Výběr z monitoringu médií 14.4.2010
Zaměstnavatelé volají po státní konsolidační vizi
cfoworld.cz | 13.4.2010 strana: 0
Majitelé firem apelují na politiky, aby se zaměřili především na snížení schodku na 3 %, aby se naplnila kritéria vstupu do eurozóny.
Svaz průmyslu a dopravy ČR se shoduje s organizací OECD, která minulý týden v Praze představila „Economic Outlook 2010“ o České republice, s požadavkem na vypracování střednědobé konsolidační strategie. Tu by měla připravit vláda vzešlá z květnových parlamentních voleb. Nynější kabinet premiéra Jana Fischera schválil sice 38bodový plán krátkodobých východisek z krize ve spolupráci se sociálními partnery, ovšem střednědobý plán, který by zejména řešil dosažení strukturálně vyrovnaného rozpočtu, bude úkolem pro novou vládu.
Po střednědobém plánu volají tuzemští zaměstnavatelé a podnikatelé již delší dobu, a to i v souvislosti s potřebou přijetí společné evropské měny. Nezbytnost vize státu potvrdila i březnová anketa mezi tuzemskými manažery, kteří jsou nominováni do prestižní soutěže Manažer roku (finále bude 22. dubna 2010). Vyhlašovatelem této soutěže je také Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Více jak polovina respondentů-manažerů poukázala na to, že České republice chybí dlouhodobá strategie, která by řešila i problematiku veřejných rozpočtů. „Je třeba se soustředit na efektivní výdajovou politiku, na druhé straně je nezbytné povzbuzovat růst a příjmovou stránku,“ uvedl k tomu Oldřich Körner, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Zaměstnavatelé apelují na politiky, aby se zaměřili především na snížení schodku na 3 %, aby se naplnila kritéria vstupu do eurozóny. „V souvislosti s problematikou veřejných financí tady existuje určitá nezodpovědnost a nechuť politiků ji řešit,“ uvedl Jaroslav Hanák, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Svaz průmyslu a dopravy ČR je největším zaměstnavatelským svazem v zemi. Posláním této dobrovolné, nestátní organizace, nezávislé na vládě, politických stranách a odborech, je ovlivňovat hospodářskou a sociální politiku vlády a působit na vytváření optimálních podmínek pro podnikání. Hájí zájmy zaměstnavatelů v evropských a mezinárodních organizacích, zejména jako člen vlivného evropského svazu zaměstnavatelů BusinessEurope.
Hledám práci. Zn.: Už dlouho
nasepenize.cz | 13.4.2010 | rubrika: Práce | strana: 0
Čekárny pracovních úřadů v Česku jsou plné. A nezaměstnanost zřejmě ještě poroste. I když analytici letos očekávají postupný návrat k ekonomickému růstu, dopad na trh práce bude zřejmě velmi pomalý.
Bez práce je v současné době v České republice téměř šest set tisíc lidí. Na jedno volné místo připadá osmnáct nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti stoupla v únoru na 9,9 procenta. Je to nejhorší výsledek od zavedení současné metodiky měření v červenci 2004.
Pro mnohé firmy i její zaměstnance znamenaly důsledky světové hospodářské krize šok. Do té doby čelila česká ekonomika opačnému typu nerovnováhy, tedy značnému převisu poptávky po zaměstnancích, který firmy řešily dovozem pracovní síly. “V době největšího pracovního boomu si lidé mohli vybírat, nemuseli dokazovat svoji kvalitu. Absolventi vysoké školy žádali plat zkušeného člověka, i když neměli žádnou praxi, a skutečně ten plat dostali. Platy rostly neúnosným způsobem. Mnohdy se zaměstnavatelé cítili jako rukojmí zaměstnanců, a to je nezdravé,“ konstatuje Jitka Tejnorová, manažerka společnosti DMC, management consulting.
