Výběr z monitoringu médií 15.12.2011
Aktualizace Státní energetické koncepce letos připravena nebude
14.12.2011 | 17:12 | Rubrika: Energetika - Praha, Středočes. kraj, ČR
Aktualizace státní energetické koncepce, která má stanovit vývoj tuzemské energetiky na příštích zhruba 50 let, patrně nebude proti původním předpokladům připravena do konce letošního roku. Vláda obdrží koncepci ke schválení zřejmě až v příštím roce, termíny ale zatím jasně stanoveny nejsou. Poslední představené návrhy aktualizované koncepce se setkaly s kritikou od mnoha firem a sdružení.
Aktualizace energetické koncepce byla podle posledních informací zúžena na dvě varianty. Obě kladou důraz na využití jaderné energie, u jedné je také větší využití obnovitelných zdrojů. Koncepce počítají s postupným omezením uhlí v tuzemském energetickém mixu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má přípravu koncepce v gesci, několikrát zdůraznilo, že šlo dosud o pracovní verze a konečná podoba materiálu zřejmě ještě dozná několik změn. Vláda měla původně koncepci posoudit do konce roku. Schválení nové koncepce se oddaluje již několik let a různé skupiny se v ní snaží prosadit své zájmy.
Ministerstvo zatím nechce specifikovat konkrétní termín schvalování. Nejnovější verze koncepce se začala na ministerstvu připravovat ještě pod vedením Martina Kocourka, který však v listopadu rezignoval. Nový ministr Martin Kuba se s aktualizací seznamuje. "Nemohu během tří týdnů dát na vládu materiál, který je takto strategicky důležitý, a já s ním nebyl detailně seznámen. Chci se zúčastnit podrobné debaty a potřebuji slyšet všechny argumenty pro i proti," citovaly Kubu Hospodářské noviny.
Proti navrhované aktualizaci energetické koncepce protestovalo již několik firem, mezi nimi například plynárenská společnost RWE. Podle ní by měl materiál počítat s větším využitím plynu především v teplárenství.
Námitky vznesl i Svaz průmyslu a dopravy. Podle něj materiál neobsahuje hodnocení dopadů navržených variant na cenu pro spotřebitele, výrobce, investory. "Návrh neobsahuje věcný a časový harmonogram rozhodujících akcí, definici nástrojů, včetně legislativních, nezahrnuje analýzu ekonomické efektivnosti a bilanci potřebných finančních zdrojů," uvedl Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro energetiku, pro životní prostředí a oblast evropských regulací.
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková ČTK řekla, že časový posun ve schvalování koncepce do příštího roku by neměl představovat vážný problém. Podle ní je však nutné, aby koncepce zahrnovala podrobnou analýzu finančního dopadu využití jednotlivých zdrojů. "Musíme vědět, kdo to zaplatí a jaký to bude mít vliv na ceny pro konečného spotřebitele," uvedla.
Také Svaz průmyslu a dopravy považuje za vhodné, aby vláda schvalování koncepce posunula. "Nepotřebujeme materiál obecné povahy, který není závazný a vymahatelný. Aktualizovaná Státní energetická koncepce musí být kotvou pro rozhodování spotřebitelů, investorů i státní administrativy," dodal Rafaj.
Odbory a podniky chtějí s vládou jednat o krizi a zdravotnictví
14.12.2011 | 16:57 | Rubrika: Parlament, státní spr. - Praha, Středoč. kraj, ČR |
Ekonomický vývoj Česka i financování zdravotnictví chtějí s vládou na čtvrteční schůzi tripartity projednat zástupci odborů a zaměstnavatelů. Podle nich je potřeba věnovat se blížící se další vlně krize a znovu také státnímu rozpočtu. O něm by přitom sněmovna měla hlasovat nejspíš ještě dnes.
Ministři s Národní ekonomickou radou vlády (NERV) její návrhy k řešení krize projednali už v pondělí. NERV ve svém protikrizovém balíčku podle některých médií radí třeba sjednotit DPH na 20 procentech, zvýšit daně na cigarety a alkohol či zkrátit pracovní dobu a s ní snížit i platy. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) uvedl, že některé návrhy by vláda mohla využít.
"Tady je vidět, že v NERV jsou jenom ekonomové a nejsou to praktici z fabrik," řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček. Zkrácení pracovní doby lze podle něj zvolit jen tam, kde nejsou nepřetržité provozy. Juříček uvedl, že vláda by se měla na situaci "podívat znovu, rozumně a systémově".
Jednat budou chtít zaměstnavatelé také o financování zdravotnictví. Podle Juříčka nepovedou plány vlády k vyrovnaným financím a kabinet bude muset přijmout "rozhodnější stanovisko". Blíž to ale neobjasnil.
Lékařské a zdravotnické odbory se příštího roku obávají. Nemocnice by sice měly dostat o tři procenta peněz víc než v loňském roce, podle něhož se finance stanovují, podle šéfa lékařských odborů Martina Engela to ale zvýšení DPH a slibovaný růst mezd zdravotníků nepokryje. Novou verzi vyhlášky o úhradách, v níž ministerstvo zdravotnictví vyšlo některým požadavkům odborářů vstříc, Engel neviděl. Výraznější zlepšení se ale podle něj očekávat nedá. "Jdeme tam s tím, že DPH vykyvuje řešení platů a péče z daného rámce úhradové vyhlášky," řekl ČTK Engel. Odbory žádaly růst mezd zdravotníků o deset procent. Ministr Leoš Heger (TOP 09) nabídl 6,25 procenta od ledna, zbývající 3,75 procenta pak zřejmě od pololetí.
Víc peněz žádají i zdravotnické odbory, a to pro sociální služby i pro jejich zaměstnance. Podle šéfky odborů Dagmar Žitníkové ti, co pečují o seniory a postižené, vydělávají často jen kolem 10.000 korun čistého měsíčně. Odboráři žádají, aby měli příjem podle stejných tabulek jako zdravotníci a přilepšili si. Chtějí z rozpočtu víc na mzdy i na zajištění nabídky služeb pro potřebné.
Stejně jako zaměstnavatelé pak chtějí odbory jednat s vládou i o hospodářském stavu Česka. "Chceme, aby se rozšířilo jednání tripartity o ekonomickou situaci, protože to začíná být dost tristní," řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil. Pokud by se podle něj vše nepodařilo probrat ve čtvrtek, je možnost svolat mimořádné jednání tripartity.
Podle ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09) není problém, aby vláda s odbory a podniky o ekonomice jednala. "Nevidím důvod, proč by se takovému tématu nemělo vyhovět," řekl k možnosti zařazení tohoto bodu do programu. V něm má také být mimo jiné věcný záměr zákona o vysokých školách či změny v úrazovém pojištění. Projednávat by se zřejmě mohlo i zvýšení minimální mzdy. Ministr práce to sice vládě navrhl, ale ta to zamítla.
Deník Mladá fronta E15: konference na téma ekologických kompenzací
Strategie | 15.12.2011 | Rubrika: Koktejl | Strana: 102 | Téma: Svaz průmyslu a dopravy
29. listopadu se konala již III. odborná konference v rámci nepolitické komunikační platformy Leading Minds Forum (LMF), kterou letos založilo vydavatelství Mladá fronta ve spolupráci s poradenskou společností DDeM. Tématem bylo „Jak ovlivňují požadavky na ekologické a finanční kompenzace podnikání v ČR?“. Konference získala záštitu Ministerstva životního prostředí ČR a Svazu dopravy a průmyslu ČR. Akce se dále konala za podpory Hospodářské komory ČR. Na konferenci se představili řečníci z řad významných investorů, dále jako protistrana zástupci z občanských sdružení, nadací a obcí, kterých se problematika kompenzací týká. Hlavním partnerem konference byla společnost ČEZ. Oficiálními partnery se staly společnosti OKD a Dalkia.
