Výběr z monitoringu médií 16.12.2011
Návrhy ke zmírnění nynějších hospodářských potíží
ČRo 1 - Radiožurnál | 15.12.2011 | 18:10 | Pořad: Ozvěny dne
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Rádi bychom něco konkrétního. To není tentokrát novinářský požadavek na politika, který z nějakého důvodu nechce jít do podrobností, ale výzva odborů a zaměstnavatelů. Sešli se dnes se zástupci vlády na jednání tripartity a shodli se na tom, že jim chybí nějaké konkrétní návrhy, kterými by chtěl kabinet vzdorovat případné další krizi. V některých médiích se tedy objevilo cosi jako návrhy, které údajně pocházejí od Národní ekonomické rady vlády, ale ministr práce Jaromír Drábek řekl, že to byly jen nepřesné útržky. Na lince je nyní předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula. Dobrý den.
Josef STŘEDULA, předseda Odborového svazu KOVO
--------------------
Dobrý den vám i posluchačům.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pavel Juříček, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Dobrý den.
Pavel JUŘÍČEK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Dobrý podvečer.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A Jiří Schwarz z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, člen Národní ekonomické rady vlády. Vítám i vás. Dobrý den, pane Schwarzi.
Jiří SCHWARZ, Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Dobrý večer.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane Středulo, co po vládě chcete?
Josef STŘEDULA, předseda Odborového svazu KOVO
--------------------
My jsme se tento týden v pondělí pouze prostřednictvím médií, v tomto případě jedněch novin dozvěděli, že existuje něco, jako protikrizový balíček, který navrhl NERV, v tom případě jsme učinili to, protože požadavek zaměstnavatelů a vlády trvá už asi tři měsíce, kdy jsme vyzvali k tomu, že naše předpovědi vývoje ekonomiky jsou v příkrém rozporu s tím, co předvídal, předvídalo ministerstvo financí, a tudíž chceme a nabízíme, že se rádi sejdeme kdykoliv s vládou a budeme hledat společné řešení pro to, aby Česká republika a lidé v ní žijící neměli takový dopad jako tomu bylo v té krizi, která již proběhla. A to byla ten hlavní důvod, proč jsme spolu se zaměstnavateli se v úterý dohodli a vnesli jsme konkrétní návrh doplnění programu dnešní tripartity, mimo jiné také o bod aktuální situace v ekonomice, a proto se to dnes vůbec otevřelo, nebyl to požadavek vlády.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A slyšeli jste, slyšeli jste tedy něco konkrétního od vlády?
Josef STŘEDULA, předseda Odborového svazu KOVO
--------------------
Ano, konkrétní od vlády zaznělo to, že řekli, že ten materiál je pouze materiálem pracovní skupiny NERV a že to jsou někde dobré, někde špatné náměty a že to nemáme brát v potaz, že stejně bude rozhodující, s čím přijde vláda, takže my jsme zopakovali, že se chceme s vládou sejít, že jsme připraveni někdy na přelom ledna a února svolat mimořádné zasedání tripartity a chceme tam všechny návrhy, které by měly pomoci České republiky řádně projednat a učinit sociální dohodu mezi všemi aktéry, to znamená, všemi třemi stranami tripartity, protože to považujeme za jediné možné, rozumné a schůdné proto, abychom mohli postupně to, ten /nesrozumitelné/, alespoň v České republice, to, co je v našich silách, rozmotávat.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane Juříčku, zaměstnavatelům stačí takové vysvětlení od vlády, že zatím to jsou jen takové provizorní návrhy, že je nemáte brát v potaz?
Pavel JUŘÍČEK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
No, tak samozřejmě, že ne, my tady už dlouhodobě usilujeme, i společně teda musím říct i se sociálními partnery, tedy ze strany odborů, abychom našli společnou řeč s vládou. Znova nabízíme v podstatě ruku tak, abychom společně našli, řekněme, kompromisy, které povedou Českou republiku prostřednictvím té krize, která nás pravděpodobně čeká a která pravděpodobně bude dlouhá. Myslíme si, že těch protivenství tady v České republice už bylo příliš a vidíme to tak, že spíš ve spolupráci máme šanci něco udělat. Vemte si například Japonsko, jakým způsobem byly, bylo vyzkoušeno a jejich morální hodnoty ukázaly to, že jsou schopny projít takovýhle tragédie, který prošly v letošním roce.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane Schwarzi, v jaké fázi vlastně jsou ty návrhy NERVu na omezení dopadů ekonomického poklesu?
