Výběr z monitoringu médií 16.11.2011
Česká ekonomika na prahu recese
ČT 24 | 15.11.2011 | 21:10 | Pořad: Ekonomika
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
A víc má Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, kterého vítám ve studiu, dobrý večer.
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost
--------------------
Dobrý večer.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Proč tak přece jenom trochu nečekané a prudké šlápnutí české ekonomiky na brzdu, co se nedaří, nenakupujeme dost, neutrácíme, nebo těch důvodů je víc?
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost
--------------------
Já bych, pane redaktore, neříkal, že nečekané. Já myslím, že jak trhy, tak analytikové to číslo poměrně přesně trefili, i my jsme očekávali růst někde kolem 1,5 %, což se potvrdilo. Navíc se jedná už o poměrně dlouhodobý trend, podíváte-li se na mezičtvrtletní srovnání, tak tam je jasně patrný, koreluje to i s poklesem průmyslové výroby, takže překvapení určitě ne. A k těm důvodům. Vy jste je zmínil, to znamená pokles poptávky po českém zboží na našich standardních odbytištích, především trzích Evropské unie a samozřejmě i domácí poptávky. Ta v tom hraje také velmi významnou roli.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Přece jenom ale ještě ve srovnání s řadou evropských zemí si vedeme relativně dobře. Co za tím stojí? Je to ten vždy skloňovaný export, za kterým stojí především tedy produkce automobilového průmyslu?
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost
--------------------
Já si myslím, že ano. V tuto chvíli nás stále táhne ještě export. Ale ta situace do budoucna, si myslím, nebude vyvíjet příliš pozitivně. Svaz průmyslu a dopravy očekává další zpomalení hospodářského růstu v posledním čtvrtletí i v prvním kvartále roku 2012. Stále ale to tahounem ekonomiky je, to máte pravdu. A podíváte-li se na ta čísla a rozklíčujete do těch jednotlivých segmentů, tak ano, stále nás táhne výroba automobilů plus strojírenský průmysl a další odvětví podobného charakteru.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Říkáte: "Stále nás ještě táhne". Kdy se začne říkat: "Už nás netáhne," pokud se to začne říkat.
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost
--------------------
Já si myslím, že v této oblasti můžeme být poměrně pozitivní, a to z jednoho důvodu, který je opravdu významný. Automobilový průmysl na rozdíl od mnoha ostatních průmyslových odvětví si už před několika lety splnil ten důležitý domácí úkol, který teď čeká zbytek českých exportérů, a to je diverzifikace exportního portfolia. Opravdu podíváte-li se na ta teritoria, kam české automobily, teď už jsou 3, své anebo i dodavatelé dílů, své vozy anebo, anebo díly vyváží, tak už to dávno není pouze Evropská unie, tak jak bohužel ještě je to pravdou pro většinu českých exportérů, ale už jsou to taková teritoria, jako je Indie nebo Čína, a to jsou trhy budoucnosti, to jsou trhy, které na rozdíl od Evropské unie navzdory krizi porostou, o tom jsem přesvědčen.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
To ale přece není úplně jednoduché pro všechny firmy najednou ze dne na den přesměrovat výrobu. Je to víceméně běh na delší trať. Jak vidí český průmysl tu ekonomickou situaci aktuálně? Slyšeli jsme, že malé firmy budou propouštět, chystají se na to třeba i ty větší firmy?
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost
--------------------
Často se říká, že diverzifikace exportních teritorií je především možností pro velké exportéry, což není úplně pravda. Máme už příklady i středních nebo dokonce malých firem, kterým se to, kterým se to podařilo, takže kromě těch gigantů, jako je Škoda Auto nebo firmy PPF, už máme takové firmy, jako je KOH-I-NOOR, Jablotron anebo mnoho dalších, to znamená, není to pouze velikostí. Máte ale pravdu v tom, že to rozhodně není záležitostí týdnů ani měsíců. Rozhodne-li se firma pro takovou to expanzi na tak náročné, pro nás do značné míry ještě exotické trhy, jako je Indie nebo Čína, trvá to spíše léta nežli měsíce. To s vámi souhlasím.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Mezikvartálně ekonomika posílila o nulu, to znamená, že stagnovala. Řada ekonomů prorokuje tu stagnaci na příští rok nebo velice mírný růst. Jak to vidíte vy, jaký je váš odhad?