Česká ekonomika vs. záchrana eura
ČT 24 | 14.12.2011 | 20:10 | Pořad: Hyde Park
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Hezký večer. Začíná Hyde park, tedy jako vždy prostor pro vás a pro vaše otázky. Vítejte u jeho sledování. Co nás čeká příští rok? Jak hluboká bude nakonec krize? Podniky už dnes avizují propouštění. Dvě třetiny z nich neplánují v příštím roce vůbec zvyšovat mzdy. Bude ale situace opravdu tak zlá? A máme se připravit na to nejhorší? To jsou otázky pro našeho dnešního hosta, prezidenta Hospodářské komory Petra Kužela. A samozřejmě jako vždy je tu prosto pro vás a pro vaše otázky, takže ještě jednou hezký večer. Dobrý večer. Vítám vás u nás ve studiu.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Dobrý večer.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Poslanci dnes schválili konečnou podobu státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí už ale teď připravuje novelu, protože výkon ekonomiky bude jiný, než původně očekával. Na další nejistotu budou reagovat samozřejmě i firmy.
redaktor
--------------------
Propouštět bude i 9 % firem, ne 17, no spíš propouštět než nabírat. Ještě nám lidé chybí. Zvyšujeme kapacity. Z průzkumů a výroků firem si na začátek příštího roku vybere pesimista i optimista. Nejvíc lidí skončí podle průzkumů Hospodářské komory. Tvrdí, že počty zaměstnanců bude snižovat 17 % firem. V nich jsou ale započítány i odchody do důchodů. Navíc ve většině případů půjde jen o jednotky procent. Skoro polovina firem bude zaměstnávat stejně lidí i po novém roce a necelá desetina bude shánět další. A dost možná budou mít problém. Šedesát procent firem zaměstnance hledá těžko. Zvlášť pokud mají víc technických oborů. Ze 774 oslovených firem jen třetina najde lidi snadno. Některé firmy, například ocelářský gigant ArcelorMittal, už oznámily, že propouštět budou. Podle pravidelného průzkumu personální agentury Mampower bude od ledna do března nejhůře ve zpracovatelském průmyslu a dopravě. Naopak víc pracovníků budou chtít zemědělci. Z výzkumu ale vyplývá, že celkově skončil optimismus. Zaměstnavatelé budou spíš propouštět než nabírat. Po dobrých očekáváních v průběhu roku se opět čistý index trhu práce dostal do mínusu. Českou ekonomiku teď táhne export., proto je ČR úzce svázaná s fungováním dalších evropských ekonomik. Jejich růžovou budoucnost má pomoct zajistit Mezinárodní měnový fond, který by financoval pomoc zadluženým zemím eurozóny. Svoji palebnou sílu by měl z evropských rozpočtů zvýšit o 200 miliard eur. Pokud se zapojí i ČR, půjčila by mu 90 miliard korun, tedy 1,75 % z celkové částky. Peníze by šly z devizových rezerv ČNB. Její guvernér z půjčky ale nadšený zrovna není.
Miroslav SINGER, guvernér ČNB
--------------------
Musím říci, že pokud za námi vláda přijde, tak si to důkladně prostudujeme a budeme se muset hodně zamýšlet.
redaktor
--------------------
Naopak jasné ano říká Hana Brixi ze Světové banky.
Hana BRIXI, ekonomka, Světová banka
--------------------
Naopak dočasné poskytnutí devizových rezerv MMF je pro nás především nenákladným pojištěním do budoucna.
redaktor
--------------------
Celková síla MMF, tedy množství peněz, se kterými operuje, nakonec může být výrazně vyšší. Nárazově by do něj ale museli nalít víc peněz i další státy, hlavně Brazílie, Čína a Spojené státy.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
To všechno budou naše dnešní témata. To všechno budou věci, o kterých se dnes budeme tady ve studiu bavit. Abyste se toho mohli zúčastnit, tak samozřejmě musíte vědět, že www.hydeparkct24.cz, to je ta naše adresa, kde se dozvíte všechno důležité, tzn., najdete tam chatové okno, můžete palcovat jedno jednotlivé otázky, které už tam jsou. A zároveň samozřejmě můžete také hodnotit našeho hosta, tzn. dávat mu kladná a záporná znaménka. Tak otázek nám přišlo opravdu hodně, protože ekonomická situace je věc, která nejenom naše diváky hodně zajímá, takže pojďme rovnou dát prostor jim a pojďme odpovědět na to, na co ptají. Pepa se ptá na chatu. Má smysl platit 90 miliard korun na záchranu nezodpovědných států, když jen Itálie a Španělsko budou nuceni během příštích 4 let zaplatit dluhy ve výši 1 000 miliard eur, což dělá v přepočtu 25 biliónů korun českých, což je 25 státních rozpočtů? Aktuální věc. Je to půjčka MMF. Mluvili jsme o tom úvodu. Co si o tom myslíte?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Tak já se osobně domnívám, že samozřejmě vláda nebude mít vůbec lehkou pozici. Na jednu stranu MMF, tak jak jsem zkoumal, vlastně stanovisko ČNB, tak to říká ano. Nelíbí se nám to nikterak, zase ale úplně nezatracujeme, protože MMF vždy platil své závazky. Na druhou stranu je to půjčka, která ale předchází něčemu. To znamená, že řešíme problém. Zatím jsem neslyšel vůbec z Evropy nikterak příjemný hlas toho, že říká: " Ano, Evropa se dostala do problémů. My víme, jak se to stalo a my snažíme se najít řešení, aby už se to do budoucna nestalo." Zatím všichni v té Evropě říkají: " Půjčte nám, my zahasíme," ale už nikdo neříká, proč ten požár vzniká. Kromě toho co tady pan Pepa říká, tak samozřejmě je to o jednotlivých státech, ale ono je to o celé eurozóně, a to je ten problém, který se domnívám, že bude muset Evropa do budoucna řešit, protože takhle Evropa dál nemůže fungovat.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrá, ale kdyby došlo k tomu, co vy říkáte, že je špatně, a kdyby to opravdu tak skončilo, že by nikdo nám neodpověděl na tu otázku, nikdo neřekl, jaká bude další věc, prostě by řekl jenom: " Položte ty peníze na stůl, resp. my je potřebujeme." Myslíte si, že bychom měli být? Tady se mluvilo o Haně Brixi. Ona ve svém článku jasně říká: " Je lepší být s těmi velkými hráči." To znamená, ty peníze půjčit, i když o tom, jestli to je opravdu půjčka nebo ne, bychom se také mohli bavit, ale dát ty peníze na stůl a být s těmi velkými hráči.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Jestli to nebude půjčka, tak já si myslím, že není možné peníze vůbec vydat, protože pokud nebudeme mít záruku, že peníze se vrátí, tak není možné dále podporovat to, co se kolem nás v tuto chvíli děje. Nemůže český daňový poplatník, ale i německý a francouzský a další, vlastně být součástí nezodpovědnosti. Když máte problém uvnitř státu, tak je zcela jasné, kdo za ten problém může. Můžete si na něj ukázat, můžete ten problém pojmenovat, a někdo je ten zodpovědný. V Evropě bohužel v posledních rocích panuje to, že říkáme: " Evropa chce, Evropa požaduje, Evropa, Evropa." Kdo je paní Evropa? Tam se nic, tam se neodkrývá to jméno, kdo je ten zodpovědný člověk nebo dáma. A to je to, co si myslím, že je velkým problémem dnes v Evropě, protože Evropa se uzavřela absolutně do sebe a je to jenom ten, kdo tu Evropu nějakým způsobem chce řídit, tak říká: " Já, paní Evropa," ale už nenese tu odpovědnost. A to si myslím, že je chyba.