Výběr z monitoringu médií 16.1.2012

undefined

narozeniny
Euro | 16.1.2012 | Rubrika: Light | Strana: 65 |

21. ledna  Martin Jahn (42)
prezident: Sdružení automobilového průmyslu; člen představenstva: Svaz průmyslu a dopravy; vedoucí mezinárodních fleetových prodejů: Volkswagen; člen dozorčí rady: Škoda Auto

 

 

 

 Získat potřebnou pracovní rekvalifikaci by mělo být snadnější
byznys.ihned.cz | 13.1.2012 | Rubrika: byznys.ihned.cz | Strana: 0 | autor: Hana Kejhová

 Díky projektu Národní soustava povolání bude jasnější, jaké profese jsou na trhu opravdu třeba a kdy má rekvalifikace smysl. Zároveň už je možné novou kvalifikaci získat postupně skládáním menších zkoušek, zejména v oblasti řemesel a služeb.

Na pracovním trhu je nedostatek řemeslníků a technických profesí. Je to segment, kde mají lidé největší šanci najít novou práci. K tomu  se ale potřebují rekvalifikovat. Nabytí zcela nové kvalifikace podporují programy financované z fondů Evropské unie.

Potřebné informace najdete v databázi, která je průběžně aktualizovaná díky projektu Národní soustava povolání (NSP) a ni navazující Národní soustavu kvalifikací (MSK).

NSP je databáze informací o potřebách trhu práce. Nalezete v ní vše, co potřebujete vědět o povoláních v Česku. Jejich pracovní náplň, požadovanou  kvalifikaci, kompetence, potřebné odborné dovednosti a údaje o mzdovém ohodnocení a také volných místech. Národní soustava kvalifikací přináší důležité informace o kvalifikačních požadavcích, které se  promítnou do všech úrovní vzdělávání.

“Přínosem projektu je nejen  rozvoj lidských zdrojů v Česku, ale i aktivní ovlivňování vazeb mezi světem práce a vzdělavatelskou sférou prostřednictvím širšího zapojení všech klíčových partnerů,“ říká Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí.

V současné době se v rámci NSP pracuje na schválení tzv. sektorových dohod, což jsou “gentlemanské“ dohody mezi zaměstnavateli, veřejnou správou a  důležitými hráči na trhu práce, které odhalují nedostatky na pracovním trhu a navrhují, jak řešit problém. Jako první se projednávaly sektorové dohody pro oblasti fitness, bezpečnosti a ochrany osob a majetku a bezpečnosti práce. Další na pořadu jsou sektorové dohody v oborech potravinářství a krmivářství, sklo, keramika a zpracování minerálů, strojírenství či doprava.
Přesné informace o profesích, které mají skutečně šanci na uplatnění

Nyní je ustaveno 29 sektorových rad, které sdružují významné zástupce zaměstnavatelů, profesních organizací, vzdělavatelů a odborníky na lidské zdroje a aktéry na trhu práce v daném sektoru či odvětví. Tyto rady pokrývají kompletně celou oblast činností trhu práce v Česku a na jejich práci se podílí více než 1 000 odborníků. Díky zapojení do činnosti sektorových rad mají zaměstnavatelé zásadní možnost dlouhodobě ovlivňovat strukturu lidských zdrojů, a získat ve svém odvětví  kvalifikované pracovníky. Vzdělavatelé i veřejnost pak získávají přesné informace o profesích skutečně uplatnitelných na trhu práce.

Nejpřesnější informace o potřebách trhu práce mají zaměstnavatelé, a proto jsou hlavním partnerem projektu. “Požadavky zaměstnavatelů a jejich organizací nejpřesněji vystihují potřeby trhu práce, proto společně s ministerstvem práce a sociálních věcí hledají východiska k řešení složité situace,“ vysvětluje Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR.

V rámci Národní soustavy kvalifikací už složilo potřebné reklvalifikační zkoušky 15 tisíc lidí - nejvíce pak v oborech strážný, kominík a kuchař-číšník.

Dosud se podařilo vytvořit také kvalifikační standardy pro dalších 250 dílčích kvalifikací, kdy lze kvalifikaci získat postupně skládáním “menších“ zkoušek, zejména v oblasti řemesel a služeb, od chovatele včel přes úklidového pracovníka až po fotoreportéra.

