českých ambasád například ve Venezuele, Keni, Jemenu či Brazílii a Německu. Nejdražší položkou seznamu je bytový komplex v Berlíně.
Neprodávají se jen budovy, v Brazílii se například prodává také bazén za sto tisíc korun patřící k někdejšímu konzulátu.
Převážně se jedná o diplomatické mise, které za ostré kritiky opozice i byznysu vláda zrušila kvůli škrtům. Ministerstvo i sám ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se dlouho prodeji rezidencí a pozemků po celém světě bránili. Avšak jak ukázala analýza, stát na tom jenom tratil.
Okradené ambasády
Opuštěné a vzdálené ambasády ministerstvo neumí pronajímat, některé z nich dokonce padly do rukou zlodějů.
"Ministerstvo uzavřelo během posledních deseti let značný počet zastupitelských úřadů v zahraničí. Některé nevyužité budovy byly pronajímány, jiné byly bez využití. Po letech, kdy ministerstvo majetek drželo, si nechalo udělat analýzu a ukázalo se, že to stojí obrovské peníze," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Vít Kolář.
Seznam prodávaných nemovitostí má úřad na své webu. Jak už Aktuálně.cz informovalo, prodej ambasád souvisí také s plánem postavit nové velvyslanectví v USA. Tato výstavba má totiž vyjít na stamiliony korun, které v sešněrovaném rozpočtu nejsou k na takovou velkou stavbu k mání.
I když se ale Schwarzenbergovým úředníkům podaří diplomatické budovy prodat, není jisté, že peníze skončí v rozpočtu Černínského paláce. A tedy ani to, že by šly nakonec opravdu do Washingtonu. Jelikož jde o majetek ČR, peníze spadnou do státní kasy. Té na ministerstvu financí velí Schwarzenbergův klíčový politický spojenec a spolustraník Miroslav Kalousek.
"Finanční prostředky z prodejů nemovitostí jsou příjmem státního rozpočtu. MZV v této záležitosti osloví ministerstvo financí," sdělil Kolář.
"Nejsme typická realitka"
Prodeje nemovitostí probíhají prostřednictvím místních realitních kanceláří a vyřizují je zastupitelské úřady, pod které země bez českého velvyslance spadají. Například obchod ve venezuelském Caracasu tak mají na starosti čeští diplomaté v Brazílii.
Na soupisce prodávaného majetku jsou reality v Německu, Rumunsku, Moldávii, Bulharsku a Uzbekistánu.
Česko však opouští především rozvojové země v Jižní Americe a Africe. I ty jdou teď do nabídek exotických realitních kanceláří: majetek české diplomacie v Brazílii, Kolumbii, Uruguayi a Kostarice. V Africe pak v Keni, Kongu a Jemenu.
Nejde jen o samotné budovy, ale i o pozemky. Například v Bulharsku v hodnotě 35 milionů korun, v případě bývalého konzulátu v brazilském Rio de Janeiru i o bazén za sto tisíc korun.
Z ambasád rodinné vily
"Ministerstvo není typická realitka, která by uměla kvalitně pronajímat nemovitosti. Mnohdy je to velmi nákladné kontrolovat, jestli se nájemník k majetku chová dobře, nebo rychle zakročit, pokud se nechová dobře," dodává mluvčí diplomacie Kolář.
Podle něj byly některé opuštěné ambasády v zahraničí dokonce vykradeny.
Majetek je prodáván volně na realitních trzích v příslušných zemích, každá země má svá obchodní specifika. Jak se tedy ministerstvo brání případným přešlapům na cizím obchodním teritoriu?
"Konzultace se vedou přes realitní kanceláře, případně i spoluprací s místními advokátními kancelářemi," vysvětluje Kolář. Češi se také prý radí s ostatními diplomaty působícími v té které zemi.
Asi u poloviny vypsaných prodejů je už nabídkové řízení ukončeno, to znamená, že ministerstvo má i kupce. Mezi nimi jsou místní podnikatelé, ale i soukromníci, kteří vily budou užívat k bydlení.
Samotné rušení ambasád kritizovala opozice. Úprk z rozvíjejících se trhů ale kritizují i čeští podnikatelé, kteří v době krize hledají odbytiště mimo krizí zmítanou Evropu.
"Mrzí nás, že ministerstvo zahraničních věcí své záměry s exportéry a zástupci podnikatelů nekonzultuje," říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Podle jeho informací české exportéry nejvíc 'bolelo' zrušení velvyslanectví ve Venezuele, která je považovaná za bránu na trhy Jižní Ameriky.
Sonda do života manažerů
Logistika | 12.12.2011 | Rubrika: Spektrum | Strana: 53 | autor: (lg) | Téma: Svaz průmyslu a dopravy
Tuzemští manažeři považují za nejdůležitější hodnotu ve své práci to, aby byla jejich společnost považována za spolehlivou a důvěryhodnou, a kladou důraz na kvalitu práce a spokojenost zákazníků. Naproti tomu uspokojování požadavků zaměstnanců a zisk stojí na žebříčku priorit manažerů na posledním místě.
Takové jsou některé z hlavních závěrů 1. části ojedinělého projektu – dotazníkového šetření mezi tuzemskými manažery, které provedla Česká manažerská asociace ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR; průzkum realizovala výzkumná agentura Ipsos Tambor, která oslovila 700 vrcholových manažerů, majitelů firem a středního managementu. „Cílem projektu bylo poznat manažera jako člověka – jeho hodnoty, cíle a názory. Výsledky přispějí nejen k bližšímu poznání, ale i k popularizaci práce a života manažerů v ČR,“ uvedl Ivo Gajdoš, viceprezident České manažerské asociace.
Nejdůležitějšími životními hodnotami pro tuzemské manažery je žít ve spokojené rodině a mít práci, která má smysl a je užitečná. Co se týká rozdělení času mezi práci a soukromý život, pouze polovina je s tím spokojená. Manažeři nejčastěji pracují 8 až 10 hodin, jedna třetina dokonce více než 10 hodin denně. S občasnou nebo pravidelnou prací o víkendu mají zkušenosti téměř všichni.
Nejdůležitějším cílem v pracovní oblasti je pro manažery to, aby jejich společnost byla považována za spolehlivou a důvěryhodnou (87 %), dále celková kvalita práce (78 %) a spokojenost externích a interních zákazníků (76 %). Oproti tomu uspokojování potřeb a požadavků zaměstnanců, snižování nákladů a zisk stojí na žebříčku priorit na posledním místě.
Nejlépe se manažerům daří naplňovat cíle, které považují za nejdůležitější. Problematická je oblast čerpání z aktuálních poznatků vědy a výzkumu. „Tuzemští manažeři poukazují na to, že se jim a jejich společnostem nedaří v dostatečné míře využívat výsledky výzkumu a vývoje v ČR. Již delší dobu proto poukazujeme na potřebu zásadních změn ve financování vědy a v systému výzkumu a vývoje ve prospěch aplikovaného výzkumu,“ uvedl Milan Mostýn, tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR. Téměř dvě třetiny manažerů si totiž myslí, že česká věda a výzkum neprodukuje dostatek tvůrčích myšlenek, které jsou aplikovatelné v jejich oboru – výrazně více mají tento názor manažeři ze sektoru výroby.
Budoucí vývoj svého oboru vnímají čeští manažeři ambivalentně – čtvrtina si myslí, že se jejich odvětví zotaví po krizi nejpozději do jednoho roku, více než polovina se na další vývoj dívá pesimisticky a pětina deklaruje, že žádnou krizi nezaznamenala nebo se jich vůbec netýká. *