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak další otázka na chatu na to navazuje. Rumburak se ptá. ČR je ekonomika propojená se zeměmi eurozóny. Nebojíte se, že v případě odmítnutí půjčky na záchranu eurozóny českými politiky se Česko v případě rozpadu eurozóny ekonomickým problémům s tím spojeným s tím stejně nevyhne. Jen se připraví o politický vliv. To je přesně to, o čem jsem tady hovořil.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Já se nedomnívám v tuto chvíli, že je část diskutovat na to, jestli eurozóna zanikne, nebo nezanikne. Já si myslím, že kdyby zanikla, tak by to pro všechny, a souhlasím s tím názorem, tak by to pro všechny bylo velmi nepříjemné. A raději bych se klonil k tomu, aby se nastavily nové procesy a eurozóna byla zachráněna. Je to pro nás i jako nečlenskou zem eurozóny, ale členskou zem EU samozřejmě v tomto případě přijatelnější, protože si musíme uvědomit, že mnohé podniky v ČR obchodují už dnes v euru. Jsou navázány obchodní vztahy ve více jak 80 % v rámci celé Evropy. To je i odpověď na tuto otázku, že si myslím, že pokud by došlo k rozpadu té eurozóny, tak pro nás by to nevěstilo vůbec nic dobrého.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak, a pojďme se vrátit k té původní otázce, i té otázky toho diváka předtím. Koneckonců těch otázek tady přišlo hodně. Další divák se na naší stránce www.hydeparkct24.cz ptá: " Jste pro poskytnutí půjčky ČR MMF ve výši 91 miliard korun?" Jste, nebo nejste?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Já mám problém v tom, že já jsem neviděl tu žádost. To znamená, pokud ta žádost je ve směru, že je to půjčka MMF, tak se domnívám, že, a tak jak byl signál z ČNB, tak říká, ČNB vlastně ve svém prohlášení: "Ano, nebyl by to pro nás velký problém." Ale z morálního hlediska a z morálního hlediska jako člověka já se přiznám, že asi bych tuto půjčku v tento okamžik neposkytl, protože si myslím, že nejdříve je potřeba napravit ty jednotlivé kroky, abych věděl vůbec, kam ty peníze dávám. Dám příklad jako v rodině, jako ve firmě. Prostě když si chcete vzít peníze, tak potřebujete vědět, jestli ty peníze umíte vrátit. Není možné, abyste si je vzal. To je to nezodpovědné. Vzít si peníze, že si koupím novou televizi nebo že si koupím nový stroj a vím, že to nemůžu vrátit, tak to je jenom oddálení problému a ten problém vás doběhne, a to se bohužel stalo Evropě. Čili, já v tuto chvíli osobně nejsem pro poskytnutí té půjčky, i když si na druhou stranu velmi uvědomuji, že to ČR může řadit do, a tak jak se to poslední dobou stává, že když má v Evropě někdo vlastní názor, tak je za tento názor potrestán. A to je další příklad toho, jak z mého pohledu je překrucována ta základní deklarace z roku 1953, kdy vznikla myšlenka na vybudování eurozóny.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
A nebylo by to riziko nepůjčení a té zodpovědnosti vlastně nakonec větší? A nesplakali bysme víc nad tím, že bysme ty peníze neuvolnili, než to, kdy jsme byli opravdu, řekněme, správní hospodáři a řekli: "Nejdříve chceme odpovědi."
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Já se obávám, že oba dva máme velmi málo informací. Je samozřejmě to, co tady teďko říkám, je můj osobní názor. Říkám to na základě dokumentů, které jsem si přečetl v monitoringu a denním tisku a snažil se vyzískat informace z národní banky, ale neznám samozřejmě tu základní dokument, tzn., tu vlastní žádost. Tu zná premiér ČR a pravděpodobně guvernér ČNB.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak. Další otázka. Facebook. Honza. Evropské instituce jsou plné schopných hospodářů a ekonomů. Čím to, že situace došla tak daleko, že se celá měnová unie může rozpadnout? Kdo je za to zodpovědný? Určitě se dal vývoj v posledních letech předvídat viz N. Farage.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Děkuju panu Honzovi, protože přesně je to tak, jak jsem před chvílí nastínil. Já jezdím do Evropy a do Bruselu poměrně často a musím říci, že jsem velmi překvapen i názory jednotlivých komisařů, kteří jsou plni pozitivních /nesrozumitelné/ informací, diskutují s vámi. A když jim říkám, co bysme potřebovali jako podnikatelé nejenom v ČR, ale v celé Evropě, tak přitakávají a říkají: "Ano, to je přesně to, co bychom chtěli prosadit." Takže příště přijedu a přivezu dokumenty, tak jak by to mělo být, i podporované systémem evropských Hospodářských komor, které jsou sdruženi v Eurochambres. Ale pak najednou se dostanete na platformu, kde ten daný muž nebo žena říká: "Ale já mám problém. Mně ta celá kompetence úplně nepatří. Musíte vedle do dveří k paní komisařce." Inu jdete k paní komisařce. Na konci toho jednání zjistíte, ona vám řekne: "Ale já tu kompetenci taky nemám úplně do konce. Musíte vedle." Čili, dostáváme se do velmi zajímavé situace. A ta situace připomíná tu pohádku O slepičce a kohoutkovi. Je to zvláštní, protože tito lidé ovládají naše životy, ovládají naši budoucnost. A tam je právě to, co jsem říkal před chvilkou, že je tam nutné vyčlenit tu odpovědnost. Každého komisaře, každého pana prezidenta EU, kdo je za to zodpovědný.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Kde se stala chyba? Kde je ten počátek toho všeho, tohohle toho problému, resp., to, jak vy říkáte, tak to na mě působí, že to nefunguje, že ten systém prostě není schopen řešit problém?