Do roku 2015, kdy realizace této veřejné zakázky skončí, by mělo být v rámci Národní soustavy kvalifikací vytvořeno celkem 1100 kvalifikací, včetně vyšších úrovní, například v oboru finančnictví či technických profesích.

 

 

 

 

Kdo má šéfa hajzla, musí změnit místo. Radilo se u Jílkové
parlamentnilisty.cz | 13.1.2012 | Rubrika: Zprávy | Strana: 0 | autor: par

 Od ledna platí upravený zákoník práce. Zaměstnanec tak například může být nově vyhozen i v prvních třech týdnech nemocenské, pokud v jejím průběhu odjel na dovolenou nebo pracuje jinde. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek se změn zastává, postihují totiž prý ty "šmejdy", kteří zaměstnavatele jen využívají. Poctivým zaměstnancům, co mají jako šéfa "hajzla", radí: najděte si jinou práci.

Ve čtvrtečním pořadu Máte slovo našel ministr Drábek podporu, a to od viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara a zejména od předsedy Strany soukromníků ČR Rostislava Senjuka. V názorové opozici byl přirozeně Vít Samek z ČMKOS. A za veřejnost přišli do studia České televize diskutovat referentka ve sklárně Renata Langerová a dlouholetý řidič autobusu Vladimír Bašek.

Hned zpočátku pořadu se Drábek snažil uklidnit paniku, která mohla vzniknout kvůli nedostatečně vysvětleným změnám. “Ta změna ohledně rozvázání pracovního poměru se týká prvních tří týdnů nemocenské, které platí zaměstnavatel. Protože přeci, když si něco platím, musím mít možnost to i kontrolovat.

Odbory, hájíte šmejdy a hajzly
Opatření je podle něj zaměřeno primárně na nepoctivé zaměstnance, kteří své zaměstnavatele jen využívají. “Pan ministr udělal velký kus práce,“ pochválil Drábka soukromník Senjuk, podle nějž ministerstvo vypustilo první vlaštovku ve směru k vymanění se od běžné socialistické praxe, která u nás byla poslední desetiletí možná.

I zaměstnavatelé podle Stanjuka chtějí, aby se jejich zaměstnanci měli dobře. Nechtějí ale podporovat podvodníky a příživníky. “Tyhle spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci rozdmýcháváte vy, odbory,“ obořil se na Samka. “Tím, že spojujete ty šmejdy a hajzly s obyčejnými poctivými lidmi.“

Špicar: Dokazování prohřešku bude těžké
Průmyslník Špicar mírnil ostré výroky. “Ty sankce skutečně nebyly dostatečné,“ kývl. “Teď jde jen o zpřísnění pravidel, které mají potrestat ty, kteří si to zaslouží. Zaměstnavatel by měl mít tuto možnost.“ Důležité podle něj ovšem je zdůraznit, že se výpověď týká pouze lidí, kteří se dopustí hrubého porušení pravidel. “Jsou to třeba případy - a i takové znám - kdy zaměstnanec v době své nemocenské jede na dovolenou.“

Přiznal ovšem, že samotný proces dokazování toho, že se zaměstnanec dopustil hrubého porušení pravidel, bude složitý. “Mluvíme o svědcích, různých potřebných institucích a podobně. To bude poměrně složité, že někteří zaměstnavatelé do toho ani nepůjdou,“ domnívá se Špicar.

Když vás úředník pošle do háje, napište ministrovi a on ho vyhodí
Zákony a přísná pravidla platí podle Drábka pro všechny. Tedy i pro státní úředníky, kteří mají na dodržování zákonů dohlížet. Řidič autobusu Bašek si stěžoval, že ho na inspektorátu odbyli, když si přišel stěžovat na vykořisťování svého minulého zaměstnavatele.

“Že by inspektorát neměl páky na to řešit to, je nesmysl,“ ohradil se ministr. “Řekněte mi, s kým jste tam mluvil, předejte mi ty podklady a budeme to řešit.“ Pracovníka, který řidiče odbyl, prý ministr nemá problém vyhodit, když neplní řádně své povinnosti. Na řidičův argument, že to už “pustil z hlavy“, se ministr rozčílil.

