Výběr z monitoringu médií 14.12.2011

 

 

 

Pomoc euru začíná bolet
E15 | 14.12.2011 | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | autor: Tereza Zavadilová | Téma: Svaz průmyslu a dopravy

Nad otázkou, zda má Česko pomoci eurozóně skoro 90 miliardami korun a více se integrovat s „tvrdým jádrem“ Evropy, už propukají velké vášně. Mnoho českých představitelů s uvolněním peněz z devizových rezerv České národní banky nesouhlasí. I veřejné mínění je proti pomoci: v anketě deníku E15 se takto vyjádřilo 70 procent čtenářů. Reálný výsledek však pravděpodobně bude ten, že finanční injekce klapne, neboť Česku lepší volba nezbývá.
Premiér Petr Nečas včera prohlásil, že vláda sejme odpovědnost za rozhodnutí poslat peníze pro eurozónu přes MMF z beder centrální banky a rozhodne o tom sama. Osobně převod nepodporuje. „U členských zemí eurozóny to bude něco za něco, zatímco pro nečlenskou zemi znamená připojení k dohodě pouze závazek,“ prohlásil. Česko podle něho totiž bude muset dodržovat fiskální pravidla, avšak možnost čerpání ze záchranných fondů EFSF a ESM dohoda nabízí pouze členům eurozóny. Prezident Václav Klaus tradičně razí svůj euroskeptický názor a v nadsázce se nabídl, že pomůže s likvidací eura. Pro pomoc se už naopak vyslovil ministr zahraniční Karel Schwarzenberg.
Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka zopakoval, že Česko nemá riskovat izolaci odmítnutím pomoci a o finanční injekci chce vést diskuzi v Senátu i sněmovně, vláda by podle něho měla oslovit také odbory.
Pomoci euru chtějí také podnikatelé. „Dostat se na okraj evropské integrace bez možnosti ovlivňovat její budoucí podobu by pro českou ekonomiku bylo velmi nešťastné. Otázka tedy nestojí, zda dohodu přijmout, nebo odmítnout. Nýbrž za jakých podmínek ji přijmout,“ uvedl za Svaz průmyslu a dopravy Radek Špicar.


Pomoc euru začíná Česko bolet
Ekonomové jsou méně emocionální. „Případný rozpad eurozóny bude Česko bolet mnohem více než 90 miliard
korun, na druhé straně samy peníze České republiky všechny problémy nevyřeší. Mírný negativismus čelních představitelů je tedy na místě, nakonec ale očekávám, že k půjčce dojde,“ řekl Jan Procházka z Cyrrusu. Jan Vejmělek z Komerční banky se domnívá, že pro Česko je v bytostném zájmu zabránit kolapsu ekonomiky eurozóny, neboť je jeho největším obchodním partnerem. Pro eurozónu je aktuálním problémem sehnat financování.
Půjčku MMF, který má eurozóně pomoci 200 miliardami eur, řeší i ostatní státy. Polský premiér Donald Tusk včera uvedl, že Polsko zváží, jak velká půjčka je pro zemi ještě bezpečná. Německo chce pustit 45 miliard eur, pokud se k němu připojí další státy. Země by se na pomoci měly dohodnout od 19. prosince.

 

 

 

Klaus půjde přesvědčovat vládu, aby nedávala miliardy na euro
novinky.cz | 13.12.2011 | Rubrika: Domácí | Strana: 0 | Téma: Svaz průmyslu a dopravy

Poskytnout 89 miliard korun na stabilizaci eura, nebo ne? Do diskuse, která rozděluje politickou scénu, se v pondělí zapojil prezident Václav Klaus, který má v úterý osobně přijít vládě vymluvit půjčku zadluženým zemím eurozóny. Kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) přitom na rozhodnutí zbývají desítky hodin.

„V této situaci by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním půjček pro extrémně zadlužené země, kterým to pouze umožní další odklad skutečných řešení,“ řekl Klaus v Českém rozhlase.

Vládě, na jejíž zasedání prezident chodí výjimečně, připomněl, že se má snažit udržet finance a dluh v bezpečné výši. „Proto vláda zvyšuje daně, proto provádí rozpočtové škrty, které tvrdě dopadají na občany, zejména na sociálně slabší,“ dodal.