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Počátek si myslím, že neumíme nikdo z nás definovat. On ten počátek toho nepříjemna nebo toho, že ta Evropa v tomto ohledu není soběstačná, tak si myslím, že se datuje pár let zpátky, možná už přes 10 let. Evropa se začala proměňovat v to, že i někteří hráči v Evropě začali používat i to, že Evropská komise řekla a nebo zaklínadlo "Evropa to chce". Vzpomeňme si na to, že když jsme nastupovali do vlaku Evropa, tak nám přišla třeba, tenkrát říkali: "Musíte rychle v pohostinství všichni nainstalovat nové bezdotykové baterie." A pak jsme zjistili, že došlo k akorát nějaké dramatické chybě při překladu, protože to bylo ze slova "může", se použilo slovo "musí". Ale právě ta odpovědnost, která dneska se z Evropy vytratila. Podívejme se i na evropské poslance. Vždyť evropský poslanec musí hlasovat pro nebo proti, ale nemůže dát například pozměňovací návrh. Čili, tu Evropu řídí lidé, kteří jsou dosazovaní a nemají politickou odpovědnost. A já jsem se domníval, že v době, kdy se instaloval evropský prezident, tak se tato hra změní, že konečně bude ta odpovědná osoba, která se bude zodpovídat všem těm ostatním. A pak teprve bysme mohli diskutovat o tom, jestli Evropa má mít své daně atd., atd. Protože pak už jsou to systémy, které jsou potřeba nastavit. Ale ta základní věc je o tom, jestli má někdo tu zodpovědnost a tu zodpovědnost a s tou odpovědností jde. Není možné, aby se stalo, že se to poškodí nebo že to usnesení je přijato nešťastně, a pak někdo přijde a řekne: "Ale ono se to nepovedlo, " a účtuje nám další peníze. Příkladem toho můžou být banky. Vzpomeňme na to, co jsme všichni zažili s bankovní krizí. Tak Evropa vymyslela, opět paní Evropa vymyslela, že uděláme velký zátěžový test bank. Ale vzpomeňme na to, že všechny banky prošly, ty co měly projít. A do měsíce jedna veliká banka.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
V Belgii, tuším.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
V Belgii ohlásila krach. A říkali: "My ohlašujeme krach. Pomozte nám." Takže belgická vláda, Belgie přímo region. Brusel musel vzít někde peníze, protože říkali: "No, my když půjdeme do krachu, tak vám ohrozíme vaše voliče." A to je to, že se stalo i, že politika velmi ovlivňuje byznys vlastně v dnešní nejenom Evropě, ale na celém světě.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak pojďme na to řešení té krize nebo toho problému. Protože všichni říkají: "Musí se něco stát. Něco se musí udělat," a zatím to tak nevypadá. Martin se ptá na chatu. Nebylo by lepší úsilí o záchranu nefungujícího eura vzdát a vrhnout všechny síly do přípravy ekonomiky celé Evropy na jeho pád, aby ten následný šok byl pro všechny státy co nejmenší?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Tak jak jsem říkal před chvilkou, já si nemyslím v této chvíli, že euro by mělo zaniknout, že eurozóna by to měla vzdát, protože měl by, stejně jako u nás ve firmách, měl by zvítězit zdravý rozum a měl by zvítězit ten, kdo ale přinese na stůl v co nejkratší době do eurozóny opravdu, my v Čechách tomu říkáme záchranné balíčky, tzn. záchranný balíček, ale systémového řešení. Protože na jednu stranu se totiž zde bavíme o Evropě jako celku. Ale taky ta Evropa se skládá z jednotlivých členských států. Když se podíváme na to, co se stalo Řecku, co se stalo v Itálii, co se stalo ve Španělsku, tak ale přeci my všichni jsme svědky toho, že když jeden, někdo z nás, pošle finanční prostředky z jednoho místa do druhého, tak analytici všichni vědí, odkud ty prostředky šly. Na druhou stranu je zvláštní, že eurozóna nepostřehla, že Řecko si žije nad poměry. Nevěřím tomu, že nikdo nepostřehl, že problém dlouhodobý je ve Španělsku. A takhle bych mohl pokračovat, čili ta.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Co s tím?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Ta vnitřní, protože nefunguje vnitřní systém kontrolingu. To znamená, ten kontroling místní systém nefunguje, a pokud ho někdo zaznamenal, tak se bál o své místo a bál se vyjít na fórum a říkal: "Přátelé je problém. Musíme ho řešit a nastavit nový systém."
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
To se bavíme o tom, co bylo. Teď se pojďme bavit, co bude. Co s tím? Lidé, kteří tu seděli před vámi, např. pan Robejšek jasně řekl, že už v tuto chvíli Evropa je dvourychlostní, resp., že je jenom otázka času, kdy se rozdělí Sever a Jih. Prostě tak to je a ukazuje se, že prostě ty dva sektory jsou každý jinak výkonný.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Já moc s tím nesouhlasím. Já znovu s plnou odpovědností říkám, že nejdříve popsat to, co se stalo. Nemůžu, to je jako když udělám špatné rozhodnutí doma nebo firmě, tak přeci nemůžu říct: "Tak já si půjčím od souseda nebo od banky peníze nebo od maminky s tatínkem," a nebudu vědět, proč se mi to stalo, že jsem ty peníze zrovna neměl. To je ten problém. Nejdříve musíme popsat opravdu ten problém. Popsat ho, připravit změny, a teprve v ten okamžik nebo souběžně se musím podívat dopředu. To, že máme dvourychlostní Evropu, tu už máme bohužel minimálně od té doby, co do ní vstoupily nové členské státy včetně ČR. A Evropa, byť hlásá to, že klientelismus absolutně zatracuje, tak samozřejmě díky tomu je dvourychlostní Evropa, protože Evropa je ta, která sama něco říká, a něco jiného dělá. Protože klientelismus v Evropě velmi bohužel bují.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tady vám dává zapravdu jeden z diváků, jeden z nejpalcovanějších koneckonců poznámek. Ona to není otázka na naší stránce. "V poslední době západoevropští politici říkají, že Evropa je dvou či třírychlostní, to my přece ale víme dávno. Například díky protekcionalismu starých států EU v zemědělství jsou čeští zemědělci občany a podnikateli 2. kategorie." Myslíte si, že tohle to čekání na nějaké řešení analyzování, kdybych to měl připodobnit k té rodině, říkání si, co bylo špatně, může vést tak dlouho k tomu, že prostě nastane neřízený bankrot a že to vlastně bude horší, než kdybychom udělali teďko, nebo ne my, ale Evropa udělala, vaše oblíbená paní Evropa udělala jasné radikální řešení?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Není možné čekat, protože musí odpovědní a vlivní této Evropy, včetně našeho pana premiéra, který zasedá, tak musí někdo přijít s rychlým řešením, protože to řešení nejde oddalovat. To je jako kdybysme čekali dalšího potomka a říkali si: "Tak počkáme ještě tři, čtyři měsíce," a my už jsme byli v 9. Měsíci. To je právě to, co je potřeba si začít uvědomovat a ten problém není možné už utajovat a není možné ho dát ani pod pokličku, ani pod peřinu.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Už jenom velmi stručně.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Protože.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Pardon. Co byste vy radil premiérovi v tuhle tu chvíli? Kdyby vy jste měl možnost mu říct, co má teď udělat, a teď nemluvím o těch 90 miliardách, to jste v zásadě odpověděl. Jaké kroky on by v tuhle tu chvíli měl udělat?