Nemůžeme všechno přejít a pak nadávat v televizi, že jsou to hajzlové
“Hodil za hlavu? To ne! Všichni se musíme snažit, aby se dodržovaly zákony. Jestliže vám na inspektorátu řeknou, že je nesmysl řešit nedodržování zákoníku práce, pošlete to ministrovi a já to nechám prošetřit. Ale přece nemůžeme složit ruce do klína a říct, že všichni tu jsou hajzlové, že to hodíme za hlavu a budeme nadávat v televizi.“

Podle pracovnice sklárny Langerové si lidé stěžovat nebudou, protože se bojí o práci. “Takže budeme nadávat, že jsou to hajzlové a nic?“ reagoval Drábek. “Přeci ten podnět na inspektorát může být i anonymní. A i když to podáte se jménem, tak se to ten zaměstnavatel nedoví. Nemůžeme nechat tyhle lidi, aby jim to prošlo, aby tohle mohli dělat dalším zaměstnancům.“

Máte šéfa hajzla? Tak to máte smůlu, změňte práci
“Z téhle debaty to vypadá, jako že všichni zaměstnavatelé a půlka zaměstnanců jsou gauneři, to přeci není pravda,“ mírnil ministr ostré výroky. “Na obou stranách pole existují lidé, kteří nemají morální kredit,“ přitakal Senjuk.

Právě na tyhle lidi je změna v zákoně cílená. K tomu, aby se poctivý zaměstnavatel mohl zbavit nepoctivého zaměstnance. A pokud je zaměstnavatel nepoctivý? Na to má Senjuk jednoduchou odpověď: “Pokud máte šéfa hajzla, no tak to máte smůlu. Změňte zaměstnání.“

 

 

Energie v prosinci 2011
euroskop.cz | 15.1.2012 | Rubrika: Energie | Strana: 0

Summit stanovil směry pro další vývoj energetické politiky EU, Komise vydala „cestovní mapu" pro energetiku do roku 2050

Summit stanovil směry pro další vývoj energetické politiky EU - Závěry Evropské rady, 9. prosince 2011, Brusel

Jednání o fiskální úmluvě sice podle očekávání zastiňovala většinu témat summitu, který se uskutečnil 8.-9. 12. 2011, včetně otázek dalšího rozšiřování EU (podpis přístupové smlouvy mezi EU a Chorvatskem či evaluace pokroků Srbska a Černé Hory, která by mohla vést k zahájení přístupových jednání v roce 2012). Přesto se na summitu objevily i jiné důležité otázky týkající se především energetické politiky.

Evropská rada ve svých závěrech stanovila směry pro další vývoj energetické politiky EU s důrazem na co nejrychlejší dobudování vnitřního trhu s energií a na rozvoj infrastruktury, který má zabránit izolaci některých regionů EU především od plynárenských a elektroenergetických sítí. K dalším prioritám má patřit zvyšování energetické účinnosti, soudržnost v rámci energetické dimenze vnějších vztahů EU a posilování jaderné bezpečnosti.

Pozadí
V únoru 2011 se uskutečnil první summit, který ER hodlala věnovat téměř výhradně otázkám energetické politiky (i když realita byla nakonec jiná, protože i v tomto případě již původně plánovaná témata zastínilo řešení ekonomických problémů). ER přesto v únoru 2011 stanovila směry pro dokončení vnitřního trhu s energií do roku 2014, priority týkající se zvyšování energetické účinnosti, rozvoje infrastruktury a větší důslednosti při sledování koherentního postupu ve vnějších vztazích v energetické oblasti (více v příspěvku „Původní cíle Evropské rady? Energetika a inovace").

Prosincový summit měl „pokrok" při naplňování stanovených priorit zhodnotit. Zástupci hlav členských států a vlád EU také posuzovali výsledky procesu prověřování bezpečnosti jaderných elektráren v EU, který Komise spustila pod vlivem havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima, k níž došlo v březnu 2011.

Klíčové body a stav projednávání
Pokud jde o prioritu dobudování vnitřního trhu s energií, summit zdůraznil především potřebu implementace platných právních předpisů. Do roku 2015 by dle závěrů summitu měly být všechny členské státy propojeny s existujícími plynárenskými a elektroenergetickými sítěmi. To si vyžádá i nezbytné investice do infrastruktury, summit proto podpořil brzké dosažení dohody o návrhu, který se týká energetické infrastruktury. V kontextu priorit, které se týkají rozvoje infrastrukturních sítí a propojení energetických trhů, závěry zdůrazňují především význam podpisu memoranda o porozumění, které se týká tzv. severojižního propojení, jenž by mělo zvýšit energetickou bezpečnost střední a východní Evropy především v oblasti plynu.