O takové situaci na trhu práce si mohou dnes lidé nechat jen zdát. Zejména loni, ale i v letošním roce se české firmy potýkají s výrazným nedostatkem zakázek a jsou nuceny redukovat náklady a propouštět. “Sedmdesát procent firem v České republice nepočítá v prvním pololetí roku s nárůstem zakázek,“ uvádí první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Varuje před přílišným optimismem a poukazuje na přetrvávající slabý růst HDP zejména v silných evropských ekonomikách. Výrazné problémy se projevují v řadě odvětví, například ve stavebnictví, ale i v obchodu a cestovním ruchu. Navíc firmy po zkušenosti s drahým propouštěním v době krize mají dnes nízkou motivaci k rychlému náboru pracovních sil. Přesto ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka doufal, že se růst nezaměstnanosti v březnu zastaví. A čísla mu dávají překvapivě za pravdu. Míra nezaměstnanosti zřejmě díky zahájení jarních sezonních prací poklesla v březnu na 9,7 procenta.
...
Manažer roku již posedmnácté!
HR Forum | 12.4.2010 | rubrika: pelmel | strana: 7
Donedávna trhu vládla silná ekonomická recese. Není tedy divu, že se firmy snažily především přežít. Pokud se navíc podařilo minimalizovat propouštění a pokles tržeb, mnuli si šéfové ruce. Situace však dospěla do stavu, kdy se manažeři začínají připravovat na období po krizi. A právě soutěž Manažer roku systematicky vyhledává nejlepší z nich.
Pořadateli a vyhlašovateli prestižní soutěže osobností české ekonomiky jsou Česká manažerská asociace, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Záštitu nad soutěží převzal předseda vlády ČR Jan Fischer.
Slavnostní vyhlášení výsledků již 17. ročníku soutěže Manažer roku proběhne 22. dubna 2010 v prostorách paláce Žofín v Praze.
Stop únikům do daňových rájů
cfoworld.cz | 13.4.2010 strana: 0 | autor: Ludmila Nutilová
V platném novém daňovém řádu, účinném už od 1. ledna 2011, je možné vyměřit daň až deset let zpátky.
Státní finance jsou zadlužené. Hlavně současná vláda nepoliticky nezakrývá problémy, které nás v i budoucnu čekají. Zdroje se hledají úplně všude. A tak není divu, že se zvýšená pozornost věnuje i těm zahraničním praktikám, které dříve takovou pozornost nevyvolávaly.
Před časem se objevily informace o tom, že například italský rozpočet profituje ze zavedení rozsáhlé daňové amnestie vyhlášené vládou Silvia Berlusconiho, která se vztahuje na ty, kteří využívají daňové ráje a ukrývají si své peníze v zahraničí. Pokud si převedou své peníze ze zahraničí do italských bank, využijí této příležitosti, zaplatí mírný poplatek a vláda nebude zkoumat původ peněz. Amnestie, kterou na návrh italského ministra financí Giulia Tremontiho vyhlásil loni na podzim Berlusconiho kabinet, dosud vrátila do italských bank 95 miliard eur, a „pardonovací poplatek“ zatím státu vynesl 4,75 miliardy eur. Zároveň je zapotřebí připomenout, že daňová amnestie proběhla v Itálii za posledních deset let už třikrát.
Nechceme morální hazard
Ministerstvo financí ČR také analyzovalo možnosti v rámci strategie podpory dobrovolného splnění daňových povinností souvisejících s nepřiznanými zdanitelnými příjmy a majetkem. Je známo, že i čeští občané mají na zahraničních účtech nemalé peníze. Jen ve spolupracujících zemích OECD se odhaduje celková částka těchto úspor na 100 mld. Kč.
A tak není divu, že se v souvislosti s problematikou tzv. daňové amnestie se uskutečnilo jednání ministra Janoty s představiteli Italské daňové správy. Ministr financí ČR se seznámil podrobně s italskou praxí. Ocenil pozitivní dopad na rozpočtovou praxi, ale možnost vyhlášení podobné daňové amnestie pro Čechy nepovažuje za reálné. Zejména poukázal na skutečnost, že boj proti daňovým únikům na národní úrovni musí respektovat specifika konkrétní země. „Ne všechna opatření, která použila Itálie, lze úspěšně aplikovat v České republice,“ uvedl ministr. Zdůraznil zejména fakt, že „riziko morálního hazardu je poměrně veliké, zejména když v Itálii dodaňují dodatečně přiznané výnosy pouze pětiprocentní daní.“ V současné předvolební situaci stejně není reálné, že by eventuální zákon o amnestii mohl být projednán s účinností bližší než začátkem příštího roku a od tehdy bude už účinný nový daňový řád. Navíc ani jedna z největších parlamentních stran daňové amnestie nechce. Panuje jednota v názoru, že není možné znevýhodňovat poctivé poplatníky nad nepoctivci.