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Já si myslím, že pan premiér v tomto ohledu musím říct, že tak jak jsem měl tu možnost se seznámit z jeho výstupu v Evropě, tak se nebojí, což je pro ČR velmi důležitá informace. A premiér ČR velmi tvrdým a také už několikrát ukázal, včetně energetiky, že nabízí řešení. Nabízí řešení toho přijmout i nějaké utažení ekonomiky celé Evropy vlastními silami, nastartování jednotlivých ekonomik tak, aby poptávka znovu byla a pomoci i Evropě. To si právě myslím, že je velmi důležité. A pomoci i Evropě jako celku opanovat exportně 3. země. Mimo jiné Evropa už před mnoha lety zaspala například diskusi o exportu do Afriky, zaspala diskusi o koupení nerostného bohatství jinde než v Evropě. Mám na mysli zrovna také Afriku. Tam nás například předběhla Čína. Čili, ty návrhy na českém stole jsou, ale máme problém, a to je, že ČR v tomto shluku si myslím, že bohužel občas není úplně slyšet, protože tam velmi hlásá to, co se má stát, je pan prezident Sarkozy s paní předsedkyní Merkelovou.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Pojďme se ještě podívat na tu půjčku, protože to diváky zajímalo. Taxis se ptá. Přibližně před 2 lety půjčil pan Kalousek MMF 1,03 miliardy eur, přibližně 26 miliard korun ze státních rezerv, které byly určeny na řešení vznikající řecké krize. Byly tyto zapůjčené prostředky MMF již vráceny?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
To se omlouvám panu Taxisovi, protože nevím ze svých možných zdrojů, jestli tyto prostředky byly vráceny. Je to velmi zajímavá otázka. Myslím si, že právě pan ministr Kalousek nebo ministerstvo financí by asi na toto bylo lepší mu tuto otázku zaslat.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Můžeme říct, že to zaplaceno bylo, takto se to medializovalo, nicméně nikde se neobjevilo v médiích, že by se ty peníze vrátily zatím zpátky.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Pokud by to mohlo být, tak já zítra vyšlu za pana Taxise otázku na ministra financí a může na můj mail se mě zeptat a já mu vrátím informaci.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak. Můžeme se dopídit na další informace. Tak. Další otázka nám přišla na chat. Hana se ptá. Vláda prosadila virtuální rozpočet na rok 2012. Je správné, že byl takový paskvil prosazen? Odbory v létě měly reálné propočty, stejně jako v roce 2009. Proč ministr financí Kalousek, který je hodnocen jako nejlepší, tuto zemi zadlužuje? Ponese na to nějakou odpovědnost?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Já musím říci, že mi už poněkolikáté, tzn., řekl bych, přes mnoho let, možná už je to přes 10, máme rozpočet ČR v záporných číslech. To, že dneska máme rozpočet s deficitem 105 miliard, je samozřejmě i výsledek toho, co bylo předtím. Nesporně samozřejmě ministerstvo financí, když dělalo prognózu někdy v létě, kdy se začal sestavovat státní rozpočet, tak prognóza byla dokonce ministerstva financí přes 3,2 % růstu HDP. Potom se to stáhlo na dva a půl a prognóza je na příští rok už dále, i v tom rozpočtu, je 2,5 %. Hospodářská komora udělala prognózu už v létě a mezi létem a podzimem my jsme predikovali 0,8. Ale samozřejmě vnímám, jakým způsobem se připravuje státní rozpočet. On se netvoří ze dne na den. On se tvoří prostě přes půl roku. Proto ministr financí říká: "Já, pokud se něco stane," a je to obdobná situace, jako jsme zažili v roce 2008/2009, kdy přišlo ministerstvo financí vlastně v tom novém roce, kdy se najednou propadly trhy, s redukcí státního rozpočtu. Ale co bych k tomu chtěl dodat, je, že my potřebujeme nejenom uškrtit vlastně výdaje státního rozpočtu, to chápu. Ale na druhou stranu já se domnívám, že mi v tom systému chybí trošku prorůstových opatření. My si nemůžeme dovolit všechno zaškrtit, protože jinak nebudou výběry daní, nebudou lidé mít peníze, nebude plněn spotřební koš. A tam já bych trošku ještě navrhoval, aby bylo i při té novele trošku zváženo to portfólio i těch lidí a toho byznysu, protože ten právě tvoří páteř ekonomik.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
I za cenu růstu deficitu?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Já už jsem odpovídal na tuto otázku. To není za cenu růstu deficitu.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Ale kdyby to bylo za cenu růst deficitu.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Tam se musí přesně spočítat, jestli si potřebuji půjčit. Je tam zase opět ten příklad té firmy nebo rodiny, když si já ve firmě potřebuji sehnat nový stroj, tak na to musím v byznys key /nesrozumitelné/ spočítat, jestli ten stroj mi vydělá dostatek finančních prostředků, abych třeba za 5, za 7 let, to nejsou krátkodobé investice, to jsou dlouhodobé investice, jestli ta moje půjčka mě zatíží natolik, a nebo naopak mi přinese prosperitu. A to je to, co já bych moc, moc, moc chtěl všechny poprosit, aby jsme si uvědomili, že všechno souvisí se vším, a není možné, abychom dávali finanční prostředky například do rozvoje regionu, kde prostřednictvím ministerstva školství, prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva průmyslu a obchodu v tom regionu rozvíjíme lidi tak, aby byli schopni lépe vstřebávat nové technologie, aby mohli být dobrými zaměstnanci. Lákáme sem investory. A na druhou stranu já tam nepřivedu sít elektrické energie, tzn., nepostavím tam novou fabriku, a nebo vůbec tam nepřivedu silnici. Já vím, že silnici nemůžeme postavit najednou. To není možné. Ale musím mít nějaké priority, které musím prosazovat.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak dáme prostor divákovi, který se nám dovolal dnes večer do studia. Hezký večer, pokud se slyšíme.
telefonující
--------------------
To jsem já?
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Ano, jste ve studiu. Můžete se ptát.
telefonující
--------------------
Tak dotaz, snad nevím, jestli to je dotaz, anebo konstatování, zajímavé na celé té situaci je, že všechno, jak nemám rád prezidenta Klause a jeho tvrzení, že trh vyřeší vše, tak mám v tomto případě nucen, jsem nucen mu dát zapravdu, protože celá ta, celej ten problém v Evropě vzniknul v 90. letech, kdy prostě se bralo na základě něčeho, dokud bylo z čeho krást a brát, nikdo necítil potřebu, která vznikala předtím při té, dalo by se říct, konkurenci, která byla mezi Východem a Západem. Ta konkurence padla, tak proč by se starali o to, jestli někdo utrácí, nebo si žije nad poměry. Proč? To tady už dneska zaznělo. Proč? Vždyť není problém si natisknout další miliardy. Proč? Vždyť vůbec nic se neporovnává, nic není ve vzájemném kontrastu. No, tak tam je zakopanej pes. A to platí dodneška, proč by to někdo dělal. Až když to padne na hubu, no, tak se všichni divěj, včetně vás tady.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak a máte, protože naším dnešním hostem je prezident Hospodářské komory, máte na něj nějaký dotaz, chtěl byste se ho na něco zeptat?