Podle prezidenta Česko žije s deficitem, jehož se není schopno samo zbavit. Klaus také zaútočil proti vládní TOP 09, jejíž předseda Karel Schwarzenberg v neděli prohlásil, že pokud Praha eurozóně nepůjčí, hrozí jí izolace.

Prezident uvedl, že právě kvůli takovému strašení jsme v těžko řešitelném evropském problému. „Předem si zužovat svobodu našeho rozhodování argumentem, že se bez našeho přijetí bruselského plánu dostaneme do jakési izolace, je mylné,“ uvedl. A vůči topce poznamenal, že by jako vládní strana s resortem financí neměla „lehkomyslně“ volat po zvýšení zadlužení ČR. ČNB je opatrná, průmyslníci pro

Rozpolcení politické scény kvůli půjčce je přitom patrné. Proti TOP 09 a soc. dem. stojí kromě Klause Věci veřejné, které kvůli tomu vyhlásily bleskové stranické referendum, a silně skeptické hlasy zaznívají z ODS.

Vyřešení rozepře o 89 miliard tak pravděpodobně zbude na premiérovi Petru Nečasovi a postoj ODS rozhodne, jakým směrem se ČR vydá. Nečas po pátečním summitu lídrů EU v Bruselu uvedl, že si Česko svoji finanční účast ještě rozmyslí, jelikož potřebuje znát detaily dohody. Přitom peníze na záchranu eura stály za pádem vlády na Slovensku a nyní notně otřásly koaliční vládou v Británii.

Za prezidenta se v pondělí nepřímo postavil i guvernér ČNB Miroslav Singer, podle něhož celková částka 200 miliard eur (asi 5,1 biliónu korun), kterou pro zadlužené země žádá Francie a Německo, bude mít tolik účinku jako „acylpyrin na zlomenou nohu“.

Naopak znepokojení, že Praha se posouvá mimo blok zemí podporujících dohodu, vyjádřil i Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Dostat se na okraj evropské integrace bez možnosti ovlivňovat její budoucí podobu by pro českou ekonomiku bylo velmi nešťastné. Otázka tedy nestojí, zda dohodu přijmout, nebo odmítnout. Nýbrž za jakých podmínek ji přijmout,“ uvedl viceprezident Radek Špicar. Kalousek: Je to riziko

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) přiznal, že půjčka je „z ryze fiskálního hlediska je nevýhodná a riziková“. „Jenže je to současně i otázka zahraničněpolitických priorit. Nemůžeme být v našem postoji ojedinělí, ze zahraničněpolitického hlediska by to byl nerozum. Částka je to ovšem mimořádně vysoká, je možné vyjednávat o menší sumě,“ řekl Právu.

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka odpůrce poskytnutí půjčky označil za sobce a hochštaplery.
„Euroskeptici v naší vládě volají do zbraně: Chraňte české peníze, nepůjčujte prohnilé Unii! A cudně mlčí o tom, že tato Unie napumpuje do ČR stejnou sumu, již potřebuje půjčit, za pouhé dva roky,“ uvedl s tím, že nestabilita v EU by dopadla na české hospodářství.

 

 

 

Tlak na efektivnější využívání EU fondů se stupňuje
euractiv.cz | 13.12.2011 | Rubrika: Euractiv.cz / Sekce / Regionální politika | Strana: 0 | Téma: Svaz průmyslu a dopravy

Česká republika se musí naučit prostředky z evropských fondů investovat a ne je pouze utrácet. Tlak na vyšší efektivitu využívání peněz z evropské regionální politiky v příštím programovacím období po roce 2013 je patrný nejen ze strany Bruselu. Na potřebě lepšího využívání fondů se shodují i lidé, kteří ovlivňují českou pozici k jejich budoucí podobě.

