Výběr z monitoringu médií 15.4.2010

 

BYZNYS BUDOUCNOSTI

Ekonom | 15.4.2010 | rubrika: téma ekonomu | strana: 14 | autor: Matouš Lázňovský

ČISTÉ TECHNOLOGIE

Navzdory krizi svět ve velkém utrácí v jednom oboru. Firmy sázejí na »cleantech«, tedy čisté a šetrné technologie. Česko zůstává pozadu.

Příjemná překvapení k podnikání patří. Přesto však asi málokdo byl překvapen tak příjemně, jako Martin Suchánek. Společnost Biopreparáty, kterou v 90. letech zakládal, nedostala do vínku o mnoho víc než nadějný nápad na využití drobného plísňového parazita na ochranu rostlin. Když se pak po dlouhých letech obchod rozběhl, vložila mu Evropská unie do rukou nečekaný trumf.

Přijala nařízení na postupné omezování tradičních chemických pesticidů během dalších let. Ty toxičtější mají být navíc nahrazovány méně nebezpečnými přípravky.

To všechno výrobky založené na řasovce pythium splňují. Účinně zabíjí poměrně širokou škálu škůdců napadajících řadu hospodářských plodin. Vyskytuje se v přírodě, takže nehrozí ani ekologický konflikt. A jak už to u parazitů bývá, hostitelé, tedy škůdci, si proti ní jen těžko vyvinou odolnost.

Navíc není, zdá se, nijak škodlivá ani pro člověka, a to už má za sebou téměř dvacet let zkoušek. Dokonce se používá jako kosmetický přípravek pro léčbu například plísní na nohou.

A konečně, s jinými pesticidy je konkurenceschopná i ekonomicky.

Od elektráren po houbu »Chytrá houba«, jak firma Biopreparáty svůj produkt představuje, je jedním z výrobků, které využívají sílícího příklonu k »čistým technologiím«, označovaným souhrnně anglickým výrazem cleantech.

Bouřlivý rozvoj oboru na samém počátku 21. století souvisel jednak s otázkou klimatických změn a také rizikem nedostatku klíčových hospodářských surovin.

Pojem zahrnuje širokou škálu produktů a služeb od technologií úspory energie, přes odpadovou technologii až třeba právě po šetrné zemědělské přípravky. Největší revoluci by ovšem mohly představovat nové »čisté« zdroje energie, které by mohly znamenat radikální změnu základů průmyslové civilizace. V posledních letech se také zvyšuje objem investic do jiných typů dopravy.

Řada technologií z kategorie »cleantech« je starší než název, který se vžil v posledním desetiletí, například vodních elektrárny.

Jejich společným jmenovatelem by ale měl být ohled na životní prostředí a šetrné nakládání se zdroji. I proto výrobní provoz firmy Biopreparáty stojí v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. »Čistý« nemá být jen produkt, ale také výroba.

Pro ekonomiku toto odvětví jako první objevil rizikový kapitál. Zatímco v roce 2001 dosahovaly soukromé investice do čistých technologií přibližně půl miliardy dolarů, v roce 2008 už to bylo 8,5 miliardy, tvrdí aktuální studie firem Cleantech Group a Deloitte.

Finanční krize objem rizikového kapitálu výrazně snížila, přesto v roce 2009 vložili draví soukromí investoři do »čistých« technologií 27 procent světového rizikového kapitálu, tedy šest miliard dolarů. Více než do biotechnologií, medicínského výzkumu či vývoje softwaru.

Uvědomělí giganti Velkými investory jsou navíc společnosti se zkušenostmi z technologických oborů, například podnikatelé a firmy ze Silicon Valley. Do »čistých« firem dává peníze Intel i Google.

Přidaly se i podstatně konzervativnější velké mezinárodní koncerny, pro které byla ještě na začátku tisíciletí investice do čistých technologií příliš riskantní. Například Bosch dnes investuje celých 40 procent výdajů na výzkum do alternativních zdrojů energie.

Nebo GE, který se »zakoupil« do oboru větrné energetiky až po roce 2000. A od roku 2002 obrat této divize stoupl z jedné miliardy dolarů na šest miliard v loňském roce.

Zásadní roli v investicích do čistých technologií ale zatím hrají státy. Nejde jenom o legislativu, která může pomoci jako v případě »chytré houby«, ale také o přímou podporu či investice do výzkumu a vývoje.

Týká se to především energetiky. V posledních pěti letech stouply investice do tohoto odvětví ve všech státech G20 nejméně o 50 procent a celkem dosahují výše asi 130 miliard dolarů ročně. Čísla uvedla studie neziskové organizace Pew Charitable Trust založená na údajích agentury Bloomberg, jež sleduje rozvoj těchto technologií.

Navíc se v podpůrných balíčcích z celého světa skrývá 184 miliard dolarů určených na podporu tohoto odvětví. V souvislosti s tím se dá očekávat další nárůst podílu obnovitelných zdrojů na světové produkci elektřiny, který v roce 2009 činil přibližně sedm procent z celosvětové výroby.

Největším investorem se v roce 2009 poprvé stala Čína s více než 34 miliardami dolarů investovanými do obnovitelných energií. Druhé USA jsou pozadu o zhruba šestnáct miliard dolarů, píše se ve studii Pew Charitable Trust a agentury Bloomberg.

Díra ve středu Evropy Česká republika však, navzdory optimistickému příkladu na začátku, v této oblasti poněkud zaspala.

»Myslím, že takové údaje nikdo nesleduje,« odpovídá mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Milan Mostýn na otázku, jak to vypadá s investicemi do čistých technologií v tuzemsku. Podobného stanoviska se Ekonomu dostalo také od odpovědných ministerstev, tedy průmyslu a obchodu a životního prostředí. »Průmyslové ukazatele se u nás sledují oborově,« říká Zbyněk Peška z MPO. Nápad zaměřit se průřezově na čisté technologie je ale prý »dobrou inspirací do budoucna«.

»Česku chybí, a to nejen co se týče čistých technologií, rozumná hospodářská strategie,« říká Karel Šperlink z České společnosti pro nové materiály a technologie.

Češi podle něho vynikají především v zavedenějších odvětvích, jako je například hydroenergetika či zpracování odpadních vod, anebo v jaderných technologiích.

...