Jiří SCHWARZ, Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Jsou v té fázi, jak to bylo řečeno, to znamená, že jednotlivé členové NERVu vyjádřili svůj názor, ale NERV jako takový po nich v žádném nějakém konzistentním tvaru nejednal, ani nehlasoval před tím, než byly zveřejněny. Jednání bylo až poté, ale opět k tomu NERV nezaujal žádné stanovisko a má se tedy dále pracovat na hledání, nalézání, navrhování, opatření, které by mohla mít vláda k dispozici?
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A pracujete tedy na tom, teď na nějakém takovém uceleném balíku návrhu?
Jiří SCHWARZ, Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Pracujeme.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Kdy by to mělo být hotovo, máte nějaký termín?
Jiří SCHWARZ, Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Znovu se sejdeme v druhém týdnu v lednu a pravděpodobně práce budou pokračovat.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Zkusme být aspoň trošku konkrétnější, mezitím, co se objevilo jako, a teď řeknu údajné návrhy NERVu, bylo třeba zkrácení pracovní doby nebo snížení platů, pane Středulo, pokud by se tohle objevilo jako návrh, který by si vzala za svůj vláda, byli byste ochotni na to přistoupit jako odbory?
Josef STŘEDULA, předseda Odborového svazu KOVO
--------------------
Víte, pane redaktore, tady se jenom ukazuje, že ekonom, a v tomto případě členové NERVu, nejsou v žádném případě odborníky na pracovní právo a navrhují něco, co v České republice možné je a v letech 2008 a zejména v roce 2009 se to intenzivně používalo. Došlo k dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o snížení pracovního týdne a samozřejmě z toho vyplynulo i adekvátní snížení mzdy, taktéž je tady takzvaný paragraf 209 Zákoníku práce, který může vůči té situaci dosáhnout až takového efektu, že se zaměstnancům sníží mzda na 60 procent, ale odbory spolu se zaměstnavateli požadují úplně jiný nástroj, který tam například vůbec není zaveden a považuju to za poměrně závažné, ale věřím tomu, že neví ani NERV všechno, a to je možno zavedení kurzarbeitu v České republice, neboli způsobu, kdy lidé jsou zaměstnáni, protože v době krize je to klíčový moment, aby lidé měli práci a placenou práci a aby se rozdělily náklady mezi zaměstnavatele, stát a jenom z menší části vůči zaměstnanci, protože se tím zachová kupní síla obyvatel a HDP, které je tvořeno ze 70 procent spotřeby obyvatel, tím pádem nemusí takovýmto zásadním způsobem strádat.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane Juříčku, zkrácení pracovní doby a zároveň s tím snížení platů pro zaměstnavatele, je tohle schůdná cesta?
Pavel JUŘÍČEK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Víte, to je právě to, co, tak trochu já znám řadu členů NERVu a velmi si jich vážím, ale nicméně musíme se na věci dívat pragmaticky. Jsou technologický a technický důvody, kde, ne všude to můžete zavést takovouhle formou, proto si myslíme, že ta metoda kurzarbeitu je správná, notabene, když se na to pořádně vláda podívá, tak uvidí, že vlastně, když byste započetli všechny vedlejší výdaje, záchranná sociální síť a podobně, takže je to velmi výhodné pro Českou republiku a je to udělaný z naší kuchyně, máme to předjednaný s odbory, odbory s tím taky souhlasí, takže v podstatě jde o to teďka přesvědčit vládu, že je to opravdu výhodné pro vládu, číslo je číslo, nemá cenu o tom příliš dlouho hovořit, ale myslím si, že tohle to je jedna z možných cest a je to jedna z věcí, na který už jsme se dohodli s našimi sociálními partnery.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane Schwarzi, takzvaný kurzarbeiter se neobjevuje poprvé v podobných debatách, jaký je váš osobní názor na toto opatření?