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost
--------------------
My s tím souhlasíme. Růst ve výši jednoho procenta považujeme za optimistický. Nechceme býti ale zbytečně pesimističtí, to znamená, ten náš odhad se pohybuje někde mezi tou kladnou nulou a jedním procentem.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Co to bude znamenat pro rozpočet, pro celou ekonomiku, pokud bychom se pohybovali někde kolem, kolem té nuly, protože už vlastně teď je rozpočet stavěn na plus 2,5 %, aktualizovaný výhled je asi procento, ale asi zřejmě ani na to nedojde.
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost
--------------------
To je velmi jednoduchá odpověď. Ten rozpočet bude muset být přepracován. Prostě počítat s růstem 2,5 % v tuto chvíli reálné není. My už jsme na jednání Tripartity někdy v září, na přelomu srpna a září vládu upozorňovali na to, že podle poklesu zakázek našich členských firem lze očekávat za prvý velmi těžký konec roku i první kvartál roku 2012 a vládu jsme žádali o přípravu jakýchsi protikrizových scénářů. Problém, který vláda má, který je nezáviděníhodný, spočívá v tom, že nikdo neví, jak ta situace se bude vyvíjet. To znamená, my jsme apelovali na vládu, aby připravila jakési variantní scénáře, což si myslím, že je asi to nejlepší, co vláda může udělat. A jak jsme se doslechli, tak premiér Nečas společně s ministrem Kalouskem požádali Národní ekonomickou radu vlády, aby právě tímto směrem šla, což si myslím, že je dobré řešení. Ale musí jít rychle. Není možné čekat několik měsíců.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
A ještě jedna zcela aktuální otázka, protože kancelář premiéra v podvečer oznámila jméno nového ministra průmyslu a obchodu, který bude zítra jmenován, je to Martin Kuba, předseda jihočeské ODS. Váš názor, váš komentář.
Radek ŠPICAR, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost
--------------------
Nám nepřísluší hodnotit personální politiku premiéra, to je čistě jeho, jeho odpovědnost, on musí vědět, proč tohoto člověka nominoval. Já bych chtěl snad jenom říci, že jsme rádi, že to bezvládí na ministerstvu průmyslu, což je klíčový resort vzhledem k tomu, co nás čeká, co čeká českou ekonomiku, trvalo tak krátce, že už je ta situace stabilizovaná. My pouze doufáme, že to je ministr, který se do té agendy dostane rychle a bude skutečně aktivním platným členem vlády, který se na těch protikrizových opatřeních, které je potřeba připravit co nejdříve, bude aktivně podílet.
Spojenec kmotra Dlouhého se stane ministrem. Martin Kuba nahradí Kocourka
byznys.ihned.cz | 15.11.2011 | Rubrika: zpravy.ihned.cz | Strana: 0 | autor: Marie Valášková
Martina Kocourka nahradí v čele ministerstva průmyslu šéf jihočeské frakce ODS Martin Kuba. Ten se vloni neúspěšně ucházel o místopředsednický post v ODS a hovoří se o něm jako o klíčovém spojenci Pavla Dlouhého, mocného jihočeského kmotra, kterému se přezdívá kníže z Hluboké.
Ministrem průmyslu a obchodu se stane šéf jihočeské ODS a tamní vicehejtman Martin Kuba. Prezident Václav Klaus by ho měl do funkce jmenovat ve středu dopoledne. Potvrdil to mluvčí vlády Jan Osúch.
"Premiér Petr Nečas navrhne do funkce ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu," sdělil Osúch.
Osmatřicetiletý Kuba, jenž je vzděláním lékař, na ministerstvu nahradí Martina Kocourka. Ten musel minulý týden odejít, protože nedokázal věrohodně vysvětlit, jak jeho rodina přišla k 16 milionům korun.
Martina Kubu, který patří mezi vlivné politiky ODS a mluvilo se o něm už minulý měsíc v souvislosti s hledáním nástupce ministra zemědělství Ivana Fuksy, ovšem také neprovází úplně čistá pověst.
Co očekávají svazy
Podnikatelské a průmyslové svazy očekávají od nového ministra průmyslu a obchodu Kuby především podporu exportu, rozpracování strategie konkurenceschopnosti, aktualizaci Státní energetické koncepce a další snižování administrativní zátěže podnikatelů.