Z návrhů, které k podobě evropské kohezní politiky na roky 2014-2020 představila na podzim Evropská komise, je cítit jasný tlak na posilování efektivnějšího využívání peněz, které EU směřuje především do méně vyspělých zemí a regionů.
Jedním z projevů tohoto tlaku je podle odborníků na regionální politiku i koncentrace výdajů na omezený počet priorit a jejich navázání na evropskou hospodářskou strategii Evropa 2020 a z ní vycházející národní programy reforem.
Evropská komise navíc ve svých nařízeních ze začátku října počítá s dohledem nad tím, jak se státům a regionům daří pomocí fondů národní cíle naplňovat. Víc než v minulosti chce přitom klást důraz na dosahování konkrétních a měřitelných výsledků a návrhy obsahují i motivační prvky, které mají státy a regiony přimět k podpoře smysluplnějších projektů.
Již z prvních reakcí České republiky na návrhy Evropské komise bylo ale zřejmé, že ač důraz na lepší využívání evropských peněz považují odborníci na evropské fondy za potřebné, způsob, jaký navrhuje Brusel, nevnímají v některých ohledech jako nejšťastnější.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které je za vyjednávání budoucí podoby kohezní politiky zodpovědné, tlak na vyšší efektivitu podporuje. Podle náměstka ministra Daniela Brauna jdou v tomto případě návrhy Evropské komise „správným směrem“. Také podle něj by se do budoucna měla Česká republika soustředit hlavně na dopady jednotlivých projektů, než na to, zda dokáže peníze z evropských fondů vyčerpat.
Jak dodává europoslanec a člen parlamentního výboru pro regionální rozvoj Oldřich Vlasák (ODS, ECR), Česko se musí evropské peníze „naučit investovat a ne je jen utrácet“.
Kondicionalitami k lepšímu čerpání?
Sama Komise si hodně slibuje také od takzvaných ex-ante kondicionalit – počátečních podmínek, které stanoví, za jakých okolností může členský stát či region evropské peníze na určitou oblast čerpat. Kondicionalitou ex-ante může být například existence určitých institucí, dostatečné administrativní kapacity (tj. dostatečný počet kvalifikovaných úředníků) nebo dílčích strategií (například existence národního dopravního plánu, apod.).
„Pokud nemáte strategii, jak chcete posoudit, že peníze utrácíte efektivně?,“ ptal se na diskusi k budoucí podobě fondů, která minulý týden proběhla na Zastoupení Evropské komise v Praze, Michael Ralph z generálního ředitelství Komise pro regionální politiku (DG Regio).
Reagoval tím na obavy, o nichž se v České republice neoficiálně hovoří v souvislosti s udržitelností u projektů na podporu vědy a výzkumu. Realizace některých projektů z evropských dotací totiž podle řady pozorovatelů postrádá vizi, co s nově postavenými, rekonstruovanými a čerstvě vybavenými výzkumnými centry dělat ve chvíli, kdy zdroje z Bruselu vyschnou.
Právě proto, aby k podobným případům nedocházelo, by podle Ralpha měly na národní a regionální úrovni existovat strategie, v nichž bude stanoveno, na jaké oblasti výzkumu se země hodlá do budoucna specializovat.
Zásah do národních kompetencí?
Kondicionality tak, jak je navrhuje Komise, vyvolávají ale na české straně pochybnosti. Ministerstvo pro místní rozvoj sice ex ante kondicionality podporuje, ale zároveň se obává dalšího návrhu (kondicionalit ex post), který má podle bruselské exekutivy směřovat k efektivnějšímu využívání prostředků EU.
Ten počítá s již zmíněným posuzováním, zda se státům daří přispívat pomocí evropských fondů k plnění cílů, které vycházejí z evropské strategie Evropa 2020 a ročně aktualizovaných národních plánů reforem, jež země každoročně posílají k posouzení do Bruselu (ty budou mimochodem podle informací z ministerstva průmyslu a obchodu zřejmě těsně provázané s národní strategií mezinárodní konkurenceschopnosti). Podle MMR by ale v takovém případě Komise zřejmě překračovala své pravomoci, neboť by státům říkala, co mají dělat v oblastech, které nepatří mezi sdílené kompetence (EurActiv 12.10.2011).
Česká republika hodlá „podporovat takový koncept, který nezasahuje do kompetencí členských zemí“, říká k tomu náměstek Braun.
Článek vznikl při příležitosti konání odborné debaty s  názvem "Jak budou vypadat strukturální fondy po roce 2013?", kterou 6. prosince 2011  zorganizovalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář  Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Konfederací  zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou  podnikatelskou reprezentací při EU.

 

 

 

Kuba: Topolánek netušil, co hloupý výrok způsobí
prvnizpravy.cz | 13.12.2011 | Rubrika: z domova | Strana: 0
S novým ministrem průmyslu Martinem Kubou o Topolánkově sázce na "kmotry" a nenaplněných ambicích Michala Doktora.