Jiří SCHWARZ, Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Můj názor tak jednoznačný není, a to proto, že kurzarbeiter znamená tedy to, že z veřejného rozpočtu, ze státního rozpočtu by se zaměstnancům doplácel plat do plné výše. To znamená /nesrozumitelné/ kurzarbeiter takto definován, tak to byl zaveden kurzarbeiter v Německu. Po kurzarbeiteru, jak se jednalo mezi odbory a zaměstnavateli, tedy nevím, do jaké míry to mělo být hrazeno nebo ne, ale čísla nejsou zcela jasná, tak jak bylo řečeno, protože přeci velmi zásadní je délka té doby, po kterou by tato úhrada byla, takže my prozatím si zcela nejsme jisti charakterem recese nebo hospodářského poklesu, a v případě, že by se jednalo o velmi dlouhý proces, tak to by samozřejmě tu výhodnost kurzarbeiteru velmi silně zpochybňovalo. Takže ano, přistupujme pragmaticky, ale mějme k tomu přesná čísla. My zatím tato přesná čísla nemáme, a proto musíme nadále čísla, která máme zpřesňovat a musíme se snažit tedy spočítat takovou, takový model, který by byl výhodný pro Českou republiku, ale tak, že něco cítíme, nebo že si něco myslíme, tak nemůžeme být v dnešní situaci velké rozpočtové odpovědnosti a velkých dluhových problémů jisti, že zvyšováním intervencí státu, zvyšováním zadlužení budeme něco řešit.
Premiér slíbil předložit tripartitě protikrizová opatření
ČRo 1 - Radiožurnál | 15.12.2011 | 21:05 | Pořad: Stalo se dnes
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
--------------------
Kabinet Petra Nečase dnes na tripartitě slíbil sociálním partnerům, že jim předloží podrobně rozpracovaná protikrizová opatření, která navrhuje Národní ekonomická rada vlády. Dosud prý kolovaly jen nepřesné a vytržené citace. O předlohách se bude jednat znovu na mimořádném zasedání v únoru. Ve Stalo se dnes vítám už Jana Víznera z Konfederace zaměstnavatelů a podnikatelů. Dobrý den.
Jan VÍZNER, předseda, Konfederace zaměstnavatelů a podnikatelů
--------------------
Dobrý den, dobrý večer.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
--------------------
Řekněte, možných variant je řada. Připomeňme jednotná 20 % DPH, zvýšení spotřební daně na alkohol a cigarety, velmi populární opatření, anebo také nižší mzdy a kratší pracovní doba. Jaká opatření by zaměstnavatelé uvítali?
Jan VÍZNER, předseda, Konfederace zaměstnavatelů a podnikatelů
--------------------
Tak my tato opatření, která, o kterých jste mluvil, tak to byly útržky tedy z NERVu, který udělal tak, jak nám bylo řečeno, několik návrhů, které budou projednány vládou. Fakt je ten, že tyto věci projednaný nebyly, tak jak nám řekl pan ministr financí i pan ministr Drábek a budou teprve nám zaslány na základě toho a na základě jednání vlády, která, která vezme z toho opatření, která by potom byla realizována, tak se bude o tom jednat dál. Čili to bude to jednání, které bude na té mimořádné tripartitě. My prakticky ty, my prakticky ty opatření máme jenom z toho, co bylo v Hospodářských novinách v pondělí, ale to jsou neúplná opatření, která nebyla ještě vládou projednaný. Tak nám to bylo dneska řečeno.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrá, já se zeptám ještě jinak. Z návrh NERVu si podle ministra práce Drábka, vy jste to už naznačil, mají nyní vybrat jednotliví resortní ministři.
Jan VÍZNER, předseda, Konfederace zaměstnavatelů a podnikatelů
--------------------
Ano.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
--------------------
Můžete dopředu ale říci, které kroky by se vám naopak nelíbily, protože by podvazovaly podle vás podnikatelské prostředí?
Jan VÍZNER, předseda, Konfederace zaměstnavatelů a podnikatelů
--------------------
No, nám se nelíbí například třeba to zvýšení DPH na 20 % a nelíbí se nám řada dalších věcí, které tam jsou, poněvadž jsou to jenom restriktivní opatření a nejsou tam žádná prorůstová opatření. To, co tedy by se udělalo pro to, aby ty dopady krize byly co nejmenší. My jsme žádali, aby právě tyto opatření vláda projednala a na základě těch stanovisek NERVu, aby nám je předložila. A potom my k tomu samozřejmě zpracujeme své názory, své náměty a opatření, které my považujeme za dobré a důležité a ty potom projednáme na té mimořádné tripartitě, která bude v lednu.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
--------------------
Jak se třeba díváte na snížení platů nebo na zkrácení pracovního úvazku?