- "Očekáváme to, že ministr bude důrazně prosazovat implementaci politiky mezinárodní konkurenceschopnosti, která byla zpracovaná za ministra Martina Kocourka. Chceme také, aby byla dopracována a přijata proexportní politika, která by skutečně pomohla našim vývozcům zejména na třetích trzích," uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
- "Mezi priority nového ministra průmyslu a obchodu by určitě mělo patřit pokračování ve snaze systematicky snižovat administrativní zátěž podnikatelů a vytvářet pro podnikání a působení firem v ČR co nejpříznivější podmínky. Jde i o rozumný postup v energetice, kde bychom měli zabránit opakování problému s fotovoltaikou," dodal mluvčí Hospodářské komory Petr Kopáček.
Hovoří se o něm jako o klíčovém spojenci Pavla Dlouhého. Ten je jedním z nejmocnějších jihočeských kmotrů a přezdívá se mu kníže z Hluboké. Kuba však vytrvale odmítá, že by byl Dlouhého nejdůležitějším spojencem mezi občanskými demokraty.
Přesto Kuba významně vystupoval v zákulisí mocenských dohod v ODS. Loni se ucházel o post místopředsedy strany. Premiér Nečas mu ale vyčítal, že je spoluarchitektem velké koalice v Jihočeském kraji, kde vládne ODS společně s ČSSD.
Pod sociálnědemokratickým hejtmanem Jiřím Zimolou měl dosud Kuba na starost mimo jiné regionální rozvoj, čerpání peněz z evropských fondů, územní plánování či investice v dopravě.
Nečas jméno dlouho tajil
Ještě v úterý odpoledne bylo jméno nového ministra přísně tajné. V zákulisí se spekulovalo o dvou hlavních favoritech. Kromě Kuby se skloňovalo i jméno poslance a ekonomického experta ODS Michala Doktora.
Kromě Doktora a Kuby patřili k možným Kocourkovým nástupcům také šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura, předseda ústecké ODS Jan Kubata či někdejší ministr průmyslu Martin Říman.
Kocourkovo mlhavé vysvětlování
Kubův předchůdce Martin Kocourek se rozhodl odejít z vlády ve středu po schůzce s premiérem Nečasem. Možnost korupce v souvislosti s 16 miliony korun na účtu své matky popřel.
Prohlásil, že peníze byly jeho a svěřil je společnosti Key Investments proto, aby je skryl před svou ženou, se kterou se v roce 2008 rozváděl. Politici vládní koalice i někteří jeho straničtí kolegové ale uvedli, že ministr vysvětlení peněz nezvládl, a chtěli jeho odchod.
POLITIKA: Finance.cz: Podnikatelé chtějí od nového ministra mimo jiné podporu exportu
ceska-media.cz | 15.11.2011 | Rubrika: Společnost-Stalo se | Strana: 0 | autor: Finance.cz (ls)
Podnikatelské a průmyslové svazy očekávají od nového ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby především podporu exportu, rozpracování strategie konkurenceschopnosti, aktualizaci Státní energetické koncepce a další snižování administrativní zátěže podnikatelů. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy.
Demise ministra Kocourka neovlivní Státní energetickou koncepci
zpravy.rozhlas.cz | 15.11.2011 | Rubrika: domaciekonomika | Strana: 0 | autor: Martina Mašková,Jan Piroch
Demise ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka by neměla mít vliv na Státní energetickou koncepci, která se stále na vládě a na které resort pod jeho vedením pracoval. Rádiu Česko to řekl náměstek ministra pro energetiku František Pazdera. Koncepce sází na výrobu elektřiny z jádra a postupném útlumu těžby uhlí. Za týden má skončit meziresortní připomínkové řízení ke koncepci.
„Příprava Státní energetické koncepce probíhá pět let. Žádné změny, například volby, na přípravu koncepce neměly vliv. Za působení ministra Kocourka byla koncepce dvakrát předložena radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii, která k ní měla připomínky. Ty byly vypořádávány, byla například upravována spotřeba elektřiny. Nevidím žádný důvod, proč by toto kolektivní dílo bylo nějakým způsobem ovlivněno osobami ministra, náměstka nebo složením vlády,“ uvedl Pazdera, podle kterého bylo vytvořeno šest scénářů koncepce.