S čím na ministerstvo přicházíte, na co se chcete hlavně zaměřit, co budou vaše priority? V čem chcete navázat na svého předchůdce?
Priority jsou víceméně dané. Tou hlavní bude jednoznačně podpora exportu. Ten je dnes z 83 procent orientován na EU, což v současné ekonomické situaci v Evropě není úplně šťastné nastavení. Je nutné obrátit maximální pozornost na země s rozvíjející se ekonomikou a tam maximálně zefektivnit fungování ekonomické diplomacie. České firmy, aby mohly vstoupit na tyto trhy, potřebují odtud rychlé a dobré informace o příležitostech a často pomoci otevřít dveře od zástupců státu. Chci o tom mluvit se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy a vytvořit model, kdy jim MPO bude skutečně poskytovat to, co české firmy potřebují.

Vezmete si na ministerstvo nějaké své spolupracovníky z regionu?
Nepřicházím na ministerstvo dělat žádnou čistku, nedělal jsem ji ani na krajském úřadu. Nejdříve se chci seznámit s klíčovými pracovníky, jejich prací a názory. Poté uvidím, s kým si spolupráci umím představit a s kým ne. Ale každý ministr se musí obklopit nejbližšími spolupracovníky, které zná a kterým věří. To je zcela běžné a bez toho to nejde.

Snažíte se prosadit, aby vaše strana prosazovala vlastní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní. V čem spočívá a jak se liší od Kalouskova návrhu?
Zákon o rozpočtovém určení daní je poměrně složitá věc, ale pokud bych to měl srozumitelně zjednodušit, Kalouskův návrh pouze jinak přerozděluje stávající objem financí, které jdou obcím. Bere peníze velkým městům a jiným je dává, byť v kampani sliboval pan Gazdík, že se to nestane. Naproti tomu návrh ODS chce celkově zvýšit v systému financování obcí prostředky. Rozdíly mezi jednotlivými obcemi se sníží, ale nebude nutné některým tak krvavě brát. Já jsem navíc přesvědčen, že problém je v počtu obcí. V ČR jich máme 6420, což je mnohem více než evropský průměr. To je dlouhodobě neudržitelný systém a na posledním zasedání vlády jsem navrhoval, že spolu s novelou rozpočtového určení daní by se měl systémově řešit i tento problém.

NAŠE VZTAHY S PREMIÉREM SE ZMĚNILY. JAKO NÁZORY NOVINÁŘŮ

Jak si vysvětlujete, že si vás premiér vybral do svého týmu, když na předminulém kongresu naopak nechtěl, abyste byl součástí vedení strany? Změnil názor na jihočeskou ODS?
Ten kongres se tehdy nesl v určité mediální atmosféře a Petr Nečas měl prostě jinou představu o týmu, který by měl ODS vést. To je zcela legitimní. Navíc jsme se prakticky neznali. Od té doby se ten vztah díky úzké spolupráci pana předsedy s předsedy regionů nějak vyvinul. To je naprosto přirozené. Novináři se ptají, jak je možné, že se názor premiéra na mně vyvinul a přitom jejich postoje se v čase vyvíjejí také. Pokud se podíváte na komentáře po kongresu, tak většina novinářů chválila nové grémium jako skvělou volbu, ale dnes už to řada novinářů i členů ODS tak nevidí. Pak já bych se mohl úplně ve stejné logice ptát některých vašich kolegů, jak je možné, že dnes už místopředsedy nechválí, když je na kongresu 2010 chválili.

V pondělí 14. listopadu jste s přehledem obhájil post předsedy Jihočeské ODS, 16. listopadu jste se stal ministrem. To vypadá, jako byste měl velmi úspěšný týden...
Zas taková idylka to nebyla. Ve skutečnosti to byl pro mne jeden z nejnáročnějších týdnů v životě. Důležité ale není současné hodnocení, ale to, abych jej mohl jako úspěšný hodnotit i s odstupem času.

Vypadá to, že ministři ODS nemají v této vládě dlouhého trvání - Fuksa, Drobil, Kocourek, nahnuté to měl i Vondra. Čím si to vysvětlujete?
To jsou čtyři různé příběhy. Nemyslím si, že by jejich problémy měly stejného jmenovatele.