Zástupci hlav států a vlád se také shodli na podpoře dohody o existujícím návrhu, který se týká energetické účinnosti a podle kterého by mělo dojít do roku 2020 v EU ke zvýšení energetických úspor o 20 %.

Závěry summitu se vyjádřily i k listopadovým závěrům Rady, které se týkají posílení vnější dimenze energetické politiky EU. Summit zdůraznil především potřebu uvést dohody s klíčovými dodavateli a tranzitéry energetických surovin do souladu s právem EU, což je ovšem v řadě bodů problematické (viz problém ratifikace Smlouvy o Energetické chartě ze strany Ruska či problematika rozšiřování energetického acquis do zemí ve východním sousedství EU). Prioritou EU má být podle výsledků summitu také dosažení dohody o strategii vybudování nízkouhlíkové ekonomiky v EU do roku 2050.

Summit konstatoval, že došlo k pokroku při prověřování bezpečnosti jaderných elektráren v EU. Aby byla posílena důvěra v jadernou bezpečnost, hodlá Unie dále posilovat regulaci v této oblasti. Členské státy mají včas implementovat platné předpisy o jaderné bezpečnosti a nedávno přijatou legislativu týkající se bezpečného nakládání s použitým jaderným palivem a radioaktivním odpadem. Ambiciózním cílem je, aby se musely zátěžových testů bezpečnosti jaderných elektráren zúčastnit také všechny země v sousedství EU.

Předpokládaný další vývoj
Komise by měla předložit závěrečnou zprávu o zátěžových testech, jimž se musí podrobit i zařízení v ČR, do června 2012. Ve stejném období má být předložena také zpráva o opatřeních v oblasti jaderného zabezpečení v EU a v jejím sousedství, je tedy otázkou, jakým způsobem a s jakou úspěšností hodlá EU přimět sousední státy, aby se k testům připojily.

Je tak možné očekávat další propojení priorit v oblasti energetiky s nástroji vnější politiky EU (mohlo by se tak stát s využitím sousedské politiky), a to nejen v souvislosti s energetickou bezpečností, ale také s takovými otázkami, jako je jaderná bezpečnost. EU nadále hodlá této oblasti věnovat zvýšenou pozornost. ER se v té souvislosti vyjádřila také k otázce íránského jaderného programu. Summit proto vyzval Radu, aby co nejdříve přijala opatření k rozšíření stávajících sankcí, které EU uplatňuje vůči Íránu.

OdkazyZávěry Evropské rady, 9. prosince 2011, BruselZávěry Evropské rady, 4. února 2011, BruselNávrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES (KOM(2011) 658)Memorandum of Understanding on North-South Interconnections in Central-Eastern EuropeNávrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (KOM(2011) 370)Tisková zpráva: 3127. zasedání Rady Doprava, telekomunikace a energetika (Body týkající se energetiky), Brusel 24. listopadu 2011The Energy Charter Treaty and Related DocumentsSměrnice Rady 2011/70/EURATOM ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpademEuroskop: Původní cíle Evropské rady? Energetika a inovace

Komise vydala „cestovní mapu" pro energetiku do roku 2050
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Energetický plán do roku 2050 (KOM(2011) 885)

Komise 15. 12. 2011 přijala sdělení s názvem „Energetický plán do roku 2050". Jako hlavní priority energetické politiky EU do roku 2050 dokument zdůrazňuje snižování emisí skleníkových plynů, a to až o 80 %. Snaží se přitom najít odpověď na otázku, jak tento cíl zároveň skloubit se zajišťováním bezpečnosti energetických dodávek a zachováním konkurenceschopnosti v energetické oblasti.

Pozadí
Už v březnu 2011 Komise vydala sdělení týkající se přechodu EU směrem ke „konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomice" do roku 2050. Sdělení se týkalo snižování uhlíkových emisí ve všech odvětvích ekonomiky, nejen v oblasti výroby energie, ale také v dopravě, stavebnictví, průmyslu i zemědělství (více v příspěvku „Komise chce do roku 2050 „nízkouhlíkovou ekonomiku"). Energetický plán do roku 2050 má odpovědět na to, jak právě energetiku (nejen z hlediska její produkce, ale také transportu, spotřeby, skladování apod.) přizpůsobit těmto ambiciózním požadavkům nízkouhlíkové ekonomiky.