Jan VÍZNER, předseda, Konfederace zaměstnavatelů a podnikatelů
--------------------
No, tam kde, tam kde to bude nezbytně nutné, tak tam samozřejmě to bude třeba jediné řešení, ale to ještě nevíme dopředu toto, poněvadž my jsme probírali nebo zařadili jsme tento bod na jednání tripartity proto, aby nám vláda řekla, jak asi ty opatření si představuje a jakou si představuje nějakou prognózu do budoucna. Tu prognózu dneska nikdo, nikdo ještě neodhadne. Ani my ji neodhadneme, ani samozřejmě jí neodhadne vláda, čili tam teprve ta situace se bude vyvíjet podle toho, jaký bude vývoj v Evropě a jaký bude vývoj ve světě jako takovém.
David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
--------------------
V zákrytu s krizí ekonomickou jde i krize měnová. Euro minimálně hrozí vážné problémy. Země mimo eurozónu jako Česko nebo Maďarsko si ale myslí, že podpora jednotné měny se nám bude týkat, až ji sami přijmeme. Jaký by měl podle vás ovšem pád eura na českou podnikatelskou sféru dopad?
Jan VÍZNER, předseda, Konfederace zaměstnavatelů a podnikatelů
--------------------
Samozřejmě, že by měl dopad veliký, poněvadž my to považujeme za skutečně krizové řešení, ke kterému si myslíme, že nedojde, ale samozřejmě pakliže by k tomu došlo, což nepředpokládáme, tak by to mělo dopad veliký, poněvadž, poněvadž přeci jenom jsme exportní země a ten export dělá velký podíl tedy toho našeho, té naší výroby na trhu.
Kvalitní vědecké ústavy si finančně polepší
ct24.cz | 15.12.2011 Strana: 0 | autor: six
Předseda Akademie věd Jiří Drahoš na dnešním zasedání Akademického sněmu v Národním domě na Vinohradech hovořil o novém financování ústavů, při kterém si nejlepší týmy polepší. Kritizoval nové složení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, návrh zákona o vysokých školách a způsob, jakým ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo dokument Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 až 2020. Akademický sněm následně po delší diskusi nový způsob financování ústavů schválil.
Drahoš sněmu sdělil, že vedení akademie rozhodlo čtvrtinu institucionálních prostředků akademie vyčlenit a rozdělit je podle výsledku hodnocení pracovišť za léta 2005 až 2009 zahraničními odborníky. Nejlépe hodnocené ústavy, kterých jsou tři čtvrtiny, z této částky dostanou více a hůře hodnocené méně. V celkovém rozpočtu pracovišť by šlo o rozdíly od plus 4 procent po minus 9 procent.
Nový způsob financování bude platit v letech 2012 a 2013. Pokud si ústavy s méně penězi neporadí, může dojít i na jejich slučování. Víc peněz nedostanou, protože jich akademie víc nemá, dodal. Akademie bude v příštím roce hospodařit s 4,6 miliardy korun.
Současné financování může snížit výkon vědy, tvrdí Drahoš
Zrušit je podle Drahoše nutné nynější metodiku hodnocení české vědy a zafixovat rozdělování výrazné části výdajů na výzkum, vývoj a inovace ze státního rozpočtu do té doby, než bude k dispozici nová metodika hodnocení a financování. Zároveň je potřeba snížit podíl účelových prostředků ve prospěch institucionálního financování kvalitních výzkumných institucí, jinak hrozí zásadní snížení výkonu českého výzkumu, které se výhledově promítne do konkurenceschopnosti Česka. Navýšení institucionálních prostředků by se nemělo stát na úkor Grantové agentury ČR, která jediná v Česku podporuje základní výzkum.
11 vědeckovýzkumných projektů si rozdělí 3,5 miliardy,
Nové složení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Drahoš považuje sice za vyvážené, ale nevidí v něm významnější systémový posun. Upozornil na to, že zatímco Česká konference rektorů, Rada vysokých škol ani Akademie věd nemají v současné Radě statutární zástupce, Svaz průmyslu a dopravy je v radě zastoupen svým viceprezidentem. Klade si proto otázku, proč byla tato obměna rady nutná, když znamenala mimo jiné její více než dvouměsíční pracovní výpadek.