Svaz průmyslu a dopravy se obává, že hrozí přijetí dokumentu na nereálných předpokladech. „To, co je v současné době zpracováno na poli Státní energetické koncepce, představuje něco naprosto nereálného. Něco zaměřené pouze na jadernou energetiku nebo na podporu jaderné energetiky,“ řekl Pavel Brychta z Česká plynárenské unie.Další rozvoj využívání jádra dává Brychta do kontrastu s energetickou politikou prakticky všech sousedních států a většiny států EU. „Mám jadernou energetiku rád, nic proti ní nemám. Ale mám výhrady proti naprosto nereálným představám o jejím dalším rozvoji. “Podle Brychty by v první části koncepce do roku 2030 měl stát sázet především na zemní plyn.Vyplatí se jaderná energetika?„Evropská unie staví svoji energetickou koncepci na třech pilířích. Dlouhodobá udržitelnost, bezpečnost dávek a ekonomická efektivita. Tyto tři základní prvky státní energetická koncepce přejímá a stejně jako Unie i ministerstvo tvrdí, že musejí být naplněny najednou. Nejde vytrhnout jeden z pilířů, naplnit ho a říkat, že ten druhý naplňovat nebudeme,“ reagoval Pazdera. „Zároveň je energetická koncepce optimalizovaná z hlediska dopadů do HDP České republiky a mezinárodní konkurenceschopnosti. “ „Myslím, že odpověď na to, proč by na jádro neměla Česká republika sázet, je přímo v analýzách státní energetické koncepce. Je tam porovnání pořizovací ceny a provozních nákladů. Je celkem zřejmé, že v průběhu času, na který je státní energetická koncepce zpracována, budou obnovitelné zdroje levnější než energie z jádra nebo z uhlí,“ vysvětlil Jan Rovenský z Greenpeace. Tu koncepci nepsali nezávislí úředníci, ale ušili si ji na míru lidé z velkých energetických firem. Koneckonců pan Pazdera přišel na ministerstvo z ČEZu,“ dodal.Kocourek končí ve vládě, Nečas přinese na Hrad jeho demisiHüner opouští řízení energetiky.
Česká ekonomika zpomaluje a hrozí jí další recese
zpravy.rozhlas.cz | 15.11.2011 | Rubrika: domaciekonomika | Strana: 0 | autor: Tereza Bartůňková,Roman Chlupatý,Milan Kopp
Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,5 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu.
Oproti minulému čtvrtletí ale hrubý domácí produkt stagnoval, což potvrzuje trend postupného zpomalování růstu ekonomiky. Výsledky jsou horší než odhady analytiků. Trend postupného zpomalení jde na vrub zejména ochlazení domácí poptávky. To do jisté míry kompenzuje zahraniční poptávka, i ta ale podle všeho napříště bude klesat.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku Radek Špicar ve Světě o deváté potvrdil, že čísla svědčí o blížícím se ochlazení ekonomiky. „Ta čísla nejsou dobrá. Bohužel se obáváme, že se jedná o významný trend, který se nebude měnit, naopak spíše zhoršovat i ve čtvrtém čtvrtletí.
“Čekají nás krušné časyČeská národní banka předpovídá v příštím roce růst o 1,2 procenta. Ministerstvo financí o 0,2 méně. Podle Špicara však lze označit 1procentní za poměrně ambiciozní. „Domníváme se, že růst HDP lze očekávat někde mezi 0 a 1 procentem.“ „Což samozřejmě znamená, že vláda bude muset přepracovat státní rozpočet a podniky se na tuto situaci budou muset také připravit. Problém začíná být v souvislosti s dluhovou krizí nejen v ČR, ale i dalších zemích EU, a to samozřejmě bude mít negativní dopady na poptávku po českém zboží.“
„Jsme exportně orientovaná ekonomika, navíc závislá na trzích EU, takže lépe už bylo. Čekají nás krušné časy,“ předpověděl Špicar. Podle jeho názoru budou nejpostiženější firmy navázané na výdaje veřejného sektoru, například stavebnické. A také firmy, které včas nediverzifikovaly své vývozní portfolio, a jsou plně závislé na vývozech do zemí EU , zejména na jih Evropy.
Domácnosti odkládají spotřebu
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák ve Zprávách o dvanácté zas připomněl, že k důležitým příčinám patří i slabá domácí poptávka.„Domácnosti se bojí, nechtějí utrácet. A další příčinou je fiskální politika vlády, která je restriktivní. Vládní výdaje jsou omezovány. Například od infrastruktury po školství, zdravotnictví. “Ekonomiky eurozóny i Evropské unie udržely ve 3. čtvrtletí mírný růst. Mezičtvrtletně stouply o 0,2 desetiny procenta.