telefonující
--------------------
Proč se tomu celá Evropa brání dosud, když už se poznalo, že to je špatný. Brání se řešení, to je můj dotaz, proč? Děkuju.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Děkujeme.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
My už jsem zmínili společně dnes večer, že Evropa se opravdu, divák má pravdu, Evropa se dlouhodobě brání své transformaci a brání se svému řešení. Pán má také pravdu v tom, že dlouhá léta víme, že Evropa, jako Evropa ne jednotlivé státy, ale Evropa jako taková žije na dluh, nemá pozitivní hospodářský výsledek a to samozřejmě se někde muselo projevit. To se projevilo právě i těmi jednotlivými etapami malých krizí, velkých krizí a teď krize vlastní Evropy nejen dílčích států, ale Evropy a Evropa se samozřejmě brání a já bych řekl, že jediné řešení je změnit částečně i možnost, aby naši poslanci, kteří jsou z jednotlivých členských zemí posíláni do Evropy měli právě tu politickou odpovědnost a ne že musí být jenom ti, kteří musí poslouchat své komisaře a musí jenom zvednout svůj hlas pro nebo proti nebo se zdržet hlasování při nějakém zákoně, protože jsou všichni daleko od svých domovů a nejenom Češi, ale samozřejmě jsou to Němci, Francouzi, atd., a právě proto, že ten politický systém v Evropě si myslím, že v tomto případě, je nutné potřeba, co nejrychleji změnit.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Vy jste tam mluvil, o tom, že je důležité nějakým způsobem podporovat ten růst, nicméně když se podíváme na nedávno zveřejněné nebo v médiích popsané doporučení NERVu, které radí, co v případech, že ten růst nebude vůbec třeba 3, vůbec 2, dokonce bude záporný, tam se mluví o zmrazování důchodů, mluví se o tom, že by se dokonce vysoké školy, respektive studium na vysokých školách mělo zmenšit nebo srazit o jeden semestr atd.. Přijde vám tohleto jako vůbec schůdné, jako dobrá opatření?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
NERV přišel se svými 41 body, dokonce v některých říká, že by měly být uplatněny, pokud schodek začne být za hranicí 2 %. Já za sebe nemohu v některých bodech s NERVem souhlasit. Nemůžu souhlasit s tím, že když je mi špatně, tak zvýším daně, zvýším daně OSVČ, zvýším daně z nemovitostí, chci zvýšit základ DPH, což není zrovna u DPH takový problém, protože jednotnou daní z přidaného hodnoty podnikatelé v čele s Hospodářskou komorou chtějí prosazovat od roku 1999. Nemůžu souhlasit třeba například s tím, že tam je napsáno, že propustíme téměř na desítky možná na stovky policistů, protože v době, kdy té Evropě není dobře a teď se bavíme furt o Evropě, ale i ČR, tak můžou nastat nepokoje, to znamená naopak bychom potřebovali každého policistu. O jednom semestru navíc můžeme všichni polemizovat, jestli je to dobrý nebo špatný krok, o tom, že zmrazí důchody, to je samozřejmě rozhodnutí vždy vlády, protože, když se dostanu do těžkých potíží, no tak samozřejmě zamrazím zejména mandatorní výdaje, to je každému jasné.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Takže spíš s tím nesouhlasíte.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Ty některá opatření úplně řekl bych, že některá jsou dobrá, ale některá samozřejmě mě připadá, že úplně nevychází z toho reálného běžného života, a co tam vůbec nevidím a to opět musím zdůraznit je, že není možné, abychom si úplně všechno utáhli, jako ta ekonomika dál musí dýchat, musí mít nějaký startovací manévr, musí mít vzletovou dráhu, musí taky někdo dotankovat to letadlo, když vzlétne a letí daleko, čili tam ta, opět to prorůstové, co bych já si představoval, že právě NERV navrhne panu premiérovi a vládě ČR, jsem tam malinko postrádal.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrá, pojďme na další otázku. Honza, zvyšovat daně a propouštět, to jsou jednoduchá řešení, přijdou někdy zákonodárci s řešeními, která by opravdu šetřila peníze, zrušení prolobbovaných daňových výjimek, zveřejňování hospodaření politických stran, zastropování platu ve státní správě?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Děkuju, pane Honzo, je to velmi zajímavá otázka, zvyšovat daně? Zvyšovat daně je samozřejmě věc, která, já už jsem to tady zmínil, že se nedomnívám, že by se mělo bezhlavě zvýšit daň, protože když jí bezhlavě zvýším a nepropočtu si, co je na druhé straně, co mě čeká, když tu daň zvýším, jestli náhodou také přesně tak, jak jsme to udělali např. se spotřební daní na pohonné hmoty, tak kamionisti všichni čerpají za hranicemi ČR a ta spotřební daň zvýšená nám bohužel, omlouvám se, tak bohužel nám nebyla k ničemu. Takže to je přesně ono, já se musím podívat, jestli ty daně budou proto, aby na jedné straně víme, že ten stát musí z něčeho žít, to je bez debat. Je potřeba aby ten stát měl například na důchody pro naše důchodce, ale je potřeba, aby se věděli, jestli ty podnikatelé budou mít dostatek síly toto ustát, aby mohli dále zaměstnávat lidi, protože my si právě furt nechceme připustit, že základním stavebním kamenem všech států na celém světě je podnikání, jsou podnikatelé, kteří odevzdávají daně, zaměstnávají atd., a ještě tady bylo to dole a to je samozřejmě propouštění, o kterém jsme mluvili na začátku, pokud přijde ta vlna, nedobrá vlna, eventuálně další krize, tak samozřejmě já si myslím, že podnikatelé a už dnes to vidíme i z toho našeho průzkumu se budou snažit, za každou cenu ty lidi udržet, diskuze je s panem ministrem Drábkem, s panem předsedou vlády, je i se Svazem průmyslu, Konfederací zaměstnavatelských svazů, prosazujeme kurz arbeit, to znamená, a vláda na to slyší, stejně jako jsme to udělali v roce 2009, že podržíme ty lidi za každou cenu, protože to bylo naše obrovské vítězství a obrovská výhoda při tom startu na konci nebo na konci té krize jsme měli opravdu velkou rychlou trajektorii nahoru nabídnout náš průmysl.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak divák se tam také dotýkal korupce v té své otázce, na to navazuje další otázka, Kasal se ptá: " V soukromém sektoru se korupce s dopadem na celou společnost téměř nevyskytuje, ale kde hospodaří stát, tam je korupce a plýtvání permanentní. Úplné opodstatnění korupce a plýtvání se u nás dá dosáhnout jen redukcí státního sektoru na minimum." Souhlasíte?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Já bych ještě, pane Kasale, jenom doplnil, do konce jsme byli svědky korupce ve velkých korporacích, kde samozřejmě i tam ta korupce se občas vyskytuje, ale jinak děkuji, za tu druhou část vaší otázky, to je to, co si myslíme všichni, my rozumní samozřejmě potřebovali bychom zredukovat stát a potřebovali bychom, aby samozřejmě státní aparát byl co nejmenší, tím pádem samozřejmě se zredukuje i to, komu, kde, co a ta korupce by se samozřejmě zmenšila, čili já souhlasím s tou redukcí.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Na kolik podle vás ta korupce je v tuhletu chvíli brzdou současné ekonomiky, když se nebudeme bavit o těch problémech, které jaksi vyplývají z té situace v Evropě, ale na kolik opravdu u nás ta korupce je problém a na kolik řekněme třeba je to problém jenom mediální?