Jiří Drahoš
Drahošovi vadí, že věcný záměr zákona o vysokých školách nedefinuje roli Akademie věd ve vysokoškolském vzdělávání a brání účelnému využití jejího značného potenciálu. Koncept zákona považuje za neúplný, protože nesystémově pomíjí i řadu dalších institucí aktivně působících ve vzdělávání v ČR.
Dokument Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 až 2020, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu, obsahuje podle Drahoše řadu zásadních změn ve výzkumu a vývoji a přesto ho ministerstvo nekonzultovalo ani s Radou pro výzkum, vývoj a inovace, ani s hlavními aktéry vědy a výzkumu, tedy s Akademií věd, vysokými školami a představiteli dalších výzkumných institucí. S ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které má vědu na starosti, dokument konzultovalo jen v omezené míře. V podobě, v jaké dokument ministerstvo předložilo vládě, je pro výzkum, vývoj a inovace spíše zásadním ohrožením než dobrou příležitostí, uzavřel šéf akademie.
Tripartita odložila opatření proti krizi na nový rok
zpravy.rozhlas.cz | 15.12.2011 | Rubrika: spolecnost | Strana: 0 | autor: Václava Vařeková, ak, bre
Kroky, které by měly pomoci zbrzdit dopady krize, posoudí vláda i s odboráři a zástupci zaměstnavatelů. Tripartita by se měla mimořádně sejít na přelomu ledna a února, kdy bude jasnější, jakým směrem se bude vývoj české ekonomiky ubírat.
V některých médiích se už objevily návrhy na řešení krize, které údajně pocházejí od Národní ekonomické rady vlády (NERV). Mezi nimi je například zvýšení daně na alkohol a cigarety nebo zkrácení pracovní doby. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek ale řekl, že to byly jen nepřesné útržky. Návrhy teď nicméně podle něj nejprve posoudí ministři a pak ke stolu pozvou i sociální partnery. „Jsou to náměty, které v řadě případů také jdou proti sobě. Přislíbili jsme sociálním partnerům, že v průběhu ledna či února, jakmile bude známá lednová predikce vývoje ekonomiky, se sejdeme," řekl Drábek. Jiří Schwarz z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze a člen NERV upřesnil, že se na návrzích ještě stále pracuje. „Jednotliví členové NERV vyjádřili svůj názor, ale NERV jako takový o nich v žádném konzistentním stavu nehlasoval,“ upřesnil s tím, že na uceleném balíku se teprve pracuje.Už teď ale například zaměstnavatelé některým krokům vytýkají, že nejsou reálné. Třeba zkrácení pracovní doby by mohly využít jen některé podniky. Nelíbí se jim ani zvýšení DPH na 20 procent. „A nelíbí se nám řada dalších věcí. Jsou to jen restriktivní opatření. Nejsou tam žádná prorůstová opatření,“ řekl předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila ale se závěry počkají, až návrhy dostanou k prostudování: „Dokud nebudeme mít jasno, jak se k bodům vyjádří vláda, protože já nezpochybňuji všechny nápady, v některých bych se dokonce i viděl.“
Hrozící recese a propad
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu Pavla Juříčka je nyní potřeba, aby tripartita společně jednala. „Dlouhodobě usilujeme i se sociálními partnery ze strany odborů, abychom našli společnou řeč s vládou. Myslíme si, že protivenství v České republice už bylo příliš. Spíš ve spolupráci máme šanci něco udělat,“ poznamenal. Odbory se podle předsedy Odborového svazu KOVO Josefa Středuly chtějí ptát, s jakými návrhy NERV Nečasův kabinet počítá. „Očekáváme recesi a spíš propad. Varovali jsme vládu při sestavení rozpočtu pro rok 2012 již koncem srpna a začátkem září. Vláda podle nás spí hlubokým spánkem a teď se teprve probouzí a ani neumí připustit, že se v odhadech mýlila," uvedl. Dnešní schůzky tripartity se zúčastnil také ministr financí Miroslav Kalousek, který právě varoval před některými riziky vývoje české ekonomiky. Ta se musí připravit minimálně na recesi v eurozóně, kterou auditorská společnost Ernst and Young předpovídá už na letošní zimu.Sněmovna schválila rozpočet.