Růst se zastavil Jak v Ozvěnách dne konstatoval Petr Sklenář, hlavní analytik J&T Bank, nejnovější údaje vypovídají o tom, že růst domácí ekonomiky se zastavil.„Nízký růst je dán utlumenou domácí poptávkou, ale to zpomalení posledních 5-6 měsíců, je dáno spíše oslabením zahraniční poptávky, snížením exportu a zpomalením globální ekonomiky.“
Stát dá za pracovní úraz méně
Lidové noviny | 16.11.2011 | Rubrika: Peníze & Byznys | Strana: 13 | autor: VLADIMÍR KALÁB
Nový zákon ruší dlouhodobé výplaty pojistného za úrazy v práci. Místo toho zavádí sociální dávky
PRAHA Zákon přijatý před dvěma lety dosud nevstoupil v platnost, ale už se připravuje jeho novela. Jde o zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, proti němuž protestovali zástupci zaměstnavatelů i odboráři. Výhrady mají i proti novele. Neodstranilo je ani včerejší jednání u ministra práce a sociálních věcí Jaroslava Drábka.
„Zákon znevýhodňuje zaměstnavatele, zbavuje je pojistné ochrany, doplatí na něj nižším odškodněním i poškození. Novela zatím tyto problémy jen zhoršila,“ řekl LN Zdeněk Liška, ředitel Svazu průmyslu a dopravy. O připomínkách zaměstnavatelů i odborů se bude ještě v pondělí nebo v úterý jednat. „Nejlepší by bylo odložit platnost zákona ještě o rok či dva a vytvořit odbornou skupinu, která by hledala přijatelné řešení,“ dodal Liška.
O odkladu nechce ministr Drábek ani slyšet. Zákon, připravovaný od roku 2006, byl přijat v roce 2009 s tím, že začne platit od ledna 2010. Nebyly ale peníze na jeho provedení, takže platnost se odsunula až na první leden 2013.
„Každý odklad znamená prodloužení osmnáct let trvajícího provizoria. To nemohu připustit,“ řekl Drábek.
Drábek: Lidé dostávali mnoho Nový zákon převádí správu úrazového pojištění zaměstnanců z komerčních pojišťoven na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Na vytvoření systému, nových pracovišť, na přijetí nových pracovníků a první rok provozu potřebuje ČSSZ 692 milionů korun, do roku 2014 má zavedení a provoz systému stát téměř miliardu.
Dosud platí firmy pojistné České pojišťovně a pojišťovně Kooperativa, které vláda správou úrazového pojištění pověřila. Z pojistného se platí odškodnění za úrazy a vše kolem zjištění míry poškození zdraví pracujících. Poškozenému pojišťovny doplácejí peníze do jeho průměrného čistého příjmu po celou dobu pracovní neschopnosti, při trvalé neschopnosti pracovat i desítky let až do důchodu.
Podle nového zákona mají firmy platit takzvané pojistné jako součást korporátní daně státu. Pracovní úrazy pak má ČSSZ odškodňovat formou sociálních dávek, které budou nižší než pojistné plnění.
„V dosavadním systému náhrady někdy převýšily i sto procent výdělku. Nově budou pracovní úrazy hrazeny systémově jako nemocenská. Náhrady budou nižší než dosud, ale vyšší než nemocenská,“ řekl ministr Drábek.
Podle nového systému se mají náhrady do 35 procent míry poškození zdraví vyplácet jednorázově. Pokud například dělník na dráze měl pracovní úraz s dvacetiprocentním poškozením a trvale nemohl pracovat, mohl až do důchodu získat třeba pět milionů korun. Nově má dostat 160 tisíc korun.
Za úraz se firma nedoplatí Nižší odškodné za pracovní úraz není jediným problémem. Nový zákon totiž zvyšuje rizika firem. Pokud totiž poškozený pracovník nebude spokojen s nízkým odškodněním úrazu, bude se s firmou soudit a ta podle odborníků většinou prohraje. Buď bude sama platit miliony na odškodném, nebo si pro tyto případy zaplatí další komerční pojištění.
Nový zákon také hází všechny do jednoho pytle. Zatímco dosud se výše pojistného liší podle rizikovosti provozu firmy, nově budou všechny podniky platit 0,4 procenta vyměřovacího základu mezd. Za horníka tedy firma zaplatí stejně jako za bankovního úředníka.
„Zaměstnavatel pečující o bezpečnost práce má být zatížen stejně jako ten, kdo se o bezpečnost nestará. To nemotivuje ani k prevenci, ani ke snaze o návrat postiženého do práce. Člověk je tak odsouzen k závislosti na různých formách sociální pomoci,“ připomněl Petr Kopáček z Hospodářské komory ČR.