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Já si myslím, že s tím, jak jí dneska známe, tak si myslím, že není tak veliká, jak se bohužel my Češi snažíme se to medializovat a někteří si na tom snaží dělat své body. Já se nedomnívám, že ta korupce je větší než ve Spojených státech, nedomnívám se, ani že je větší než ve Francii, to, že je, to určitě a právě proto pan Kasal říká správně, to je i můj názor, že prostě čím méně budu přerozdělovat, tím je menší možnost někoho nějakým způsobem ovlivnit.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak pojďme dál na trošku jiné téma nebo na jiný soubor témat. Hana se ptá: "Ráda bych se vás jako pražského politika ODS zeptala na téměř jednu miliardu veřejných peněz, kterou vaše strana utopila v anonymní firmě Key Investment. Jakou jste z toho vyvodil odpovědnost, kdo byl potrestán? Nikdo, však on to občan z vyššího DPH zaplatí." Tak tady asi na úvod musím říct, že vy jste členem ODS, zároveň musíme říct, že jste byl zastupitelem na Praze 13, jste zastupitelem na Praze 13 a byl jste i zastupitelem v Praze, hlavního města Prahy, tam už nejste, byl jste.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Byl jsem.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Byl jste, to jsem řekl, takže na Praze 13 tam Key Investment svoji roli hrál, jak to vidíte vy?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
My jsme jako Praha 13, děkuju za tuhle otázku, protože já si myslím, že je málo příležitostí se o ní pobavit takto veřejně, napsalo se o tom hodně a já jsem rád, že můžu takto v přímém přenosu něco říci. Praha 13 po dohodě zastupitelstva půjčila peníze této firmě a Praha 13 obdržela zpět své peníze, drobně po termínu, ale i s úroky, které byly splaceny i z toho, že termín nebyl dodržen.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak ale jako jediná.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Jako Praha 13 má své peníze zpět.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Praha 13 jako jediná, ale zbytek.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
My se chováme zodpovědně, takže jestli se ptáte na Prahu 6.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Jinak to je stejná politická strana, to znamená, ODS, která rozhodla na těchto a dalších městských částech stejně ty peníze nedostala.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Já tomu rozumím, ale na druhou stranu, se mě nemůžete ptát na to, co udělala jednotlivá Praha, protože tam je rozhodnutí zastupitelstev, já jsme ty smlouvy neviděl, neznám je vůbec a nevím, jak to opravdu přesně je, protože, jestli mé informace jsou správné, tak na obou dvou Prahách ještě není výplatní termín na pořadu dne, čili pokud byste chtěli abych odpověděl za Prahu 6 a za Prahu, tuším 10, tak já nemůžu odpovědět, protože je to pro mě zvláštní, to je jako kdybychom zaťukali u sousedů a já bych se ptal.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Já myslím ale, že tu otázku chápete, protože vy jste členem ODS a další věc, která je v zásadě jaksi klíčem celého toho, proč vůbec jaksi politici, vy v čele, jste ty peníze dali takhle v šanc, to, že vy jste měli štěstí a ty peníze jste získali zpátky.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Nesouhlasím, promiňte, ale to není štěstí. Politici zaprvé řadu let, já si myslím, že je nutné, aby se zaprvé zpřísnila regulace nad tím, jak s penězi zacházet. Zadruhé samozřejmě státní rozpočet, pokud na jednotlivé města a obce chce dát nějakou další práci, tak bohužel nedává k tomu dostatečný finanční obnos a města a obce, to není jenom Praha 13, ale města a obce se snaží, pokud mají nějaké přebytkové peníze, tak alespoň někam je dát do banky nebo v tomto případě do Key Investmens, je to běžný standardní postup, protože města a obce nemohou podnikat, např. jako ve Spojených státech, tam mohou podnikat a je tam přesný regulativ, jakým způsobem a bohužel my nedostáváme peníze, čili my se snažíme, aby ty peníze se nějakým způsobem zhodnotily a zajistit ty peníze tak, aby se mi alespoň v malém případě vrátily, abych já mohl například uřídit nebo postavit hřiště, pro děti, nebo i dát výplatu zaměstnancům, protože například jenom na Praze 13, my musíme každý rok mimo příspěvek státu zapojit do svého rozpočtu několik desítek milionů, abysme uživili státní aparát, který bohužel létami, nebo za léta se zvětšil.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak a mají úředníci a mají městské části podnikat, mají, nebo podnikat, mají jaksi investovat peníze, nemají oni ty peníze jenom spravovat? Představte si, že ty peníze by se nevrátily, jak byste to potom zodpovídal těm voličům, a myslíte si, že v tu chvíli byste vy za to byl zodpovědný, takže byste třeba vy měl ty peníze zaplatit z vlastního nebo ti, kdo o tom rozhodli?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Já se domnívám, že to je strašně důležitá otázka vůbec i pro vládu ČR do budoucna, i pro ministerstvo financí, z toho jednoho prostého důvodu. Zejména menší obce a menší města do budoucna budou mít obrovský velký problém se svými rozpočty, ty rozpočty jsou naplňovány různými prodeji majetku, atd., aby vůbec se zaplatila státní správa, proto se vracím obloukem k tomu, co říkal předtím, tuším pan kasal, nebo teď už si nepamatuji, který říkal, musíme zredukovat i tu státní správu. My si musíme podívat opravdu dnes, po několika desítkách letech od revoluce, co opravdu stát má vykonávat, jestli ta služba, kterou dneska někdo dělá, jestli jí opravdu někdo chce a jestli toho daného muže, či ženu já tam potřebuji. Na druhou stranu k vaší otázce, ano, pokud by tyto peníze nebyly vráceny, tak my bysme samozřejmě za to všichni, tak jak jsme pro to zvedli ruku, jako zastupitelé, nesli za to odpovědnost. To je zcela jasné, to je stejné, jako já ve firmě, prostě když udělám nějaký obchod a nemůžu bance splatit peníze, tak banka chce ode mne, abych já se za to bance zodpovídal.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Zodpovědnost dneska u těch politiků není stoprocentní, to znamená, že politik nemusí platit za chybná rozhodnutí, pokud je učiní.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
To já samozřejmě tomu rozumím, ale vidíme, že se i blýská na lepší časy, že možná i ta politika začíná dostávat jinou dimenzi, že možná i ti politici či začínají uvědomovat i ti vrcholoví, že prostě když se udělá přestupek, že opravdu za to vyvodit nejen politickou odpovědnost.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak pojďme dál, chat Tor se ptá: "Proč necháme volně dovážet asijské zboží, nekvalitní a často vyrobené pomocí dětské práce, a zároveň necháváme zkrachovat české podniky, které musí dodržovat mraky kvót a limitů. Pomohlo by zavedení cel a limitů dovozů k obnovení domácích producentů?"