Z "CHLAPŮ" JAKO POSLANEC DOKTOR MI JE SMUTNO

Pan poslanec Doktor opustil na protest proti vašemu jmenování ODS. Jak si jeho zkratkovité jednání vykládáte?
Těžko se mi to hodnotí. Ještě dva dny předtím jsem s Michalem Doktorem osobně hovořil na regionálním sněmu, navzájem jsme se ujistili, že jeden druhého podpoříme, pokud se premiér pro jednoho z nás rozhodne, a že spolu i poté budeme normálně spolupracovat. Navíc při mé kandidatuře na předsedu regionu nevystoupil s jedinou kritickou poznámkou. Co předvedl za 48 hodin od naší rozmluvy, viděli všichni. Pokud je takový charakter a hrdina, pak nechápu, proč stejné projevy jako do televize neříkal na regionálním sněmu. Při znalosti jeho charakteru jsem si, bohužel, dokonce jist, že kdyby byl jmenován on, ještě by mě chválil jako předsedu jihočeské ODS a z takových "chlapů" je mi lidsky smutno.

Pan poslanec Doktor neuspěl ani po volbách 2010 ve volbě na předsedu rozpočtového výboru, neměl tehdy podporu poslaneckého klubu ODS. Myslíte tedy, že za jeho projevy stojí neuspokojené ambice?
Ano, to je dlouhodobý problém Michala Doktora. Je naprosto sólový hráč a nikdy si neuměl vytvořit podporu v týmu. Navíc je třeba říct, že u funkce mistra průmyslu a obchodu ani nikdy nebyl jedním z premiérových kandidátů. O post ministra se přihlásil sám, a poté celou věc živil v médiích. Dlouhodobě neukojené poziční ambice Michala Doktora byly silnější, než kdokoli čekal.

TOPOLÁNEK NÁS POTŘEBOVAL JEN NA HLASY

Potěšilo vás, že se za vaše jmenování postavily téměř všechny regiony, když premiéra Nečase podpořily v jeho výběru? A čím to je, že regiony dnes Petra Nečase podporují, kdežto za Topolánka byly často mezi ústředím a regiony spory?
To je největší rozdíl mezi ODS Mirka Topolánka a ODS Petra Nečase. Petr Nečas s regiony normálně komunikuje, zajímá se o jejich názory a naslouchá jim. Regiony takovou komunikaci nutně potřebují, aby mohly efektivně vysvětlovat vládní reformy. Mirek Topolánek regiony potřeboval jenom na kongresu, aby od nich získal hlasy. Pak už ne. Byli jsme v situaci občanů, kteří si zvolí politika, kterého pak vidí zase až před dalšími volbami, když potřebuje jejich hlas. Když jsme se proti tomu uvnitř strany ozvali, byli jsme označeni za regionální kmotry. Dodnes jsem přesvědčen, že politika ODS by měla konzervativně vznikat diskusí od místních, oblastních a regionálních sdružení, a ne direktivním rozhodování z centra, jak jsme tomu svědky u nově vznikajících stran.

Často se v médiích mluví o kmotrech v ODS. S tímto termínem přišel bývalý předseda strany Mirek Topolánek a stranu tím velmi poškodil. Proč to udělal? Myslíte, že si uvědomoval, jaké to může mít pro stranu následky z dlouhodobého hlediska? Může se ODS tohoto termínu někdy zbavit?
Docela přesně si vybavuji, kdy jsem tenhle termín zaznamenal poprvé. Bylo to při diskusi o novele zákona 114 o ochraně přírody, kdy jsme jako jihočeská ODS nesouhlasili s tím, jak Mirek Topolánek na základě nějaké zákulisní dohody s Martinem Bursíkem vydal Šumavu na pokusy ekologům. Proti tomu jsme na stranické půdě protestovali, ale předseda se tehdy s námi na tohle téma vůbec nechtěl bavit. Tak jsme mu řekli, že jihočeští poslanci pro takovou věc prostě nemohou zvednout ruku, protože ten zákon šel přímo proti našim voličům a že tady na Šumavě žijeme a že ODS ztrácí body tímto postupem. Mirek Topolánek tehdy řekl, že nebudeme poslancům z regionu říkat, jak mají hlasovat a ať mu do Prahy netaháme "kmotrovské praktiky". V tom si, myslím, byl rozdíl mezi pohledem Mirka Topolánka a naším. Já říkám, že ODS je strana složená z členu místních a oblastních sdružení, kteří pak musí politiku vysvětlovat svým známým a voličům a žít v tom, co parlament rozhodl třeba na té Šumavě. Pro Mirka Topolánka byla v té chvíli ODS jen poslanecký klub, kde potřeboval, aby poslanci hlasovali, jak on dohodl s Bursíkem.