Projevte účinnou lítost dokud je čas…
A tak se diskutovala cesta řešení problému vhodnější pro Českou republiku. Výsledkem diskuse je doporučení řešení, které nepočítá s nutností speciální legislativní úpravy, nýbrž s využitím stávajícího legislativního rámce, včetně nově uzavíraných dohod o výměně informací v daňových záležitostech. Konkrétně – spoléhá se na kombinaci účinků nového daňového řádu a na praxi vedoucí k sílící hrozbě odhalení nelegálního „ulévání“ peněz. V platném novém daňovém řádu, účinném už od 1. ledna 2011, je možné vyměřit daň až deset let zpátky. „Nově totiž bude možno stanovit daň i po uplynutí lhůty pro stanovení daně v souvislosti s odhaleným daňovým trestným činem,“ uvedl ministr financí Eduard Janota. Zároveň však nový zákon umožní i po této lhůtě daňovému subjektu dodatečně napravit své pochybení a dobrovolně přiznat daň za účelem naplnění podmínek pro zánik trestnosti v důsledku účinné lítosti. „Kdo se přizná do deseti let…a přijde daň zaplatit, projeví tím účinnou lítost. Tomu finanční úřad daň i případné penále vyměří,“ vysvětluje Jan Knížek, ředitel České daňové správy. Vězení už ale hrozit nebude. Je zapotřebí připomenout, že podle dosud platného zákona o správě daní a poplatků je taková praxe možná jen do tří let. Pokud si dnes někdo později vzpomene na to, že „zapomněl“ něco zdanit, finanční úřad nemůže takto přiznané daně převzít a upozorňuje na to policii.
Dobytí ráje se blíží
Navíc ministerstvo financí zahájilo jednání s vybranými státy (tzv. daňové ráje) o uzavření dohod o výměně informací v daňových záležitostech. Je jasné, že tyto dohody směřují k tomu jak poskytnout tuzemským správcům daně další účinný nástroj, na jehož základě lze prověřit, zda příjem nebo majetek českých daňových subjektů umístěný v zahraničí byl řádně zdaněn. Cílem je totiž i zajištění možnosti přístupu správců daně k informacím o bankovních účtech. Úsilí Ministerstva financí je podporováno jak aktivitami Evropské unie, tak v rámci OECD nebo skupiny zemí G 20. Výsledkem tohoto tlaku se řada tzv. nekooperativních ekonomik rozhodla deklarovat akceptování standardů OECD v oblasti mezinárodní daňové spolupráce a začala uzavírat dohody o výměně informací v daňových záležitostech. Tyto standardy zahrnují zejména dostupnost spolehlivých informací pro správce daně a pravomoc si je obstarat a neomezování výměny informací z důvodu bankovního tajemství nebo nedostatku domácího zájmu státu, který má informaci poskytnout.
Situace je jasná – ti, kteří dosud zatajují svoje příjmy, by si v této souvislosti měli uvědomit, že díky výše popsaným skutečnostem se postupně zvyšuje riziko odhalení, za něž hrozí nejenom postih v podobě sankcí podle daňových zákonů (úrok z prodlení, penále, zvýšení daně atd.), ale též postih za krácení daně podle trestního zákona. Zároveň se ale otevírá možnost jak dobrovolným splněním svých daňových povinností předejít vzniku většiny těchto sankcí (zánik trestnosti díky účinné lítosti, eliminace penále v důsledku podání dodatečného přiznání). Nakolik jsou tyto dva faktory dostatečné, ukáže praxe.
Ludmila Nutilová působí v České asociaci finančních ředitelů (CACFO) při Svazu průmyslu a dopravy ČR