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Moc děkuju. Opravdu moc děkuju, tohle je jedna z velkých diskuzí, kterou jsem právě vedl v Bruselu a nejenom na české vládě, ale i s kolegy, protože mimo jiné toto slovosledu máme jako usnesení sněmu Hospodářské komory ČR z loňského roku. Je tam veliký problém v tom, že Evropa nechrání dostatečně svoje hranice při dovozu zboží. Za druhé není nastartován dobře i celníky, kteří zbyli v jednotlivých zemích, tak jsme tenkrát všichni se domnívali, že tito celníci budou dělat i například kontrolu zboží, které se dostane do, řekl bych regálů, promiňte mi ten výraz, ale regálů obchodů velkých řetězců. My si koupíme věc, kde víme, že například, ať jsou to dětské věci nebo ať je to textil, nebo ať je to cokoli jiného, právě z Asie, tak víme, že to má mít, na internetu nebo někde jsme si zjistili, že to má mít certifikáty a já tu věc vezmu, to zboží a tam si přečtu, že všechny značky jsou tam otištěné, a když potom zjistíte, že to zboží vůbec neprošlo kontrolou v Evropě, tak právě to je to, co je tady napsáno, že vlastně na jednou my přijímáme do obchodů zboží, které nemá certifikát, neprošlo kontrolou a na druhé straně prostě já samozřejmě, nejen české ruce, ale vůbec evropské ruce nemusím zapojit a tím jim nedávám práci,
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
A co s tím? Můžeme jako ČR něco pro to udělat?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Ano, my jsme jako Hospodářská komora požádali, a teď se omlouvám, že přesně nevím to jméno, pana eurokomisaře.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Klepali jste na ty jedny dveře, kde vám řekli: "Musíte zaklepat vedle, protože to má na starosti někdo jiný." Jak jste říkal v úvodu.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Toto je jedna z věcí, kde tedy pan komisař tuto naší žádost přijal, takže my jsme, protože ten problém totiž nemají jenom Češi, oni ho mají naštěstí i Němci, a mají ho i kolegové z Francie.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
To je špatný, když ten problém mají všichni a nikdo s ním nic nedělá, a vy musíte klepat na dveře.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Ano, my jsme museli klepat na dveře, protože ten problém je samozřejmě na jednu stranu velmi lehce řešitelný, protože jenom zadám úkoly a ty úkoly se podle mého dají velmi jednoduše odstranit, ale já ten úkol musím zadat a pak ho musím samozřejmě kontrolovat, a to je právě možná ten zakopaný pes.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Pojďme se podívat na stejnou otázku trošku z toho opačného úlohu, chat, Jakub, dobrý večer. Proč firmy podnikají nákladný přesun výroby do Asie? Je důvodem pouze levná pracovní síla nebo je příčinou spíš vysoká míra přerozdělování a zdanění v EU, přebujelý stát, agresivní odbory a sociální zákony svazující trh práce?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Ono je to všechno dohromady, samozřejmě firmy zejména výrobní, tak jsou za levným výrobkem a možná bychom to mohli navázat na tu předešlou otázku. Přesně je to o tom, že kdybychom i ten vlastní trh a možná chránili v Evropě, to znamená, že by se mi sem nedostalo zboží, které nemá certifikát, tím pádem je strašně levné, protože nikdo ty zkoušky nemusel dělat, a ochránili bychom, nebo snažili bychom se ten trh ochránit stejně, jako se snaží velmi tvrdým způsobem ochránit automobilový průmysl v Evropě, své konkurenty právě z Asie, který nemají crash testy atd., tak bychom zjistili, že to zboží nemůže být tak levné, a samozřejmě ale firmy podnikají přesuny výroby do Asie, protože opravdu je tam zaprvé levná pracovní síla, je tam, není tam ta míra zadlužení, ale zejména je to bych řekl, o byrokracii a levné pracovní síle než úplně o tom trhu práce, trh práce bych řekl, že je to jedna z věcí, které Evropě už došla to je, že se snaží trh práce zjednodušit a třeba i novela zákona, která teďko prošla, prošla nedávno vládou a poslaneckou sněmovnou, tak si myslím, že je právě dobrá pro i krizi a ten trh práce je tím pádem pružnější.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Není to ale dobrá startovací pozice i pro české firmy. Právě v zahraničí, to znamená třeba Škodovka například, která tím, že vybudovala podniky v Asii, tak má lepší přístup na ty zahraniční trhy.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
No, ono tam je to řekl bych trošku posazeno jinak, protože přeprava některých věcí z Evropy, do těchto vzdálených destinací je samozřejmě velmi drahá. A je čím dál dražší díky zdražování ropy a pojištění atd., kdežto, když opravdu vyrábíte ve velkém a umísťujete ten svůj výrobek na ten daný trh, tak samozřejmě je velmi dobré si to v té lokalitě začít vyrábět. Čína má ještě, co se týče například ale vozidel, tak samozřejmě si pamatujeme rozhodnutí vlády Čínské lidové demokratické republiky, že říká, pokud chcete u nás vyrábět, ale musíte mít u nás firmu, a teď nechci říkat přesně ty procenta, ale musíte ke všemu nám z té firmy dát určité procento, tuším, že dokonce je to 49 nebo 51 %. Všichni světoví výrobci na tento krok šli, protože samozřejmě vědí, že ten trh Čína a další přidružené země okolo je tak veliký, že se jim to vyplatí.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Já jsme se ptal z toho důvodu, jestli to pak nemůže být vlastně pomoc i pro Evropu, vlastně tím, že dostane.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Ale já bych na toto navázal v tom, že naši podnikatelé a naši lidé a vůbec i export, tak je velmi pružný a ukázal to i ten rok 2008/2009, kdy jsme vlastně v její polovině s ministerstvem průmyslu a se Svazem průmyslu připravili novou exportní mapu a ty podnikatele jsme nasměrovali rychle z Evropy a oni tam šly a byla to jejich velká záchrana, bohužel potom, když se všechno vyjasnilo a modré nebe opět začalo svítit, tak samozřejmě je lepší cestovat do Německa, než například do Afriky nebo někam do Asie.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak pojďme na další poslední tři otázky, pojďme rychleji, na chatu Hydra se ptá: "Potřebuje ekonomika EU imigranty, ekonomické přínosy jsou hlavně u cizinců z Afriky a Blízkého východu nevalné, sociální výdaje vysoké a rizika ještě větší, jak vidíme ze včerejšího masakru v Belgii, kde pachatel byl marocký migrant?"
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
Já se nemohu úplně vyjádřit k tomu samozřejmě, že někteří lidé jsou zlí a někteří hodní a je jedno, jestli jsou bílí, černí nebo žlutí. Samozřejmě někdy jsou syčáci a to je říkám v každé kategorii, ale jestli potřebuje Evropa migranty? No, jde o to, v jaké oblasti. Ať je to samozřejmě my jsme dopustili jako Evropa odlívaní mozků, čili my se snažíme, aby některé kapacity přišly zpátky a samozřejmě už dnes například i v Čechách, jsme u některých technických nebo řekl bych jednodušších výrob závislí právě na mimo jiné dovozu pracovní síly z venčí.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak pojďme na další otázku na facebooku, David Scheinpflug, dobrý večer, můžete prosím stručně říct váš názor na věčné zdražování nákladů domácností, energie, plyn, voda, potraviny, atd., a na druhou stranu stagnaci mezd. Podnikatelé mají od státu k dispozici řadu výhod a přesto své zaměstnance propouštějí, proč?
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
No, to samozřejmě je, chápu asi pana Scheinpfluga, omluvám se, já jsme to špatně přečetl, já špatně vidím odtud. Je to samozřejmě, já začnu od toho konce, podnikatelé nemají řadu výhod, podnikatelé musí platit náklady, musí platit daně, musí sehnat práci a samozřejmě výhody v tuto chvíli si nedovedu já za sebe představit jakou mám výhodu, pokud já mám říci, že zdražování nákladů domácností, to jsou bohužel zdražování nákladů nejenom domácností, ale zdražování nákladů základních potřeb, jak pro domácnosti, tak pro podnikatele, všichni máme dražší elektřinu, všichni máme dražší plyn, všichni máme dražší vodu, ty vstupy se prostě zdražují, mohli bychom teď, protože nemáme už prý čas,k tak samozřejmě ty výstupy jsou dnes pro nás pro všechny velmi nepříjemné a samozřejmě je to i o tom, že prostě, když vám zdražíme vstupy, tak já samozřejmě musím někde to udělat tak, aby můj výrobek byl konkurence schopný, to znamená, že musím někde říci dobře, tady nepřidám nebo zde uberu, abych tu cenu zachoval. Vidíme to i dneska, co mimo jiné děje, u velkých řetězců se zvýšením DPH, která bude až od nového roku a před vánoci už některé mnohé řetězce tyto výrobky zdražují, čili chápu na jednu stranu, že je to velmi nepříjemné a na druhou stranu jsme na tom úplně stejně.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tam divák asi narážel také na to, že ty energie, voda, plyn atd., už jsou dneska na cenách západní Evropy, zatímco ty mzdy stále ještě ne.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
--------------------
To říkám, já chápu diváka, mzdy bych řekl, že úplně nezaostáváme, to když se podíváte na ti statistiku, tak mzdy velmi rostou a řekl bych, že procentuálně nám rostou, za posledních 8 let nám rostou mzdy rychleji než i v Německu a ve Francii.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Tak uvidíme, jak nám porostou do budoucna, vaše hodnocení, respektive, jak vás viděli dnes diváci, 53 % vám dalo negativní znaménko, 47 % vás schválí, vám dává kladné znaménko, díky, že jste byl s námi dnes večer.