Téma kmotrů se ale neslo hlavně kongresem v roce 2009, ne?
Máte pravdu, Mirek Topolánek pak s tímhle termínem přišel naprosto účelově i před kongresem na podzim 2009, kdy ve straně vzrostla nespokojenost se způsobem, kterým ODS vedl, a kdy měl strach, že by mohlo dojít na volbu předsedy ODS. Všechny své tehdejší oponenty označil za regionální kmotry a tahle sázka mu vyšla. Udržel se tím sice o pár měsíců déle, než došla trpělivosti i ostatním, ale bohužel to málem zničilo celou stranu.
Asi ani Mirek Topolánek netušil, co tenhle hloupý výrok způsobí. Ale zdá se, že si to už uvědomuje. Jeho projev na kongresu mě hodně překvapil. Byl smířlivější, než ty předchozí, a dokonce vyzval k tomu, aby se ODS přestala dělit na čisté a špinavé. Za to jsem rád. To jsem ve svém projevu říkal už na předminulém kongresu. Jen škoda, že s tím dělením vůbec začal. Pevně věřím, že se tohoto stigmatu ODS zbaví. Nebude to jednoduché, nebude to hned, ale půjde to. Jiná cesta než poctivá práce ale není.

THOMU JSME MĚLI ODVOLAT UŽ DÁVNO

Kdo se po vás stane prvním náměstkem jihočeského hejtmana? Už se v ODS vykrystalizovalo nějaké jméno?
Předpokládám, že se této pozice ujme současný předseda klubu krajských zastupitelů a radní František Štangl. Je to zkušený krajský politik, který v této pozici nepochybně obstojí.

V Českých Budějovicích jste jako radní v opozici, ODS se k moci nedostala. Jak máte z tamní opozice zkušenosti?
Je to rozhodně přínosná zkušenost. Odvolání Juraje Thomy z postu primátora krátce před volbami nebylo politicky šťastným krokem. Podle mého názoru mělo přijít již dávno předtím, protože duo Thoma-Popelová nedokázalo město efektivně řídit. Bohužel, my jako zastupitelé za ODS jsme nad tím příliš dlouho zavírali oči, protože jsme nechtěli kritizovat stranické kolegy. Ten pohár nakonec přetekl, bohužel v politicky špatný čas. Dnes už i občané Českých Budějovic názorně vidí, že toto není tandem, který by dokázal město posunout vpřed.

Co jako opozice současnému vedení města vyčítáte?
Současná radniční koalice za rok své činnosti nebyla kromě několika podezřelých veřejných zakázek schopna realizovat prakticky nic. Půl roku připravovali novou směrnici o zadávání veřejných zakázek, aby jí po schválení kvůli řadě chyb museli hned novelizovat. Veřejnou zakázku na zateplení školy museli předělat po naší výtce, že stanovená kritéria jsou diskriminační a zakázka je šitá na míru určitým firmám. Studentovi Kašpárkovi vyplatili 220 tisíc korun za 13 stránkový materiál o kultuře zoufalé úrovně. Doprava ve městě, kterou Juraj Thoma a Ivana Popelová střídavě řídí už třetí funkční období, mezitím kolabuje a kritika se na jejich hlavy snáší už i od vlastních zastupitelů. A tak bych mohl jmenovat dál.

 

 

Na Břevnově je vše blízko: špičkové školy, bary i parky
Mladá fronta DNES | 14.12.2011 | Rubrika: Praha | Strana: 4 | autor: (man)