Klíčové body a stav projednávání
Podle představ Komise by do roku 2050 mělo být v EU dosaženo takového stavu, že nebudou produkovány při výrobě energie téměř žádné emise sloučenin uhlíku (snížení emisí o 80 %). Předložený dokument obsahuje nastínění několika scénářů, jak by mohl fungovat energetický systém bez emisí uhlíku a jaký by bylo nutné přijmout právně-politický rámec k zajištění takového systému, včetně zajištění stabilního podnikatelského prostředí pro investice soukromých subjektů. Scénáře kombinují různé hlavní způsoby, jimiž lze v současnosti snižovat uhlíkové emise, jako je posilování energetické účinnosti (tedy zajištění energetických úspor různými způsoby), přechod na obnovitelné zdroje energie, větší využívání jaderné energie, která není zdrojem emisí CO2, či sporná varianta zachycování a geologického ukládání CO2. Dokument má dokázat, že dekarbonizace v energetické oblasti je při současné úrovni dostupných technologií proveditelná, a to z technického i ekonomického hlediska.

Podle dokumentu mají být všechny prověřované scénáře různých kombinací dekarbonizačních technik levnější v porovnání se současným přístupem k produkci a využívání energie. Důraz je kladen hlavně na energetickou účinnost a zvýšení podílu OZE v energetickém mixu, přesto si členské státy dle sdělení mají uchovat určitou flexibilitu v oblasti energetického mixu, protože různé scénáře počítají s využíváním nejen OZE, ale také ropy, plynu, jaderné energie a uhlí a též se zajištěním většího propojení vnitřního trhu s energií.

Sdělení také požaduje zvýšení investic do energetické infrastruktury, protože je podle Komise potřeba nahradit stávající infrastrukturu starou několik desítek let tak, aby bylo možné v EU využívat moderních nástrojů typu přeshraničních propojení, inteligentních sítí a nízkoemisních technologií nejen pro produkci, ale také pro přenos či skladování energie.

Za tím účelem by mělo být co nejdříve rozhodnuto o investicích, které by měly být realizovány do roku 2030, aby se v budoucnosti předešlo ještě větším nákladům na obnovu stávající infrastruktury. Dokonalejší technologie by tak měly zajistit i pokles cen elektřiny, i když s takovým vývojem sdělení počítá až ve značně dlouhodobém horizontu 20 let; do té doby by naopak mělo stále docházet spíše k růstu cen elektřiny, do určité míry i v souvislosti s investicemi do dražších technologií. Komise si ale slibuje, že náklady budou vlastně investicemi do evropské ekonomiky, které mají zvýšit lokální zaměstnanost či snížit závislost EU na dovozu energií a energetických surovin.

Sdělení také navrhuje nahradit paralelní systémy dosahování úspor uhlíkových emisí v jednotlivých členských státech celoevropským přístupem. Centralizaci na úrovni EU obhajuje úsporami z rozsahu. Mělo by k nim přispět právě dobudování vnitřního trhu s energií do koce roku 2014, jak o něm hovoří i závěry prosincové Evropské rady.

Předpokládaný další vývoj
Podle komisaře pro energetiku Günthera Oettingera je takový energetický model dokonce nezbytný pro dlouhodobé zajištění bezpečnosti a udržitelnosti stávajícího energetického a ekonomického systému. EU by měla podle komisaře přijmout politická opatření pro zajištění „správných investic", potřebný právní rámec na to podle něho má.

V příštích letech lze proto očekávat další iniciativy v konkrétních oblastech energetické politiky, které mají přispět právě k budování nízkouhlíkové ekonomiky do roku 2050. Nové návrhy tedy mají přijít počínaje rokem 2012 v oblasti vnitřního trhu s energiemi, OZE či jaderné bezpečnosti (navzdory tomu, že řada států se ještě bude potýkat s implementací nové legislativy, která byla ve všech těchto oblastech přijata v posledních letech).

OdkazySdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Energetický plán do roku 2050 (KOM(2011) 885) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 (KOM(2011) 112)Závěry Evropské rady, 9. prosince 2011, BruselEvropská komise - Tisková zpráva: Energetický plán do roku 2050: Bezpečná, konkurenceschopná a nízkouhlíková energetika je možná (IP/11/1543)Euroskop: Komise chce do roku 2050 „nízkouhlíkovou ekonomiku