Lidé od nás

Radek Špicar viceprezident Svazu průmyslu a dopravy

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar pracuje také jako ředitel vnějších vztahů společnosti Škoda. Angažovat by ho ovšem mohli také na radnici Prahy 6, aby propagoval svůj oblíbený Břevnov, kde se před dvěma lety usadil.
Když totiž mluví o téhle pražské části, superlativy z něj jen tryskají. „Dovedu si představit jen jediné místo, kde bych mohl v Praze žít -a to je Břevnov,“ říká jednoznačně Špicar, který dětství strávil na panelovém sídlišti na Proseku.
Nezanevřel na něj, manželka ho ale přiměla najít v metropoli lepší bydlení. „První volba byla jasná, musí to být levý vltavský břeh -tam je historie, klid, Pražský hrad. A ještě lépe Praha 6 - je nejzelenější, bez továren, dobře dopravně dostupná a s krásnou architekturou,“ vypočítává Špicar přednosti.
Pak se do užšího výběru rodiny Špicarových protlačily dvě lokality: Ořechovka a Břevnov. „Ukázalo se, že Ořechovka je na nás klidná až příliš, není tu ani moc obchodů a i s dopravou je to horší,“ vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu, proč vyhrál Břevnov.
Pořád je ovšem Radek Špicar racionální a vidí, že Břevnov má své vady. Zejména když se podívá pod nohy - na chodníky. „Jsou to nesmyslně široké plochy asfaltu, které zabírají místo pro zeleň a parkování,“ je jasné Špicarovi, který by raději dlažbu a pár stromů navíc. Pozitiva ale bohatě převažují: je tu tolik kaváren, vináren, obchodů, špičkových škol, lepší vzduch i možnost snadné dopravy za město i do centra. „A do oblíbeného baru to mám jen deset minut tramvají,“ usmívá se Špicar.

 

 

 

 

Místo pro život: Pardubický kraj je až sedmý
Chrudimský deník | 14.12.2011 | Rubrika: Pardubický kraj | Strana: 2 | autor: (red) |

 Pardubice ­ Pardubický kraj skončil v unikátním srovnávacím výzkumu Místo pro život 2011 na sedmé příčce. O jeho umístění rozhodla nejen statistická data, ale i váhový přepočet kolegia. Výzkum totiž dává „tvrdá“ data do kontextu s žebříčkem hodnot, podle něhož je posuzována důležitost zkoumaných oblastí. Hodnotový žebříček sestavilo kolegium čtrnácti předních tuzemských osobností.

Podprůměrná kriminalita

„Pardubický kraj se může pochlubit podprůměrnou kriminalitou a příznivými pracovními podmínkami – nezaměstnanost je podprůměrná a zároveň je mezi uchazeči o práci nízká konkurence. Slabinou kraje je nízký podíl chráněných oblastí a pouze jedno dětské hřiště, které je pod hygienickou kontrolou,” uvedla za pořadatele výzkumu Aneta Kapuciánová
Kraj si velmi dobře vede v oblasti bezpečnosti, občanské společnosti a pracovních podmínek. „Pod celorepublikovým průměrem se však nachází v oblastech péče o děti a vzdělávání, ekologie a životní prostředí a zdravotní a sociální síť,” řekla Kapuciánová.
K nalezení nejlepšího Místa pro život přispívá kromě statistických dat i odborné kolegium. To je čtrnáctičlenný orgán složený z osobností, které svými názory významně přispívají k celospolečenské debatě na odborná témata. Úkolem kolegia je určit hodnotový žebříček, a tak i váhu jednotlivých zkoumaných kritérií. Podle členů kolegia je pro náš život nejdůležitější vše, co souvisí s péčí o dítě a vzděláváním a také s bezpečností a životním prostředím.
Nejméně důležité jsou podle členů kolegia příležitosti k trávení volného času a infrastruktura.

Výzkum se opírá o statistická data

„Cílem Místa pro život je vyvolat celospolečenskou debatu nad hodnotovým žebříčkem obyvatel České republiky. Výzkum se opírá o statistická data, která jsou rozdělena do osmi oblastí. Těmi jsou ekologie a životní prostředí, zdravotnictví a sociální síť, péče o děti a vzdělávání, volnočasové aktivity a turismus, infrastruktura, občanská společnost a tolerance, podmínky práce a bezpečnos,” pravili organizátoři srovnávacího výzkumu Místo pro život.

***

Kdo zasedl v čtrnáctičlenném kolegiu?
Zbiegniew Czendlik, duchovní
Tomáš Dvořák, desetibojař
Táňa Fischerová, herečka
Bohdana Horáčková, ředitelka komunikace skupiny ČEZ
Rut Kolínská, zakladatelka Sítě mateřských center, Žena Evropy
Jan Pirk, přední český kardiochirurg
Jan Potměšil, herec
Stanislav Skalický, Asociace občanských poraden
Miroslav Svítek, děkan Fakulty dopravní ČVUT
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Oldřich Vacek, ředitel Botanické zahrady hlavního města Prahy
Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
Hanka Zemanová, propagátorka Bio životního stylu
Karel Žďárský, majitel Firmy roku 2009